Můj tatínek byl profesí lékař. A jednou zachránil muže, u něhož pak lidé říkali, že jej osud pro mne vybral. Bohužel jsem poslechla. Tatínkovi jsem odmala někdy asistovala v ordinaci. Tedy asistovala… Podávala jsem nástroje, dávala pacientům lentilky jako léky a oni se rozplývali, jak jsem roztomilá. Možná ale i to pomohlo k jejich uzdravení. O tom ale psát nechci. Jednou jsme se s otcem při

Kdykoli se s někým pohádám, ten onemocní. Chtěla jsem vědět, proč tomu tak je, tak jsem navštívila kartářku. Poprvé jsem si uvědomila, že je se mnou něco špatně, když mi bylo třináct let. Tehdy mi náhle zemřela maminka, která byla úplně zdravá. Dva dny před tím jsem jí řekla, že ji nenávidím. A to jen proto, že mi nedovolila jít na koncert. Byla to rána, kterou jsem jen těžko zpracovala. Přá

Má dcera byla nešťastná, a vtom se objevil on. David, který byl ztělesněným dobrem. O to horší bylo, že tak náhle odešel, a mé dceři opět zčernal svět. Stalo se to před 15 lety. Radka, má dcera, byla tehdy čerstvě rozvedená. Zlomená, zklamaná, nevěřila mužům. Měla děti, které jí dávaly lásku. Vlastně i toužila po příteli, zároveň se ale bála. Neuměla jsem jí pomoct. Situace se však zhoršila. Ně

Dnes o tom slýcháme často. Tehdy, ještě za minulého režimu, se o tom ale moc nemluvilo. O lásce z ciziny. Já ji prožila. Bohužel. O mé známosti vědělo jen pár lidí. Některým kamarádkám jsem to ani neřekla. Bála jsem se, že mě odsoudí. Jmenoval se Dámin a studoval v Praze medicínu, já jsem chodila na ekonomku. Potkali jsme se na jednom studentském večírku a jeho uhrančivé oči si mne hned podmani

Strávili jsme spolu hezké roky, ale pak se na oslavě mých narozenin opil a přiznal, že mi byl nevěrný už v den naší svatby a potom ještě několikrát! Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Můj Josef, a nevěrný? To prostě nebylo možné! Koukala jsem na něho, zda třeba nevyprskne smíchy, jak mě nachytal, ale on ne. Tvářil se naprosto vážně i navzdory tomu, že měl upito. Zhroutil se mi svět Prý

Neviděli jsme se dvacet let a nevzpomínali na sebe právě v dobrém. Prostě mi to tenkrát stačilo. Ovšem stačil ale jen jeden pohled do jeho očí a ten naše city navždy změnil. Není to zrovna moc romantické, ale s bývalým manželem jsme se setkali na pohřbu. Byli jsme totiž kdysi hodně vzdálení příbuzní a osud nás zavál na stejné místo. To tedy bylo překvapení. Vůbec mě nenapadlo, že by se něco tak

Působí dojmem milého kluka, což v jeho věku přijde mnohým ženám sexy. Důsledky nedomýšlí a nechává je na své posluhovačce. Na mně! Rada zní jednoduše a prostě. Abych mu nepomáhala. Ale tak jednoduché, jak se zdá, to není. S manželem jsme totiž závislí na jeho penězích. Má jich víc než požehnaně, protože kdysi zdědil od našeho vzdáleného strýce dost velký majetek. Já nic. Je to pěkný poděs

Ta mrcha si počkala na třídní sraz a tam to pěkně všem řekla. Podrobně a bohužel pravdivě. Porušila tím slib, že bude mlčet, výměnou za peníze a byt, který jsem jí tehdy přenechala! Třídní srazy a vůbec všelijaké ty sedánky s bývalými spolužáky, kolegy či známými, mi byly odjakživa protivné. A to je ještě dost slabé slovo. Můj manžel je naopak miloval a vždycky si moji účast vynutil. On totiž b

S Radkem jsem začala chodit, když mi bylo sedmnáct let a byl to můj první kluk, se kterým jsem se intimně sblížila. Když musel narukovat na vojnu, hrozně mě to sebralo, slíbila jsem, že na něho budu čekat. Ty dva roky mi připadaly nekonečné. Konečně byl zase doma, naše láska pokračovala, a když přišel jednoho dne s kyticí růží, že si mě chce vzít, samým štěstím jsem se rozplakala. Plánovali

Roky si pomáháme s dětmi a se vším se svěřujeme. Zuzanu bych nevyměnila za nic na světě, je to skvělá kamarádka. Jenomže teď jsem zamilovaná do jejího bývalého muže, kterého nenávidí. Buď se vzdám vztahu s Mirkem, nebo s kamarádkou. Se Zuzanou jsme byly dlouholetými přítelkyněmi a nedaly na sebe dopustit. Však jsme spolu prožily i ty špatné časy. Obě jsme se rozváděly a nevím, co bychom si jedn