Myslela jsem si, že mi ten zpožděný vlak vše jen zkomplikuje. On mi ale přivezl nečekanou dávku štěstí. Podívala jsem se na hodinky. Bylo pět hodin ráno a já jsem nervózně přešlapovala po peróně. Byla jsem jediný blázen, který chtěl v tuto hodinu cestovat. A vzhledem k tomu, že můj vlak měl už skoro půl hodiny zpoždění, jsem si začínala myslet, že si dneska přispal i pan strojvedoucí. Zrovna dn

Nebylo pochyb o tom, že toho nejlepšího partnera už jsem našla. Jaké bylo mé překvapení, když se v mém životě objevil další. A ještě lepší. Když mě kamarádka Blanka, zapálená učitelka, požádala, abych s ní a její třídou jela na školu v přírodě jako zdravotnický dozor, zdálo se mi to jako skvělý nápad. Jenže během několika měsíců se v mém životě všechno změnilo. Zamilovala jsem se do svého souse

Nějak jsem musela řešit ty věčné spory s naší sousedkou. Pořád jí něco vadilo. Že si pouštím hlasitě hudbu, že vařím příliš ostrá jídla a jí to proniká až do bytu. Pořád do mě ryla. A přitom neměla pravdu ani v jediném. Dobře jsem věděla, že se to hlučné rádio ozývá z bytu o patro výš, že si mladí patro pod námi rádi vaří speciality z Asie a ještě si k tomu navoňují byt těmi tyčinkami s těžkou

Naše manželství šlo po třiceti letech od deseti k pěti. Byli jsme už sami, dcera i syn se osamostatnili a my jsme najednou nevěděli, co dál. Vztah s mým mužem vzal po třiceti společných letech zasvé. Byla to jen rutina, nuda a šeď. Když jsme se sešli po práci doma, on si pustil televizi s nějakým sportovním pořadem, já si četla, vařila, nebo uklízela. Neexistovalo, abychom s Pavlem sledovali ně

Po letech jsem se náhodně setkala se svou, kdysi studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem se odstěhovala k Jindrovi a nelitovala jsem. Dnes jsem opět šťastná. Bylo mi sedmnáct, když jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk z našeho ročníku na ekonomce. Mé kamarádce Kláře se samozřejmě líbil taky. V té době jsem prodělala operaci slepého střeva a strávila tři týdny doma. Kdy

Zásadně nevyprávím jedovaté vtipy o tchyních. Mnohé z nich si to chudinky vůbec nezaslouží, ta moje tedy určitě ne. O tchyních se vyprávějí jízlivé vtipy a hrůzostrašné příběhy. Mnohé z nich se cítí ukřivděné. Právem. Vím o tom své. S budoucím manželem jsem se seznámila, když byl na dva roky na vojně daleko od domova. Vojáci chodili tancovat do kulturáku. Z vojny domů si kromě kufru přivezl

Nudila jsem se za pultem svého obchodu, když do dveří vešel podivný muž. Chtěl lepší oblečení, než na sobě měl. Odkráčel pak bez placení a zalezl do rakve pohřebního vozu. Pohřební auto zastavilo před výlohou mého obchůdku s textilem. Na lesklé smuteční metalíze byl vepsán text, ověnčený zlatými květinami: „Věčný spánek v kolébce smrti.“ Nebyla jsem z toho právě nadšená, jsem pověrčivá a takové

Nikdy jsem nevěřila, že by mohla být černá magie tak mocná, aby nás všechny doma poštvala proti sobě. S manželem a dvěma dětmi jsme se před pětadvaceti lety nastěhovali do domku na vsi, kde se všichni mezi sebou znají. Já jsem se snažila rychle začlenit a postupně se se sousedy poznávat. Dozvěděla jsem se mnoho užitečných věcí, ale také samozřejmě spoustu drbů a pomluv. Brala jsem je s rezer

Starožitné zrcadlo mi dala maminka před svou smrtí. Pochopila jsem, proč před ním tak ráda po smrti otce sedávala. Byla s ním v neustálém spojení! Je to už sedm let, co nám zemřela maminka. Byla už stará a nemocná a věděla, že se její chvíle blíží. Často říkala, že brzy odejde za tatínkem. Nesnášela jsem tyhle její pohřební řeči. Než zemřela, řekla mně i sestře, abychom si každá vzala z jejího

Nechtělo se mu pracovat a věděl, že naši rodiče mají dobré srdce. O všechno je připravil, o peníze, o byt i o klidné stáří. Když jsme přišli na to, jaký je, bylo už zoufale pozdě. Když jsem si jednoho dne telefonovala s mámou, oznámila mi, že můj bratr Radek má za sebou další rozchod. Přítelkyně ho prý vyhodila a on se vrátil zase zpátky k rodičům. „Dokud vydělával pěkné peníze, to jí byl dobrý