Když jsme se přestěhovali do strašidelného domu, začala jsem být náměsíčná. Jako by mě ve spánku ovládala nějaká podivná síla. Byla jsem už jako maličká hodné a klidné dítko. Spala jsem celou noc jako dudek, večer po koupání mě uložili do postýlky a ráno v sedm mě budili. Jinak bych prý klidně spala dál. Bylo proto velké překvapení pro všechny, včetně mě, když jsem se, po našem přestěhování do

Byla jsem vyčerpaná a nemocná. Vše jsem zaháněla prací. Nejvíce jsem dřela na naší rodinné hrobce. A právě tam se stal zázrak. Krásný den, nebe bez jediného obláčku. Jediný stín poskytovaly dvě velké lípy, zasazené před vstupem do kostela. Krásný den, až na to, že jsem se právě od lékaře dozvěděla, že trpím zhoubným sarkomem žaludku. Nemoc se dlouho schovávala za pouhé pálení žáhy. „Je mi lí

Chtěla jsem ji pozvat dál, ale ona začala ustupovat. Až později jsem zjistila, že v tu chvíli už moje kamarádka nebyla mezi živými. Na ten záhadný a dojemný zážitek asi nikdy nezapomenu. Týká se mojí kamarádky Jany, a přesto, že k tomu došlo už před několika lety, stále ho mám v živé paměti. Připadala mi ten den neuvěřitelně bledá, až později jsem zjistila proč. Odpočinek na chatě Naše ro

Příjemné podvečerní venčení se rychle změnilo v děsivé okamžiky. Beny začal náhle štěkat a na louce se objevily záhadné postavy. Můj pes Beny pro mě znamená strašně moc. S oblibou ho chodím venčit na louku poblíž domu. Právě tam jsem však jednoho podzimního podvečera zažila událost, která mě hodně vyděsila. Došlo k tomu před necelými devíti lety. S přítelem Kamilem jsem chodila pět let a uvažov

V mládí člověk prožije chvíle, které si pak celý život rád připomíná a nosí v sobě. Nejkrásnější jsou ty, které se týkají lásky. Vosmdesátých letech nebylo u nás možné volně cestovat, a tak se většina zahraničních dovolených odehrávala ve „spřátelených“ zemích. Nejoblíbenějším cílem naší rodiny bylo Bulharsko. Trávili jsme tam u moře skoro každý rok. Ve svých téměř osmnácti letech jsem si vymín

Svůj život bez partnera jsem si užívala. Ale příbuzní pro to neměli pochopení. Neustále mi předhazovali, že jsem na ocet a měla bych si konečně někoho najít. V den svých osmatřicátých narozenin jsem se rozhodla pro netradiční oslavu. Ignorovala jsem zvonící telefon a vyrazila na osamělou procházku. Koupila jsem si velkou bagetu, protože jsem si řekla, že diety mohou počkat a že si zasloužím mal

Moje jediná dcera zakotvila v cizině. Mrzelo mě to, stýskalo se mi, pak ale přišla změna, tak velká, že ji doteď nedokážu rozdýchat. Mojí dceři už je třiatřicet a v zahraničí žije deset let. Navykla jsem si za ty roky na svůj klid a na to, že si spolu jen voláme. Jistě, ten každodenní kontakt mi samozřejmě zpočátku chyběl, ale brala jsem to tak, že už je dospělá a že si funguje po svém. Tak jse

Když se moji rodiče rozvedli, zůstala jsem sama s mámou, která po novém vztahu neprahla. A mně to vyhovovalo. Pak mě ale máma ošklivě zradila. Přestože se kolem mámy chlapi točili, ona se o ně nezajímala. „Žádného nepotřebuji, mám tebe,“ tvrdila mi často. V první řadě to byla vždy úžasná máma, která se mi odmalička maximálně věnovala a pomáhala mi. Když mi v maturitním ročníku nešla matematika,

Můj tchán byl velmi zvláštní muž. Všichni jsme ho respektovali, obdivovali, ale také jsme z něj měli strach. Možná pro jeho zvláštní nepřístupnost… Manžel bral svého otce jako autoritu. Nepamatuju si, že by se spolu někdy bavili o něčem jiném než o práci nebo o tom, co je potřeba udělat na domě. Těžko se s tím vyrovnával Tchyně se těchto diskusí moc neúčastnila. Byla v pozadí, taková tich

I když se vás cizí partnerské potíže přímo netýkají, umí bolet. Zvlášť tehdy, když zpovzdálí sledujete, jak se v nich topí blízká přítelkyně. Tomáš, manžel Lenky, byl jejím úplně prvním partnerem. Když spolu začali chodit, nikoho to nepřekvapovalo, dnes už je skoro nepochopitelné vzít si svého prvního kluka. Tomáš byl ale slušný, pracovitý a spolehlivý. Všichni Lence říkali, že s ním bude v bez