Lidem, kteří žijí osaměle, bývá nejhůř kolem Vánoc. Kéž by většina z nich měla takové štěstí jako já! Důležité je najít nějakou pomoc. Nějakou dobu jsem si připadala úplně zbytečná. Věřte mi, nebyl to hezký pocit. Mám za sebou dvě operace kolena, jednu zpackanou a další, která nic nenapravila. Chodím tak těžce, že si nejsem schopna ani dojít na nákup. Výprava dolů ke schránce na dopisy je pro m

Někdy v dobré víře, abyste druhým neublížili, zatajíte citlivou informaci. Třeba tu o otcovství. Jenže osud ví, jak vás vypéct, a vybere si okamžik, který vám zbourá všechny jistoty. Vidím to jako dnes. Jde o vzpomínku, která se mi vryla do paměti, protože se roztočil kolotoč, ze kterého nebylo možné vystoupit. Tehdy se mi vrátily všechny vzpomínky na osudovou lásku. Která mi dvakrát krutě zlom

Nemá cenu lepit něco, co má tendence se rozdělit při sebemenší příležitosti. Jenže to jsme s mužem nepřipouštěli. Proč nastavovaná kaše? Víte, když se mě někdo zeptá, jaké jídlo nesnáším, vždy odpovím, že nastavovanou kaši. A jak jsem pochopila, nejedná se jen o jídlo. Tu kaši jsem sice nejedla už tři desítky let, naposledy ve škole, ale právě z této doby si pamatuji, že jsem ji opravdu nemohla

Matka mojí zemřelé kamarádky mi darovala její oblečení. Když jsem si šaty vzala na sebe, cítila jsem se divně. A pak přišly děsivé sny. Když moje kamarádka Klára spáchala sebevraždu, bylo mi hrozně. Na pohřbu všichni plakali, a tak jsem nemohla odmítnout tašku od její maminky. Chtěla mi dát po Klárce nějaké šaty. S Klárou jsem se kamarádila od střední školy. Hned na začátku školního roku jsem s

Kdysi jsem přišla o dlouholetou přítelkyni. Ještě než zemřela, mluvily jsme spolu o tom, že mi Jitka dá znamení z „onoho světa“. Jitka byla stejně stará jako já, ale předčasně nás opustila. Nevěřila jsem, že nemoc neporazí, a tak jsem se s ní klidně bavila o posmrtném životě. Když jsme se pak každá ocitla na jiném břehu, přišlo slíbené znamení. Nejlepší přítelkyně Jitku jsem poznala v prá

S manželem jsme se těšili, jak si užijeme pár týdnů klidu na chalupě uprostřed lesa. Už první noc jsme ale hrůzou skoro nespali. Když jsme si na léto s manželem Petrem pronajali odlehlou chalupu v lese, nevěděli jsme, jaké hrůzy tam prožijeme. Pochopili jsme, že některá místa mají své tajemství, které přetrvává i dlouhá desetiletí. Letní dovolená Místo odpočinku a vytouženého klidu nás na

Utekl dříve, než jsem stačila porodit syna. Dceři byly necelé čtyři roky, když jsem se vášnivě zamilovala do dvaadvacetiletého mladíka. Mně už táhlo na třicítku a zoufale jsem toužila po lásce. Nevyšla mi ani tentokrát a já se ocitla se dvěma dětmi úplně sama. Všichni mi říkali, že dělám obrovskou chybu, ale já nedbala. Láska mi zaslepila oči. Vydrželo nám to spolu jen půl roku. Odešel stejně j

Neviděla jsem ho snad třicet let a skoro vůbec se nezměnil. Stále ten stejný kluk s udiveným pohledem a nesmělým úsměvem. Stále přede mnou a já nevěděla, jak se zachovat. Mám se zlobit nebo se mu vrhnout do náruče? Oslovil mě před mým domkem a v ruce držel kytku. Žádné honosné růže s mašlí a lesklým papírem. Jen malou kytičku růžových gerber, mých nejmilovanějších květin. Pamatoval si to z minu

Začal se parádit a všechny peníze utratil za oblečení a sportovní potřeby. Nové elektro- kolo mu přestalo stačit a pořídil si motorku. Když přišel čerstvě tetovaný, moje trpělivost byla u konce! Po příchodu ze zaměstnání se tvářil jako malý Jarda. Nic neříkal, ale já poznala, že přede mnou něco skrývá. Při svlékání trička bolestivě sykl. „Ukaž!“ poručila jsem mu a málem omdlela. Přes celá záda

Jako bych se ocitla v nějaké detektivce. Partner mi dopřál vše, na co jsem si vzpomněla. Každé moje přání bylo už předem splněno. Žila jsem s ním rok a stále mě něčím milým překvapoval. Nejvíc svojí nebývalou štědrostí. Nic pro něho nebylo problém. Jezdili jsme si, kam jsme chtěli, dopřávali drahé večeře v restauracích. Nosil mi květiny. Dovolená pro něho nebyla problém každý čtvrtrok. A k t