S vnučkou jsme to léto vyrazily do lesa. Známá mi umožnila pobyt v jejich domku na samotě. Netušila jsem, že se to tam tajemnými bytostmi jen hemží. Byla jsem nadšená, když mi kolegyně řekla, že mi půjčí tu jejich starou myslivnu. Moc jsem se těšila, jak si to tam s vnučkou Terezkou užijeme. To místo bylo kouzelné, lesy, rybník, kam se chodili lidé koupat. Protože bylo chladno, k večeru jsem ta

Své manželství jsem chtěla zachránit za každou cenu. Za cenu svého utrpení. Nakonec si ale stejně našel jinou a moje oběť byla zbytečná. Poslouchala jsem to od svého muže od první chvíle, co jsme spolu začali chodit. „Věro, přece víš, jak se mi líbí vyvinuté ženské, to bys mohla pro mě udělat a jít si nechat vymodelovat pěkná prsa. Já bych ti je zaplatil.“ Měla jsem hezké dvojky, se kterými

Na ten výstup nikdy nezapomenu. Bylo to před mnoha lety, když jsem ještě lezla po skalách. Postava, co mě minula, šplhala rychle po naprosto neschůdném terénu. Tady na vysoké strmé skále jsem si připadala jako pták! Široko daleko, kam jsem pohlédla, se vypínaly vápencové štíty jako prsty obra. Tenhle vrchol byl jedním z nich. Špičatá skalní jehla, která se v poslední třetině rozšiřovala. Věděla

Takové věci by malé děti prožívat neměly. Jenže život bohužel není procházka růžovým sadem. A rozvodů přibývá. Nejenže končilo léto, končilo mi i dětství. Přitom mi bylo teprve jedenáct, ale cítila jsem, že bezstarostné časy jsou tytam. Bolestně jsem záviděla dětem z našeho paneláku, protože jejich rodiny nebyly napadrť rozbité. Nechtělo se mi trčet doma, v té příšerné atmosféře, a tak jsem

Manžel se mi směje, že jsem jako babka kořenářka. Nemám mu to za zlé. Dřív mě za to obdivoval. Jasně že na něho nemám tolik času, kolik si on asi představuje. Hraji si s květinami. Začalo to už, když děti byly malé. Na prázdniny od svých učitelů dostaly vždycky tradiční úkol. Vytvořit vlastní sbírku lisovaných rostlin, tedy herbář. Pustili jsme se do práce To byly doby, kdy se daly rostli

Přebalovala jsem to nemluvně, dávala jsem mu najíst a starala jsem se o něj jako jeho máma, která to dělat nemohla, protože žila někde jinde. Vyhnala jsem ji. Z jejího domu, pryč od muže, kterého bezpochyby milovala, a v neposlední řadě i od jejího sotva ročního synka. Adámek v peřince doslova vrněl. Jeho malé ručičky svíraly lem krajkované peřinky a ústa žmoulala oslintaný dudlík. Jeho modré o

Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu. Jenomže jak tomu bývá, člověk míní, pánbůh mění. A tak jsem se musela spokojit jen s jedním dítětem. Honzík se mi narodil až po třicítce. Moc jsem si ho přála a myslela jsem si, že můj přítel Igor také. Jenomže jeho láska vyprchala dřív než ta moje. Bylo to pár měsíců poté, co jsem porodila našeho syna. „Promiň, ale opravdu ještě nejsem připravený na to bý

Nemohli jsme se dostat ven z tajemného světelného kruhu. Začala jsem se bát, že na tom místě zůstaneme uvězněni až do rána. Nečekané situace nás mohou potkat i na romantické noční procházce. Byla jasná letní noc a my jsme se s manželem Petrem vraceli z romantické procházky zpátky do kempu, kde jsme měli na prodloužený víkend pronajatou chatičku. Pozorovali jsme noční oblohu Nikam jsme nes

Zjistila jsem, že moje matka má milence. A co je ještě horší, tím mužem je otec mého muže, můj tchán. Nemohu se s tím nijak srovnat. Byli jsme vždy normální rodina. Rodiče se měli rádi, občas se hádali, když hodně, tak jsme s bráchou trnuli, jestli se třeba nerozvedou. Oba jsme měli dost kamarádů, kteří pocházeli z rozvedených rodin. Třeba moje nejlepší kamarádka, ta měla dvě mámy a dva táty, n

S otcem jsme zažili něco, čemu se jen těžko věří. Když byla babička v ohrožení života, dala nám to najevo velmi děsivým způsobem. S otcem jsem jezdila za starou babičkou, aby nebyla alespoň o víkendech sama. Jedna návštěva byla jiná. Babička se necítila dobře a oba dva jsme z toho měli špatný pocit. Cestou zpátky se mi zjevila babiččina tvář v mlhavém světle. Prosila nás, abychom se vrátili.