18.2.2024
Vzpomínky někdy bolí, však to znáte. Občas se podaří je zahnat, jindy to nejde, a tak se do nich ponoříte jako do řeky.
Byla to první láska jak má být, se všemi těmi nezbytnými kulisami a klišé, jako jsou zadumaná řeka a temně hučící jez, stará pramice, do níž mírně zatéká, louka posetá kopretinami, až z kopce vypadá jako bíle puntíkovaná.
Krajkové mráčky táhnoucí oblohou nad letitým, oprýsk