Byly jsme neoddělitelná dvojice. Já a moje kamarádka jsme si padly hned do oka, a tak to mělo zůstat. Ale nezůstalo. Květované šatičky, blonďaté vlásky, oči modré jako len a pár roztomilých pih na malém nosíku! Když jsem ji uviděla, hned mě okouzlila. Já byla pravý opak. Hned se z nás staly nerozlučné kamarádky. Seděly jsme spolu na základce i na střední a pak se naše cesty rozešly, obě jsme se

Moje nejlepší kamarádka se vdávala o pár let dřív než já. A tak se rozhodla sezvat všechny kamarády, holky i kluky, na pořádný večírek. K této příležitosti si tenkrát vybrala chalupu svých rodičů, kam jsme všichni o prázdninách jezdívali a milovali jsme to tam. Kousek od stavení byla říčka, kde jsme se mohli koupat, všude kolem lesy a louky. Měli jsme na toto místo nádherné prázdninové vzpomínk

Mám snad tu nejhorší švagrovou na světě! Je na mě vysazená už od začátku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mě můj muž nezastane. Když jsem potkala Martina, byla jsem už vdova s dcerou na studiích. Můj manžel tragicky zahynul na cestě z práce. Prostě jednoho rána odjel a už se nám nikdy nevrátil. Naší Kačence bylo v té době osm let. Žily jsme pak mnoho let jen jedna pro druhou a vlastně n

Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě. Giorgio byl Ital. Pohledný, chudý také tedy nebyl a byl velmi sc

Před lety jsem dostala od mámy neobvyklý dárek – malého pejska. Důvodem bylo to, že jsem žila rok bez partnera. Moje máma bývá občas hodně rázná. Když mi bylo třicet pět let a něco málo přes rok jsem s nikým nechodila, řekla, že bych neměla žít sama. Nesnažila se mi ale nikoho dohodit, jak byste si mohli myslet. Vymyslela jiné řešení – přinesla mi pejska. Rozchod Nepatřím mezi lidi, kteří

Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo

Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn

Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo

Opakovaně se mi zdál děsivý sen. Budila jsem se zpocená hrůzou, a tak jsem musela jeho významu přijít na kloub. Děsivý sen se mi pravidelně vracel a já se budila se srdcem v krku a zpocená hrůzou. Noční můry jsem mívala pravidelně při každém úplňku! Už jsem z toho byla zoufalá. Nevěděla jsem, jestli mám všechno řešit s psychiatrem nebo psychologem. Touha po klidnějším bydlení Byla jsem zv

Udělala jsem chybu, když jsem vzala domů panenku, kterou vnučka našla. Malá se pak hračky nechtěla vzdát, panenka jí prý cosi našeptávala. Stalo se to před pěti lety, když Evička chodila do školky. Ten den trvala na tom, že musíme po školce ještě zajít na hřiště. Blížila se bouřka, ale řekla jsem si, že pár minut nás nezabije. Nakonec se pořádný liják přihnal ještě o něco dřív. Musely jsme se s