Jednoho dne mi dcera Terezka řekla, že chce jet navštívit babičku, která žije na Šumavě. Zarazilo mě to. Nikoho takového jsme v naší rodině neměli. Naše pětiletá dcera Terezka měla vždycky divokou fantazii. Už odmalička milovala svět pohádek. Každou chvilku mi říkala, že se jí zdálo o jednorožcích, krásných princeznách, statečných rytířích a létajících dracích. Vymýšlela si fantastické příbě

Loni v zimě jsem prožila něco děsivého. Ve sklepě domu jsem zaregistrovala záhadné kroky a stíny, které mě „sledovaly“. S manželem Pavlem bydlíme už několik let v jedenáctipatrovém domě úplně nahoře. Máme malý byt a hojně tedy využíváme sklep. Je prostorný a vejde se tam spousta věcí. Zbývaly už jen dva týdny do Vánoc a zrovna napadl sníh. A protože máme dvě malá vnoučata, chtěla jsem je vzí

S manželem máme dvě děti a dokonce jsme už prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Živím se jako mzdová účetní a konec měsíce je pro mě vždy velice psychicky náročným obdobím. Od té chvíle, co máme vnoučata, mi dcera čím dál častěji volá o pomoc, co se hlídání týče. Dalo by se říct, že jsem lítala jen do práce nebo k dětem. Cítila jsem se stále

Ze spaní mě probudil neznámý muž. Vypadal jako princ. Měl nádherné šaty a také šperky. Vyvedl mě z pokoje ven, v kuchyni totiž začalo hořet. Stalo se to už moc dávno. Byla jsem malá holčička, měla jsem hlavu plnou snů a krásných představ. Samozřejmě jsem si snila o princi na bílém koni a taky o tom, jaký bude jednou můj život. Maminka mě tehdy dávala hlídat babičce Marušce, která bydlela na kra

Už jako malé holce mi babička říkala, že voda v naší studánce má léčivou moc. Kdo se z ní napil, nebo si natrhal bylinky kolem, tomu se ulevilo. Ráda vzpomínám na své dětství a na studánku, která se ukrývala v trávě za babiččiným domem. Babička tvrdila, že ta voda je léčivá. Když jsem byla malá, tak mi z ní vařila čaj. Říkala, že ho musím pít, protože je z kouzelné vody, která mě uzdraví. Je

V chatové oblasti jsem byla sama. Když jsem ulehla do postele, nemohla jsem přes jasné světlo úplňku spát. V chatě se pak začalo dít něco zvláštního. Máme s Honzou chatu u Šumavy. Byl akorát začátek jara, když jsme si řekli, že tam pojedeme. Já se rozhodla, že pojedu už v pátek ráno, abych to tam dala do pořádku. Těšila jsem se, že až v chatě po zimě uklidím, budu odpočívat. Zdálo se, že v chat

Na naší chatě jsem se vždy cítila velmi příjemně. Pak jsem ovšem jednoho dne spatřila v kůlně záhadné červené světlo. Naši chatku nedaleko Prahy kdysi postavili moji rodiče a já ji zdědila po své matce. Stála na pěkném místě kousek od lesa. Považovala jsem ji za odpočinkový ráj. Ostatně oblíbil si ji i můj choť Petr. Jezdili jsme na ni pravidelně na víkendy. Práce kolem chaty byla fůra, ale nám

Pokud někdo opravdu miluje, nemůže ho zastavit ani smrt. Moje velká láska nade mnou stále drží ochrannou ruku, i když už tu dávno není. V době dospívání jsem si příliš nevěřila. Patřila jsem k těm neprůbojným, uzavřeným typům. Ve třídě jsem byla spíš za šedou myšku, co sedává sama v koutě. Taková obyčejná holka Nebyla jsem ten typ holky, za kterou by se kluci na ulici otáčeli. Měla jsem d

Na našem dětském hřišti se už řadu let dějí podivné věci. Kdosi točí děti na kolotoči a houpá na houpačce. Děti se smějí a mávají. Ale komu? To my dospělí nevidíme. Na starém dětském hřišti se po večerech scházela divná společnost. Často se stávalo, že ráno byly všude střepy od lahví, a to bylo ještě to nejmenší. Hřiště bylo místem, kterému se normální lidé vyhýbali i za bílého dne, maminky s d

Ten kufřík po dědovi jsem našla na staré půdě. Byly v něm i zvláštní kostky a kameny. Dědeček mi ve snu poradil, jak s nimi přilákat štěstí. Na půdu se mi lézt nechtělo, jenže babičce jsem to slibovala dlouho. Řekla jsem, že tam proberu staré věci, nepotřebné vyhážu a zbylé srovnám. „Najdeš tam taky kufr, co s ním tvůj děda projezdil svět. Je v něm spousta divných věcí. To víš, dědeček! Hrál