Domů     Varování přišlo, když jsem spala
Varování přišlo, když jsem spala
5 minut čtení

Jako mladá jsem propadla kouzlu protřelého podvodníka, který mě chtěl připravit o dědictví po předčasně zemřelé mamince. Peníze mi zachránilo nečekané varování!

Moje milovaná maminka mi zemřela, když mi bylo osm let. S druhou ženou otce, kterou si po pár letech vzal, jsem si nerozuměla. Nebyla zlá, ale neuměla to s dětmi, protože vlastní neměla. A tak jsem se chtěla co nejrychleji vdát a mít svůj vlastní život.

Naděje na vlastní život

Dneska je snazší odejít z domova a osamostatnit se. Ale před padesáti lety bylo všechno jinak. Bytů bylo málo, a tak pospolu velmi často žily tři i generace. A tak jsem se rozhodla jít do učení, abych co nejdříve začala vydělávat.

V osmnácti jsem tak začala pracovat v místní Jednotě v našem městě. A hned mi začal nadbíhat řidič z pekárny, který časně ráno vozil čerstvé pečivo. Imponovalo mi, že ten pohledný černovlasý o deset starší muž se zajímá zrovna o mě.

A tak jsme spolu trávili čím dál víc času. Až na dny, kdy jezdil na Moravu za babičkou.

„Vychovala mě, víš, nikoho jiného nemám, máma umřela brzy po porodu, tátu jsem nepoznal.“ Když jsem chtěla jet s ním, odpověděl: „Raději zatím ne, je totiž na psychiatrii!“ soukal ze sebe. „Občas nepozná ani mě, je to smutné.“ A tak jsem nenaléhala.

Rodičům se vůbec nelíbil!

I když jsme spolu chodili krátce, Čestmír mě požádal o ruku. Vznášela jsem se na obláčku! Táta mou radost nesdílel. A macecha Ivana mi to řekla na rovinu. „Nebudu chodit kolem horké kaše, ani tátovi, ani mně se ten člověk nelíbí.

Co o něm víš?“ „Nikdy jsi mě neměla ráda a nic dobrého mi nepřeješ!“ práskla jsem dveřmi.

Svatba byla naplánovaná na červen. Táta vyměkl a Jana už to pak nekomentovala. „Kde budete bydlet?“ zeptal se táta Čestmíra, když ho pozvali na nedělní oběd. „Pokud vím, bydlíte na ubytovně.“ „Do léta dostanu podnikovou garsonku,“ suverénně odpověděl Česťa.

„Po svatbě budeme s Maruškou bydlet ve svém.“ Čas běžel a garsonka pořád nebyla. „Nestarej se, Maruš,“ reagoval na mé dotazy. „Všechno dobře dopadne.“

Narychlo potřeboval peníze

Jednou po práci na mě čekal. „S babičkou je to špatné,“ tiše řekl. „Musím tam jet!“ Když jsme se loučili, najednou se plácl do čela: „Úplně bych zapomněl! Pořád myslím na babičku a důležitou věc jsem ti neřekl.

Do čtrnácti dnů bude garsonka k nastěhování, vedle ve městě na sídlišti. Ale má háček.“

Vyděsila jsem se. „Potřebuju rychle doplatit kuchyň. Místo erární jsem objednal tu, co se ti líbila,“ pravil s tím, že mě chtěl překvapit. Pak se na mě zadíval: „Maruško, mám prosbu.

Díky starostem o babičku jsem zapomněl dát výpověď na vkladní knížku, mám tam přes sto tisíc, podívej,“ otevřel ji na straně, kde byl uveden zůstatek 125 tisíc.

„Ale zítra nutně potřebuji padesát tisíc!“ „Takhle drahá kuchyň?“ podivila jsem se. „Chci pro tebe to nejlepší. Mohla bys mi dojít pro tu tvou a já ráno doběhnu do spořitelny. Peníze na ni vrátím do čtrnácti dnů.“ Najednou se mi něco nezdálo.

„Přijď ráno, Čestmíre, nechci se teď hrabat v obýváku, vzbudila bych naše.“ Nerad, ale nakonec musel souhlasit.

Maminka mě ve snu varovala

Ta noc byla divná. Dlouho jsme nemohla usnout, převalovala jsem se na posteli. Najednou se mi ve snu zjevila postava, která se ke mně pomalu blížila a já poznala maminku. Vypadala úplně tak, jak jsem si ji pamatovala.

Jen v ruce držela nějakou podivnou knihu, ze které se kouřilo. „Dceruško, neudělej žádnou hloupost!“ slyšela jsem jasně její hlas.

Jak jsem zjistila, ta kniha nebyla kniha, ale vkladní knížka, která pomalu hořela. „Neudělej hloupost, Maruško!“ znovu opakovala. Ten sen byl tak živý, že jsme o něm musela po probuzení pořád přemýšlet. Jako by mi maminka chtěla něco říct?! Vkladní knížka!

Ano, vkladní knížka! Nemám ji dávat Čestmírovi?!

Ten už na mě ráno netrpělivě čekal: „Tak co, máš ji s sebou?“ byla první věta, kterou mi řekl. „Neuvědomila jsem si, že je taky na výpověď,“ sklopila jsem oči. „Lžeš!“ vykřikl na mě. „Copak se nemůžeš domluvit na pozdější montáži?“ podivila jsem se.

„Jsi prolhaná!“ řval na mě zběsile. V očích byla vidět zuřivost. „Jedu za babičkou!“ vyštěkl a zmizel.

Nebyla jsem jediná…

Místo Čestmíra hned další den do obchodu přijeli esenbáci, jak se tehdy říkalo policistům. „Mého“ nastávajícího prý už nějakou dobu hledali. Okradl už čtyři dívky celkem o půl milionu!

Sliboval jim svatbu a pod různými záminkami si půjčil vkladní knížku a pak už ho neviděly. Vždy udržoval známost se dvěma najednou.

Babička neexistovala, jezdil za Janou do Ostravy. Ta vkladní knížka, kterou mi mával před nosem, byla její. Chvíli trvalo, než si kriminálka dala ty případy dohromady. Ještě, že jsem mu tu vkladní knížku nedala!

Od té doby jsem opatrná, i když už jsem dvojnásobná babička. Dlouho trvá, než někomu uvěřím. Co kdyby už mě maminka podruhé nevarovala?

Marie Z. (68), Havířov

Související články
6 minut čtení
Soused se jevil jako protiva, navíc mě pomlouval. Nenapadlo mě, že bychom se někdy mohli sblížit. Ale život umí překvapit. Silvestry nemám ráda. V našem baráku probíhají snad ještě bouřlivěji než jinde. Proč, to ráda vysvětlím. Vše je v režii souseda, který mi leze na nervy, a já jemu, to je mi známo. Říká o mně, že jsem stará panna. Zjevně neví o mém dávném krátkém manželství. Proč bych mu
3 minuty čtení
Můj David je mlčenlivý samotář. Nemá rád večírky a oslavy. Já jsem jeho opak. Hvězdou podnikové akce se ale kupodivu stal on. David byl pěkný kluk, který nemusel trpět nedostatkem sebevědomí. Přesto byl plachý, citlivý. Obzvlášť se bál doktorů. Poznali jsme se v ordinaci, kde jsem pracovala jako zdravotní sestra. Tu lékařskou prohlídku museli tehdy absolvovat všichni kluci kvůli vojně, byla pov
2 minuty čtení
V nouzi nejvyšší je pomoc boha nejbližší. Myslím, že na této větě je mnoho pravdivého. Na Štědrý den jsme dostali dárek shůry za dobrý skutek. Prožila jsem už mnoho Štědrých dnů, nikdy se nám ale nestal takový zázrak, jako kdysi, když byly naše děti malé. Byly to naše nejchudší Vánoce. Já byla na mateřské s mladším synkem Vojtou, tomu staršímu Jirkovi bylo sedm. Mateřská tehdy nedorazila včas,
3 minuty čtení
Nikdy jsme žádné domácí mazlíčky neměli, až nyní v důchodu si to naplno užíváme. Naše vnoučata se díky nim k nám moc těší. Jen se o ně musíme dělit se sousedem. Já ani můj muž jsme jako děti nikdy doma neměli žádné zvíře. Proto jsme ani neplánovali, že bychom si domů nějakého mazlíčka pořídili. A našim dětem jsme to také vysvětlili, co všechno taková starost obnáší, jak zvíře smrdí, co všechno
2 minuty čtení
Dostali jsme se do finančních potíží. Neuměla jsem si představit Vánoce bez dárků, a tak jsem jako smyslů zbavená začala propadat hazardu. Tohle zkusil asi každý. Čas od času si koupit los a doufat, že to konečně vyjde. Kdykoli jsem to udělala, většinou následovalo zklamání, jen ve výjimečných případech jsem vyhrála směšnou částku. Tu jsem pak proměnila za nový los a zase doufala. Jindy jsem si
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zničila lásku jeho věčná žárlivost a ironie Hybnerové?
nasehvezdy.cz
Zničila lásku jeho věčná žárlivost a ironie Hybnerové?
Vztah herečky ze seriálu Ulice Vandy Hybnerové (57) a psychologa Lukáše, s nímž se seznámila přes internet, je asi v nenávratnu. O partnerské krizi mezi nimi se už spekulovalo delší dobu. Sama nazna
Když Slunce hrozí: Sluneční maximum a zranitelnost technologií
epochaplus.cz
Když Slunce hrozí: Sluneční maximum a zranitelnost technologií
Slunce se právě nyní nachází ve fázi svého jedenáctiletého maxima, což pro technologicky závislou civilizaci na Zemi představuje kritické období. Jevy jako sluneční erupce a výrony koronální hmoty (CME) nejsou jen zdrojem efektních polárních září, ale především rizikovým faktorem pro elektrické sítě, satelitní komunikaci a navigační systémy. Historické paralely ukazují, že extrémní geomagnetická bouře by
Záhada pevnosti u Dunaje: Co se vyklubalo z „opuštěného hradu“?
enigmaplus.cz
Záhada pevnosti u Dunaje: Co se vyklubalo z „opuštěného hradu“?
O těchto ruinách v katastru dolnorakouské obce Stopfenreuth věděli všichni. Říkalo se jim „opuštěný hrad“. Kdo zde stával na stráži u brodu, kde bylo možné překročit Dunaj? Spekulovalo se o nějaké men
Adventní kouzlo českých hradů a zámků
nejsemsama.cz
Adventní kouzlo českých hradů a zámků
Zažijte tu pravou vánoční romantiku! Odpočiňte si od přeplněných městských trhů a vyrazte na některý z našich krásných, vánočně vyladěných hradů a zámků. Kde vás čeká co pěkného? Karlštejn Na pohádkovém hradě nedaleko Prahy vás o adventu přivítá i slavný Císařský palác.Tradici tu mají jak vánoční prohlídky ve svátečně vyzdobených interiérech, tak jarmark pod hradem na historickém tržišti, kde se prodávají ručně vyráběné předměty,
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Ardbeg House: Legenda z Islay vítá první hosty
epochalnisvet.cz
Ardbeg House: Legenda z Islay vítá první hosty
Slavná palírna Ardbeg, spadající pod skupinu LVMH, poprvé vstoupila do hotelového světa…Na ostrově Islay otevřela Ardbeg House, stylové boutiqové útočiště propojující charakter své legendární produkce s prostředím ostrova, který je proslulý dlouhou tradicí a jedinečným rukopisem místních palíren. Dvanáct pokojů a apartmá, z nichž každý má svůj vlastní příběh, vás vtáhne do atmosféry, která působí jak
Řídila Edtih Wilsonová Bílý dům místo manžela?
historyplus.cz
Řídila Edtih Wilsonová Bílý dům místo manžela?
Je první dámou Spojených států amerických. Zároveň jako první žena ve Washingtonu řídí automobil. Je první chotí amerického prezidenta, která svého muže doprovází při cestě do Evropy. Patří jí však prvenství i v prezidentování, jak se mnozí domnívají? Byla Edith Wilsonová skutečně první prezidentkou Spojených států, aniž by ji oficiálně zvolili?   Je studený březnový
Je Little Foot novým, dosud nepojmenovaným druhem lidského předka?
21stoleti.cz
Je Little Foot novým, dosud nepojmenovaným druhem lidského předka?
V roce 2017 byla veřejně odhalena nejkomplexnější kostra australopiteka, jaká kdy byla nalezena. Její označení Little Foot neboli „Malá noha“ plyne z velikosti kostí chodidel. Profesor Ronald Clarke,
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Ztratila jsem dceru
skutecnepribehy.cz
Ztratila jsem dceru
Byly jsme celý život jen dvě. Já a moje dcera Adéla. Bez jejího otce, bez jakékoli jiné opory. A ona tu není. Jednoho odpoledne odešla na trénink gymnastiky. Ten den jsem čekala, že se vrátí jako obvykle. Zavolali mi, že při tréninku spadla z výšky přímo na hlavu a krátce ztratila vědomí. V nemocnici jsem našla Adélu bledou, nehybnou, s přístroji připojenými k jejímu
Brokolicová polévka se smetanou
tisicereceptu.cz
Brokolicová polévka se smetanou
Suroviny na 4 porce 1 najemno pokrájená cibule 3 středně velké brambory (pokrájené na kostičky) 2 lžíce másla podle chuti sůl čerstvě mletý bílý pepř 1 kelímek smetany 1 l drůbežího vývaru 5
Montblanc přeje Veselé Vánoce
iluxus.cz
Montblanc přeje Veselé Vánoce
Montblanc vnáší do letošních Vánoc atmosféru zimních dnů, kdy se člověk na chvíli zastaví, vezme do ruky pero a nechá myšlenky plynout po papíru. Ruční psaní je jedním z nejkrásnějších způsobů, jak