Domů     U řeky jsem vídala malého chlapce
U řeky jsem vídala malého chlapce
3 minuty čtení

Jako malá holka jsem velice ráda chodila k řece pozorovat a krmit kachny a labutě. Bylo tam krásně a klid. Rodiče si však nepřáli, abych tam chodila. Brzy jsem pochopila proč.

Když jsem byla malá, často jsme jezdili s rodiči na chatu do jižních Čech. Kolem byla krásná příroda.

Hluboké lesy, kam jsme chodili na výlety a houbařit, rybníky, kam jsme se chodili koupat, a pak také řeka, vlastně to byl spíš takový větší potůček, který se nacházel asi padesát metrů za naší chatou.

Byl široký asi tři metry, plný kamenů, které přímo vybízely děti k tomu, aby po nich přeskakovaly. A když jste šli asi sto metrů po jeho toku, viděli jste, jak se vlévá do řeky.

A právě na tom místě byly k vidění kachny a pestře vybarvení kačeři, občas i překrásné a vznešené labutě. Moc ráda jsem tam chodila. Vždy jsem si sedla na břeh a mlčky je pozorovala.

Občas jsem s sebou vzala i nějaké rohlíky a pak jsem je uždibovala a kousky jim házela do vody. Bylo legrační pozorovat, jak se po nich natahují a berou je do zobáků. Bylo to moje tajné útočiště, místo, kde jsem byla jen já sama. Alespoň jsem si to dlouho myslela…

Stál na opačném břehu

Jednoho dne, když jsem opět posedávala ve trávě, jsem si všimla na protější straně řeky malého chlapce. Mohly mu být tak čtyři roky. Nikdy předtím jsem ho v okolí řeky ani jinde ve vesnici neviděla.

Mezi chataři jsme všechny znala a jeho tvář bych si určitě pamatovala. Přišlo mi to zvláštní, že je tam tak sám. Kde má asi rodiče? Nebo staršího sourozence? „Ahoj,“ zakřičela jsem a zamávala na něj. Usmál se na mě a taky mi zamával.

Pak se otočil a odběhl pryč. Jeho silueta se jakoby rozplynula do ztracena.

Pozoroval mě

Od té doby jsem chlapce u řeky potkávala pravidelně. Ta setkání ve mně vyvolávala zvláštní pocit, jakoby mě s tím chlapcem něco spojovalo. Snažila jsem se s ním navázat hovor, ale nikdy mi na moje otázky neodpověděl. Jen se na mě usmíval a pozoroval mě.

Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem se na to jednoho dne zeptala maminky. Věděla jsem, že se bude zlobit, až zjistí, že k řece chodím, protože si to s tatínkem nepřáli, ale netušila jsem, že až tak moc.

Tragická nehoda

Křičela na mě a já jsem se rozplakala. Vzala mě do náruče a utěšovala mě. Pak zavolala na tátu, aby za námi přišel. Oba mi pak pověděli bolestný příběh. Ještě před tím, než jsem se narodila, měli rodiče syna Adama. Také se chodil toulat k potoku.

Jednoho dne skákal přes kameny a nešťastně upadl. Proud ho strhl a on se dole v řece utopil. Ukázali mi jeho fotografii. Byl to ten samý chlapec, jakého jsem u řeky několikrát spatřila. Můj malý bráška. Možná se mi zjevil proto, že chtěl, abych se o něm konečně dozvěděla…

Lucie J. (49), Telč

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může