Můj bratr prožíval právě největší štěstí ve svém životě. Jen několik dní mu scházelo do svatby. Nikdy ale nemáte nic jistého. Smrt číhala za jeho zády. Tehdy jsem s kartami začínala. „Nakazila“ jsem se od kolegyně z práce, která přinesla cikánské vykládací karty. Ten den jsme zapomněly na pracovní morálku, seběhly jsme se celá pracovní partička u jednoho stolu, a Madla si hrála na velkou věštky

S Jituškou jsme o prázdninách vyrazily do lesa na maliny a borůvky. Nemohla jsem uvěřit, jak rychle je sbírá. Byl to fofr! Vnučka mi tvrdila, že jí pomáhá borůvková víla. Naše Jitulinka měla svoje první prázdniny, v první třídě na vysvědčení měla samé jedničky, tak ji škola bavila. Celý měsíc trávila se mnou na chalupě, aby mohli její rodiče odjet na týden k moři a pak chodit v klidu do práce.

Ta dovolená byla poněkud nudná. Osud nám ale na závěr přichystal nečekané setkání s člověkem, který neobyčejně okouzlil našeho syna. S manželem a synem Filipem jezdíme v létě po zajímavých místech naší země. Je tu v létě krásně, není proč vyrážet do ciziny. Před třemi lety jsme takto vyrazili na Šumavu na místo poblíž Srní, kterému se říká Antýgl. Hotel byl obklopený přírodou, z terasy jsme se

Můžeme snad cestovat časem? Nikdy jsem takovým věcem nevěřila až do chvíle, kdy jsem to zažila na vlastní kůži! Měla jsem opravdu velice kouzelné dětství. Narodila jsem se v malé vesničce na severu Moravy a tam jsem strávila kus života. Ve svých dětských očích jsem bydlela v čarovném domečku. Vypadalo to tam jako ve starobylé chaloupce. Bylo to velmi útulné, jako z nějaké pohádky. A ta zahra

Tvářila se přátelsky, ale ve skutečnosti mě nesnášela a snažila se mi škodit. Jak daleko nová kolegyně až zašla? Už od prvního okamžiku jsem z té ženy měla nepříjemný pocit. Při pohledu do jejích hlubokých očí jsem měla pocit, jako bych se ocitla v plamenech! Co si myslela moje vedoucí? A to jsem ještě nevěděla, jak moc mi ta žena zasáhne do života. Moje vedoucí mi dokonce prozradila, co

Stíny v noci ožívaly a tančily po stěnách. Ráno jsem byla vyčerpaná. Až přišlo podivné vnuknutí. Magická hudba mě ochraňovala? O silném působení hudby, tedy vibrací tónů, na některé nebezpečné zóny nebo neklidné či zlomyslné duše zesnulých, jež přebývají v místnostech, jsem měla možnost se přesvědčit mnohokrát. Prvně to bylo v době, kdy jsem jako čerstvá absolventka vysoké školy nastoupila do z

Naši předkové si toho stromu velice cenili. Inu lípa! Posvátný strom Slovanů. Co jsme ale nikdo netušil, bylo, že se v jeho kmeni skrývá soška, která nás po staletí chrání. Od nejútlejšího dětství jsem měla k tomu stromu velkou úctu. Stával před domem mých předků už mnoho staletí. Kolik té lípě bylo let, to nikdo nevěděl. Odhadovalo se, že jí musí být nejméně půl tisíciletí. Za mého dětství

Měla jsem tehdy před maturitní zkouškou. Hrozně jsem se bála, až přišel věštecký sen. Pomohl mi. Ten sen se mi zdál jen jednou v životě. Bohužel. Měla jsem před maturitou, učila se celý svatý týden, a stále toho bylo mnoho, co jsem neuměla. Byla jsem ve stresu. Dokázala jsem sama sebe strašně vynervovat. Nejen mně, ale i mé rodině bylo jasné, že ve stresu a strachu nadělám spoustu chyb. Proto s

Naše Kačenka byla neposedná a zlobivá. Nevěděli jsme si s ní rady. Až jsem na ni zkusila psychologii barev a léčbu vůní. Najednou to byla hodná dívenka. Nevím, po kom to ta naše holka podědila. Nejspíš po nějakém hodně divokém prapředkovi. Kačenka byla neposedná, neustále v pohybu. Dokázala nás zničit během dvou hodin všechny, nikdo jejímu tempu nestačil. Proutek nestačil Byli jsme z ní z

Jako dítě jsem často snila o krásné, exotické krajině. Zjevovaly se mi pohledy na moře v zapadajícím slunci. Až návštěva u vědmy mi otevřela oči. Připomněla mi dávné vzpomínky. Když jsem uviděla prvně ty nádherné fotky exotického kraje, tak jsem měla pocit, že tam patřím. Že pobíhám na pobřeží a šplhám po liánách do koruny baobabu. Bylo mi tehdy deset let, když jsem ty fotky uviděla prvně. Uděl