Těšila jsem se, jak v novém domě provedeme drobné opravy a budeme tam spokojeně žít. Místo toho jsme ale zažili nadpřirozená setkání. Rekonstrukci starého stavení komplikovaly zásahy nadpřirozených sil. Naše plány se nedaly uskutečnit, protože se nelíbily duchům zemřelých. V přestavbě našeho nového domu nám bránily tajemné přízraky. Hned po první noci strávené v domě nás začaly pronásledovat po

Kdykoli se s někým pohádám, ten onemocní. Chtěla jsem vědět, proč tomu tak je, tak jsem navštívila kartářku. Poprvé jsem si uvědomila, že je se mnou něco špatně, když mi bylo třináct let. Tehdy mi náhle zemřela maminka, která byla úplně zdravá. Dva dny před tím jsem jí řekla, že ji nenávidím. A to jen proto, že mi nedovolila jít na koncert. Byla to rána, kterou jsem jen těžko zpracovala. Přá

Na půdě jsem objevila staré fotografie. Odnesla jsem je domů, abych si je prohlédla. Vypustila jsem tak do světa rodinné prokletí, které znovu udeřilo... Když jsme jezdili k babičce na prázdniny, měli jsme zakázáno lézt na půdu. V rodině se totiž vyprávělo o tom, že z půdy spadl náš prastrýc, jiný náš předek se tam prý dokonce oběsil. „Ta půda je prokletá,“ říkala tajemně babička. Dokázala nás

Byla to tragédie, když jsem přišla o své první dítě. Osud nám ale duši naší malé dcerky zřejmě vrátil. Vnouček vypráví o jejím krátkém životě. Když nás potkala ta strašná rána, myslela jsem si, že je konec světa. Naší dcerce Vendulce nebyly ještě ani čtyři roky, když zemřela na leukemii. Byly to nejtěžší chvíle mého života. Krátce nato jsem ale otěhotněla a narodila se mi dvojčátka. Byla to obr

Ten blesk přišel najednou a otřásl mnou tak, že jsem ztratil vědomí. Když jsem se vzpamatoval, viděl jsem chvíli v mlze výjevy ze svého života, které se posléze opravdu staly. Bouře mě dohnala těsně před domem. Blesky se kmitaly nad mojí hlavou a hromy následovaly téměř vzápětí. Zdálo se, že spanilá jízda bouřkových mraků se protrhne a v mžiku zaplaví naše město. Než jsem vylovil z kapsy klíče,

Za bouřky jsem potkávala muže, který mě pozoroval. Jednou mě navštívil i doma a já jsem pak zjistila, o koho se jedná. Potkávala jsem podivného muže, a to jen tehdy, když venku létaly blesky. Byl mi povědomý a jednou jsem si vzpomněla na tragédii z dětského tábora. Tehdy mi dal kamarád první pusu, ale poté ho zabil blesk. Díval se přímo na mě Už když hlásili na víkend bouřky, zatajil se m

Před lety se mi u ohně stala zvláštní věc. Zjevila se mi postava, která do mě něco vdechla. Od té doby se mi lepí smůla na paty. Při čtení mého příběhu si asi většina z vás řekne, že jsem blázen. Možná i jsem, ale já vím, co jsem v ten osudný večer viděla. Je to už přes pět let, co jsme jeli s rodinou na Šumavu. Moje matka tam měla chatu v lesích, kde jsme chtěli strávit několik poklidných dní.

Byl to jen hloupý žertík, nebo zpráva od někoho shora? Ať už vzkaz poslal kdokoli, mělo to za následek tragický osud mého příbuzného. Pochopila jsem, že proti tomu, co máme napsáno v knize osudu, je marné bojovat. Můj příbuzný se předem dozvěděl o své smrti. Nejprve si myslel, že se jedná o nepodařený žert. Pravda byla ovšem krutá. Přehnaně se o sebe staral Můj mladší vzdálený bratranec H

Kdo byla ta žena, která se u naší studánky zjevovala? Podala mi zázračnou vodu a beze slova zmizela. Ráda jsem jezdila k prarodičům na vesnici a trávila u nich prázdniny. Babička byla už hodně nemocná a já ji ošetřovala. Vařila jsem jí čaje, pomáhala jí vstát a šla s ní na zahradu pod lípu, kde měla lavičku. Ráda na ní seděla a dívala se, jak kolem poletují motýli a poslouchala, jak zpívají ptá

Byl to jeden z těch krásných listopadových dnů. Vylákal mě na procházku podzimně zbarveným lesem. Ta červená kolem mě málem pohltila! Slunce ještě krásně hřálo a lákalo ven, i když už bylo dávno po Dušičkách. Najednou byla modrá obloha, a zlaté paprsky poskakovaly po stromech, které se zbarvily dožluta a červena. Nemohla jsem odolat. Všechno mě to táhlo ven. Do lesa, který se rozprostíral za na