Už jako dítě jsem věděla, že se v našem domě něco děje. Vídala jsem ducha a po čase se k němu přidali další. Šlo o ducha pradědy. Vyrůstala jsem v domě, kde soužití s duchy nebylo nic překvapivého. Alespoň ne pro mě. Zemřel v něm totiž praděda a později děda s babičkou. Naposledy tady navždy odešel můj otec. Poslední dobou mám pocit, že se všechny entity spojily a vytvářejí v našem domě neskute

Ve svém domě jsem se přátelila jen se stařičkou sousedkou Ludmilou. Ta se mi na sklonku života svěřila, že slyší hlasy. Když stará paní zemřela, nabídl mi syn zesnulé sousedky její starou televizi. Rozhodla jsem se dar přijmout. Brzy jsem zjistila, že s televizí není něco v pořádku. Milá stará paní Bydlela jsem v tom starém činžáku asi tři roky. Moc obyvatel neměl. Na mém patře bydlel muž

Petra byla vždy ta mladší a rozmazlovaná sestřička. Všechny její průšvihy jí nakonec vždy prošly. Zneužívala toho jako dítě. A zneužívá toho dodnes. Anička mi přišla otevřít. „Ahoj, teto, pojď dál.“ Vítá mě, v náručí mimino. Za Aničkou vykukují další tři zvědaví prcci. Nejsou její. Vždyť Aničce je teprve dvaadvacet. Je rok vdaná a čeká svoje první dítě. Toto jsou její sourozenci. Nejmladšímu je

Manželství mi začalo připadat nudné, a tak jsem si našla milence. Naštěstí zasáhl osud a já si brzy uvědomila, jakou chybu dělám. Když jsem na jedné akci poznala Kamila, jeho pozvání na skleničku jsem neodmítla. Byla jsem sice vdaná, ale moje manželství s Františkem už dávno postrádalo jiskru. Navíc Kamil byl báječný společník, už dlouho jsem se tak nepobavila. Začali jsme se tajně scházet,

Bydleli jsme v domku po mé milované babičce, všechno jsme přestavěli, jen její pokoj zůstal stejný. Netušila jsem, že v něm duše babičky stále je. Moje babička Janička byla duší celé naší rodiny. Všichni jsme ji milovali, byla dobrosrdečná a pro každého měla vždy vlídné slovo a pohlazení. Když zemřela, byla to pro všechny velká rána. Těžko se smiřovalo s tím, že dům, ve kterém odjakživa žila, n

Bratr zradil moji důvěru a já mu nechtěla nikdy odpustit. Když náš otec ještě žil, marně usiloval o naše smíření. Potom nám oběma poslal dopis... S bratrem jsme vycházeli hezky, ale před lety se stalo něco, co mezi nás vrazilo válečnou sekeru. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna nás dva rozdělí majetek. Naše rodina ho získala v restituci, byly to hlavně polnosti. Otec nám vše přenechal, abychom

Ten sen byl strašnou noční můrou, když se přede mnou objevil slizký had, kterému jsem nemohla uniknout. Náhle se místo něj přede mnou zjevila krásná žena. Takový sen nechce zažít nikdo. Já jsem na něj dosud nezapomněla, a to už je to pěkná řádka let. Když si ho vybavím, stále mi běhá mráz po zádech, ne ani tak proto, co se v něm odehrálo, ale spíše z toho důvodu, jaký měl sen pro mne poselství.

Kdo by se nechtěl udělat hezčí, mladší... dokonalejší? Neodolala jsem, a příliš pozdě litovala, že jsem nedokázala říct pravdu na rovinu. Byla jsem dlouhá léta sama, marně jsem se pokoušela najít si partnera, který by za něco stál. Dokonce jsem se odhodlala i pro seznámení na inzerát, stejně to nebylo nic platné. Jeden nápadník byl horší než druhý. Tak uplynulo dlouhých deset let a já to zas

Tak ošklivé zvíře jsem v životě neviděla. Přesto jsem si toho psa zamilovala – dostal jméno Nessie podle slavné lochnesské obludy. Po mateřské jsem se tehdy vracela do svého původního zaměstnání. Tam mě čekal nový kolega Honza. Hrozný člověk. Přítelkyně měnil jako ponožky a ani ve čtyřiceti to nevypadalo, že by se hodlal usadit. Proto mě překvapilo, když mi jednou vyprávěl, že má psa. Jakmil

Když jsme byly se sestrou ještě malé, ztratily jsme rodiče. Rozdělily si nás tety a vychovaly každá podle svého. Záviděla jsem své sestře, karta se ale obrátila. Ano, bylo to strašné, když jsme ztratily se sestrou Janou své rodiče. Byly jsme ale ještě hodně malé, tak jsme si na ně moc nepamatovaly. Mně byly čtyři, sestře rok. Po té nečekané nehodě si nás vzaly naše tety. Chudá a bohatá Je