Vnoučata jsem hlídala každý den, přestože s nimi byla snacha doma. Zamčené dveře její ložnice a podivné zvuky mě nenechaly na pochybách. Určitě měla milence! Být hlídací babičkou pro mě byla ta nejlepší zábava. Procházka, nějaký ten malý nákup a potom už jen zábava na mojí malé zahrádce. Každý den v osm ráno jsem si svoje dva vnoučky vyzvedla a vrátila je kolem třetí. Občas jsem snachu zahlédla j

Netušila jsem, kde bydlí či zda je v pořádku. Dcera odešla z domu bez rozloučení a nemluvila se mnou dlouhých dvacet let. Důvod její nenávisti mě šokoval! Ten zvuk se mi v paměti vrací den co den. Zavírající se dveře. Klapnutí a potom už jen ticho. Ticho, které změnilo můj život na dlouhých dvacet let. Tenkrát jsme se s dcerou pohádaly. Hodně hlasitě a nenávistně. Křičela na mě, že za všechno mů

Z movité tetičky, po které mělo zbýt velké bohatství, se nevyklubala chudá podvodnice, ale rafinovaná zlodějka, která se nás chystala okrást! Manžel i já pocházíme z velkých rodin. Nemyslím jen sourozence, kterých máme každý rovnou pět, ale i tetiček, strýčků a nejrůznějších bratranců je na obou stranách nepočítaně. Není se proto co divit, že když se u našich dveří zjevila jakási tetička, kterou

Mám doma velkého spáče. Šlofíčka po obědě si musí dát pokaždé, nic s ním nehne. Dokonce ani řádění vnoučat ho jen tak neprobudí. Pak si dá „kousek před večeří. Jestliže někdo „kousek“ říká jednomu pivu, manžel to má jako označení pro půlhodinku spánku před večeří. Bez toho by mu nechutnalo, měl špatnou náladu a to přece já nechci. Martin je prostě velký spáč a ty prospané hodiny bere jako něco, c

Nejprve jsem byla ráda, že u nás bude Klára bydlet. Potom jsem toho litovala! Byli jsme s manželem vždy, jak se říká, městští lidé. Měla jsem ale pochopení, když si naše dcera Naďa zvolila s rodinou život na venkově, kde si se zetěm koupili menší domek. Nevýhodou bylo, že jsem vnoučata vídala jen při víkendových návštěvách nebo o prázdninách. Kluka před námi netajila Léta ubíhala a vnuk i vnučk

Žádná radost netrvá napořád. Změna může přijít nečekaně a šokujícím způsobem. V okamžiku, kdy si můj syn Tomáš vedl před oddávajícího úředníka svoji nastávající Ivetu, prožívala jsem jednu z nejšťastnějších chvil v životě. Věřila jsem, že to mladým bude ve všem ladit a klapat. Už od první chvíle, kdy mi Tomáš Ivetu představil, mi připadalo, že ti dva jsou si souzeni, že se zkrátka hledali, až se

Životní tragédie začínají nenápadně a pohoda se rychle může změnit v drama. Dlouhá léta jsme jezdívali v létě na týden pod stan k jednomu velkému rybníku. Byla to rodinná tradice, prožívala jsem jí už v dětství, stejně tak jako můj mladší bratr Radek. Nějaký čas, v době dospívání, jsme oba jezdit přestali, protože jsme měli jiné zájmy a starosti. Poté, co jsme si oba založili své rodiny, napadlo

Jde jen stěží uvěřit tomu, že jsou sestry. Moje starší dcera Olina je nevděčná, rozhazuje peníze, nic neušetří, naopak dluží, kam se podívá. Nedovedu si tu její povahu vysvětlit. Její sestra je téměř anděl. Mám dvě dcery, jedna je o tři roky starší. Mají stejného tatínka, který s námi už od deseti let té starší nežije, odstěhoval se do zahraničí a není s námi v kontaktu. Posílal peníze, ale od té

K sedmdesátinám si manžel nepřál nic jiného, než tetování. Mluvil o něm od rána do večera. Nezbylo mi nic jiného, než mu vyhovět. Nechali jsme se tetovat spolu! Ve skříni čekalo na mého muže překvapení a ve sklepě další. Malá televize do ložnice a nová polohovací postel k tomu! Brzy měl slavit sedmdesátku a tak si trochu toho luxusu zasloužil. V hlavě jsem spřádala plány na velkolepou oslavu, ale

Slečna, kterou si v pokročilém věku našel syn, se nám ani za mák nelíbila a my jí také ne. Kdo by čekal, že nám od základu změní život! Jak už to tak bývá, náš jediný syn se do ženění nehrnul. Proč taky. Doma měl svůj klid a pohodlí. Moje snahy ho trochu aktivizovat, vyšly vniveč. Nehnula s ním mnou zaplacená dovolená ani drahá permanentka na golf. O pěkném kolu či inlajích ani nemluvě. Prostě př