Po padesátce jsem skončila sama. Zařadila jsem se po bok žen, které manžel vyměnil za mladší a krásnější model. S manželovým odchodem jsem se smířila, co ale nesu opravdu těžce, je to, že moje dcery se v exmanželově nové ženě vidí. S Josefem jsme byli sehraná dvojka, alespoň to o nás všichni tvrdili. Měli jsme dobré nápady a odvahu pustit se do podnikání. Budoucnost se nám zdála růžová. Pak se

Odpustila jsem tátovi, že ode mě a od mámy odešel. Ale dodnes mu zazlívám, že se dobrovolně ničil. Na tu oslavu jsme šly nerady. Chybět tam by ale bylo ještě horší. Táta slavil pětašedesáté narozeniny. „Tvůj otec,“ řekla mi tehdy máma „se dobrovolně zabíjí. I kdybychom před ním klečely, nebude to nic platné.“ Do očí se mi nahrnuly slzy. Přece musí existovat způsob, jak tátu přesvědčit, aby d

I po letech stále řešíme jeho první ženu. Já chci ale žít tady a teď. Řešit jen nás dva. Mám dost řečí o tom, jaká byla jeho první manželka! S Otou jsme se poznali před dvanácti lety v restauraci, kde jsem pracovala. Měl hrozný den a potřeboval si dát panáka. Tak jsem se stala jeho vrbou. Byl na schůzce s manželkou, se kterou se rozváděl a jejich setkání vyústilo v hádku. Vyprávěl mi o jejic

Po smrti zetě začala Milena strašně pít. Všichni ji opustili, jen já to nedokážu. Je to přece moje jediné dítě. Moje síly mě ale pomalu opouštějí... Moje dcera Milena pije už patnáct let. Zpočátku to měla celkem pod kontrolou, poslední tři roky nad ní metla lidstva ale vítězí. I vnučka Eliška dala od mámy ruce pryč. Jakmile jí bylo osmnáct, odstěhovala se. Mileně je 46 let, vypadá však minimáln

Můj muž byl vždy spíš tichý introvert. To, co ale předvádí v posledních měsících, je už extrém. Přemýšlím, že by mi bylo lépe samotné. Můj Bohouš nikdy nepatřil k bavičům společnosti. Vždy byl spíš uzavřený, a mně se to na něm líbilo. Poslední dva roky se ale hodně změnil. Kdykoliv se v našem vztahu vyskytne nějaká neshoda, po pár větách přestane komunikovat, urazí se a mlčí. Měla jsem různé

Doma jsem byla nejstarší ze všech sourozenců. Všichni ostatní ode mne byli pár let, a nejmladší brácha dokonce o šestnáct. Co já se nastarala. Mámě a tátovi bylo osmnáct let, když jsem přišla na svět. Těhotenství to bylo pochopitelně naprosto neplánované, ale když už se to prý stalo, tak se oba na miminko těšili. Naštěstí měli oba kliku na skvělé rodiče, kteří jim nejen nenadávali, ale předevší

Moje snacha je posedlá zdravým stravováním. Své vnučky smím vidět jen pod dohledem jejich matky. Našla jsem ale způsob, jak jim dětství trochu osladit, aby žily jako normální děti. Je mi jich líto! Mé vnučky si nesmějí dát ani buchtu, protože je upečená z bílé mouky a uvnitř se skrývají zákeřná povidla. A kravské mléko zahleňuje a je jedovaté. Přitom děti se mohou po takovém jídle utlouct. „

Měli jsme všechno, manžel podnikatel velmi slušně vydělával, v synovi Honzíkovi se viděl, každé léto jsme jezdili na dovolenou k moři, v zimě do hor… Byli jsme tehdy moc šťastní. Zpětně musím říct, že jsme si opravdu žili jako v pohádce, a já si myslela, že to tak bude napořád. Bohužel, naše štěstí trvalo jen pár let. Petr se najednou začal měnit. V podnikání se prý vyskytly nějaké nečekané pot

Jarda se po mnoha letech se svojí manželkou Jitkou rozvedl. Prostě si přestali rozumět. Jejich synovi byly tenkrát tři roky. My se seznámili až mnohem později. Oba jsme dlouho žili sami a byla to vlastně náhoda, že jsme se dali dohromady. Jarda si vždy pochvaloval, jak se na rozvodu i majetkovém vyrovnání dohodli, takže mezi nimi nebyla žádná zlá krev. Navíc Jarda je velkorysý muž a svého sy

Měla jsem slibně rozjetou kariéru, když jsem narazila na Milana. Zamilovala jsem se a pak přišly děti. Vždy, když už jsem chtěla nastoupit zpět do práce, se našel důvod, proč ne. Nakonec jsem zůstala doma dodnes. Nikde na mě moc nečekali, protože se čtyřmi dětmi, jim bylo jasné, že stejně budu každou chvíli doma na marodce. Hlídání bohužel žádné nemám. Ve firmě se mnou po druhém klukovi přestal