Domů     Šlápla jsem na bludný kámen a nedokázala najít cestu z lesa
Šlápla jsem na bludný kámen a nedokázala najít cestu z lesa
4 minuty čtení

Na každé legendě nebo pověsti je něco pravdivého. Odhalíme to často až po letech.

Cestu lesem přes kopec z naší vesnice do té sousední jsem znala nazpaměť. Byla jsem prostě místní a i když jsem nějaký čas později strávila ve městě, ve zralém věku jsem se s manželem nastěhovala do svého rodného domu.

Já jsem dělala účetnictví na dálku, Robert měl živnostenský list na opravy domácích spotřebičů a pro tyto práce jsme si mohli dovolit klidné vesnické zázemí, zvlášť poté, co se oženil náš jediný syn.

Myslela jsem, že je to jen pověst

O bludném kameni, který se údajně měl skrývat v lese nad vesnicí, jsem samozřejmě slýchala celý život nejrůznější legendy a příběhy, tak jako každý v okolí. Jako děti jsme po tajemném černém nerostu, skrývajícím se zrádně vedle pěšiny, pátrali, ale marně.

Stejně jako většina lidí jsem si myslela, že jde jen o takovou místní pověst, i když některé ty historky byly docela hrůzostrašné.

Říkalo se, že kdo na bludný kámen vstoupí, už se nikdy nedostane z lesa ven a o jeho vyčerpané a mrtvé tělo se pak postarají divoká zvířata. Jednou, když mi bylo asi čtrnáct let, opravdu zmizela nějaká stará paní ze sousední vesnice.

Ačkoliv dobrovolníci ve spolupráci s policií pročesali celý les, nenašli jí. Její zmizení se nikdy neobjasnilo a jen přiživilo spekulace o bludném kameni. Na ten ale nenarazil ani žádný člověk z těch, kteří po ztracené stařence pátrali.

Zůstala jsem v šoku stát!

Loni v létě jsem se vydala na návštěvu za kamarádkou, která v sousední vesnici bydlela. Chodila jsem za ní pravidelně. Když bylo hezky, šla jsem ty čtyři kilometry přes kopec pěšky, když pršelo nebo mrzlo, jezdila jsem autem.

Tentokrát jsem tedy zamyšleně kráčela po lesní cestičce. Mohla jsem tam jít poslepu, tak dobře jsem trasu znala. Proto mě překvapilo, když jsem si uprostřed lesa povšimla, že od té hlavní pěšiny se větví ještě jedna, napůl zarostlá.

Nikdy předtím jsem ji nespatřila nebo si neuvědomila, že se tam nachází. Probudilo to ve mně zvědavost. Nikam jsem nespěchala, tak jsem se vydala onu odbočku prozkoumat. Po několika metrech jsem v šoku stát.

Nebylo pochyb o tom, že se dívám na ten pověstný bludný kámen. Byl celý černý, zasazený v půdě a na jeho povrchu byly jakési tajemné znaky. Najednou jsem zase byla tou malou holkou, která kámen v lese hledala. Šok vystřídalo nadšení.

Pak jsem dostala šílený nápad. Rozhodla jsem se na kámen šlápnout a zjistit, jaké budou následky!

Neexistovala cesta ven!

Nejprve to vypadalo, že se vlastně nic nestalo. Ještě chvíli jsem si svůj objev vychutnávala a pak jsem se chtěla vrátit na hlavní pěšinu a pokračovat za kamarádkou, abych se jí pochlubila. Už za chvilku jsem ale pochopila, že pověsti zřejmě nelhaly.

Zpáteční cesta mě vedla někam úplně jinam a nakonec skončila u neproniknutelného křoví. Otočila jsem se a už zneklidněná spěchala na druhou stranu, v domnění, že jsem hlavní pěšinu minula.

Doufala jsem, že se dostanu alespoň zpátky k tomu kameni jako orientačnímu bodu. Ten už jsem ale bohužel nenašla. Po pár minutách chůze jsem se ocitla opět na konci cesty, kde začínalo husté pichlavé houští. Začala jsem panikařit.

Ať jsem dělala cokoliv, ať jsem se vydala na kteroukoliv stranu, les mě odmítal pustit dál! Nevím, jak dlouho jsem takhle marně bloudila, ale nakonec jsem úplně vyčerpaná klesla na zem. V duchu jsem prosila za odpuštění kvůli své nerozvážnosti.

Na chvilku jsem usnula. Jakmile jsem znovu otevřela oči, nechtělo se mi věřit tomu, co vidím. Byla jsem zpátky na cestě, kterou jsem znala. Za kamarádkou jsem toho dne už nešla, vrátila jsem se a prožívala neskutečné štěstí, že zase vidím rodný dům.

Když jsem pak Robertovi i dalším lidem o svém zážitku vyprávěla, nikdo mi samozřejmě nevěřil.

Petra V. (52), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Pátrala jsem po rodinné hrobce, abych se mohla poklonit svým předkům. A byla jsem úspěšná. Poznala jsem místa, odkud pocházím, i část své rodiny. A možná ještě někoho... Když babička odešla, byly mi sotva dva roky. Nevzpomínám si na ni. Maminka se s otcem rozvedla pár let poté a já se s ní stěhovala daleko z tatínkova kraje. Pak už jsme tam nejezdili. Nikdy. Matka se totiž znovu provdala a otčí
3 minuty čtení
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že jsem vážně nemocná. Ihned jsem zahájila léčbu, ale nezabíra
3 minuty čtení
Bylo to nejtěžší období v mém životě. Děti vyletěly z hnízda, dostala jsem výpověď a manžel se se mnou rozvedl. Pak jsem poznala tu starou ženu a děly se zázraky. Vzpomínám na tu dobu, jako by to bylo včera. Čerstvě jsem oslavila padesát a s tím věkem se začalo všechno bortit jako domeček z karet. Nejprve odešly děti. Založily si rodiny a odstěhovaly se. Pak jsem dostala výpověď v práci. S novo
3 minuty čtení
Zastavila jsem stopaři. Byl to divný týpek. Jako po smrti. Netušila jsem, že jsem skutečně vezla nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupla na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem mohla potkat. V první chvíli jsem si myslela, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Neuvěřitelně hubená lidská postava. Bílý ošuntělý b
5 minut čtení
Nemyslela jsem si, že mají někteří lidé dar vidět budoucnost druhých. Babička mé spolužačky však vyčetla z karet můj osud úplně přesně. V mládí jsem si život rýsovala podle svých představ. Kartám ani horoskopům jsem nevěřila, ale ukázalo se, že skutečně nelžou. Přestala jsem pochybovat Je to až k neuvěření, ale můj život se skutečně odvíjel podle předpovědi kartářky, ačkoli můj první doje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i