Domů     Románek přes internet
Románek přes internet
4 minuty čtení

Dcera na mě pořád naléhala, abych si založila profil na Facebooku, a tak jsem to nakonec udělala. A pak začaly chodit žádosti o přátelství

„Podívej, je to úplně jednoduché,“ přesvědčovala mě dcera Linda a na Facebooku klikla na kolonku „registrace“. „Vyplníš tu jen několik údajů a během pár minut už budeš mít zřízený vlastní profil.

Pak si tě přidám do přátel a můžeme si spolu psát přes chat, volat si, sdílet fotky a spoustu dalších věcí.“ Napila jsem se kafe a promnula si oči. „Já ti nevím, Evi. Nejsem na to už stará?“ Dcera se na mě nevěřícně podívala. „Taková hloupost.

Na Facebooku je dneska kde kdo, dokonce i Borisova babička.“ Boris byl Evin přítel, ke kterému se dcera před rokem přestěhovala. Jenomže bydleli na opačném konci Prahy, takže jsme se už tak často nevídaly.

Virtuální svět

Když dcera poprvé nadhodila, abych si založila profil na sociální síti, okamžitě jsem to zamítla. Pak mě ale začala zahrnovat výčtem pozitiv, která jsou s tím spojená, až jsem se nakonec, jak se říká, nechala ukecat.

A než jsem se nadála, seděly jsme s Evou u mě v kuchyni a já jsem vyplňovala patřičné kolonky. Dcera mi nahlížela přes rameno a všechno kontrolovala. „Tak,“ řekla, když už jsem byla na Facebooku řádně zaregistrovaná a přihlášená.

„Teď už si sem akorát nahraj nějakou profilovou fotku a můžeš hledat lidi a přidávat si je do přátel.“ V krátkosti mi ukázala, jak na to, a pak se se mnou rozloučila s tím, že musí běžet domů a uvařit něco k večeři.

Pohltilo mě to

Vzhledem k tomu, že jsem ten večer neměla nic lepšího na práci (s manželem už jsme byli pět let od sebe), rozhodla jsem se, že dám Facebooku šanci a vyplnila jsem další kolonky na svém profilu, jako třeba zaměstnání, kam jsem chodila na školu, oblíbené knížky a filmy a taky status.

Nejprve jsem tam vyťukala slovo „rozvedená“, ale vzápětí jsem to přepsala na „svobodná“. Klikla jsem na políčko „uložit“ a ještě chvíli na Facebooku brouzdala. Když jsem skončila, bylo skoro deset večer. Zívla jsem a protáhla jsem se. Počítač jsem vypnula, dala jsem si sprchu a šla jsem na kutě.

Žádost o přátelství

Druhý den odpoledne, když jsem měla volnou chvilku, jsem opět zasedla k počítači. Měla jsem několik žádostí o přátelství. Většinou se jednalo o kolegy z práce nebo bývalé spolužáky. Pak tam ale byla žádost i od jakéhosi Radka. Podívala jsem se na jeho profil.

Měli jsme jednoho společného známého. Chvilku jsem váhala, zda jeho žádost přijmout, ale nakonec jsem klikla na „ano“. Ihned mi napsal a popřál k svátku, který jsem ten den měla. Potěšilo mě to, tak jsem mu odepsala „děkuji“.

Moje poděkování rozjelo několikahodinovou konverzaci. Nejdřív jsme si psali jen obecně, pak o zájmech, o životě, o rodině. Svěřil se mi, že má dvacetiletého syna a že je vdovec. Já jsem mu zase objasnila svůj status „svobodná“. Byl velice příjemný a vtipný.

Osobní setkání

Neuplynul den, kdybychom si s Radkem nenapsali. Vždycky jsem se na jeho zprávy těšila. Nemohla jsem se dočkat, co nového a krásného mi napíše. Při čtení jeho zpráv jsem se usmívala do monitoru. Cítila jsem, že o mě projevuje skutečný zájem a začíná mě mít rád.

Já jsem k němu cítila to samé. Už chyběl jen krůček k tomu, abychom si domluvili skutečné rande. Nakonec s tím přišel jako první Radek. Pozval mě do francouzské kavárny. Z osobního setkání jsem měla trochu obavy, ale ukázalo se, že naprosto zbytečně.

Ve skutečnosti byl Radek ještě více okouzlující než přes počítač. Po první schůzce následovala druhá, třetí, čtvrtá… Teď už to bude skoro půl roku, co spolu chodíme a musím upřímně říct, že jsem se tak šťastně a spokojeně necítila už celé roky. A za to vše vděčím jen Facebooku a tvrdohlavé dceři.

Irena M. (48), Praha

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může