Moje rodina – 72. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

8 minut čtení

Že si jednou budu vybírat budoucího partnera podle potenciální tchyně, to by mě dříve nenapadlo. Po špatné zkušenosti už jsem ale neponechala nic náhodě. Byla to naše druhá schůzka. „Už se nemůžu dočkat, až tě představím mamince,“ řekl mi tehdy nadšeně Tomáš. Zrovna jsme stáli ve frontě na lístky do kina a já si říkala, jak je ten kluk skvělý. Líbilo se mi, jak o své mamince krásně mluví a obdi

zobrazit více >>

Pochopila jsem, že dítě nemusí být vlastní

2 minuty čtení

Byla jsem nešťastná z toho, že nemohu mít děti. Nakonec jsme dceru adoptovali. Nyní jsem změnila názor. Je na mě moc hodná, na rozdíl od vlastních dětí kamarádek. S Petrem jsme byli mladí a měli pocit, že máme všechno před sebou. Petr začal učit na místní škole a já pracovala ve školní jídelně. Moc jsme si přáli, aby naším bytem zněl dětský smích i pláč. Pláč slyšet byl, ale můj. Když mně gynek

zobrazit více >>

Trápím se tím, že si nemohu užívat vnuky

3 minuty čtení

Jediná dcera se mi provdala do zahraničí. Moc mi chybí, že si nemohu užívat své vnuky a vidím je pouze na monitoru. A ještě navíc neumějí česky! Těžko jsem se smiřovala s tím, když si moje jediná dcera brala Angličana a stěhovala se až někam do Skotska. Říkala mi, že se budeme vídat často, budu za nimi jezdit a oni zase do Čech. Jenže já na cestování nejsem, a navíc cítím, jak na mě doléhá rok

zobrazit více >>

Život bez vnoučat je moc smutný

3 minuty čtení

Těžko najít babičku či dědu, kteří by se ani trochu netěšili na potomky svých dětí. I moderní babičky přece rády pohlídají. Alespoň já tedy určitě. Manžel už potřetí za sebou prohrál v člověče, nezlob se. Je celý navztekaný, protože prohrávat prostě neumí. Ani při hře, ani v životě. A tam má pocit, že prohrál na celé čáře. Bohužel jeho nálady odnáším já. Přestože se mě neustále snaží z našich „

zobrazit více >>

Už nevidím žádné řešení

5 minut čtení

Byla jsem spokojená a žila si normální pohodový život, obklopená milující rodinou. Brala jsem to jako samozřejmost. Ono to ale samozřejmé nebylo. Helenka se na mě spokojeně usmívá. „Ten dort se nám babi, moc povedl.“ Moje vnučka je šikovná a učenlivá. Právě do ní vkládám všechny své naděje. I když je ještě malá, je jí teprve deset let, věřím, že to všechno zvládne. Že podrží i svého tátu, až to

zobrazit více >>

Proč jsem si nechala zkazit život?

3 minuty čtení

S manželem jsme procestovali celý svět. Potom jsme se usadili. Nechala jsem se vždycky znovu přesvědčit, že je na dítě ještě brzy – až bylo pozdě! Trvalo dlouho, než jsem manžela přesvědčila, aby vzal dobrý post, skvělý plat a usadil se. On ale i dál potřeboval k životu adrenalin a nové zážitky „Tenhle víkend jsem pro nás zajistil bungee jumping,“ jásal v dobách, kdy to ještě vůbec nebylo u nás

zobrazit více >>

Zachoval se jako velký gauner

5 minut čtení

Jsem prostřední ze tří sourozenců, mám starší sestru a mladšího bratra. Rodiče se ale v bratrovi viděli, a dali mu všechno, co mohli. On je nakonec připravil i o jejich dům. Rodiče Milanovi vždy dávali absolutní přednost přede mnou i sestrou Janou. Všechno mu procházelo. Byl nejmladší a na maminku odmala uměl házet pohledy, že přes samou rozněžněnost neviděla realitu, že si brácha dělá, co chce

zobrazit více >>

Z vnučky je vzorná matka

2 minuty čtení

Eliška byla od základní školy problémové dítě. Hezká tvářička s ďáblem v těle. Jen měla problémy s učením. Místo toho, aby ji rodiče hecovali, stále ji omlouvali, že za špatné známky nemůže, vždyť „na to má i papír“. Eliška tedy na školu od začátku kašlala a od třinácti let procházela těžkou pubertou. Dělala problémy Problémy jí nedělalo jen učení, ale i chování. Nejvíc ji zajímali klu

zobrazit více >>

Syn mě chce vyhnat z domu!

5 minut čtení

Před lety jsme s manželem Karlem postavili rodinný dům holýma rukama. Doslova a do písmene. Teď mě z mého domova syn a snacha vyhánějí. Neměli jsme moc peněz, a tak jsme se do stavby pustili sami. Pamatuji si to, jako by to bylo včera, když jsme s Karlem hned z práce běželi na stavbu a v noci padali do postele, abychom ráno vstali do práce a celý koloběh se rozjel nanovo. Vlastníma rukama js

zobrazit více >>

Ztratila hlavu kvůli gaunerovi

3 minuty čtení

Když jsem otěhotněla, hned mi bylo jasné, že to bude holčička. Byla můj splněný sen a nikdy by mě nenapadlo, že by nás něco mohlo rozdělit! Celých devět měsíců jsem si s ní povídala a říkala jí Magdalenka. Tak se jmenovala moje babička, která mě vychovávala. Když mi po porodu konečně dali do ruky moji holčičku, byla jsem neskutečně šťastná. S jejím otcem nám to neklapalo a rozešli jsme se krátc

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›