Byla to moje dobrá kamarádka a také bývalá kolegyně. Rozhodly jsme se podnikat a konečně vydělávat hodně peněz! Jen co jsme dosedly do židlí a rozložily lejstra, že začneme počítat, odečítat a dělat statistiky, už jsme brblaly. Nebavilo nás to. Konec pracovní doby se vždycky zdál být v nedohlednu. Zprvu jsme byly bezradné Do toho šéfová, která nás přišla vždycky jen naštvat s novými úkoly

Sestra prodělala vážnou operaci a nikdo nedokázal říct, zda se uzdraví. Hned po operaci se mi svěřila s tajemstvím, které mi mělo zůstat navždy utajeno. Byla vždycky hezčí, chytřejší a taky o dost mladší než já. Chodila jsem už na střední školu, když se narodila. Všichni v rodině měli z jejího nečekaného příchodu na svět obrovskou radost. Já si vždycky přála sourozence a moji rodiče kluka. M

Problémy se kupily jeden za druhým a k jejich vyřešení jsem vyzkoušela snad úplně všechno. Zbývala jen návštěva kartářky, kterou jsem ale nebrala příliš vážně. Můj celkem všední a obyčejný život se nenápadně začal měnit v drama. Nebo možná jen nějakou nepovedenou novelu z pera škodolibého scenáristy. Navenek se vůbec nic nedělo. Měla jsem krásný život Byla jsem vdaná za celkem normálního

Být na celou posvícenskou tancovačku sama nelze. Lítala jsem z výčepu do sálu a omdlévala únavou. Potom přišla nečekaná pomoc. Posvícenská zábava se nepovedla. Bála jsem se jí, a právem. Byla jsem zase na všechno sama, a to se pak nedá zvládnout. Správně jsme to měli obhospodařovat dva, ale Pavel spal na židli, ze všech hostů zjevně nejopilejší. Přitom nebyl host, ale hospodský. Nejhorší je, pr

Když jsme s manželem viděli ten malý chomáček neštěstí, rozhodli jsme se ho zachránit. Za několik let mi tu záchranu naše fenka oplatila. Přivedla pomoc včas. Když jsme naši Ritu poprvé spatřili, říkali jsme si, že tak ošk­livé štěně jsme v životě neviděli. Já i manžel jsme měli v průběhu života psů několik, ale vždycky to byla roztomilá stvoření. Tohle bylo přespočetné, neduživé cosi, co se sn

Byla jsem tajně zamilovaná do mladíka z naší ulice, ale netušila jsem, že si na něj dělá zálusk i sestřenka Naďa. A to byla žena-tornádo. Ty šaty jsem šila se smíšenými pocity. Šití mě bavilo, byl můj koníček od dětství a postupně jsem se v něm zdokonalovala. Tyhle plesové si na mně ale vyprosila sestřenice a řekla i proč. Prý v nich chce konečně ulovit Petra. Přesně popsala, jak mají vypadat,

Moje přesvědčení, že dokážu vyjít s každým, dostalo vážnou trhlinu. S tou holkou jsem si nesedla. Musela jsem jí ukázat, kde jsou hranice. Každý mě zná jako hodnou holku, která každému pomůže. Ráda se na každého usmívám a klidně pozdravím první, jen když je pohoda. Vztahy byly vždycky pro mě mnohem důležitější než výplata. Zakládala jsem si na dobrém kolektivu. Na jednom místě jsem pracovala už

Těšila jsem se na to, až začnu učit. Ve škole však nevládla pohodová atmosféra, ale tvrdá disciplína. Málem jsem ztratila své ideály. Už jako malá jsem měla jasno, čím chci v životě být. Při zápisu do první třídy jsem se zhluboka nadechla a vyslovila hrdě: „Budu paní učitelka!“ Ta, která mě vítala a poté učila v první třídě, byla báječná. Všechny nás bavilo do školy chodit. Premiantka Hod

Nikdy bych nevěřila, že se může něco takového stát. V důchodu se stal z mého muže náhle vášnivý romantik a zábavný společník. V každém věku umí být život krásný, když ho prohřívá láska a přátelství. Vztahy jsou prostě nejdůležitější, na penězích nezáleží tolik, jako na tom mít někoho rád a mít se o koho opřít. Vztah prověří až čas, lidé se po dlouhých letech vzájemného soužití ukážou ve své sku

Přiznávám, že to byla hloupá sázka. Jenže za tím byl alkohol, a to člověk občas dělá hlouposti. Málem jsem tak zničila velkou lásku a štěstí. Pokud si dobře pamatuju na ten večer, začal tím, že jsem se pohádala s přítelem. Na tu oslavu jsem vyrazila patřičně rozparáděná a s cílem, že to pořádně rozjedu a užiju si, abych přebila ten svůj vztek a smutek. A tam mi přišel do rány páreček dvou hrdl