Když jsem byla malá, bála jsem se zrcadel. Babička tvrdila, že představují bránu pro duše zemřelých. Po pár letech jsem na to zapomněla. Jedna návštěva u mé babičky Anny mi v hlavě zůstane asi navždycky. Jela jsem k ní na prázdniny. S dědou vlastnili starší stavení. Babička měla v každém patře zrcadlo. Bylo to fascinují a strašidelné zároveň. Kdykoliv jsem kolem nějakého z nich prošla, projel m

Kamarádka mi darovala obraz. Hned jsem mu našla místo. Má radost netrvala dlouho. Dívka z obrazu se v noci probouzela k životu. Roky navštěvuji jedno vetešnictví. Kolikrát si ani nemusím nic koupit. Jen obdivuji starobylé věci, které jsou tam vystavené. Jeho majitelka Irena je moje známá. Dalo by se říct, že návštěvy vetešnictví jsou mým koníčkem. Irenin krámek znám jako své boty. Jakmile v něm

Na letní dovolenou na venkově jsem se těšila. Jednoho dne jsem v lese uviděla podivnou ženu. Stála tam a jen se na nás dívala. Myslíte si, že smrtí všechno končí? Já jsem byla dlouhé roky přesvědčena o tom, že ano. Že nic víc po smrti už není. Nevěřila jsem nikdy na převtělování duší ani nic podobného. Zkušenost, na kterou nezapomenu Jedna zkušenost mě ale přinutila změnit názor. Pochopil

Tu magickou noc jsme se švagrovou vyrazily sbírat bylinky. Bylo to přání mé staré maminky, věřila, že jí pomohou. Svatojánské mušky nás obklíčily a vedly na mýtinu. Jako malá jsem na magické noci věřila, v dospělosti mě to přešlo. Moje maminka ale spoléhala na léčivé schopnosti bylin celý život. Na neduhy užívala hlavně med, léčivé čaje a na jizvy husí sádlo. Můj muž se tomu smál, protože byl z

S kamarádkou jsme se přihlásily na kurz jógy u moře. To, že tam během meditace spatřím svého budoucího muže a děti, mě nenapadlo ani ve snu. Bylo mi pětadvacet, kamarádce stejně. Obě jsme byly nezadané a měly celý život před sebou. Rády jsme obrážely různé akce, cestovaly za dobrodružstvím a také chodily tancovat. Obě jsme měly za sebou pár nevydařených vztahů. Abychom zapomněly na své citov

V novém bytě se nikdo z naší rodiny necítil dobře. Slýchali jsme hlasy, měli jsme pocit, jako kdyby nás někdo pozoroval… Se dvěma dětmi se v malém bytě už nedalo vydržet. Museli jsme najít byt, kam se vejdeme my všichni včetně zvířat a hromady věcí. Nebylo snadné něco sehnat a vejít se do smysluplné částky. Proto jsme museli udělat kompromis. Vzali jsme docela pěkný velký byt, kam jsme se šl

Jana byla podivínka. Taková tichá, nenápadná, samotářská. Nikoho ale nenapadlo, že by mohla být nebezpečná a zlá. Tahle příhoda se stala před téměř třiceti lety. Bylo mi dvacet pět let, a právě jsem dodělala pajdu. Byly prázdniny, proto mě napadlo, že bych si během nich mohla přivydělat jako praktikantka na letním táboře. Hurá na tábor Zavolala jsem svému bývalému vedoucímu Mirkovi. Když

Můj muž stál vždy nohama pevně na zemi, magii a tajemnu nevěřil. S kolegy pak chystal na jistém zámku výstavu, z práce je ale vyrušil tančící přízrak. Před mnoha lety pracovali na tom zámku tři vážení historici. Jedním z nich byl můj manžel. Jejich úkolem bylo připravit výstavu o historii zámku a jeho okolí. Na zámku tehdy bydlel pouze správce s rodinou. Když jednou seděl můj muž a jeho kolegov

Až do smrti mé maminky se mi neděly žádné podivné věci, spala jsem klidně a beze snů. Pak se ale začaly dít věci, jimž dodnes nerozumím. Kolikrát jsem si říkala, co bude, až tu nebudu mít nebližšího člověka, který to vždycky se mnou myslel dobře – svou maminku! Když odešla, byl to nejhorší den v mém životě. Svět jako by náhle zčernal. Krátce po své smrti se mi ale zjevila ve snu. Sdělila mi,

Někdy jsou naše sny tak živé, že je problém poznat, zda se nejedná o realitu. Dva dny po sobě jsem měla stejnou noční vidinu. Nikdy jsem doma neměla problémy se spaním. Až do osudného dne. Tehdy se mi zdál značně znepokojivý sen. Přišel v něm ke mně do pokoje cizí muž. Všechno vypadalo jako ve skutečnosti. Muž se mě snažil přemluvit, abych vyšla před dům. Mluvil na mě klidným hlasem: „Musíš jít