Domů     Práce na pozemcích školy nás zachraňovaly od pětek
Práce na pozemcích školy nás zachraňovaly od pětek
2 minuty čtení

Když chodím kolem krámku se sušenými bylinkami, hned se mi vybaví, že jsme jako školáci také sušívali. No, brávali jsme to jako nutné zlo a ulejvárnu.

Naše škola měla pozemek plný velkých záhonů, to už se asi dneska nevidí. Byla to základka, které koncem třicátých let leckde postavili nemlich navlas stejné. Viděla jsem stejné školy i v jiných městech, tak to vím.

Nekonečné lány

Teď už na ty léta vzpomínám s nostalgií, takovou tou milou, ale vím, že jako děti jsme práci na pozemcích docela nesnášely. Lány heřmánku bylo nutné sklidit, takže místo pracovní výuky, takový předmět tehdy existoval, jsme chodili sklízet heřmánek.

Pak tu byly ještě nekonečné řady levandule a také koncem školního roku rozkvétal slez. Pořád bylo co sklízet. Někdy zapraskal amplion ve třídě a ředitel ohlašoval, která třída si má vyzvednout hřebeny a jít česat bylinky.

Jen pro vybrané

Všechna sklizeň se sušívala na půdě školy. Tajemné místo, kam chodívali vybraní žáci. Naše matikářka třeba na začátku hodiny vždycky na začátku hodiny nervózně přešlapovala po stupínku, který po každém kroku zavrzal, hned jsme věděli, co přijde.

„Kdo se hlásí na půdu?“ zeptala se nakonec. Zvedly se všechny ruce, protože nás čekala písemka. „Ale má vás být jenom pět,“ kroutila dotčeně hlavou, že snad její předmět nemilujeme. Šprti se třásli, aby je nevybrala, ale také se hlásili.

I fyzikářka si do té vybrané společnost obvykle vybrala mě s Majkou, se kterou jsem seděla v lavici. Patřily jsme mezi vybrané a byly na to pyšné.

Nebyla to slast

Pak jsme opatrně převracely květy heřmánku, aby dobře proschly a záviděly těm, kteří zůstali ve třídě. To bylo paradoxní. Mohly jsme se ulejt z písemky a zase tak moc jsme z toho nebyly odvázané. Ta intenzivní vůně sušených květů nás omamovala.

Měly jsme toho plné nosy ještě celý den. Ale, když si na to dneska vzpomenu, měly jsme zajímavé dětství a rozhodně neměly čas na nudu. I na to, jak jsme ječely, když v květech slezu byli čmeláci, teď vzpomínám vlastně ráda. To byly časy, tenkrát.

Stáňa (64), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může