Neměla jsem lehké dětství. Mé smutky nikdo neposlouchal, tak jsem si našla starou vrbu. Ta mě vyslyšela. Doma to bylo v mém dětství hrozné. Byla jsem nejstarší z pěti dětí a už od svých osmi let jsem se o své mladší sourozence musela starat, protože maminka byla nemocná. Táta byl pořád v práci, babičku jsem už neměla a děda byl toho názoru, že holky tu jsou od toho, aby byly doma a učily se sta

Nechápala jsem, proč si tak milý chlapík, jako je Franta, vzal takovou zlou ženskou. Vypadal jako hromádka neštěstí, bylo mi ho líto. A tak jsme ho s kolegyní chtěly rozveselit. Kolega Franta měl příšernou manželku. Bylo to na první pohled zjevné, bývala pokaždé zakaboněná a štěkala na něho povely. Pracovala v účtárně přes chodbu, takže ji chudák potkával nejen doma, ale i v práci. Divila jsem

Ženská si musí svého chlapa hlídat celý život. I mě čekal boj se sokyněmi. Zejména s mladou, ctižádostivou Irenou jsem musela pořádně zatočit. Propadla jsem jeho neodolatelnému kouzlu, ze kterého jsem se už nikdy nevymanila. Tomáš uměl skvěle mluvit a jako lékař to s pacienty uměl. A nejen s pacienty... Byla jsem tehdy mladá zdravotní sestra, která čerstvě nastoupila do nemocnice, a už po měsíc

Kde se to v tom klukovi vzalo? Jako dítě měl tolik snů a ambicí, teď sedí doma a nic ho nebaví. Jenom tupě kouká do zdi. Už to trvá dlouho! Už je to druhý rok, co náš Míša nepracuje. Nemá zájem ani o brigády, aby si vydělal nějaké peníze. Žije jen z toho, co mu dám občas já, protože jeho rodiče nad ním už zlomili hůl. Syn řekl, že ho doma nechce, a snacha se od něj už odvrátila taky. Já ale

Pozor na koledníky! Mohou být mezi nimi zloději, kteří využijí lidové tradice, aby se k vám vloudili. U nás tři králové ale tvrdě narazili. Tolik jsem se těšila! Na to, jak zaklepou na dveře, přednesou koledu, ochutnají, jak se mi letos povedla vánočka a taťkovi slivovice, a pak vezmou křídu a na futra napíšou tu známou zkratku, která bude naše obydlí ochraňovat až do jejich příštího příchodu.

Musel být pohledný, chytrý, vtipný, vzdělaný, charismatický a gentleman. Osud mě vyslyšel. I když jsem poznala, že nikdo není dokonalý. Slavila jsem tehdy už téměř čtyřicáté narozeniny, a stále jsem bojovala se svými vztahy. S  žádným partnerem to nevycházelo, i když to začalo vždycky nadějně, po nějaké době jsem zjistila, že je ten muž naprosto nemožný, že nemohu udělat takové kompromisy, abyc

Často se mluví o tom, že se staří lidé stávají oběťmi různých kriminálníků. Na naši babičku si ale lstivý zločinec nepřišel, brzy ho odhalila. Když naše babička ovdověla a zůstala ve svém domečku na vesnici sama, měli jsme o ni starost. Bylo nám líto, že žije tak sama. Snažili jsme se jí zpočátku najít nějakého přítele na procházky, posezení ve vinárně a případně na výlety po zámcích a hradech,

Až si budete kupovat v obchodu se zvířaty mazlíčka, nevěřte prodavači. Bude se ho chtít zbavit a nalže vám cokoli. Nás pak doma čekalo pořádné překvapení. Do toho zverimexu jsme s dcerou chodily pravidelně, protože Nikolka si moc přála zvířátko. Manžel z toho nadšený nebyl, trvalo dlouho, než jsme ho zlomily, aby se smířil alespoň s nějakým hlodavcem, který bude v kleci chroupat tvrdý chleba. N

Věděla jsem, že po ní můj muž pokukuje, byla to všehoschopná koketa. Vůbec jsem netušila, že pravé nebezpečí číhá někde úplně jinde. Jak se do našeho domu Karla přistěhovala, hned jsem věděla, že bude zle. Byla přesně ten typ, který se mému muži líbí. Bylo jí kolem pětatřiceti a měla osmiletou holčičku Kristýnku. Očividně se jí život matky samoživitelky zajídal a hledala někoho, na koho by se p

Když Jituška těžce onemocněla, nevěděli si s ní lékaři ani léčitelé rady. Pak jeden poradil, že má tvořit. Umění je lék a je třeba ho dělat s láskou. Maminka krásně malovala, mohla jít studovat uměleckou školu, ona se ale stala cukrářkou. I tam mohla uplatnit svůj výtvarný talent. Její dorty byly hotovým uměleckým dílem a bylo téměř škoda tu nádheru sníst. Já jsem ale takový talent nepodědila.