Kdyby se táta dozvěděl, že chodím s Vencou, zešílel by vzteky. A kdyby se Václavův otec dopídil, že mě má jeho syn rád, zuřil by jako lev. Vyhledávali jsme na chodníku tmavá místa, co nejdál od rozzářených pouličních lamp. Jako kriminálníci! Musela jsem se smát. To není normální. Plížit se po návsi a rozhlížet se vytřeštěnýma očima, jestli někdo náhodou nekouká. Nesměli jsme do hospody, na auto

Vnuka jsem varovala, aby neriskoval setkání rodičů až během svého velkého dne. Tušila jsem, že tohle zkrátka nemůže dopadnout dobře. Když vnuk Jiřík se svou přítelkyní Kačenkou plánovali svatbu, zatoužil mít ve svůj velký den při sobě oba rodiče. Stejně jako Kačenka. Avšak její matka i otec byli pohodoví lidé, kteří se prý v životě nepohádali. To se rozhodně nedalo říct o mé dceři a jejím manže

S mojí jedinou dcerou jsme nikdy neměly ideální vztah, ani nevím proč. Musela jsem ale uznat, že odmala byla ve všem moc šikovná. Moje Markéta je prostě takový všeuměl. Je dobrá trochu v tom a trochu v onom. Umí trochu na klavír, trochu na kytaru, trochu tenis, trochu volejbal. Ale nic nedotáhla do konce, nebo tedy na nějakou lepší úroveň, ve které by dosáhla nějakých úspěchů. A mě to štve! Vžd

Když už jsem se konečně smířila s tím, že se mi život prostě nepovedl, nastal v něm dost neuvěřitelný obrat. Na tuto dovolenou jsem se vážně moc a moc těšila. Hanička s Péťou pobíhají po pláži a jsou evidentně spokojení. Jsem hlavně šťastná kvůli tomu, že jsem jim ten výlet k moři mohla dopřát. A sobě samozřejmě taky. Padla na to velká část mých úspor, ale co? Do hrobu si peníze nevezmu. A ten

Po mámině smrti táta zahořkl. V jeho domě panoval pekelný nepořádek. Nedovolil, abych uklidila, a tak to tam vypadalo děsivě. Táta byl starý, nabručený vdovec a dělal mi trochu starosti. Byl zatrpklý, mluvil o tom, že nejlepší by bylo, kdyby konečně umřel. Málo se podobal veselému chlapíkovi, jakým byl, když ještě žila máma. Po její smrti zpustl a zahořkl. V baráku panoval neskutečný nepořádek.

Nebyli jsme na tom s mužem nejlépe, a tak jsme přijali vstřícnou nabídku bydlet v jednom domě s jeho starší, a bezdětnou sestrou Monikou. Když Martin přišel o místo a já byla na mateřské s malým Otíkem, ocitli jsme se v těžké situaci. Museli jsme si najít levnější bydlení. S pomocí tehdy přispěchala Martinova sestra Monika. Byla o deset let starší než on, bez muže a bez dětí. Jako med Byl

Dodnes se nenávidím za chvíli, kdy jsem souhlasila, že se bratr mého muže přistěhuje k nám. Ostatně, dům je dědictví po jejich rodičích! Když jsme měli s manželem Ondrou svatbu, šel mu za svědka jeho o kousek mladší bratr Jirka. Byli odmala nerozlučná dvojka. Jejich rodiče je měli pozdě, s o to větší láskou se o ně starali. Oba kluci vystudovali a Jirka po stáži v cizině získal ještě kontrakt n

Už jsem lásku nehledala. Můj život byl stereotyp. Vůbec by mě nenapadlo, že se najednou objeví nový vztah. A navíc s o tolik mladším mužem. Na muže jsem štěstí nikdy neměla. Manžel mě opustil, když bylo dceři Karolíně osm let. Našel si mladší, hezčí a bezdětnou. Byla jsem z toho tak špatná, že jsem nový vztah nehledala. O to větší kamarádky jsme byly s dcerou. Užívaly jsme si její dětství. C

Byla jsem vždycky plná energie, pracovala jsem a starala se o děti i statek. I v důchodu mám pořád síly na rozdávání, ale co s tím? Takové bylo moje dětství − brzy ráno vyskočit z postele, nakrmit zvířata, jít do školy, na kroužky, pak doma ještě zastat nějakou práci na zahradě a večery byly také akční. Doma bylo stále práce dost. Když jsem se vdala, manžel si stál u svého rýsovacího prkna,

Láska má opravdu různé podoby a někdy se docela zvrtne. Mé dceři se to právě děje a já mám velké obavy o své dva vnoučky. Veronika se tváří hrozně rozezleně a nervózně si přehazuje nohu přes nohu. „Já mu to nedaruju, já mu ukážu, ten bude koukat...“ Výhrůžky se neustále stupňují a narůstají do obludných rozměrů. Přitom takhle moje dcera nemluví o nikom jiném než o svém manželovi. O Mirkovi, kte