Se sestrou jsme si pořídily roubenku. Těšily jsme se na klidné stáří. To se ale nekoná. V noci slyšíme zvonek, který roubenka nemá. Sestra Ludmila a já jsme zůstaly na stáří osamocené. Máme za sebou nepovedená manželství. Ani jedna z nás nemá děti, ke kterým by upnula svůj život. A tak hodně času trávíme společně. Když přišla sestra s nápadem, abychom si napůl koupily nějakou chatrč, nadšeně js

V životě jsou momenty, které si neumíme ani představit. Tak jako se to stalo mně, když jsem se jala být nablízku své kamarádce v těžkých chvílích. Věru jsem poznala už v první třídě na základce a okamžitě jsme si padly do oka. Byla to zrzavá holčička s pihami a s úsměvem od ucha k uchu, která měla neskutečné kouzlo osobnosti. Nerozlučné kamarádky Už tehdy jsem věděla, že tohle bude moje k

Jako malá jsem s rodiči chodila na houby. Jednou jsem zažila něco hrozivého. Zabloudila jsem a narazila na děsivé černé zvíře. Dodnes si nejsem jistá, čemu jsem vlastně čelila. Jako malá jsem sbírání hub milovala. Rozprchnout se po lese a běhat sem a tam. Našim jsem dělala ocásek a kradla jim houby pod rukama. Mám na to jen ty nejlepší vzpomínky. Rozdělili jsme se Jednou jsme byli na houb

Byl to nádherný strom plný bílých kulatých květů. Kdo z něho ale trhal bez dovolení, skončil tragicky. Po válce se u většiny rodin hodně změnilo, ta naše pocházela ze středních Čech, konkrétně z malé vesnice poblíž Říčan. Babička s manželem se přistěhovala do Sudet v rámci osidlování pohraničí. Do malé vesničky na Chomutovsku. K pěknému domku na kraji vesnice patřila velká zahrada, malé polí

Jsem přesvědčena, že existují andělé. Většinou dobří. Ale také kdesi v polosvětě existují bytosti, které nás provázejí, když odcházíme. Pověry byly pro nás zdrojem veselí. Jako malé děti jsme jim věřily, ale pak nám bylo vysvětleno, že to jsou bláhové výmysly. Moje babička byla ale vyhlášenou bylinkářkou, která znala mnohé rady, jak si poradit s nemocí i s duchy. Za nejlepšího věštce smrti pova

Když mi zemřel manžel, měla jsem pocit, že je pořád někde kolem. Z rodiny jsem ale byla jediná. Bála jsem se, že přicházím o rozum. S Petrem jsme spolu byli více než čtyřicet let. Zažili jsme jak to dobré, tak to zlé. Jedno ale bylo jisté. Milovali jsme se. Byl pro mě kamarádem, manželem, přítelem i milencem. Stáli jsme si bok po boku celý život. Nikdy jsem si neuměla představit, že přijde d

Na dovolené jsem narazila na místní stařenku. Ta mi darovala jakýsi náramek. Hned po návratu domů se začaly dít samé dobré věci. Bylo mi přes čtyřicet. Neměla jsem muže ani děti. Bydlela jsem sama se svojí kočkou. Celé jsem to přijala jako svůj osud a přestala smutnit nad samotou. Jednou jsem se rozhodla, že pojedu na dovolenou, abych se alespoň podívala do světa. Vybrala jsem si Thajsko. Smutn

Moji prarodiče kdysi zdědili venkovské stavení. Rozhodli se, že si ho ponechají a opraví, ale neměli peněz nazbyt. Jedné noci zažili něco neskutečného. Dávná rodinná legenda celou naši rodinu dodnes fascinuje. Moji prarodiče prožili kdysi tajemný příběh, který měl naštěstí dobrý konec. Zdědili nemovitost Došlo k tomu ve starém mlýně. Právě tam se odehrály podivné a tajemné věci, které lid

Jako malou holčičku mě nechali jednou samotnou ve starém domě. Nemohla jsem spát, ve tmě něco kolem mně chodilo, a dokonce vrčelo. Každý má nejspíš nějakou svou noční můru z dětství. Pro mě to bylo velké, chlupaté zvíře, kterému svítí ze tmy oči. Vrčí, funí a skřípe zuby. Do mých snů se takový strašlivý tvor vkrádá často, a to i v dospělosti. Jakmile se mi o něm zdá, vím, že se druhý den něco z

Po smrti manžela jsem ztratila radost ze života. Dcera si o mě dělala starosti. Pak se jí ale zdál podivný sen, díky němuž jsme objevili magické místo, které mi pomohlo. Když mě ta strašná událost postihla, už jsem nebyla nejmladší. S mužem jsme si společně užívali první roky v důchodu na naší chaloupce. Vím, že je mnoho žen, které ztratily partnera mnohem dříve, než se to stalo mně, ale přesto