Moje máti dělala vše nejlépe. Alespoň nám to stále předhazovala. Je fakt, že u nás bylo vždy příkladně uklizeno, vyžehleno i uvařeno. Přesto ji táta opustil. V dětství jsem v ní měla vzor dokonalé hospodyně. Jako malá jsem to ještě nedokázala dostatečně ocenit, ale vnímala jsem, že je neustále vzorně uklizeno, navařeno, napečeno, že míváme dvě teplá jídla denně. Ale i tak se moji rodiče rozvedl

Když jsem na prahu padesátky potkala Jindru, myslela jsem, že se stal zázrak. Napřed jsem se ke vztahu nechtěla upínat, ale on mne svojí láskou přesvědčil. Bohužel teď, po čtyřech letech, o tom začínám pochybovat. S Jindrou jsme se seznámili, když jsme byli oba nějakou dobu po rozchodu. Já si prošla velmi bolestným rozvodem, koncem mileneckého vztahu a velkým zraněním. On to měl podobně, jen si

Na svojí práci si moc zakládá, ale teď ji kvůli nemoci nemůže vykonávat. Abych ho zachránila, pracuji za svého muže! Když někomu řeknu, jakou má můj muž profesi, myslí si, že překládá nějaké romány. Vždycky se mě zeptá, co je to za knížku a kdo ji napsal. Já ale musím každého zklamat. Manžel nepřekládá bestselery, on se zabývá technickými texty. Místo románů návody Překládá návody k použi

Nechala jsem si operovat oči, abych nemusela nosit brýle. Ale netušila jsem, co mě čeká. Byl to můj velký a dlouhotrvající sen. Zbavit se brýlí. Nikoli kvůli vzhledu, ale kvůli jejich neustálému hledání. Musela jsem je střídat. Jiné na dálku a jiné na blízko. Bylo to k zbláznění. Usedla jsem k televizi a viděla rozmazaně. Odešla jsem na nákup a stalo se totéž, jen z opačného důvodu. Potom se br

Návrat od milence se mi nevydařil. Manžel přišel z práce dřív, než jsem předpokládala. Nezbylo mi než improvizovat. Vracela jsem se domů po půlnoci a předpokládala, že se v klidu osprchuji a půjdu spát. Manžel byl na noční, tak jsem ho očekávala až ráno. V klidu jsem si proto sedla do křesla, nalila si ještě drink a pustila si na chvíli televizi. Vtom jsem zaslechla klapnutí vchodových dveří

Stále sliboval, že se rozvede a vezme si mě. Nenaléhala jsem, ale věřila jsem mu. Jenže nějak se mu do toho vůbec nechtělo. Vymlouval se, jak to jen šlo. Pořád dokola! Ona se mu za zády vysmívala a vesele utrácela jeho peníze. Mám snad čekat, že ho zcela obere a předhodí mi ho jako holou kost? Nezbylo mi než zakročit! Žena mého dlouholetého přítele rozhodně žádná světice nebyla. Ostatně, našel

Hlášení obecního rozhlasu vyděsilo tehdy kdekoho. Samotnou mě k domku u lesa nechtěli pustit, a tak jsem vyfasovala osobního strážce. Nikdy mi nevadilo, že mám barák na samotě, vždyť je to můj rodný dům, jsem tu zvyklá. A zas taková samota to není, do obce by kamenem dohodil. Mám tu svůj klid a já si na klidu zakládám. Občas přijedou na návštěvu syn se snachou a s vnoučaty, což mi dělává radost

Moje cesta za štěstím byla pořádně dlouhá. A to hlavně proto, že jsem na svět shlížela z velké výšky. Všichni se mi za to posmívali. Pak jsem ale pochopila, že patřím do jiné party. Už na základce jsem začala trpět tím, že jsem mnohem vyšší, než ostatní, stejně staré děti. Moc mě to deprimovalo, protože se mi smály a dávaly mi přezdívky jako Žirafa nebo Štafle. Hrbila jsem se, nosila nízké boty

Nikdy jsem nebyla jako kamarádky, které chodily ke kartářkám. Pak mě ale jedna z nich vzala k věštci... Brala jsem to jako zajímavou zkušenost. Říkala jsem si, že uvidím, co bude. Co mi řekne onen věštec a co uvidí v kartách. Brala jsem to jako legraci. Kamarádka mi řekla, že když mi je 55 let, jsem rozvedená, děti už jsou z hnízda venku, měla bych vědět, jak dál. Kartář mi měl napovědět, kam s

Po rozvodu jsem byla dlouho sama, stále se mi nedařilo někoho si najít. Jako kdyby byli všichni muži zadaní! Až náhoda mi pomohla získat srdce vysněného muže. Být rozvedená je v dnešní době už naprosto běžné. Jen mě nenapadlo, že mě to tak sebere. Na samotu jsem zrovna zvyklá nebyla. Neuplynul den, kdy bych nepomyslela na nějakou možnost seznámení. Měla jsem sen Toužila jsem po muži, o kt