Už dlouho jsem byla nerozhodná. Nevěděla jsem, co si počít se životem. Netušila jsem, zda mám být spokojená, nebo ne. Prostě se mě zmocnila touha něco ve svém životě změnit. A volba padla na karty, které mi měly v této neveselé době pomoc! Zajít ke kartářce nebo nějaké vědmě, co vidí budoucnost v křišťálové kouli či kávové sedlině, jsem toužila už dlouho. Ne že bych těmhle pohádkám věřila, ale

S Radkem jsme byli kamarádi od dětství. Plného radosti. Jenže naše veselé dětské duše vyrostly a v dospělosti zažily nejednu bolest. Radka jsem znala od sousedů babičky a dědy, kam jsem jezdívala na prázdniny. Byli jsme ti nejlepší kamarádi, strašně jsme se vydováděli, a i když kolem bylo více dětí, my jsme byli největší parťáci. Až si z nás rodiče utahovali, že se jednou vezmeme. Byl to prů

Byla mi podobná, však si mě rodiče pořídili, když o ni přišli. Má sestra, kterou jsem nepoznala. Osud jí připravil krátký život. A když to zkusili se mnou, opět zakročil. Dívám se na fotografie a i po těch letech občas znejistím, když nevím, jestli jsem na nich já, nebo má sestra, kterou jsem nepoznala. Rodičům se nedařilo Ty černobílé snímky to ztěžují. Stejná zahrada, stejný dům. My dvě

S kamarádkou Radkou jsme se narodily skoro ve stejný okamžik a v pubertě jsme svoje přátelství spojily krví. Životem jsme proplouvaly společně, dokud Radka jednoho dne tragicky nezahynula. Poté se mi začaly dít podivné věci. Jako sestry S Radkou jsme se znaly od miminek. Naše maminky totiž porodily jen pár minut po sobě a skamarádily se na pokoji pro šestinedělky. Díky tomu jsme společně

Na škole jsme se s kamarádkou Mirkou seznámily s Vlastou, která působila zvláštně. Všude s sebou nosila kámen s okem. Bydleli jsme na jedné malé moravské vesnici. Jednoho dne se do sousedního domku přistěhovala nová rodina. Měla stejně starou holku jako já. Vlasta budila velmi zvláštní dojem. Takový tajemný. Tehdy jsme si s kamarádkou Mirkou hrály u rybníka. Vlasta k nám mlčky přišla a hned

Před lety se moje mladší dcera zapletla s nebezpečnou sektou. Zdravotní následky si bohužel nese dodnes. Dcera propadla temným silám a nebezpečné sektě! Věřila, že čeká dítě se samotným Satanem. Co když to ale byla pravda? Dceřino soukromí jsem respektovala Kdysi dávno lidé věřili, že dívky mohou otěhotnět s ďáblem. Někteří lidé tomu věří i v dnešní době. Moje mladší dcera Jana se už od d

Smějeme se mužům, že je chytne druhá míza, ale neuvědomujeme si, že i nás to může potkat. Mně se to stalo v rodině. Mé dceři, přesně. Lenka byla vždy hodná holka. Chytrá, v životě úspěšná, jen se jí nedařilo na poli lásky. Tedy myslím, protože nám nikdy nikoho nepředstavila. Až Zdeňka. Byl takový neslaný nemastný, mohla si vybrat lépe. To jsem si tehdy myslela, neříkala jsem to Lence. Byla jsem

Na tu pověru jsem nikdy nevěřila. Jednou se to ale stalo – rozbilo se zrcadlo a vzápětí nás pronásledovalo několik krušných let. K babičce na jižní Moravu jsem jezdila strašně ráda už odmalička. Trávila jsem tam každý rok celé letní prázdniny. Chodili jsme s dědečkem na houby do nedalekého lesa, koupali se s kamarády v rybníce, sbírali borůvky, hráli různé hry. Starožitné zrcadlo Babička

Kdysi jsem se byla podívat na rituál pálení čarodějnic. Měla jsem vidiny, že mě chce někdo odtáhnout na hranici a upálit. Pálení čarodějnic není můj oblíbený rituál. Postava hořící ženy na hranici mi připadá násilná. Význam tohoto večera vždycky šel mimo mě a nikdy jsem se podobného obřadu neúčastnila. S přáteli jsme si maximálně opekli špekáčky a zazpívali si. Pak mě ale někdo pozval na čarodk

Měl to být klidný dům, kde prožijeme stáří. Místo toho budil hrůzu! Ze zazděné místnosti se ozývaly tajemné hlasy! S manželem jsme si nikdy na nouzi stěžovat nemohli, ale až po roce 1989 se nám začalo finančně opravdu dařit. Jarda, můj manžel, restituoval nějaké nemovitosti a pozemky. Začal podnikat, a ačkoliv mým snem bylo žít na vesnici, kvůli jeho firmě jsme zůstávali dál ve městě. Přáli