Topila jsem se. Bylo téměř jisté, že zemřu. Život mi však na poslední chvíli zachránila podivná zářící bytost z hlubin. O tom, že každý z nás máme svého anděla strážného, jsem sice četla, ale nevěřila tomu. Představa, že je mi neustále nablízku někdo neviditelný, kdo mě ochraňuje, mi přišla absurdní. Až v momentě, kdy jsem hleděla tváří v tvář smrti, se stalo něco, co bych označila za zázrak.

Manžel mi nečekaně zemřel. Po jeho odchodu jsem se uzavřela do sebe. Dělala jsem vše, abych brzy odešla za ním. Miloš byl mojí první láskou. Kráčeli jsme životem bok po boku dlouhých padesát let. Milovala jsem ho celým svým srdcem. Když před rokem zemřel, nemělo smysl žít dál. Smrt si nevybírá. Zcela neohlášeně si přišla i pro Miloše. Když jsem mu ráno nesla teplý čaj do postele, už nedýchal

S manželem jsme toužili po klidu a pohodě. Proto jsme si pořídili osamocený dům na kraji vesnice. Po nastěhování jsme ale zjistili, že v něm nejsme sami. Stejně jako já, i můj muž Rudolf se narodil v Praze. Proto bylo naším přáním pořídit si jednou domek na vesnici, kam bychom si mohli jezdit na víkendy odpočinout a v létě tam trávit třeba i více dní v kuse a kde bychom možná jednou mohli i byd

Nenápadná lesní cesta nás přivedla ke kamenné bráně. Když jsme jí prošli, ocitli jsme se u rozvalin. Tam se objevila zvláštní žena v dlouhých šatech... Je to už víc než třicet let, co jsme s manželem a dětmi vyrazili na sobotní výlet. Chtěli jsme nasbírat pár hub. Vydali jsme se do míst, kde se údajně nacházely vltavíny, zelené kameny, které jsou prý k nalezení jen v Čechách. „Třeba nějaké najd

Astroložky jsem se tehdy ptala na lásku a vztahy. Toho pravého v mém osudu neviděla, zato horoskop hovořil o nebezpečí, které na mě číhá. Horoskopy mě zajímaly jen okrajově. Samozřejmě jsem si o sobě občas přečetla, co bych měla nebo neměla ten den dělat, ale že bych tomu nějak extra věřila, nebo dokonce sama chtěla vyhledat nějakou věštkyni, to ne. Ale pak mě přesvědčila kamarádka Kamila, tehd

Jednoho dne mi dcera Terezka řekla, že chce jet navštívit babičku, která žije na Šumavě. Zarazilo mě to. Nikoho takového jsme v naší rodině neměli. Naše pětiletá dcera Terezka měla vždycky divokou fantazii. Už odmalička milovala svět pohádek. Každou chvilku mi říkala, že se jí zdálo o jednorožcích, krásných princeznách, statečných rytířích a létajících dracích. Vymýšlela si fantastické příbě

Loni v zimě jsem prožila něco děsivého. Ve sklepě domu jsem zaregistrovala záhadné kroky a stíny, které mě „sledovaly“. S manželem Pavlem bydlíme už několik let v jedenáctipatrovém domě úplně nahoře. Máme malý byt a hojně tedy využíváme sklep. Je prostorný a vejde se tam spousta věcí. Zbývaly už jen dva týdny do Vánoc a zrovna napadl sníh. A protože máme dvě malá vnoučata, chtěla jsem je vzí

S manželem máme dvě děti a dokonce jsme už prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Živím se jako mzdová účetní a konec měsíce je pro mě vždy velice psychicky náročným obdobím. Od té chvíle, co máme vnoučata, mi dcera čím dál častěji volá o pomoc, co se hlídání týče. Dalo by se říct, že jsem lítala jen do práce nebo k dětem. Cítila jsem se stále

Ze spaní mě probudil neznámý muž. Vypadal jako princ. Měl nádherné šaty a také šperky. Vyvedl mě z pokoje ven, v kuchyni totiž začalo hořet. Stalo se to už moc dávno. Byla jsem malá holčička, měla jsem hlavu plnou snů a krásných představ. Samozřejmě jsem si snila o princi na bílém koni a taky o tom, jaký bude jednou můj život. Maminka mě tehdy dávala hlídat babičce Marušce, která bydlela na kra

Už jako malé holce mi babička říkala, že voda v naší studánce má léčivou moc. Kdo se z ní napil, nebo si natrhal bylinky kolem, tomu se ulevilo. Ráda vzpomínám na své dětství a na studánku, která se ukrývala v trávě za babiččiným domem. Babička tvrdila, že ta voda je léčivá. Když jsem byla malá, tak mi z ní vařila čaj. Říkala, že ho musím pít, protože je z kouzelné vody, která mě uzdraví. Je