Babička tu s námi sice nežije už déle než čtyři roky, ale to jí nebrání v tom, aby se na nás přišla občas podívat. Po smrti babičky jsme s bratrem zdědili její chalupu, ve které prožila poslední roky svého života. Svědomitě se o ni staráme a vše bylo nějakou dobu v pořádku, dokud se tam babička nezačala zjevovat. Krásné vzpomínky U babičky Jany jsme s bráchou trávili snad každé léto. Babi

Slýchala jsem v dětství, že ženy v našem rodě uměly nejen léčit bylinkami, ale také zaříkávat a vyhánět zlo z domu. Myslela jsem si dlouho, že tuto schopnost nemám. Prapředci v mém rodě žili v té vesničce po staletí, já jsem se tam pouze narodila, a pak tam jezdila k babičce na prázdniny. Babička mi občas vyprávěla o předcích, dokonce tvrdila, že se o nich píše v místní kronice. Když jsem byla

Ztratily jsme se v mlze. Temná věž se nám stala útočištěm i pastí. Zachránili nás kejklíři, nebo snad duchové? Z kdysi velkého a významného hradu zůstala jen věž, která se navíc skrývala v lese. Zříceninu našel jen člověk, který o něm věděl, protože k němu nevedla žádná cesta, jen pěšina, a ani ceduli jsme nikde s vnučkou Klárkou neviděly. Posléze, když jsme se vrátily domů, jsme ten kus histor

Jela jsem s přítelem na návštěvu k jeho pratetě. Radim mě varoval, že je trochu šílená. Prý po nocích vídá v domě psa. Mám mnoho zážitků, které měly nádech nadpřirozena. O jeden velmi zvláštní se s vámi chci podělit. S přítelem jsme kdysi navštívili jeho tetu z pátého kolene. Když Radimovi zemřel další z mnoha příbuzných, rozhodl se, že dá vztahy ve své rodině do pořádku. Postupně je chtěl všec

Když mi před lety zemřel tatínek, myslela jsem si, že tím vše skončilo. Ale moje maminka věřila, že ještě přijde. A měla pravdu. Už jsem slyšela o tom, že se duše zemřelého člověka může vracet zpátky na zem. Jen mě nikdy nenapadlo, že se to stane i mně. Během jednoho večera se ve vitríně rozpůlil tátův hrníček. Vzhledem k tomu, že už dva roky nežil, věřím, že mě přišel pozdravit. Taťka byl sice

Během jedné procházky se stalo něco podivného. Silné bolesti hlavy mi nedovolily pohnout se z místa. A pak se přidal ještě zvláštní sen. Mnozí z nás v sobě mají schopnosti, které se projeví třeba jen jednou za život v nějaké mimořádné chvíli. Jsem o tom přesvědčená, protože jsem něco podobného před lety sama zažila. Potíže se opakovaly Zpočátku jsem zdravotním problémům, které mě trápily,

Nastoupila jsem do důchodu, byla bez manžela a bez dětí. Deprese a smutek se mi usadily v duši. Cítila jsem, že bez zázraku se už nevzpamatuju. Když můj manžel nastupoval do důchodu, udělali jsme na naší chalupě velkou oslavu. Můj Venca vypadal skvěle, byl plný energie, vyprávěl, co všechno udělá, když bude mít nyní spoustu času. Až jsem mu záviděla. Mě čekaly ještě tři roky v zaměstnání. Od

Horoskopům jsem se vždycky smála a nevěřila jim. Pak se ale seběhly události přesně podle věštby astroložky, ke které jsem původně nechtěla jít. Je to nejspíš tím, že jsme neměli k ezoterice přístup a také nám byly tyto jevy předhazovány jako hloupé pověry. Ještě dlouho poté, co se hranice k těmto „vědám“ v naší zemi otevřely, jsem se jim smála. Jenže pak si mě podal život. Nebylo mi ještě a

Vešla jsem do lesa, o kterém se říkalo, že v něm zahynula starší paní. Když jsem spatřila drobnou vetchou postavu, začala jsem se bát. Stalo se to, když mi bylo sedmnáct let. Byla jsem zrovna u babičky na chalupě v Podyjí. Nejraději jsem tam chodila do lesů, protože patří k těm nejkrásnějším, co znám. Ten rok jsem k babičce nejela v létě, ale v zimě. Nikdy jsem místní krajinu neviděla zasněž

Malá Anička byla hodné miminko, i tak jsme ale pořídili chůvičku. Jednoho dne jsem z ní zaslechla podivný šum a uplakaný hlas. S Leošem jsme se seznámili už na vysoké škole a troufám si říct, že to byla láska na první pohled. Začali jsme spolu chodit a po promoci mě Leoš požádal o ruku. Do roka jsme se vzali. Oba jsme moc toužili po miminku a já jsem vždy chtěla být mladá maminka. Radostné o