S Martinem jsme hned poznali, že naše duše jsou v harmonii. Netušili jsme ale, že je naše pouto tak silné. Že poznáme na dálku, jak se druhý má. Takový neuvěřitelný vztah člověk pozná jen výjimečně, říká se mu telepatie. Měla jsem ho se svou maminkou, pak s dětmi. Cítila jsem, zda se jim daří, nebo se naopak trápí. A to i na dálku. Měla jsem ho ale také s mou první láskou. Zpětně musím říct, že

Podivné rány nás probouzely téměř každou noc. Sousedé si mysleli, že jsme blázni. Pomohl nám až místní spiritista. Když jsem byla dítě, žila jsem s rodiči tři roky v Bulharsku, kde otec pracoval jako technik v cukrovaru. Bydleli jsme v hezké vilce s velkou zahradou na kraji vesnice. Vzpomínám si na jeden sen, který se stále opakoval a který mě vždycky vyděsil. V tom nejzazším pokoji, kam jsme v

Měli jsme s Adamem krásné manželství a věřili, že spolu zestárneme. Jenže do naší lásky zasáhl tragický osud. Byli jsme s mým milovaným Adamem natolik propojeni, že poté, co můj muž zemřel, se snažil navázat se mnou spojení. Po měsíci strašidelných jevů věřím, že duše existuje i bez těla. Největší hrůzu jsem prožila na chodbě před zrcadlem! Láska ze střední školy Pokud s někým prožijete n

Zkoušela jsem nejrůznější věštecké praktiky. Žádná z nich nefungovala. Až jsem najednou uviděla v kávě děsivou budoucnost! Vidění do budoucnosti mě vždycky lákalo. Tato schopnost mě fascinovala a byl to důvod, proč jsem se snažila věštění naučit a zvládnout. Přihlásila jsem se postupně do různých kurzů, leč ačkoliv jsem se snažila, nezabírala jsem na nic. Byla jsem bez talentu a schopností. Toh

Výjimečný přírodní úkaz probudil nejspíš mé dávné vzpomínky. Možná jsem konečně našla odpověď, proč jsem nedokázala být nikdy opravdu šťastná. Prožila jsem celkem spokojený život průměrného člověka. Byly v něm věci dobré i zlé. Asi jako u každého. Nikdy jsem ale neprožila maximální štěstí ani největší lásku. Říkala jsem si, že toho asi nejsem schopná. A tak jsem se vdala z rozumu a vychovala dv

Ta soška ze svatého místa se stala obětí vandala. Musel jsem ji opravit. Za to mě čekala odměna. Při živelné pohromě se mému domu ani mně nic nestalo. Jako zázrakem! Cesta šplhala nahoru. Úměrně tomu se krátil můj dech. Městečko jsem nechal za sebou. Spadlo do údolí, ve kterém končila železnice, a jehož dominantou byla červená věž místního kostela na náměstí. Obloha nade mnou spustila temnou

Ráda si pohrávám s kyvadlem, je to moje oblíbená zábava, když jsem sama. Občas za mnou ale někdo přijde pro radu nebo s žádostí o pomoc. Nejsem zrovna zábavná a společenská. Vždy jsem byla spíše vážná a tichá. Věčně ponořená do svých myšlenek. Zlé jazyky o mně dokonce tvrdí, že se neusměju, jak je rok dlouhý. Přesto se mi jednou stal velmi humorný příběh, který ráda vyprávím. Jako vědma se s

Jako chudí novomanželé jsme byli vděční za každý kousek nábytku. Do bytu jsme si tak nasadili nebezpečného démona. Nebyli jsme na tom finančně dobře. Jako každý, kdo v manželství začíná. Zařízení do bytu jsme dostali od známých a příbuzných a počítali s tím, že si postupně pořídíme věci nové. Šlo to pomaleji, než jsme chtěli, a tak se nám televize od rodičů porouchala dříve, než jsme stihli uše

Lékaři neviděli šanci na uzdravení. Přesto začal můj otec bojovat. Vsadil na léčivé energie, a to mu nejen zachránilo život. Můj tatínek byl už starý pán. Lidé z okolí, kteří ho znali, mu říkali Človíček. Prodělal těžkou nemoc a jako zázrakem se z této choroby zmátořil. Ve chvíli největšího zoufalství se upnul na knihu Jóga prstů, velmi pečlivě procvičoval jednotlivé pozice a cviky, čímž si sam

Stála jsem na nádraží a čekala na vlak domů. Na nástupišti jsem zahlédla muže, ze kterého jsem nemohla spustit oči. Jsme na tomto světě pouze jednou, nebo jsme už kdysi před mnoha lety žili? A až jednou zemřeme, vrátíme se sem znovu v jiném těle? Věřím na minulé životy Lidé, kteří věří na převtělování, říkají, že stačí někoho vidět a hned poznáte, že jste se museli potkat už někdy v dávné