Byl to nádherný strom plný bílých kulatých květů. Kdo z něho ale trhal bez dovolení, skončil tragicky. Po válce se u většiny rodin hodně změnilo, ta naše pocházela ze středních Čech, konkrétně z malé vesnice poblíž Říčan. Babička s manželem se přistěhovala do Sudet v rámci osidlování pohraničí. Do malé vesničky na Chomutovsku. K pěknému domku na kraji vesnice patřila velká zahrada, malé polí

Jsem přesvědčena, že existují andělé. Většinou dobří. Ale také kdesi v polosvětě existují bytosti, které nás provázejí, když odcházíme. Pověry byly pro nás zdrojem veselí. Jako malé děti jsme jim věřily, ale pak nám bylo vysvětleno, že to jsou bláhové výmysly. Moje babička byla ale vyhlášenou bylinkářkou, která znala mnohé rady, jak si poradit s nemocí i s duchy. Za nejlepšího věštce smrti pova

Když mi zemřel manžel, měla jsem pocit, že je pořád někde kolem. Z rodiny jsem ale byla jediná. Bála jsem se, že přicházím o rozum. S Petrem jsme spolu byli více než čtyřicet let. Zažili jsme jak to dobré, tak to zlé. Jedno ale bylo jisté. Milovali jsme se. Byl pro mě kamarádem, manželem, přítelem i milencem. Stáli jsme si bok po boku celý život. Nikdy jsem si neuměla představit, že přijde d

Na dovolené jsem narazila na místní stařenku. Ta mi darovala jakýsi náramek. Hned po návratu domů se začaly dít samé dobré věci. Bylo mi přes čtyřicet. Neměla jsem muže ani děti. Bydlela jsem sama se svojí kočkou. Celé jsem to přijala jako svůj osud a přestala smutnit nad samotou. Jednou jsem se rozhodla, že pojedu na dovolenou, abych se alespoň podívala do světa. Vybrala jsem si Thajsko. Smutn

Moji prarodiče kdysi zdědili venkovské stavení. Rozhodli se, že si ho ponechají a opraví, ale neměli peněz nazbyt. Jedné noci zažili něco neskutečného. Dávná rodinná legenda celou naši rodinu dodnes fascinuje. Moji prarodiče prožili kdysi tajemný příběh, který měl naštěstí dobrý konec. Zdědili nemovitost Došlo k tomu ve starém mlýně. Právě tam se odehrály podivné a tajemné věci, které lid

Jako malou holčičku mě nechali jednou samotnou ve starém domě. Nemohla jsem spát, ve tmě něco kolem mně chodilo, a dokonce vrčelo. Každý má nejspíš nějakou svou noční můru z dětství. Pro mě to bylo velké, chlupaté zvíře, kterému svítí ze tmy oči. Vrčí, funí a skřípe zuby. Do mých snů se takový strašlivý tvor vkrádá často, a to i v dospělosti. Jakmile se mi o něm zdá, vím, že se druhý den něco z

Po smrti manžela jsem ztratila radost ze života. Dcera si o mě dělala starosti. Pak se jí ale zdál podivný sen, díky němuž jsme objevili magické místo, které mi pomohlo. Když mě ta strašná událost postihla, už jsem nebyla nejmladší. S mužem jsme si společně užívali první roky v důchodu na naší chaloupce. Vím, že je mnoho žen, které ztratily partnera mnohem dříve, než se to stalo mně, ale přesto

Strašidelné příběhy slýcháváme často. Většinou se jedná jen o místní pověry. Některá místa však mohou být skutečně prokletá. Vím o tom své… Z vlastní zkušenosti vím, že některá místa mohou mít na duši člověka velmi neblahý vliv. Údajně, podle místních pověr, přišlo na té temné pasece během let několik lidí o rozum. Traduje se, že kletbu z dávných časů nedokázal nikdo zrušit! Byla jsem opatrn

Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se jí vyhýbala. Kvůli dešti jsem ale udělala výjimku. Stín u popelnic Asi v pů

Předloni na Dušičky jsem prvně nechtěla jet mamince na hřbitov. Měla jsem pocit, že to nezvládnu. Druhý den ale mé plány vzaly zasvé. Ten den jsem si řekla, že prostě nepojedu. Cítila jsem se strašně unavená, bolavá a prázdná. Od té doby, co manžel odešel, jsem se prala s depresemi, pak nějaký čas i s vážnou nemocí. Bylo to nesmírně těžké období. „Hřbitov, svíčky a věnce. Kde na to mám vzít