Měla jsem na sobě nové plavky, když se to stalo. Blízko mě se topil malý kluk a já k němu vyrazila. Plavala jsem skvěle, i když jsem neplavec! Léto bylo tu! Srpnový žár rozpaloval pláž u místní pískovny tak, že se na písek pomalu ani nedalo vstoupit bosou nohou. „Koupíš si nové plavky!“ zaznělo z úst mé matky. „Neumím přece plavat! K čemu nové plavky?“ ohradila jsem se. „Opalovat se snad umíš!“

Už jsem si ani nepamatoval, proč jsme se s bratrem nepohodli. Přáním našeho dědy bylo, abychom se usmířili. Noc co noc mě navštěvoval. Děda zemřel ve svých sedmdesáti osmi letech na zápal plic. V noci spadl z postele, a protože žil sám jako poustevník, našli ho až za několik dní. Dehydrovaného a napůl v bezvědomí. V nemocnici zhasl jako svíčka. Zatímco během rozlučkového obřadu v pohřební síti

Ten les jsme znali dobře, přesto jsme nejspíš překročili bludný kámen a ocitli se na neznámém místě. A pak k nám najednou vyrazila zvláštní světýlka! Stalo se to před několika lety o prázdninách. Trávila jsem je s vnoučaty, desetiletým Matýskem a třináctiletou Janičkou, na chalupě. Bylo tehdy krásné letní odpoledne a já jsem se rozhodla, že s vnoučaty vyrazím na houby. Na chalupě byl s námi i m

S manželem a vnukem jsme vyrazili na výlet do města na jihu Čech. Byl sychravý podzim. Náhle se zvedla mlha a my v ní zabloudili. Minulý podzim jsme se s dcerou domluvili, že si s manželem půjčíme na víkend vnoučka Karlíka a vyrazíme s ním na výlet. Jenom tak – projít se malým jihočeským městečkem se zajímavou historií. Podle předpovědi mělo být ten den docela hezky, ráno jsme si udělali dobrou

Uprostřed noci jsem se vracela domů. Když jsem měla za sebou asi třetinu cesty, prozářilo tmu ostré světlo. Ještě dnes mívám záchvaty strachu a paniky, když si na to jenom vzpomenu. Před lety se mi stala hrůzostrašná věc, kterou mi dodnes lidé nechtějí uvěřit. Já ale moc dobře vím, co se té noci přihodilo. Když se ke mně začaly ty podivné postavy blížit, loučila jsem se v duchu se životem.

Nikdy nezapomenu na tu noc, kdy se vedle mě v posteli objevil manžel. Měl být na služební cestě. Ráno mě probudila smutná zpráva. Měla jsem ve zvyku na chalupě spát u pootevřeného okna a nechat do ložnice pronikat vůni nedalekého borovicového lesa. Spolu s nočními zvuky zvířat mě ukolébala do bezesného spánku. Napůl jsem procitla. Mé levé chodidlo bylo vzápětí atakováno jemným dotekem něčeho mě

Prodělala těžkou operaci a těšila se, jak bude opět chodit. Místo toho obíhá lékaře a nechává si předepisovat ty nejsilnější léky proti bolesti. Moje sestra je sice o celých devět let mladší, ale se zdravím na tom byla vždycky mnohem hůř než já. Už v mládí byla stále doma a já s ní musela dohánět učení. Naštěstí si zvolila profesi, kde může jen sedět a nenamáhat se. Pracuje na telefonní ústředn

Hodný a tichý kluk, který nám dělal jen samou radost. Jeho dvě starší sestry ho zbožňovaly a my s manželem také. Jen kamarády neměl, partnerku si nehledal a bydlel stále doma. Nikam jsme ho s manželem nevyháněli. Občas sice padla nějaká ta narážka na mama hotel, ale vždycky byla braná jen jako legrace. Naše starší dcery se od nás z domku už dávno odstěhovaly a na svého Toníka nedaly dopustit. D

Švagrová se zbláznila do estetických zákroků. Mého bratra přivedla nejen na mizinu, ale také ho nakonec vyhodila z domu. Měli mít s manželkou patnácté výročí svatby, místo toho je čeká rozvod. „Mám pocit, jako bych poslední dobou žil s docela jinou paní.“ Bratr si přišel postěžovat s tím, že ho žena vyhodila, když jí řekl, že na její úpravy už nedá ani korunu, protože ji prostě nemá. Někd

Kdysi dávno, už před mnoha lety, jsem se bláznivě zamilovala do cizince, i přesto, že jsem byla vdaná a měla jsem dvě děti. Moje láska byla ale silnější a já spálila všechny mosty. Byla jsem mladá a moje hormony se nedaly rozumem ovlivnit. Nic nepomohl ani fakt, že už jsem v té době měla manžela a dvě děti. Dost jsem si pospíšila, jako všichni. Tehdy bylo běžné, že se dívky vdávaly brzy. Svého