Odjakživa miluji zvířata. Rodiče k nim mě a moji sestru vždycky vedli, proto není překvapením, že i v dospělosti jsem vždycky tíhla k tomu, pořídit si domácího mazlíčka. Když mi bylo 22 let, koupila jsem si irského setra, Bonnyho. Za nějaký čas jsem mu pořídila kamaráda, dalmatina Illyho. A tak to pokračovalo. Psům jsem naprosto propadla a za čas jsem jich doma měla celkem sedm. Ale není to láska

Jsou místa, která jsou spjata s mým životem více, než kterákoli jiná. Jedním z nich je i stará vrba stojící na břehu rybníka u domu, ve kterém vyrůstala moje maminka, a kde jsem já strávila všechny krásné dny svého dětství. Ráda se k té vrbě vracím, neboť mě k ní pojí zvláštní nostalgie vzpomínek. Událo se u ní tolik zásadních situací v mém životě, že mám až někdy pocit, jako kdyby byla mou souč

Nejsem klasická holka. I když mám v práci vysokou a zodpovědnou pozici, v soukromí se ubírám do svého oblíbeného světa fantasy. Světa hobitů, elfů, ale taky komiksových superhrdinů a postav z videoher. Kdo by si myslel, že po takové holce musejí kluci šílet, ten by se mýlil. Šminky nebo módní trendy mě vůbec nezajímají. Mnohem raději se obleču do vlastnoručně vyrobeného kostýmu kočičí ženy, Catwo

Dlouho jsem nemohla najít toho pravého. Nejspíš to bylo tím, že nevypadám zrovna jako modelka. Chlapi se o mě nikdy moc nezajímali a tak jsem sama hledala na tom nejméně vhodném místě – na internetu. Dnes mi přijde neuvěřitelné, že to nakonec přece jen vyšlo! Bylo mi už skoro čtyřicet, když mi přišel mail z jedné seznamky: „Ahoj Vlasto, tady Vlasta. Je to legrační, že máme stejná křestní jména,

Žiju sama. Manžel zemřel už dávno a dcera je v zahraničí. „Přítel“, o kterého jsem zpočátku nestála, mi nejen zachránila život, ale zase mě s ním těší žít. Rok před mým odchodem do důchodu odešel i manžel. Bohužel ne do penze, ale na hřbitov. A tak jsem zůstala jako kůl v plotě. Dcera žije dlouhodobě v zahraničí. Nedávno mě ale překvapila. Přiletěla bez upozornění na mé narozeniny. „To je La

Vždy jsem se těšila na dobu až budu v důchodu. Teď v něm jsem a mám trápení, které bych nejraději hned zase vyměnila za práci. Jde totiž o moji dceru. Ta se mi totiž nedávno svěřila, že ji manžel podvedl. A k tomu všemu ještě s jejich rodinnou přítelkyní, manželkou zeťova nejlepšího kamaráda. A nezůstalo to bez následků. Podvedl ji s kamarádkou Olga a Radek se před deseti lety seznámili p

Zdánlivě nevysvětlitelný osud mého bratrance měl tajemnou příčinu, kterou jsem odhalila až s odstupem času. Můj starší bratranec Miroslav byl po celý život nadšeným cestovatelem. Když se po listopadu 1989 otevřely hranice, plně toho využíval. Nikdy se neusadil, nezaložil rodinu. Zůstal starým mládencem, takže se na nikoho nemusel ohlížet. Vydělával si dost peněz a mohl si tedy dovolit jezdi

S manželem jsem se seznámila ještě za studií. Bezstarostná léta jsme vyměnili za spokojené manželství a děti. Bohužel to nebyla poslední změna v našem životě. S Milanem jsme bydleli ve stejném areálu kolejí. Časem jsem si všimla, že na toho tmavovlasého a tmavookého vysokého kluka narážím čím dál častěji a líbí se mi čím dál víc. Vlastně jsem každý den vstávala s tím, jestli ho potkám. Co vi

Nevysvětlitelné zvonění na domovní zvonek nám s manželem zachránilo životy. Vždycky jsem milovala bouřky. Celé hodiny jsem se na ně dovedla dívat z okna. Když mě ale jedna velmi zlá zastihla na samotě u lesa, začala jsem se bát. Zvlášť, když do toho nepřestával zvonit domovní zvonek. Dali jsme městu sbohem Žijeme s manželem skoro na samotě. Vždycky jsme si takové bydlení přáli, protože ž

Naše studentské manželství prošlo mnoha fázemi. Neminula nás ani nevěra. Díky ní se nám narodil syn. Paradoxně svému otci nemůže odpustit moji nevěru. S manželem jsme se vzali už na vysoké, abychom získali bydlení na koleji pro manželské páry. Byla to rychlá svatba, bez rodičů, jen se svědky a pár přáteli. Zakládat rodinu se nám nechtělo. Většinu času jsme trávili prací a zábavou s přáteli.