Domů     Vstřícné kroky
Vstřícné kroky
4 minuty čtení

Jakmile za sebou David práskl dveřmi, došlo mi, že náš manželský vztah dosáhl kritického bodu. Ještě jsem uslyšela, jak volá, ať na něho dnes nečekám…

Po devíti letech manželství jsme si s Davidem přestávali rozumět. Vždycky jsme si snažili všechno si na rovinu vyříkat, ale v poslední době se nám to vůbec nedařilo.

Nepustili jsme jeden druhého ke slovu, obviňovali jsme se navzájem ze všech možných věcí a naše hádky většinou končily tím, že jsme měli den nebo dva tichou domácnost. Odchodem pryč, i když jen dočasným, to David nikdy neřešil.

Při sobě nás držela skutečnost, že jsme měli dvě malé děti. S tímto vědomím je člověk schopen překousnout svoji zlobu, pýchu i spravedlivé rozhořčení. My s Davidem jsme ale hnali situaci už do krajností

Oddělené ložnice

Toho večera děti už spaly. Já jsem neměla na cokoliv pomyšlení – k nějaké domácí práci jsem necítila dostatek energie a televize ani knížka v mém rozjitřeném stavu nepřipadaly v úvahu. Zbývalo jediné: jít si lehnout a všechno zaspat.

Na Davida bych mohla čekat dlouho do noci a třeba bych se vůbec nedočkala. A pokud ano, možná bychom se znovu pohádali. Než jsem usnula, cítila jsem, jak mi po tváři stékají slzy a zmáčejí polštář pode mnou.

Byl to tichý a zoufalý pláč ženy, která neví, jak dál. Ani jsem nevěděla, kdy jsem přesně upadla do spánku. Probudil mě nějaký hluk.

Otevřela jsem oči a zjistila, že se na chodbě svítí. V polospánku jsem slyšela Davida, jak přichází do ložnice. Zůstal stát u postele. Snad mě pozoroval, snad chtěl vědět, jestli jen zase nepředstírám spánek.

Potom si – k mému zklamání – vzal peřinu a polštář a odnášel je pryč. Stejně jako večer s tím odchodem i tohle bylo poprvé, kdy něco podobného udělal. A je to tady, povzdechla jsem si už úplně probuzená. Máme oddělené ložnice.

Chtěla jsem se mu omluvit

Světlo na chodbě zhaslo a David zjevně ulehl v obývacím pokoji na gauči. Chvíli jsem o tom přemýšlela, pak jsem se zvedla a šla tam potmě za ním. Zašeptala jsem: „Davide…“ Nic. Žádná reakce. „Nedělej, že spíš. Za takovou chvilku jsi nemohl usnout.

Chtěla jsem ti jenom říct, že se na tebe nezlobím. Moc mě mrzí, jak si poslední dobou nerozumíme. Mám tě pořád ráda a slibuji, že se budu víc snažit, aby všechno bylo zase jako dřív.“

Čekala jsem, jestli David nějakým způsobem dá najevo, že mě slyšel. Ani se nepohnul. Jen pravidelně oddechoval. Pomyslela jsem si, že patrně už opravdu spí. Kde mohl být? Asi v nějaké hospodě.

Žádný alkohol jsem z něho sice necítila, ale občas stačí dva tři panáky tvrdého – zejména když David nebyl zvyklý pít – a člověk pak rychle upadne do spánku. Škoda, pomyslela jsem si. Byla jsem ale ochotná mu ta slova zopakovat i zítra za denního světla.

Vše jsme si vyříkali

Odešla jsem zpátky do ložnice a říkala si, že ráno je moudřejší večera. Cítila jsem jakési ulehčení, kvůli slovům, která jsem byla schopna Davidovi říct. Nyní už se mi usínalo lépe. Málem jsem už spala, když jsem zaslechla nezřetelný šepot.

Ihned jsem se probrala, protože mi bylo jasné, že je to David, který stojí u mé strany postele a něco mi říká. A vzápětí jsem rozeznala jednotlivá slova: „Nemysli si, prosím tě, že jsem byl za nějakou ženskou. Chodil jsem ulicemi a přemýšlel, co děláme špatně.

Za sebe jsem na to přišel a chci s tím něco dělat. Slyšel jsem, co jsi mi říkala, Romano, a vážím si toho. Doufám, že také jenom předstíráš, že spíš.“ Stál a čekal na nějakou moji reakci.

Byla jsem v pokušení mít dál zavřené oči, nic nedělat a čekat, co se ještě dovím. Vnitřní radost, která se mě zmocnila, mě však přemohla. Posadila jsem se na posteli, vzala Davida za ruku a přitáhla ho k sobě. Nebránil se.

Něžné hlazení a ujišťování se o vzájemné lásce přešlo v krásné a bouřlivé milování – takové, jaké jsme už několik let nezažili. Od té noci se mezi nás zase vrátila pohoda.

Až příště přijde nějaká krize, vím, že je nutné, aby krok vstříc udělali oba dva… ale já doufám, že už jsme si všechno s Davidem napořád vysvětlili.

Romana (31), jižní Morava

Související články
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
3 minuty čtení
Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a