Po generace pronásleduje muže v našem rodě tragický osud. Chtěla bych tomu řádění temných sil udělat jednou provždy konec. Je to už více než padesát let, co jsem se zamilovala do Josefa, a toho jsem si vzala. Vůbec toho nelituji, naopak si jsem jistá, že právě on je ten pravý. Máme tři děti, dvě dcery jsou šťastně vdané, jen syn nám dělá starosti. V naší rodině totiž řádí prokletí, které klátí

Moc jsem takové schopnosti nevěřila – číst budoucnost z kávové sedliny! Co to je za výmysl? Přesto mi ta žena řekla velké tajemství! Na tu věštbu jsem se nechala nalákat od kolegyň z práce. Všechny u dotyčné ženy už byly a shodly se na tom, že prý dokáže nahlédnout do budoucnosti i minulosti. Brala jsem to s rezervou, protože jsem na věštění nikdy příliš nevěřila. Když mi ale řekla, že mám prob

Není asi člověk, který by alespoň jednou za život nezatoužil mít nadpřirozené schopnosti. Mně se to před deseti lety na krátkou dobu přihodilo. Celý život jsem byla přesvědčená o tom, že magie a kouzla patří jen do pohádek a že ve skutečném životě se nic nadpřirozeného stát nemůže. Jenže jsem se spletla. Musíte to sami zažít Některým věcem však člověk uvěří až tehdy, když je prožije na vl

Najednou na mě padla únava a nemoci útočily ze všech stran. Propadala jsem beznaději. Anička mi přivezla z cest nilský kříž, a ten odvrátil zlo. Zase mám radost ze života. Myslela jsem si, jako asi téměř každý, že se mě to netýká. Když mi ale lékař oznámil, že nález na tlustém střevu je pozitivní, doslova se mi podlomila kolena. Ochromená strachem jsem odcházela z nemocnice, šla ulicí a loučila

Pověsti o tom místě jsme se všichni smáli. Procházka mě ale přesvědčila, že tam je silná negativní energie. To místo stále dychtí po krvi a neštěstí. Bylo mi devatenáct a měla jsem čerstvě po maturitě, když jsem vyrazila za svou pratetou na vesnici. Měla mě ráda a zvala mě během každého telefonátu, abych za ní přijela. Bydlela na kraji vesnice pod šibeničním vrchem. Jako děti jsme si z toho mís

Topila jsem se. Bylo téměř jisté, že zemřu. Život mi však na poslední chvíli zachránila podivná zářící bytost z hlubin. O tom, že každý z nás máme svého anděla strážného, jsem sice četla, ale nevěřila tomu. Představa, že je mi neustále nablízku někdo neviditelný, kdo mě ochraňuje, mi přišla absurdní. Až v momentě, kdy jsem hleděla tváří v tvář smrti, se stalo něco, co bych označila za zázrak.

Manžel mi nečekaně zemřel. Po jeho odchodu jsem se uzavřela do sebe. Dělala jsem vše, abych brzy odešla za ním. Miloš byl mojí první láskou. Kráčeli jsme životem bok po boku dlouhých padesát let. Milovala jsem ho celým svým srdcem. Když před rokem zemřel, nemělo smysl žít dál. Smrt si nevybírá. Zcela neohlášeně si přišla i pro Miloše. Když jsem mu ráno nesla teplý čaj do postele, už nedýchal

S manželem jsme toužili po klidu a pohodě. Proto jsme si pořídili osamocený dům na kraji vesnice. Po nastěhování jsme ale zjistili, že v něm nejsme sami. Stejně jako já, i můj muž Rudolf se narodil v Praze. Proto bylo naším přáním pořídit si jednou domek na vesnici, kam bychom si mohli jezdit na víkendy odpočinout a v létě tam trávit třeba i více dní v kuse a kde bychom možná jednou mohli i byd

Nenápadná lesní cesta nás přivedla ke kamenné bráně. Když jsme jí prošli, ocitli jsme se u rozvalin. Tam se objevila zvláštní žena v dlouhých šatech... Je to už víc než třicet let, co jsme s manželem a dětmi vyrazili na sobotní výlet. Chtěli jsme nasbírat pár hub. Vydali jsme se do míst, kde se údajně nacházely vltavíny, zelené kameny, které jsou prý k nalezení jen v Čechách. „Třeba nějaké najd

Astroložky jsem se tehdy ptala na lásku a vztahy. Toho pravého v mém osudu neviděla, zato horoskop hovořil o nebezpečí, které na mě číhá. Horoskopy mě zajímaly jen okrajově. Samozřejmě jsem si o sobě občas přečetla, co bych měla nebo neměla ten den dělat, ale že bych tomu nějak extra věřila, nebo dokonce sama chtěla vyhledat nějakou věštkyni, to ne. Ale pak mě přesvědčila kamarádka Kamila, tehd