V novém bytě se nikdo z naší rodiny necítil dobře. Slýchali jsme hlasy, měli jsme pocit, jako kdyby nás někdo pozoroval… Se dvěma dětmi se v malém bytě už nedalo vydržet. Museli jsme najít byt, kam se vejdeme my všichni včetně zvířat a hromady věcí. Nebylo snadné něco sehnat a vejít se do smysluplné částky. Proto jsme museli udělat kompromis. Vzali jsme docela pěkný velký byt, kam jsme se šl

Jana byla podivínka. Taková tichá, nenápadná, samotářská. Nikoho ale nenapadlo, že by mohla být nebezpečná a zlá. Tahle příhoda se stala před téměř třiceti lety. Bylo mi dvacet pět let, a právě jsem dodělala pajdu. Byly prázdniny, proto mě napadlo, že bych si během nich mohla přivydělat jako praktikantka na letním táboře. Hurá na tábor Zavolala jsem svému bývalému vedoucímu Mirkovi. Když

Můj muž stál vždy nohama pevně na zemi, magii a tajemnu nevěřil. S kolegy pak chystal na jistém zámku výstavu, z práce je ale vyrušil tančící přízrak. Před mnoha lety pracovali na tom zámku tři vážení historici. Jedním z nich byl můj manžel. Jejich úkolem bylo připravit výstavu o historii zámku a jeho okolí. Na zámku tehdy bydlel pouze správce s rodinou. Když jednou seděl můj muž a jeho kolegov

Až do smrti mé maminky se mi neděly žádné podivné věci, spala jsem klidně a beze snů. Pak se ale začaly dít věci, jimž dodnes nerozumím. Kolikrát jsem si říkala, co bude, až tu nebudu mít nebližšího člověka, který to vždycky se mnou myslel dobře – svou maminku! Když odešla, byl to nejhorší den v mém životě. Svět jako by náhle zčernal. Krátce po své smrti se mi ale zjevila ve snu. Sdělila mi,

Někdy jsou naše sny tak živé, že je problém poznat, zda se nejedná o realitu. Dva dny po sobě jsem měla stejnou noční vidinu. Nikdy jsem doma neměla problémy se spaním. Až do osudného dne. Tehdy se mi zdál značně znepokojivý sen. Přišel v něm ke mně do pokoje cizí muž. Všechno vypadalo jako ve skutečnosti. Muž se mě snažil přemluvit, abych vyšla před dům. Mluvil na mě klidným hlasem: „Musíš jít

Na náš svatební den jsme se s Adamem moc těšili. Milovali jsme se a chtěli jsme si říct navzájem ano. Někdo ale naší svatbě nepřál. První svatbu jsem si příliš neužila. Vdávala jsem se velice mladá. Moji rodiči s mým tehdejším vztahem nesouhlasili, takže jsem se vdala tajně. A naše manželství s Miroslavem navíc stejně dlouho nevydrželo. Když jsem se vdávala podruhé, chtěla jsem, aby to bylo něc

Toužila jsem mít na hlavě bohatou hřívu, a tak jsem si koupila příčesek. Od té chvíle mě pronásledovali duchové. Mívala jsem nádherné, dlouhé a husté vlasy. Nevím, kde se stala chyba, ale vlasy mi začaly náhle řídnout a padat. Byla jsem z toho zoufalá. Bojovala jsem proti té pohromě vším. I když to okolí stále nepoznávalo, manžel si už mého defektu na kráse všiml a začal si mě dobírat. Před ost

Znala jsem o tom lese mnoho hrůzostrašných historek. Rozhodla jsem se ho tedy i s dětmi prozkoumat. Předčil veškerá má očekávání. Byl to les, který naháněl hrůzu už našim předkům. Vázalo se k němu hodně legend, všechny spojovalo hrůzostrašné hrobové ticho v lese, pocit, že se na člověka dívají tisíce očí ze všech stran a také zvířata, která občas z lesa vyběhla a chovala se agresivně. Taky tam

Dostali jsme se do velkých finančních potíží. Zatímco já si vzala brigády, můj muž se upnul k vyvolávání duchů a čarování. A vyšlo to! Můj Fanda se nikdy o spirituální věci ani magii nezajímal. To spíše já sbírala bylinky a sušila je jako bába kořenářka. Jenže pak se stalo něco, co nám podrazilo nohy. Synovi krachovala firma. Chtěli jsme mu pomoct, ale sami jsme neměli moc peněz. Tak strašný

Byla sobota večer, skoro noc. Po krásném teplém dni se krajinou náhle rozhostil temný chlad. Přesto nás na to místo něco táhlo. Obloha byla plná hvězd a měsíc se pomalu blížil k úplňku. „Je to vážně tady? Vidíš něco?“ ptala jsem se kamaráda. „Musí to být tady, jiná benzínka na mapě není,“ odpověděl Honza. Prošli jsme kolem pumpy, dál přes parkoviště a noclehárnu tiráků. A pak jsme to konečně uv