Žena musí bránit svoji rodinu za každou cenu. Objeví-li se sokyně, je třeba sebrat veškerou odvahu a bojovat jako statečná lvice. Jenom tak si své štěstí dokonale pojistíte. Byla jsem holka, jak se říká, od rány. S ničím jsem se nemazala, všechno řešila tady a teď a kolikrát i pořádně nahlas. Manžel Jindřich se naopak choval tišeji a decentněji. Občas mi ale ti plaší a noblesní lidé lezou na ne

Když jsem jela domů večerním a zároveň posledním vlakem z návštěvy od tety, potkala mě láska a štěstí. Jela jsem z návštěvy od tety. Od ní jsem odcházela na poslední chvíli a jak jsem pospíchala, aby mi poslední spoj domů neujel, nastoupila jsem omylem do jiného vlaku. Změna nástupiště S tetičkou jsme se zapovídaly, a než jsem se nadála, byl čas jít na nádraží. Měla jsem koupenou zpáteční

Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom

Moje šťastně vdaná kamarádka si usmyslela, že svede mého ženatého bratra. Vůbec se tím netajila a on posléze taky ne. Byl to nejapný vrtoch. Znali jsme se všichni už dlouho, a dokonce jsme byli společně na dovolené u rybníka Svět. Vůbec by mě nenapadlo, že po tolika letech může přeskočit mezi těmi dvěma nějaká jiskra. Bylo to vůbec možné? Nebo se prostě jen kamarádka nudila a zkoušela, co si mů

Poté, co jsme si pořídili nové plovoucí podlahy a na ně položili nové kusové koberce, se začala řinout ze stropu voda. Sousedku to vůbec nezajímalo. Ono s ní bylo odjakživa špatné pořízení. Nad vším a všemi ohrnovala nos. A když u nás tekla ze stropu voda, bylo jí to jedno, třebaže byla celou dobu doma. Snad to udělala schválně. Ze závisti. Z pomsty, že máme něco, co ona ještě ne. A to měla vše

Manžel stále pokašlával. Kouření se nechtěl vzdát. Rozhodla jsem se skončit s jeho zlozvykem! Jenže jsem věděla, že na to musím jít chytře. V poslední době jsem stále jen prala, větrala a zapalovala vonné svíčky. To vše kvůli manželovu kouření, které jemu i mně začalo přerůstat přes hlavu. Toník kouřil celý život, už snad dokonce odmalička, podle toho, co mi vyprávěl, ale ne tolik, co nyní. Bez

Byla jsem stále jen nespokojená, mrzutá a ukřivděná. Potom jsem spadla ze schodů a myslela si, že bude všechno ještě horší. Dokud jsem chodila do práce, stěžovala jsem si jen na nedostatek času. Neuplynul den, kdy bych někomu neřekla, jak moc se těším do důchodu. Ale byla to pravda. Datum mého odchodu na zasloužený odpočinek jsem měla vyvěšený na dveřích ledničky a každý den ho kontrolovala.

Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem

Když se dostal můj bratr do finančních potíží, rozhodl se k nebezpečnému kroku. Na litování už ale bylo pozdě. Nedávno to bylo už patnáct let ode dne, kdy jsem přišla o Vláďu, svého jediného sourozence. Oficiální příčinou smrti mého staršího bratra bylo to, že ho zradilo srdce. Přirozené smrti nevěřím Já tomu ale nevěřím. Ačkoliv si příbuzní dodnes myslí, že můj sourozenec zemřel přirozen

To místo si mě přitáhlo, aby mě potrestalo za zločin z minulého života. Štěstí mě ale neopustilo a proroctví jasnovidky se nesplnilo. Bude to třicet let, co jsem se na zimní rekreaci seznámila se starší paní, ze které se vyklubala jasnovidka. Tenkrát nám všechno její povídání připadalo senzační. Jednoho krásného slunného dne jsme se tam chtěly s kamarádkou připojit k partě lyžařů, kteří se chys