2 minuty čtení
Můj manžel měl vždy apetit a já mu byla vděčná, že bez reptání snědl, co jsem mu naservírovala. Nad ničím se neošklíbal.
Mně se to na něm líbilo a vlastně to bylo roztomilé. Všechno, co jsem mu dala na stůl, jedl s takovou láskou, že jsem měla chuť vyvařovat mu pořád dokola.
Spokojený život
Naše děti šly ve stopách svého otce a nebyly to žádné vybíravky. Jak mi je všechny moje kamarádky z
5 minut čtení
Vždy jsem snila o tom, že až budu slavit šedesátku, bude náš dům připomínat reklamu na štěstí a já oslavenkyni z reklamních spotů. Sen to byl pěkný...
Představovala jsem si všude bílé ubrusy, vázané květiny, klidnou hudbu a vnoučata, která způsobně sedí u stolu a s úsměvem mi děkují za mou péči. Realita mého letošního jubilea byla ale spíš podobná nepovedenému natáčení grotesky, a přesto, nebo
5 minut čtení
S mým prvním mužem Viktorem jsme se brali na konci sedmdesátých let. Byl vysoký a vtipný, k tomu mě vroucně miloval, stejně jako já jeho. Myslela jsem, že je to navěky.
Měli jsme spolu dvě děti, malý domek po rodičích na kraji města a zahradu plnou mých milovaných růží. Lásce k nim mě naučila má babička a já jsem v její tradici pokračovala. Množila jsem je, šlechtila a jezdila s nimi po výstavá
3 minuty čtení
Prostě se to stalo. Už roky miluji ženatého muže, tátu od dětí, který se věnuje rodince. Je to špatné, ale já rozhodně neplánuju, že bych se ho vzdala.
Jiskra, nebo spíš požár nevídaného rozměru se rozhořel na oslavě našich společných přátel. Já byla v té době už dlouhou dobu sama. On byl bavič, který rozesmál celou společnost. K tomu nesmírně pohledný a galantní muž.
Zásah blesku
Když js
3 minuty čtení
Když mi zemřel táta, zůstala jsem sama. Chodila jsem si s ním povídat na hřbitov. Dvakrát týdně. Bylo mi tam dobře.
Mám ráda předjaří, kdy na řekách plují ledy a babičky na náměstích prodávají kytičky sněženek. Vyrůstala jsem jenom s tátou, který mi vždy v ten čas sněženky nosil.
Umřel, když mi bylo devatenáct. Od té doby jsem se nedokázala podívat na prodavačky sněženek, aniž bych neměla oč
3 minuty čtení
Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy.
Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít nepodařilo, jen tu a tam nějakou minci nebo kousek starého kovové
3 minuty čtení
Od labutí se můžeme učit věrné lásce. Pro milovaného partnera jsou schopné položit i život. Dobře také poznají, když vás něco trápí.
Otec mého spolužáka byl veterinář. Často přicházel do naší školy a vyprávěl o zvířatech. Jako malá jsem ho milovala. Což moje matka považovala za nenormální. V očích dítěte však laskavá duše, která léčí zvířátka, převážila všechno ostatní.
Úžasná zvířata
Pam
3 minuty čtení
V mládí jsem byla neprůbojná holka bez sebevědomí. Vyrostla ze mě zamindrákovaná žena. Nakonec jsem pochopila, že své štěstí mám ve svých rukou.
Kdybych tak mohla vrátit čas a věděla dříve tolik, co teď! Jenže člověk si musí nejspíš projít zkušeností, i když je někdy bolestná, aby se dopracoval k moudrosti. Jako malá holka jsem byla nejmladší ze tří sourozenců, a musela poslouchat všechny v rod
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, koho kde potkáte a jak vám zatočí se životem. Nikdy bych nevěřila, že svědek mého muže na svatbě se jednou postaví na mou stranu.
S Martinem jsme se brali v době, kdy mi bylo pětadvacet. Nemuseli jsme, ale byli jsme tak zamilovaní, že jsme cítili potřebu svůj vztah zpečetit tímto krokem. Otěhotněla jsem rok po svatbě, na které mi byla za svědka moje nejlepší kamarádka, zatímco Pet
4 minuty čtení
Znala jsem o tom lese mnoho hrůzostrašných historek. Rozhodla jsem se ho tedy i s dětmi prozkoumat. Předčil veškerá má očekávání.
Byl to les, který naháněl hrůzu už našim předkům. Vázalo se k němu hodně legend, všechny spojovalo hrůzostrašné hrobové ticho v lese, pocit, že se na člověka dívají tisíce očí ze všech stran a také zvířata, která občas z lesa vyběhla a chovala se agresivně. Taky tam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
skutecnepribehy.cz
Budovat mosty je lepší než je pálit
Sblížila nás písnička Lenky Filipové a Karla Zicha Mosty. A tak jsme se jeden takový most pokusili mezi sebou vybudovat. Jednou se sice zbortil, my jsme k sobě ale zase našli cestu. Ráda jsem jezdívala na pionýrské tábory. Naši mě tam šoupli hned v první třídě, aby měli pár týdnů klid, ale mně to nevadilo. Byla jsem smělá holčička
epochalnisvet.cz
Předpověděl portugalský král vlastní smrt?
Královská rodina mává z otevřeného kočáru a provázejí ji ovace. Pak se ale z davu vynoří podmračený muž s plnovousem, poklekne na jedno koleno a zamíří pušku na cíl. Tím není nikdo jiný než sám panovník. Diplomat. Mučedník. Tak znějí dvě přezdívky, pod kterými Portugalsko zná svého krále Karla I. (1863–1908). Ta první se vztahuje k jeho jednání
21stoleti.cz
Co formuje děti? Prostředí, výchova či matčin stres
Vědci se dlouhodobě zaobírají dopadem výchovy a prostředí na lidskou osobnost. Ovšem tenhle oříšek je s nadsázkou řečeno poměrně tvrdý na rozlousknutí. [caption id="attachment_93552" align="alignno
nasehvezdy.cz
Partner překvapil Štréblovou zásnubním prstenem
Nečekaná událost jak pro nás, tak pro Alenu Štréblovou (60) alias Milenu Pumrovou z Ulice! Své soukromí si herečka přísně střeží. Svého partnera, prošedivělého štramáka, povoláním veterináře, ukáza
epochanacestach.cz
Léto v Olomouckém kraji: krajina poznání, příběhů a živé kultury
Jsou regiony, které se návštěvníkům představují jediným symbolem. Olomoucký kraj mezi ně nepatří. Jeho kouzlo spočívá v rozmanitosti. Během jediného dne lze projít středověkým hradem, sestoupit do podzemních jeskyní, vystoupat na rozhlednu, projít se po hřebeni Jeseníků a večer strávit na festivalu pod širým nebem. Právě propojení poznání, kultury a aktivního odpočinku dělá z regionu
historyplus.cz
Ferdinandové mezi Habsburky: Lháři, básníci a dobráci
Habsburkové vládli českým zemím v kuse téměř 400 let. I oni si podobně jako Přemyslovci a Lucemburkové potrpěli na tradici a není proto divu, že si častěji než jiné předávali jedno stejné jméno – Ferdinand. Celkem pět Ferdinandů usedlo na český trůn. Některé přitom nespojuje pouze jméno, ale i podobný osud a povaha… 1.
nejsemsama.cz
7 prima tipů, jak připravit pokožku na léto
Léto je za rohem a kůže nemusí být na sluneční paprsky úplně připravená. Jakou péči jí tedy v těchto dnech a týdnech dopřát, abyste se nespálila a vypadala stále skvěle? S příchodem prvních letních paprsků dostává pokožka pořádně zabrat. Na příval silného slunečního záření totiž není po zachmuřeném jaře dostatečně připravena. Reagovat tak může velice citlivě v podobě začervenání, vyrážky
enigmaplus.cz
Předpověděli zkázu Pearl Harboru Nostradamus i Baba Vanga?
Nedělní, pohodové ráno. Tisíce amerických vojáků spí 7. prosince 1941 v Pearl Harboru na havajském ostrově Oahu a cítí se přitom jako v ráji [gallery ids="169578,169581,169580"] V té době se
rezidenceonline.cz
Projekt jako oživlý paleolit
Upper House představuje dokonalou symbiózu architektury, umění a přírody. Kulturní dědictví, zakořeněné v městské buši, nejen skvěle vypadá, ale také aktivně zvyšuje kvalitu života svých obyvatel. Originální výškový dům působí v podstatě jako galerie, zavěšená nad rozlehlou metropolí. Rezidenční objekt v South Brisbane je manifestem spojení člověka s daným prostředím, kulturou a komunitou. Navržena studiem
tisicereceptu.cz
Chlebová polévka s houbami
Chléb by měl být asi tři dny starý. Po jeho rozvaření získáte hustý, sytý pokrm. Se sýrem a houbami vás jeho chuť mile překvapí. Potřebujete 400 g starého chleba 1 l vývaru 200 g hub 100 g tv
iluxus.cz
Praha přivítá největší svátek českého a moravského vinařství
Milovníci vína, vinaři i odborná veřejnost se letos opět setkají na jedné z nejprestižnějších vinařských akcí v České republice. Dne 6. srpna 2026 se Clarion Congress Hotel Prague promění v dějiště Re
epochaplus.cz
Býčí skála: Brutální obětiště dávnověku
Šperky, zbraně, sošky a spousta obilí. Ale také přes 40 lidských obětí, převážně dívek, z nichž některým rozetnou hlavu a useknou končetiny. To je slavný halštatský pohřeb. V Evropě nevídaný objev, který dodnes neumíme vysvětlit… Jeho koníčkem je „slepá jeskynní zvířena“, a díky tomu, přestože je hlavně lékař, objeví řadu nových organismů. Jindřich Wankel (1821–1897)