Měla jsem vždy pod stromečkem hezčí dárky, jedla lepší jídlo, chodila lépe oblékaná. Můj bratr na tom byl mnohem hůř a jednoho dne jsem se dozvěděla proč. Život umí být krutý... Mám staršího bratra. O dva roky. Odmalička jsem k němu vzhlížela, byl pro mě přirozenou autoritou. Ovšem to se nedalo říct o našem tátovi, který si od od nás úctu a poslušnost vynucoval docela drsně. Takže později, když

Začala jsem nenávidět sobotní večery, protože paní z bytu nade mnou si pokaždé zvala návštěvy. Hluk a smích bylo slyšet do pozdních nočních hodin a mě to rušilo. Už mě to opravdu rušilo. Ta žena bydlela o patro výš, mohlo jí být tak něco přes čtyřicet, a když jsem ji potkala na chodbě nebo ve výtahu, působila docela spořádaným dojmem. Zjevně chodila do práce, člověk by řekl, že je to normální s

Přitažlivost mezi námi byla přímo magická. Kdykoli jsem šla kolem, musela jsem se toho stromu dotknout. Když ho pokáceli, cítila jsem to, musela jsem si najít náhradu. V naší rodině byl takový krásný zvyk, který pramenil z toho, že jsme byli starý keltský rod, na čemž si zejména dědeček velice zakládal. Když se narodilo dítě, vysadila se na zahradě břízka. Tak postupně vznikl březový háj. Když

Ten kout zahrady pod skalou nás lákal vždycky. Když jsme tam uviděli modré světýlko, začali jsme kopat. Dědeček měl pravdu, zahrada skrývala poklad. Babiččina velká zahrada s mnoha tajemnými zákoutími si přímo říkala o důkladné prozkoumání. Jako děti jsme ji dokonale prohledali a totéž udělali i rodiče, když byli malí. Zejména dědeček nás v našich dobrodružných aktivitách podporoval. Když js

Své děti jsem milovala, ale byli to raubíři. Kluk a holka, prali se jako koně ještě v pubertě, než se zklidnili. Bála jsem se, co z nich vyroste. Jenže všechny ty strachy mě opustily v momentě, kdy začali oba studovat. Jirka byl příkladný student a Marta si s ním v ničem nezadala. Všechno v klidu To, že jí ve škole říkávali šprtka, brala jako pochvalu od těch svých spolužáků, kterým často

Kdysi dávno jsem se docela dost pohoršovala nad mimomanželskými vztahy. Potom jsem se do jednoho sama zamotala. Vždycky jsem si říkala, že kdo má opravdu rád, tak nemůže být nevěrný. Brala jsem něco takového prostě jako podvod. Dvakrát jsem se s podobnými případy setkala ve svém příbuzenstvu. Zjistila jsem, že můj bratr podvádí švagrovou. Dost mě to zarazilo, protože jsem je považovala za ideál

Po mateřské jsem chtěla nastoupit do práce a jako na potvoru nebylo široko daleko jediné volné místo pro ženu s maturitou. Nastoupila jsem tehdy do jednoho výrobního podniku. Vlastně i tam jsem potřebovala protekci. Přimluvil se za mě náš soused, kamarád mého táty z dětství, který mě znal od kočárku. A i když jsem měla střední ekonomickou školu s maturitou, nastoupila jsem jako dělnice. Na kanc

Když jsem si všimla, že se mi poslední dobou ztrácejí peníze z peněženky, podezírala jsem svoji dceru, ta ale tvrdila, že nic neudělala. Před třemi týdny jsem šla do obchodu, a když jsem chtěla platit, měla jsem v peněžence o tři stovky méně. Byla jsem si téměř stoprocentně jistá, že jsem tam měla víc peněz, ale teď tam skutečně byla jen stovka a pár drobných. Pro jistotu jsem si ještě projela

Náš syn byl naše pýcha. Vyrostl z něho známý rocker a skvělý muzikant. Dlouho byl sám, a až když překročil čtyřicítku, zamiloval se. Rozhodně to ale nebyla dobrá volba. Libor byl vynikající muzikant a pěkný chlap. Měl dva metry a jako správný rocker vlasy až na záda. Byl to rozený komediant a byla s ním vždy sranda. Už odmala nám dělal domácího šaška a my se s ním doma hodně nasmáli. Také už ja

Nikdy mě neměla ráda protežovala moji mladší sestru. Ona byla v jejích očích dokonalá a já její velké zklamání. Nejhorší bylo, že jsem tomu časem uvěřila. Měla jsem velkou radost, když se moje mladší sestra narodila. Byla jsem o pět let starší a dodnes si pamatuji, když ji máma přivezla z porodnice. Netušila jsem, že v ten okamžik skončilo dětství. Na sestru jsem nesměla sáhnout, natož se k ní