Zprvu kolegyně, později kamarádka… Byla pro mě víc než vlastní sestra. Nemohla jsem uvěřit, jak lehce zradila moji důvěru a připravila mě o to nejdražší. O mého manžela! Není to tak dlouho, snad jen dva roky, co k nám Helena nastoupila. Pomáhala jsem jí, byla mi od začátku velmi sympatická. Věkový rozdíl nevadil, i když bych mohla být skoro její matka. Milovala jsem ho nade vše Možná i to

Neustále jsem přemýšlela, co se v našem vztahu s Lukášem pokazilo. To jsem ale ještě netušila, jak nadcházející páteční večer změní můj život. Byl čtvrtek odpoledne, když mi zazvonil telefon. „Ahoj zlatíčko, co děláš zítra večer?“ zeptala se kamarádka Denisa, jakmile jsem přijala hovor. „Asi si pustím v televizi nějakou romantiku,“ odpověděla jsem otráveně. „A budeš zase přemýšlet nad tím, proč

Každý má asi nějaký sen a my nebyli výjimkou. Jen jsme asi snili o něčem jiném než většina ostatních! Nemohla jsem uvěřit, že mi život tak rychle proplul pod rukama. Studium, děti, práce, a najednou tu byl důchodový věk. Ani manžel se nevyhnul nostalgickým vzpomínkám a také otázce, co bude dál. Každý má sen „Šetříme každou korunu, abychom mohli cestovat. Konečně si užijeme všeho, co jsme

Do svého muže jsem byla zamilovaná, ale občas jsem jsem měla pocit, jako by byl duchem nepřítomný. Po nehodě, která se mu stala, jsem se dozvěděla něco, co mě šokovalo. Seznámili jsme se na chmelové brigádě ve třetím ročníku na střední škole. Antonín byl můj první chlapec. A tak když mu přišel povolávací rozkaz na vojnu, byla jsem jedno slzavé údolí. Dva roky se neskutečně vlekly, doma byl p

Už jako dítě jsem překvapovala tím, že jsem si dala nohu za krk. Přitahoval mě orient a nechtěla jsem jíst maso. Jako bych byla z jiného světa. Považovali mě za divné dítě a babička o mně dokonce řekla, že mě mamince podstrčila určitě divá žena. Vůbec jsem se nikomu z rodiny nepodobala a měla podivné návyky. Jako dítě jsem vůbec nechtěla jíst – až jednou přivezl strýc ze západního Německa indic

Když jsem Karla na táboře dvakrát opařila horkou vodou, sprostě mi tehdy vynadal. Bála jsem se, že všechny naše šance jsou nadobro spálené. Naštěstí jsem se mýlila. Karla jsem poznala na letním táboře, dělal tam praktikanta, já pomocnou kuchařku. Byl to moc hezký kluk a já jsem se do něj už tehdy šíleně zamilovala. Jednou, když byly k večeři párky, jsem chtěla jít vylít hrnec s vodou a jak jsem

Se samotou jsem se smířila, našla si drobné radosti a cítila se docela spokojená. A pak mi zčistajasna zatelefonoval bývalý manžel... Byla jsem přesvědčená, že zůstanu sama už napořád. Manžel odešel, když mi bylo padesát, zbláznil se do pětatřicetileté servírky. Nemohl jíst ani spát, jen na sebe zachmuřeně zíral v koupelně a jako nějaký puberťák uvažoval, zdali se jí bude líbit. Na svůj věk

Jako dítě jsem takové problémy neměla. Až když jsme se přestěhovali do strašidelného domu, nejspíš mě začali ovládat duchové. Moje dětství bylo klidné. Byla jsem dítě, které večer zalehlo do postele a poklidně spalo. Všechny proto překvapilo, když jsem se po přestěhování do jiného domu začala chovat jinak. Byla to krásná postarší vila, ze které přímo dýchala historie. Ale zřejmě ještě něco ten

Ta bezmoc se nedá popsat, můj muž byl v nemocnici, hrozilo, že přijdeme o byt, ale od banky jsem bez plné moci nedostala žádné informace. V manželství s Otou žijeme dlouhé roky, máme dospělou dceru. Před mnoha lety jsme si pořídili pěkný třípokojový byt na sídlišti. Vzali jsme si na něj půjčku, kterou manžel splácel sám. Řekl, ať se nestarám, že to zaplatí. Pracoval jako zedník na živnost a zpo

Každý nějak začíná. Já jsem koketovala s různými věšteckými praktikami a neuměla to. Až se na to nemohl nejspíš dívat duch nějaké dávné vědmy. Hrozně mě to bavilo. Kupovala jsem si různé věštecké pomůcky a věštění budoucnosti se stalo to mým koníčkem. Jakmile jsem přišla do nějakého čarodějného obchůdku, nevěděla jsem, co bych si koupila dříve. Doma jsem pak zapálila svíčky a zkoušela věštit –