Kolegyně v práci do mě tak dlouho hučely, ať si najdu milence, až jsem sama o sobě začala pochybovat. A ctitel nebyl daleko... Nikdy jsem nebyla zamilovaná do nikoho jiného, jenom do Romana. S výjimkou první lásky, to bylo na učňáku, žádný zázrak. Ten kluk mluvil jen o skupině Katapult, a když mu byl uložen referát z českého jazyka na libovolné téma, vybral si k úžasu paní učitelky skupinu Kata

Po třinácti letech manželství mi manžel ukázal svou pravou tvář. Připravil mě o dítě. Z něho pak vyrostl stejný zmetek, jako je jeho tatínek. Exmanžela Vencu jsem si brala z lásky. Myslela jsem si, že to je chlap jako břitva. Imponovala mi jeho dravost, sebevědomí, ctižádost a touha něco dokázat. Vždycky jsem k takovým mužům vzhlížela, ti v našem rodě byli lenoši za pecí, kterým stačilo málo.

Moje dcera se znovu provdala a vnoučata si novou babičku oblíbila. To nemůžu přenést přes srdce. Dělám všechno proto, aby u mě byla raději. Kamil nebyl jako manžel sice pro dceru žádná výhra, ale přece jen to byl otec našich vnuků a jeho máma se do jejich hlídání nikdy nehrnula. Dá se říct, že jsem v tomto směru byla oblíbenější a nejmilovanější babičkou já. Vilma měla radši svou práci a společ

Začínali jsme skromně. Jako chudí novomanželé jsme byli vděční za každý kousek nábytku. Do bytu jsme si tak přinesli kus radosti našich předků. Nebyli jsme na tom finančně dobře. Jako každý, kdo v manželství začínal. Zařízení do bytu jsme dostávali od známých a příbuzných. Měli jsme staré rádio, starou televizi, starou ledničku, a dokonce i starý nábytek jako od babičky. Říkali jsme si, že t

Lékaři si se mnou už nevěděli rady, honili mě po různých vyšetřeních. Bez výsledku. Ze zoufalství jsem navštívila jednoho lidového léčitele, a ten věděl hned, kde je problém. K životu přistupuji pragmaticky. Každá záhada se dá dříve či později vyřešit. Vystačila jsem si s tímto názorem až do chvíle, než jsem navštívila jednoho lidového léčitele. Ten rozmetal moje vědecké pojetí světa na kous

Nikdy jsem neměla s něčím takovým, jako je úplněk, problémy. Jen co jsem se vdala, tak to všechno začalo. Můj manžel Petr si občas stěžoval, že pozná, když má být úplněk, aniž by se díval do kalendáře nebo na noční oblohu. „Pobolívá mě hlava, jsem vzteklý jako ten pes, který v detektivkách vyje na Měsíc,“ vysvětlil, když jsem se divila, co s ním je. Brečel u televize Časem to s ním bylo h

David byl hezounek, který si myslel, že se za ním otočí každá žena. Když nastoupil do naší firmy, hned jsem ho prokoukla. Moje šéfová hýřila nadšením, když nám říkala, že budeme mít nového kolegu. Povedlo se jí ho přetáhnout od konkurence a hodně si slibovala od jeho zkušeností a kreativity. „A navíc je to fešák,“ dodala a všechny kolegyně se zahihňaly. Jenom já ne. Tohle pro mě bylo varování,

Bydlení pro jednoho dnes není zrovna levnou záležitostí, takže jsem se musela smířit s tím, že po rozvodu na lepší podnájem zkrátka nemám. Napřed mi nevadilo, že se budu muset uskromnit. S manželem jsme bydleli ve velkém domě v nejlepší městské čtvrti. Děti jsme neměli a já jsem tomu dnes ráda. Mám za sebou mnoho let domácího násilí, tak jsem paradoxně ráda, že za mě osud zařídil, že jsem vždy

To, že mám o dost let mladší sestru, mi nikdy nevadilo. Ale spolu jsme si moc nerozuměly. Když se Agáta narodila, měla jsem jiné zájmy. Vztahy se mezi námi alespoň trochu utvořily, až když jí bylo dvacet. To jsme si najednou začaly povídat alespoň o mužích. Nikdy jsem nepochopila, proč rodiče s druhým dítětem otáleli tak dlouho. Vždyť jim muselo být jasné, že se mezi námi nevytvoří pouto. By

Sousedé na mě divně koukali a občas se mě někdo zeptal na neuvěřitelnou věc. Třeba, jak se mi líbilo v Austrálii nebo kolik jsem vlastně zdědila? Bylo to, jako bych se ocitla v nějakém zlém snu. Neuplynul snad jediný den, kdy bych se o sobě nedozvěděla něco nového. „Už jste zase byla nakupovat v tom drahém obchodu s klenoty? A ty náušnice jsou z platiny? Neříkejte, že jen ze stříbra,“ zněly nek