Eliška si vždycky přála doma zvířátko. Rodiče ale byli proti. Nakonec si ji našlo čtyřnohé štěstí samo. Máma s tátou tak přišli o veškeré argumenty. Vždycky jsem se přikláněla k názoru, že děti by měly mít nějaké zvíře, i když vyrůstají ve městě. Moje dcera byla z vesnice, vždycky měla ke zvířatům dobrý vztah, proto jsem nedokázala pochopit, když své malé dceři Elišce nedopřála ani křečka. P

Bývala jsem kliďas, takový, jak se říká, že od kosti. Možná se to říká spíš o dobrácích, ale jak manžel tvrdí, i tohle na mě dost sedí. Nemůžu říct, že by mi štěstí v životě nepřálo. Mám hodného chlapa, který doma zastane spoustu práce. Na své dva syny jsem náležitě pyšná. Ten starší se už oženil, a tak jsem i babičkou. Jasná věc Můj poklidný život narušila nenápadná událost. Při jednom z

Byla to klasická noc v baru s přáteli. Všude bylo plno lidí, co se překřikovali, vráželi do sebe a s každou skleničkou byli hlasitější. Pomalu už jsem se chystala domů, když jsem ucítila tu vůni. Pačuli a santalové dřevo, tak vždy voněl jen on. Radim. Rozhlédla jsem se kolem, ale nikde jsem ho neviděla. Kdy jsem se s ním vůbec viděla naposledy? To už bude déle než rok. Možná jsem jen doufala, ž

Bylo mi tehdy pětadvacet let, akorát jsem dostudovala vysokou školu a nastoupila do svého prvního zaměstnání. Moje práce mě bavila a já jí věnovala opravdu všechen svůj čas. Neměla jsem taky kam spěchat. Pronajala jsem si malý byt, abych měla konečně trochu soukromí. „Zase tu zůstáváš přesčas?“ kroutili hlavami moji kolegové z práce, když odcházeli po skončení pracovní doby domů a já ještě kouk

Kolega z práce si hrál na mého nadřízeného. Nic mu nebylo dost dobré. Jeho kulatiny mi poskytly příležitost k pomstě. Byl to takový chytrák. O pár let mladší a o milion světelných let chytřejší. Tedy dle svého mínění. Byla jsem pro něho jen hloupou služkou. Nestyděl se chtít ode mě vařit kafe a mýt hrnek. O moje letité zkušenosti nestál. Všechno věděl lépe! Z oslavy dělal velkou událost M

Rodinný propletenec nabral nečekaný směr. Syn se zamiloval do manželky mého bratra a nedal si říct. Musela jsem zasáhnout dřív, než bude celá rodina v troskách! Syna jsem měla téměř ve čtyřiceti a od začátku jsem si byla jistá, že není jako ostatní děti. Dělal si vždycky všechno po svém a veškerá výchova byla marná. Prostě tvrdohlavec. Trochu jsem si za to mohla i sama. Rozmazlila jsem ho! T

Jen malou chvíli jsem se domnívala, že to se mnou myslí dobře. Opak byl pravdou! Snažila se mě provdat, protože žárlila na mě a svého manžela. Moje kamarádka byla pěkné kvítko. Svému muži byla nevěrná ještě před svatbou a nijak ji to netrápilo. Prý to dělá pro upevnění vztahu, protože jinak by to nevydržela. Byla jsem moc upřímná Ten její Martin nebyl žádný krasavec, ale mně se líbil. Spo

Narodila jsem se v Praze, studovala jsem v Praze a třicet let nežila nikde jinde. Přesto jsem ji z lásky k muži opustila, a teď jsem nešťastná. Dětství jsem prožila ve velkém bytě na pražských Vinohradech, odkud jsem se od rodičů odstěhovala do malé garsonky na Karlově náměstí. Miluju Prahu! Miluju centrum, davy lidí, městský ruch, malé kavárničky i útulné vinárny. Nechápu, jak jsem se toho moh

Toulala jsem se lesem, když jsem v dálce zahlédla zářivě červená světla. Zvědavost mi nedala a já se vydala směrem k nim. Procházky lesem doslova zbožňuji. Jedna taková mi však jednou během horkého léta přidělala vrásky na čele. Podivná světla mě totiž zavedla hluboko do lesa mezi stromy a já jsem pak marně hledala cestu zpět. Z prekérní situace mě nakonec vysvobodila šipka, kterou kdosi sestav

Než mi zemřela matka, řekla mi zvláštní věc: „Kdyby měli babička s dědou umírat v bolestech, přijď za mnou na hrob. Já jejich trápení ukončím.“ Pak mě požádala, abych jí to slíbila. Udělala jsem to. Nedávalo mi to dlouhé roky smysl. Babička byla ještě v pořádku. Chodila, radovala se ze života. Byla soběstačná, a dokonce pomáhala dědovi stahovat králíky z kůže. V osmdesáti pěti letech mi to přiš