Na citlivé téma
5 minut čtení
Když zavřu oči, pořád ji vidím, jak stojí před domem a mává mi. Naposledy. Bylo nám tehdy deset a musely jsme se rozdělit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Sedávaly jsme spolu v lavici, o přestávkách si šeptaly tajemství a po vyučování chodily kus cesty domů společně. Vymýšlely jsme si, co budeme dělat, až vyrosteme. Jednou jsme chtěly být učitelky, jindy herečky, pak zase cestovatelky. Bylo nám j
3 minuty čtení
Mateřská dovolená není žádná dovolená, ale těžká práce. Tím náročnější, nechává-li vás manžel samotnou třeba i o sobotách a nedělích. Měla jsem dvě děti ve věku dva a tři roky, manžel byl věčně pryč. Já vím, anebo aspoň doufám, že byl v práci, ale kam se hrabe jakákoli práce na celodenní péči o dvě čilé dětičky. Jela jsem s nimi na chalupu v horách, ale jak jinak, zase sama. Nejhorší bylo, ž
4 minuty čtení
Se sestrou jsme si slíbily, že budeme tým. Mělo to být v dobrém i ve zlém, ale pak mezi nás vstoupila její nemoc. A já si nejsem jistá, co ještě vydržím. Žijeme se sestrou Alenou pod jednou střechou už skoro deset let. Když nám oběma zemřeli manželé a děti se rozutekly za vlastními životy, připadalo nám jako nejlepší nápad spojit síly. Prodala jsem svůj byt a přestěhovala se do jejího většího d
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji noc, kdy nám shořel dům. Myslela jsem, že jsem si tu hrůzu zažila poprvé a naposledy. Bohužel ne. Byla jsem ještě malá a některé věci z té doby už nedokážu poskládat přesně, ale oheň si pamatuji dokonale. Pamatuji horko ve tváři, křik maminky i táty. Pobíhali kolem domu a snažili se zachránit, co se dalo. Když mě máma vyvedla ven, měla jsem na sobě jen pyžamo. Stála jsem na z
4 minuty čtení
Když lékař řekl, že mamince zbývá možná půl roku, rozbrečela jsem se až na chodbě. Dnes je to pět let, ale je to vyčerpávající. V ordinaci jsem seděla a držela ji za ruku, jako když jsem byla malá a bála se u doktora. Maminka se na mě usmívala a vůbec netušila, co lékař říká. Alzheimerova nemoc už tehdy ukrajovala z jejího života kousek po kousku, ale pořád ještě věděla, kdo jsem. Lékař mluvil
3 minuty čtení
U nás na vsi se toho moc nedělo. Měla jsem ale sousedku, kamarádku, která jednoho dne zmizela. Dodnes to je zvláštně bolavá záhada. Bydlíme na kraji města, kde se lidé zdraví přes plot a vědí o sobě skoro všechno. Já tu žiji s manželem už přes 30 let a nikdy jsem netoužila po rušném životě. Přesto jsem měla jednu sousedku, která mi ho dokázala každý den trochu zpestřit. Jmenovala se Alena a byd
3 minuty čtení
To podivné koťátko jsem našla nedaleko vyhlídky. I veterinář byl překvapený, v životě prý takovou kočku neviděl. Ujala jsem se jí a dala jí domov. Jednoho dne ale zmizela. Patřili jsme tehdy mezi první obyvatele nového sídliště v Ústí nad Labem, které stojí pod Erbenovou vyhlídkou. Bylo to tehdy nejvýše situované místo města, nad námi se nacházela pouze vesnice Kočkov, známá svou meteorologicko
3 minuty čtení
Nikdy bych nevěřila, že člověk může být tak strašně rád za obyčejné zazvonění u dveří. Jenže mě dostalo do pasti. Stále přemýšlím, proč se to mělo stát. Jednoho dne u mě zazvonila nová sousedka. Přistěhovala se do bytu o patro níž a přišla se představit. Byla milá, usměvavá a hned si všimla, že se při chůzi opírám o hůl. Zeptala se, jestli nepotřebuji s něčím pomoct. Uvítala jsem to. Žiju sa
5 minut čtení
Je mi dvaašedesát a poslední měsíce se mé zdraví zhoršuje. Nebudu moct chodit. Proto jsem vyjela na místo, kde jsem chtěla naposledy vzpomínat. Nejdříve jsem přestala chodit na delší procházky, potom jsem nezvládala dobře schody. Lékaři mi opatrně sdělují, že pravděpodobně skončím na vozíku. Najednou jsem si uvědomila, že plány, které jsem odkládala, se musí rychle naplnit. Vím, co znamená věta
3 minuty čtení
Prožili jsme spolu celý život, vadilo mi na něm všechno. Teď jsem pět let sama, a můj Standa mi najednou chybí. Na hřbitov chodím denně. Hlavu jsem měla plnou snů a plánů, co všechno v životě musím dokázat. Na rozdíl od jiných žen jsem netoužila příliš po rodině a dětech. Standu jsem vlastně nikdy nemilovala. Byl to skvělý kamarád – a tak trochu můj sluha, který dělal, co mi na očích viděl. A j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.