Domů     Synův otec se náhle objevil
Synův otec se náhle objevil

Lhala jsem a nikdy nepřiznala, kdo je synův otec. Netušili to ani moji rodiče! Minulost mě doběhla a já stála před rozhodnutím, zda přiznat pravdu nebo zapírat.

Těhotenství jsem tajila až do sedmého měsíce. Bála jsem se tehdy, že mě můj přísný otec donutí jít na potrat. Možná, že právě ta jeho přísnost mě přivedla do náručí o rok staršího spolužáka. Tedy, bývalého spolužáka.

Já chodila do devítky na základku a on do prvního ročníku učiliště hned vedle mojí školy. Stačilo se vidět v poledne. Po obědě. Na následky jsme nemysleli!

Máma vyváděla a táta pomohl

On, Vlastík, byl takový roztomilý grázlík. Nosil pravé rifle z Tuzexu a měl široká ramena, což se hned tak často nevidělo. Moje naivní růžové brýle jaksi odmítly vidět, že je to také pěkný rváč. Skončil v pasťáku.

O tom, že spolu čekáme miminko, jsem mu psala právě tam. Neodepsal a já ani neměla možnost zjistit, zda můj dopis vůbec dostal. Když už jsem svoje velké břicho nemohla dál tajit, strhlo se doma peklo. K mému překvapení to ale byla máma, kdo tak strašně vyváděl.

Táta mě ani nezbil, ani nevyhodil z domu. Pár dnů naštvaně mlčel a potom mi nabídl pomoc. „Irenko, Je to problém, ale ne tragédie.

S miminkem zůstaneš rok doma, potom půjdeš studovat a my se s mámou budeme o malého starat!“ navrhl a já s pláčem jeho návrh přijala.

Bála jsem se prozrazení

Máma se mnou skoro nepromluvila. Prý se necítí být ještě babičkou! Měla pravdu, narodila jsem se jí v jejích devatenácti a mně bylo patnáct. Nepřišlo mi divné, že můj otec ani na chvíli nepřipustil, že by se mi mohla narodit holčička.

Viděl se jako dědeček kluka a tak to také bylo. Malý Pavlíček se narodil v termínu a byl to ten nejhezčí kluk pod sluncem. Neuvěřitelně se podobal mému otci a ten ho o to víc miloval. Úplně se změnil. Roztál!

Pořád na Pavlíčka šišlal, až jsem ho musela napomínat. Kdybych nebyla tak mladá, byli bychom ta nejšťastnější rodina pod sluncem! Roky ubíhaly a já Pavlova otce nikdy nikomu neprozradila.

Rodiče Vlastíka, otce Pavla, totiž bydleli hned o ulici dál a byli to takoví, jak to slušně říct, povaleči. Pili, poflakovali se kolem a občas asi i něco ukradli.

O otci jsem všem lhala

Vlastík jako by se do země propadl. Nevyptávala jsem se na něho. Nikdy a nikoho. Ani spolužáků ne. Bála jsem se, abych nevzbudila podezření. Aby to nikoho nenapadlo. Se zvědavými otázkami jsem se potýkala snad stále.

Vymyslela jsem si historku o neexistujícím milenci, ženatém a nedostupném, který byl o hodně starší a umřel. Tomu blábolu nakonec uvěřil i můj vlastní syn. Také proč ne, když jsem mu tu lež opakovala stále dokola, kdykoli se zeptal. A že se ptal často!

Moji rodiče se odstěhovali na venkov a já zůstala sama. Pavlíkova největší záliba bylo cestování a tak pořád někde trajdal. Já ho v tom podporovala. Ať si užije, dokud může! Ne jako já… „Ireno, jsi to ty?“ ozval se mi jednou z mobilu neznámý hlas.

Podivila jsem se, kdo mi to volá, ale odpověď mě nejen překvapila. Úplně mě ohromila!

Změnil se k lepšímu

Byl to Vlastík. Otec mého syna. Prý si zjistil moje číslo od jakési spolužačky a chce mě vidět! Chtěla jsem odmítnout, ale zvědavost mi to nedovolila. Necítila jsem k němu nenávist. Spíš nenaplněnou touhu.

Nikdy jsem si nikoho jiného nenašla, přestože jsem měla příležitostí víc než dost! Na střední škole, kterou jsem vystudovala i později v zaměstnání. Stala jsem se zdravotní sestřičkou a pěkných pacientů jsem potkávala víc než dost! Já ale po nikom netoužila.

Jako bych zůstala zakletá v čase. Němě jsem přikývla do telefonu. A nahlas potvrdila hned na příští den termín naší schůzky! V kavárně jsem netrpělivě vyhlížela Vlastíka. Nenapadlo mě, že už sedí přímo přede mnou! Změnil se a asi ani on mě hned nepoznal.

Už to nebyl ten grázlík, jako kdysi. Stal se z něho bohatý podnikatel a podle toho i vypadal.

Snad ještě není pozdě

Drahý oblek, kravata a aktovka u nohy stolu. Já byla naopak o dost silnější, starší a asi obyčejnější, než si mě pamatoval. Tehdy na mě dohlíželi přísní rodiče, teď jsem si dělala, co jsem sama uznala za vhodné.

A že to byl skoro opak, k čemu mě doma vedli, asi nemusím zdůrazňovat. „Irenko, jsi to ty?“ vyskočil ze židle a hnal se ke mně. Objal mě, jako by se nic nestalo. Než jsem mu to stačila vyčíst, přikryl mi dlaní ústa. „Všechno vím. O svém synovi i o tobě.

Všechno jsem si zjistil a všechno bych chtěl napravit!“ řekl tak přesvědčivě, že jsem mu uvěřila. O dopise se dozvěděl až po několika letech. Když opouštěl polepšovnu. Umínil si tehdy, že za mnou půjde, až bude mít co nabídnout.

„Honil jsem se za majetkem, ale život mi utíká pod rukama. Ale jsme oba ještě mladí! Viď…“ řekl a pohladil mě hřbetem ruky po tváři. Bylo to tak milé! Sladké! Dali jsme se dohromady. Zbývá nám jen jediné. Přiznat pravdu našemu synovi!

Irena L. (51), Stará Boleslav

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
8.5.2024
Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu? Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte. Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkoho
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru