Tu starou televizi jsme si nechali jako památku. Nefungovala. Jednou v noci se ale na obrazovce objevily záhadné obrazy. Nevysvětlitelné zážitky nám mohou přinést i zdánlivě nevinné a obyčejné předměty, do kterých bychom to vůbec neřekli. Jednoho dne jsme se s manželem Kamilem stali svědky toho, že památka po tetičce skrývá záhadnou energii. Dědictví po tetičce Stará televize nám přinesla

Nově otevřená prodejna na rohu naší ulice nabízela nejen ryby, ale i rybí pochoutky. Nejvíc mě ale zaujal prodavač. Nemohla jsem si pomoc, do rybárny jsem chodila snad každý den. Ne kvůli rybám. Zkoumala jsem prodavače, který mě svým vzhledem doslova fascinoval. I on po mně pokukoval! Podobal se mi. Jak je to možné? Když jsem navštívila prodejnu asi popáté, dodal si odvahy a oslovil mě: „

Kolega z práce si hrál na mého nadřízeného. Stále mě poučoval a nic mu nebylo dost dobré. Jeho kulatiny mi poskytly příležitost k pomstě. Byl to takový chytrák. O pár let mladší a o milion světelných let chytřejší. Tedy dle svého mínění. Byla jsem pro něho jen hloupou služkou. Nestyděl se chtít ode mě vařit kafe a mýt hrnek. O moje letité zkušenosti nestál. Všechno věděl lépe! Z oslavy dělal

Rodinný propletenec nabral nečekaný směr. Syn se zamiloval do manželky mého bratra. Musela jsem zasáhnout dřív, než by k něčemu došlo. Syna jsem měla téměř ve čtyřiceti a od začátku jsem si byla jistá, že není jako ostatní děti. Dělal si vždycky všechno po svém a veškerá výchova byla marná. Trochu jsem si za to mohla sama. Rozmazlila jsem ho! Těšila jsem se marně Po rozvodu se mi dlouho n

Jen malou chvíli jsem se domnívala, že to se mnou myslí dobře. Opak byl pravdou! Snažila se mě provdat, protože žárlila na mě a svého manžela! Moje kamarádka byla pěkné kvítko. Svému muži byla nevěrná ještě před svatbou a nijak ji to netrápilo. Prý to dělá pro upevnění vztahu, protože jinak by to nevydržela. Ten její Martin nebyl žádný krasavec, ale mně se líbil. Spolehlivý chlap, pracovitý

Svého manžela jsem kdysi poznala hodně netradičně. Můj smysl pro romantiku došel naplnění zvláštním způsobem. Byla jsem vždy vnímavá a citově založená, ale na partnerské vztahy jsem neměla příliš štěstí. Když už jsem si někoho pustila blíže k tělu, a hlavně k srdci, ukázalo se, že dotyčný není schopný smířit se s mojí romantickou povahou. Převlek dvorní dámy Jednoho dne mě kamarádka Agáta

Za dávných, krásných gymnaziálních časů jsem se potají zamilovala do spolužáka Vladimíra. Pokukovali jsme po sobě, ale nic víc. Hrozně moc se mi líbil jeden spolužák, byla jsem do něj tajně zamilovaná. Jenomže jsem byla ostýchavá, nikdy v životě bych mu to neřekla, v šestnácti už vůbec ne. Nejspíš jsem po něm pokukovala, a tak po mně rovněž občas pošilhával. Bylo nám šestnáct, byli jsme ještě d

Našla jsem ji v maminčině šatní skříni v kapse starého kabátu. Maminka mi vysvětlila, že je to brož po mé prababičce. Vázal se k ní tajemný příběh. Ta starožitná skříň u maminky v pokoji mě vždycky lákala. Byla v ní spousta krásných šatů, jako z pohádky. Některé byly po babičce, nebo dokonce po prababičce. Jako malá jsem do té skříně ráda lezla, vybrala si některé ze starých plesových šatů, obl

Moje dětství bylo těžké. Často jsem se cítila na světě úplně sama. Pak mi stará sousedka darovala plyšového králíčka. Říkala o něm, že je kouzelný. Do pěti let jsem si žila bezstarostný život. Měla jsem maminku i tatínka a také babičku, která mě milovala. Jenže pak se to změnilo. Tatínek měl pracovní úraz, který nepřežil. Maminka se zhroutila a já byla dva roky u babičky. Potom ale babička z

Sousedův syn prosil, že chce pod stromeček pejska. Pak se o něj ale vůbec nestaral a pro rodinu to byla zátěž. Rozhodla jsem se zakročit. Každé dítě asi touží mít doma nějaké zvířátko. Sousedův šestiletý Jiřík si pejska moc přál a prosil, kudy chodil. Nakonec rodiče přesvědčil a oni mu k Vánocům pořídili štěňátko. Bylo roztomilé a živé, pořád pobíhalo po bytě a vše okusovalo. Tak, jak to ště