Dědeček i babička stromy milovali, měli k nim úctu. Tvrdili, že stromy mluví a umějí zpívat. Jednou jsem je slyšela taky. Volali na mě, abych jim dala pít! Mí prarodiče svou zahrádku milovali a starali se o ni s velkou láskou a péčí. Tvrdili, že jsou potomci starých Keltů a moc si na tom zakládali. Nikdo z rodiny jsme jim to nevyvracel. Naopak nám to lichotilo a můj syn Vilém se dokonce o Kelty

S kamarádkami jsme vyrazily společně na hřbitov. Zastavily jsme se u hrobu, kde ležela největší drbna z vesnice. Za naše slova se nám obratem pomstila. Stalo se nám to před pěti lety přesně na Dušičky. Už léta chodím společně se třemi spolužačkami ten den na náš vesnický hřbitůvek. Je to takový náš rituál, který vždycky zakončíme v naší oblíbené hospůdce, kde si dáme lahvinku vína, nebo dvě. T

Já a Bětka jsme byly nejlepší kamarádky od základky. I když jsme poté šly každá na jinou střední, stále jsme se vídaly. Až do jisté doby. Byly jsme jedno tělo, jedna duše. Chodily jsme na zábavy, řešily jsme své problémy, drbaly jsme ostatní holky. Samozřejmě jsme probíraly i naše muže. Já jsem byla spíš nevázanější, Bětka vždy toužila po velké rodině. Chtěla se brzy vdát a mít velkou rodinu. R

Manžel mě i po smrti navštěvoval. Rozhodla jsem se, že jeho duši dopřeji klid, a vydala jsem se na hřbitov. Když mi manžel zemřel, zničilo mě to. Vždycky jsem věřila, že spolu zestárneme. Karel byl mojí první láskou. Zakoukala jsem se do něj už v patnácti. Věřím na to, že každý na světě má k sobě svoji druhou polovinu. Tou mojí byl právě Karel. Jako lidé jsme byli vnitřně spojeni, naše láska by

Když mi zemřela dcera, skončila jsem v psychiatrické léčebně. Po návratu domů jsem doufala, že začnu žít trochu normálně. Moje dcera Natálka zemřela, když jí bylo šest let. Její smrt jsem neunesla a na rok jsem skončila na psychiatrii. Doufala jsem, že mám ještě šanci na normální život. Utíkala za balónky Natálka vnesla do mého života světlo a radost. Jenom díky ní jsem se začala na svět

S manželem Bedřichem jsme vyrazili na dovolenou na Šumavu. Během jedné procházky tamějším lesem jsme zažili nadpřirozené setkání. Ocitli jsme se s manželem Bedřichem v situaci, která nejprve působila jako smrtelně nebezpečná. V hlubokém lese jsme potkali přízrak z dávných časů. Příběh o nešťastné lásce Zdálo se však, že nám duch ublížit nechce, naopak se nás snažil o něco poprosit. Pak ná

Světově uznávaný kytarový virtuos a skladatel Štěpán Rak byl hostem další hudebně zábavné talk show Hovory W, která se už několik let pravidelně koná v příjemném prostředí útulné rozhlasové kavárny Radiocafé v budově Českého rozhlasu v Praze. Moderátoři Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a pianista Karel Štolba si tentokrát pozvali pozoruhodnou hudební osobnost, která se přiznala k tomu, že už o

Je mi velmi podobná a lidé si nás pletou. Když jsme byly malé, hrály jsme si na dvojčata a schválně se stejně oblékaly. Začalo mi to vadit. Sestra je jen o necelý rok mladší, ale obléká se, jako by nás dělilo padesát let. Dlouho se držela věku, ale pak se to zlomilo. Z ničeho nic si začala hrát na mladou a v jejím pojetí je barvou mládí jednoznačně černá. Šokuje barvou To by samozřejmě ne

Je to hezký mužský, a kamarádky mi ho dokonce závidí. Na veřejnosti se usmívá a každému umí říct něco pěkného. Kdo by ho nemiloval? Já už ne! Vlastně ani děti netuší, jaký je jejich otec. Jak by taky mohly? Už spoustu let u nás nebydlí, a když občas přijdou na návštěvu, je jejich otec jako vyměněný. Učiněný idol mužů i žen v okolí. Dcera mi nerozuměla Párkrát jsem se snažila dceři něco na

Vždycky jsem měla plnou peněženku drobných a nevěděla, co s nimi. Potom mince začaly ubývat. Byla to záhada. Nakupovala jsem stále na stejném místě a taky celkem podobný sortiment. Přestože mi vždycky zbývalo hodně kovových mincí, nyní jsem jich měla v peněžence sotva pár. Samozřejmě mě napadlo, že někdo má moje podivné ztráty na svědomí, ale kdo? Viníka jsem hned nenašla První mě napadla