Domů     Přežít smrt dítěte jsou doživotní muka a utrpení
Přežít smrt dítěte jsou doživotní muka a utrpení

Moje drahá Helenka spáchala ve dvaačtyřiceti letech sebevraždu. Dlouho jsem o té historii nemohla promluvit, až teď mám pocit, že se mi tím uleví.

Byla talentovaná výtvarnice, ale zároveň takový zvláštně nešťastný člověk. Jako mladá se zamilovala do svého profesora ze školy, kterého si taky později vzala.

Byl o hodně starší, ale místo, aby si cenil mladé manželky, hned jak porodila jejich syna, začal se chovat úplně asociálně. Vodil si domů milenky a ji nutil, aby jim vařila a obsluhovala je.

Hrozně se trápila a zhubla skoro na kost, ale nakonec našla sílu od muže odejít. Mému vnukovi Vojtovi byly tehdy tři roky. Helena byla na dně a prosila mě, abych se přistěhovala k ní a pomohla jí dát se dohromady.

Oběť zlého osudu?

Co bych pro ní neudělala. Rozloučila jsem se s moravskou vesničkou a začala s ní a vnukem bydlet v Praze. Nebyla to legrace, dcera měla svobodné povolání a výdělku nebylo mnoho. Často jsme nakupovali jenom z mého důchodu. Pak se Helena seznámila s Honzou.

Byl ženatý, ale prý s manželkou nežijou, mají každý své vztahy a zájmy. Helena se znovu šíleně zamilovala a společně plánovali budoucnost. Já byla šťastná, že se jí po letech trochu daří a dokázala už pustit toho gaunera z hlavy.

S Honzou si zaplatili dovolenou u moře, dokoupili nějaký nábytek k nám do bytu a Honza sliboval a sliboval… Že se rozvede, pomůže Heleně rozjet vlastní podnikání, koupí domek za Prahou… A Helena věřila a čekala. Rok, dva, tři.

Pak Honzu potkala na zastávce tramvaje. Objímal hezkou ženu těsně před porodem, vedli se za ruce a pomalu zmizeli v krámku s vybavením pro mimina. Byla to jeho manželka, se kterou údajně nežil a vůbec si nerozuměli. A zase nastalo peklo.

Útěk před světem

Helena se propadla do strašné deprese, kterou řešila úplnou izolací od světa. Zavřela se ve své ložnici a celé dny čmárala obrázky, na kterých tekla krev, umírali lidé. O Vojtu jsem se starala já, vařila jsem, uklízela, prala, zkrátka jsem převzala roli matky.

Helena trpěla záchvaty vzteku a takové zloby, že jsem se jí někdy až bála. Pak tyhle stavy povolily a ona se konečně zase začala snažit vydělat nějakou korunu, ale nešlo jí to.

Nakonec se nechala zaměstnat jako prodavačka v suvenýrech, výdělek výtvarnice na volné noze jsme si zkrátka nemohli dovolit. Z mého důchodu tři lidi a byt utáhnout opravdu nešlo. Zažívala jsem stavy strachu a úzkosti, o kterých se mi ani nesnilo.

Nejraději bych hned zase utekla do své chaloupky nedaleko Znojma, ale už bylo pozdě. Helena byla ve stavu, že se bez mé pomoci neobešla. Kdo by se staral o Vojtu? Malý kluk přece potřeboval pocit stability a zázemí, které mu matka poskytnout nedokázala.

Párkrát si zašla na psychiatrii pro léky na uklidnění, ale tím její terapie končila.

Jak se situace zhoršovala pomalu, měla jsem stále pocit, že je ještě únosná, některé dny i týdny mi připadaly úplně normální. Bavili jsme se o běžných věcech, dokonce se i smáli a Vojta nás bavil různými klukovskými skopičinami. Byl to moc chytrý kluk, ale žádný svatoušek.

Vražedná sebelítost

Helena moc přátel neměla, ale občas se objevila sousedka s koláčem nebo Helenina bývalá spolužačka, se kterou seděla v jedné lavici. Navštěvovali nás i mí dva synové s rodinami, Heleniny bratři. Asi bych si toho ani nevšimla, ale synové mě na to upozornili.

Helena se prý strašně změnila. Příjemné chování střídaly záchvaty nenávisti a děsivé náladovosti. Měla stále pocit ohrožení, všechny podezírala z vypočítavosti a tajného záškodnictví. Od rozchodu s Honzou uběhlo několik let, ale Helena si už nikoho nenašla.

Tvrdila, že další podrazy od chlapů nesnese, a tak bude raději sama. Nebylo jí ještě čtyřicet a vypadala moc dobře.

Štíhlá, sportovní a jako umělkyně i velice zajímavě oblékaná, ale zřejmě vyzařovala něco, co muže odrazovalo, takže se kolem ní ani žádný nemotal.

Byla nešťastná v osobním životě, ale i profesním, protože místo ilustrací knížek, po čemž toužila, musela pracovat jen jako obyčejná prodavačka. Vnímala se jako ztracená duše, oběť zlého osudu. Pak začal krachovat krámek se suvenýry.

Celé týdny nevěděla, jestli bude mít druhý den práci. Její pošramocené nervy začaly vypovídat službu. Opět se propadala do depresí a mluvila i o tom, že to “brzy zkoncuje”.

Já jako matka jsem byla strachy bez sebe a se syny jsme jí domluvili návštěvu u zkušeného psychiatra. Šla tam, ale nebylo to nic platné. On jí dal léky a nás ubezpečil, že se nemusíme bát, že prý její stav není nebezpečný.

Smrt se kradla po špičkách

Helena se měnila přímo před očima. Její modré oči postupně světlaly, až byly skoro bílé. Často propadala záchvatům obrovské zloby. Křičela na mě i na Vojtu, všechny obviňovala ze svého neštěstí a zpackaného života.

Začala být strašně sobecká, vztahovačná a zlá. Jak jí svítily oči, když mohla mě, nebo někomu z rodiny, ublížit, říct mu od plic něco hodně zraňujícího. A přitom to bývala tak hodná ženská!

Pořád jsem ji měla před očima, jako tu něžnou, laskavou a soucitnou duši. Ona ale už byla jiná. Zlá.

Jednou jsem uklízela a povlíkala postele a našla pod její matrací sekeru. Pod postelí mezi knihami byla zase schovaná mačeta. Úplně jsem se z představ, na co to tam má, zpotila.

Volala jsem svému synovi, ten zalarmoval psychiatra, ale ten nás zase ujistil banálností celé situace. Mě to ale už tak nevinné nepřišlo, protože když jsem se Heleny na ty zbraně zeptala, řvala na mě, že s tím nejdřív zabije nás s Vojtou a pak sebe.

Už to prý má naplánované. Oči měla skoro bílé a leskly se jí jako by byla pod drogami. Plakala jsem, nevěděla, co si počít. Druhý den se ale Helena omluvila a ubezpečila mě, že to byl jen hloupý vtip, že na nic takového ani nepomyslela. Ráda jsem uvěřila, i když jsem nepochopila, proč tam ty věci vlastně schovává.

Mohla jsem ji zachránit?

A pak přišel ten hrozný den, který mě nenechá v klidu umřít. Ráno se Helena vydala do krámku se suvenýry jako vždycky. Přes den jsme si volaly a nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k tragédii.

V podvečer mi dokonce telefonovala s dotazem, zda je potřeba něco koupit, že se cestou staví v potravinách. Ten večer ale domů nedorazila.

Vojta, kterému bylo právě čtrnáct, se na mámu zlobil, ale když se k ránu probudil a ona doma stále nebyla, začal mít strach stejně jako já. V tom u dveří zazvonil zvonek. Na chodbě stáli dva muži od policie a hned se ptali, jestli známe ženu jménem Helena.

Úplně jsem se roztřásla hrůzou. Předtucha se potvrdila. “Bohužel pro vás máme špatnou zprávu. Vaši dceru jsme našli mrtvou na staveništi jednoho domu v rekonstrukci.

Vypadá to, že vylezla po lešení do čtvrtého patra a skočila dolů.” Tahle věta mi zní ve snech stále, i když už uplynulo patnáct let. Nejhorší bylo, že jsem se ani nemohla zhroutit.

Vedle mě stál Vojta, který začal vyvádět, křičet a pobíhat a já byla jediná, kdo ho mohl uklidňovat. Čekalo mě několik týdnů, na které si vlastně ani moc nepamatuju. Identifikace mrtvé, pohřeb, Vojtovo stěhování k tátovi a moje zpátky do chaloupky na Moravu.

Dceru jsem nezachránila a dodnes mě trápí pochybnosti, zda jsem pro ni udělala opravdu všechno. Proč jsem věřila tomu psychiatrovi, když mi moje intuice říkala něco jiného? Proč jsem jí nedokázala vytvořit spokojený život? Proč?

Věra (81), Praha

reklama
Související články
7.12.2023
Taneční večer se zoufale nevydařil. Upadla jsem před vchodem na vlhké dlažbě. Ale flek na šatech byl ještě to nejmenší. Loudala jsem se z tanečních jako postřelená. Bylo evidentní, že se můj život nenávratně řítí do katastrofy. Začalo to hned odpoledne, kdy mi táta oznámil, že do tanečních pojedeme s mámou autobusem, protože auto kikslo. Vzápětí se naši pohádali. Máma vykřikovala, že jsme už dá
2.12.2023
Práci jsem milovala a myslela jsem si, jak je vše zalité sluncem. Bohužel někdo se rozhodl přivolat mraky. Už jsem nedoufala, že dostanu lukrativní zaměstnání. Měla jsem sedm let před důchodem, žila jsem v domnění, že svůj profesní vrchol jsem si zažila před tím. Ani jsem nestřídala zaměstnání. Moc mladé a hloupé? Vždy jsem pracovala v dobrém kolektivu, práce mě bavila, a když jsem odcház
1.12.2023
Spíš o tom čteme. Jak někdo neuměl stárnout s noblesou. Já to neviděla, dokud mne všichni neopustili. Jsem žena a ty se chtějí vždy líbit. Nepatřila jsem však mezi ty dámy, které by ve dvaceti nebo i ve třiceti šílely z prvních vrásek. Zde mám genetickou výhodu, v podstatě až ve čtyřiceti jsem si všimla, že tam nějaké ty jemné linky jsou. Možná ale o to horší pro mne bylo zjištění, že už je to
30.11.2023
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala jsem to tak, že mají vždycky pravdu a tečka. Ale mámin n
26.11.2023
Zamilovat se do přitažlivého profesora, a navíc získat i jeho lásku? To je sen nejedné studentky. Mě se to povedlo, ale zničila jsem si tím život! Už na první přednášce, kterou vedl, jsem se nemohla pořádně soustředit na výklad. Náš profesor byl totiž nejen velice pohledný, ale také neskutečně šarmantní, inteligentní a vtipný. Byla jsem jím naprosto okouzlená. Rozhodla jsem se, že tohoto chlapa
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3