Domů     Pro každou svou lásku jsem vždy byla ochotná udělat cokoli
Pro každou svou lásku jsem vždy byla ochotná udělat cokoli
5 minut čtení

Nejvíc bolí zrada od toho, od koho byste ji nečekali. Zvlášť když přijde nečekaně, ve chvíli, kdy si myslíte, že vlastně žádné velké problémy nemáte.


Lásku jsem vždycky brala vážně. Tak vážně, že jsem si na první vztah počkala až do dvaadvaceti. Bohužel dopadl katastrofálně. Aniž bych to tušila, zapletla jsem se s mužem, který už partnerku měl. Vzpamatovávala jsem se z toho dlouho a těžce.

Pak přišlo pár známostí, které vypadaly sice nadějně, ale vždycky to skončilo mým zlomeným srdcem. V sedmadvaceti jsem se seznámila s Petrem. Vlastně nás dala dohromady moje práce. Jsem totiž vyučená čalounice a Petr sbíral starožitnosti.

Neměl moc peněz, a tak kupoval věci, které mohl sám nebo s nějakou pomocí zrestaurovat. Pak je se ziskem prodal a peníze, které vydělal utratil za nějaký kousek, který opravdu chtěl. U nás v dílně se zastavil s nádhernou secesní židlí.

Opravu dřevěných částí zvládl sám, ale jak si poradit s čalouněním, to nevěděl. Když mu můj šéf oznámil, kolik by stála oprava, posmutněl. Pak řekl, že to raději zkusí sám. Byl mi sympatický, a tak jsem mu nabídla, že mu pomohu. 


Nechtěla jsem mít zase zlomené srdce


Byla jsem šikovná, židli jsem opravila a pak se pustila do korálkového lustru, který koupil. Práce se nám dařila, bylo nám spolu hezky. I tak ale trvalo skoro rok, než mi řekl, že mě má rád a chtěl by se mnou být.

Neodpověděla jsem mu hned, po tom, co jsem zažila, jsem si vůbec nebyla jistá, jestli jsem připravená na další vztah. Ale nakonec jsem kývla. Byla jsem ale rozhodnutá, že tentokrát si srdce zlomit nedám. První dva roky to se mnou neměl vůbec lehké.

Byla jsem plná pochyb a ne vždycky jsem se k němu chovala hezky. I když mi s ním bylo dobře a měla jsem ho ráda, bála jsem se pustit si ho k tělu. Ale pak se to zlomilo. Najednou mi došlo, že tenhle muž mě opravdu miluje, že je ten pravý a že s ním chci zůstat.

Chtěla jsem mu to, že se mnou vydržel, co nejvíc vynahradit, a tak jsem pro něj dělala první poslední.


Patřili jsme k sobě


Já jsem obdivovala jeho cit pro starožitnosti, podnikavost i odvahu. V tom, co dělal, měl úplnou svobodu. Nikdy jsem neřešila, kolik utrácí za své koníčky, přece si na ně vydělal.

A nikdy jsem ho nenutila do svatby, protože jsem si říkala, že my se přece ani brát nemusíme. Patřili jsme k sobě, tak k čemu svatba. Dlouhou dobu se nám dařilo. Petr si pořídil obchod se starožitnostmi, jeho sbírka utěšeně rostla.

Já zase začala vedle práce šít kabelky. Nijak jsem se nesnažila prorazit, prostě mě to bavilo. Mojí hlavní životní náplní byl Petr, chtěla jsem, aby byl se mnou šťastný a spokojený.


Měla jsem to složité


Tak to šlo celých dlouhých patnáct let. Pak na mě přišlo takové složité období. Měla jsem nějaké zdravotní problémy, přišla jsem o práci a dost těžko jsem si hledala jinou.

Petr se tvářil, že mám samozřejmě jeho podporu, ale po čase začal být bez nálady, jakoby ho to zlobilo. Trápilo mě to, nevěděla jsem, jak z toho ven, ale zároveň jsem neměla sílu to s ním řešit.

Jedním z háčků v našem vztahu bylo totiž to, že nikdy nedokázal moc mluvit o tom, co ho trápí. Pak se situace u mě uklidnila, ale zase se objevili potíže u něj. Celé dva roky jsem se ho vyptávala, co se děje, jak mu mohu pomoci.

Ale většinou se vymluvil na práci a já mu věřila. Mrzelo mě to, ale brala jsem to tak, že každý máme lepší a horší období. 


Neznala jsem jí


A pak, jednou odpoledne odešel z domu a nechal na stole svůj mobil. Nikdy jsem se mu do něj nedívala, a nevím, proč jsem to tentokrát udělala. Vykoukla na mě esemeska od nějaké Pavly, se kterou se chystal na hory. Normálně by mě to nezarazilo.

Měl spoustu kamarádů a kamarádek, se kterými jezdil ven. Jenže bylo zvláštní, že tuhle Pavlu jsem neznala. Stáhl se mi žaludek a podívala jsem se do historie. Podle zpráv si s ním psala už víc jak půl roku a trávili spolu dost času. To se mě strašně dotklo.

V poslední době na mě totiž vůbec neměl čas, nikam jsme nechodili, protože byl pořád pracovně vytížený. Večer jsem se ho zeptala. Neřekl mi nic. Když jsem se ho ptala, snažil se to zahrát do autu a nějak mě uchlácholit.

Tím víc mi ale bylo jasné, že to není jen nějaká kamarádka. Po týdnu odjel na služební cestu. Já byla celou dobu jako na jehlách. Nakonec jsem to nevydržela a milé Pavle jsem zavolala. Nejdřív dělala, jako že Petra skoro nezná, ale pak se rozpovídala.

Že s Petrem sice nic nemají, ale je jí sympatický a ráda by s ním chodila. Ale že má malé dítě, tak to zatím není možné. Že od něj ví, že už se ode mě snaží delší dobu odejít, že mě nemiluje, náš vztah vyšuměl a že se mnou není spokojený. Ale že prý se od něj nenechám odstřihnout.


Myslím že náš vztah skončil


Když jsem telefon položila, klepaly se mi ruce a myslela jsem, že omdlím, nebo umřu. Najednou se mi začaly skládat dohromady různé drobnosti. Když jsem zavolala Petrovi, byl příšerně rozčílený, Pavla už mu totiž poslala zprávu.

Moc mi toho neřekl, ale ani nezapíral. Když se vrátil ze služební cesty, vůbec se mnou nemluvil. A nemluví dodnes. Jsou to už dva měsíce a on jen mlčí a odmítá o tom, co se stalo mluvit. Nevím co mám dělat. Mám ho ráda a nechci o něj přijít. Ale tak, jak teď žijeme, se žít nedá.

Kamila (42), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
V Monopolech se hrálo o svobodu
epochalnisvet.cz
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou