Nemohla jsem se starat o nemocnou maminku a proti její vůli ji dala do pečovatelského domu. Byli tam hodní a starali se pečlivě. Jenže byla nešťastná. V naší rodině jsme odjakživa dlouhověcí. Tatínek se dožil skoro stovky a maminka se k ní blížila mílovými kroky. Bylo jí jednadevadesát, když začala mít problémy s koleny. Přestala chodit a ploužila se po bytě, chudák, jen s chodítkem. Nemohla si

Myslela jsem si, že ho předělám, že se změní. Když ale přišly děti a problémy, stal se z něho ublížený hysterik. Neměla jsem vedle sebe muže, ale rozmazlené dítě. Luboš je jedináček a jeho rodiče ho hodně rozmazlovali. Vždycky mu se vším ustoupili, byla jsem svědkem jeho hysterického výjevu, kdy se choval jako malé dítě, hned na začátku našeho vztahu. Vkřískal, nadával, rozcapoval se. Říkala js

Celý život jsem si říkala, jaké měl syn štěstí. Tak milou a hodnou dívku si našel. A najednou se to změnilo. Ze snachy je nepříjemná, zlá baba! Můj syn si vzal před třiceti lety báječnou ženu. Mají spolu dvě úžasné děti, které dobře vychovali. Teď je z ní ale protivná paní, která se hrozně ráda hádá. A problémy nastaly i s jejími dětmi. Už jezdí raději ke mně, než k rodičům. Podivný koníček

Vždy jsem si myslela, že spolu s manželem žijeme hezký život. Měli jsme vlastní bydlení, děti, ale nikdy jsem si nemyslela, že by naše manželství mohlo skončit. Ale skončilo, a tragicky! Je to právě rok, co u našich dveří zazvonila policie. Napřed jsem se lekla, že se něco stalo jednomu z našich kluků. „Nebo že by něco provedli oni? Rošťáci to jsou...“ Ale to, co mi přišli říci, by mě nenapadlo

Nebylo to jako v mnoha jiných rodinách, že by děti zakazovaly prarodičům hlídat ratolesti v obavách, aby je nerozmazlili sladkostmi. Moje jediná dcera byla mnou i manželem rozmazlovaná od chvíle, kdy přišla na svět. Byla vymodleným, a tak trochu nečekaným dítětem, a my už patřili spíš do kategorie prarodičů než rodičů. Mysleli jsme, že jsme nic nepokazili. Navzdory naší ne–výchově z ní nakonec

Něco se mi na té slečně nezdálo, jen jsem nevěděla co. Můj milovaný syn Petr si domů přivedl nevěstu. Měli jsme radost, že se konečně usadí. Byla to usměvavá blondýna s takovým tím vlezlým přitakávání všemu, co jsme řekli. Na tu vlezlost Terezy se nedalo zvyknout. Petr ale vypadal šťastně, tak jsem se zapřela a dělala, že mi to nevadí. Ale pokaždé, když řekla „maminečko“, jsem mohla vyletět z k

Náš Lukáš byl zamilovaný až po uši. Jeho vyvolená ale měla oči pro jiného. Když se s ním rozešla, nedal vnuk na moji dobrou radu. Unáhlil se. Můj syn Matěj měl na ženy smůlu. Jeho největší láska, se kterou chodil, ho opustila těsně před svatbou. On si pak vzal sousedovic Majdu. Holka to je sice hodná, ale nikdy ji nemiloval. Na vztahu je to znát. Možná i proto mi dali jediného vnuka Lukáše.

Těžko se žije v nejistotě. Ale někdy je ještě horší žít s pravdou a tajemství si nechat pro sebe. Další společný rodinný oběd. Hanička mi už zase polila sváteční ubrus a snacha se tomu přihlouple usmívá, místo toho, aby mou vnučku naučila, jak se chovat u stolu. Tomáš o něčem vášnivě diskutuje s otcem. Chtělo by se říct, že jsou tak strašně stejní, ale nejsou. To, že si můj syn Tomáš s mým m

Vždycky jsem si myslela, že po dobrém se s každým domluvím. S tímto dítětem to ale nebylo možné. Ta holka byla opravdu zlá! I když své dítě vychováte dobře, nikdy nevíte, koho si jednou přivede domů. Když se naše dcera se zetěm seznámila, žil už rok sám, odstěhoval se od ženy, protože to byla prý semetrika. Vyprávěl nám o svém manželství docela podrobně, ale přiznám se, že jsem to neřešila,

Dceři se narodily dvě nádherné dcerky, dlouho chodily oblékané jako princezny. Pak ale řekla jedna dost a prosadila si krátké vlasy a kopanou. Měla jsem šťastné manželství a dvě děti – syna Josefa a dceru Kateřinu. Obě děti byly hodné, žádné starosti jsem s nimi neměla. Kačka mě udělala babičkou brzy, a rovnou se jí povedla dvojčata. Holčičky jako obrázek, starší Anetka a mladší Sofinka. Moc rá