Nechci být nositelkou špatných zpráv. Nikdy jsem nechtěla nikomu ublížit. Jenže někdy si člověk nevybere, zda je lepší začít mluvit, anebo jen mlčet. Všechno to začalo jedno úterní dopoledne, když jsem šla nakoupit do centra. Cestou zpátky domů jsem si všimla, že v naší oblíbené kavárně sedí Milan. Manžel mojí nejlepší kamarádky Hanky. Pak jsem ale ztuhla. Neseděl tam s Hanou Vedle něj by

Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn

Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p

Když jsem zjistila, že nám hrozí ztráta rodinného domku, protože jsme jím ručili synovi, běžela jsem do kostela prosit o pomoc. A stal se zázrak! Vše začalo, když se náš syn rozhodl, že začne podnikat. Byl to kluk poctivý a nikdy by nás nedostal do potíží vědomě. Firma mu šlapala několik let bez problémů. Jenže pak se stala hrozná věc. Synovi nezaplatil zákazník za práci, byla to obrovská zakáz

Na kouzla jsem nikdy nevěřila. Když ale přišla ta těžká chvíle, objevila se mi ve snu babička, aby mi řekla, že na půdě schovala poklad. Svou knihu, plnou moudrých rad. Takové těžké období čeká asi každého. Někoho potká dříve, jiného později. Zdraví nás jednoho dne prostě zradí. Mě to ale postihlo dříve, než jsem čekala. Měla jsem tehdy ještě malé děti. Vdávala jsem se pozdě a pořídila si první

Lidé dělají ze zoufalství občas hloupé činy. Já se chytla magie. Vstoupila jsem tak na hodně tenký led. Když ženu, která nemá děti, opustí ve třiačtyřiceti letech manžel, zhroutí se jí celý svět. Když ode mě Patrik odešel, v mém životě nastalo ticho. Neměla jsem ani komu zavolat. V posledních letech jsem žila jen pro svého muže. Neměla jsem žádné kamarádky, nestála jsem o ně. Až když jsem najed

Moc jsem se na tu cestu těšila. Hlavně na to, jak si tam nechám vytetovat něco hezkého na nohu. To se mi vymstilo. Rozdala jsem vysvědčení a s několika slzičkami se rozloučila se svou devátou třídou. Hurá na prázdniny! Už jsem byla myšlenkami v Asii. Ještě ten den jsem vyrazila na letiště do Prahy. Měla jsem namířeno do Bangkoku, který mě lákal už dlouho. Jela jsem tam sama, jak se říká, na vla

Byla jsem dítě, které mělo snad všechny alergie. S tím jsem musela žít. Až kočka mé kamarádky mi ukázala, že nemám důvod se bát. Byla jsem vymodlené dítě, tak jsem měla odmalička všechno, nač si jen dítě vzpomene. Tedy jen to neživé. Když jsem si přála nějaké zvířátko, narazila jsem na nepřekonatelnou barié­ru svých alergií. Chlupy byly pro mě smrtelným nepřítelem. Takže mi dovolili rodiče j

Nevím, zda sehrála roli tréma či spíš moje nezkušenost, ale jako začínající lékařka jsem měla z ostudy kabát. Jako psychiatrička jsem měla tehdy čerstvý diplom. Patřičně seběvědomá jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání. Náhoda tomu chtěla, že zrovna řádila viróza, kolega onemocněl a já vzala za něj svou první noční službu. Častým důvodem hospitalizace na našem oddělení bývá maniodepresivn

Ten poklad jsme našly náhodou. Slíbila jsem, že jeho nález ohlásím, to jsem ale neudělala. Tajně jsem ho prodala. Kamarádky dodnes nic netuší. Mám kamarádky, se kterými si skvěle rozumím už mnoho let. Vymýšlíme naprosto šílené věci a baví nás to. Zejména Jiřina je tak trochu blázen. Sbírá všechno možné. Proto nebylo těžké vymyslet pro ni originální dárek k narozeninám. Spolu s dalšími kamarádka