Domů     Noc hrůzy v nemocnici
Noc hrůzy v nemocnici
6 minut čtení

Byla jsem mladá zdravotní sestra a noční služby jsem měla celkem ráda. V nemocnici v tu dobu většinou panoval klid a taky nebylo tolik práce. Pak se mi ale přihodilo něco děsivého, co mi hodně nocí nedalo spát.

Byl horký, dusný večer. Vrátila jsem se z dovolené v Itálii a měla jsem první noční v nemocnici. Kolegyně Aneta mi předala papíry a vysvětlila mi všechno o přírůstcích na oddělení. Udělala jsem si v sesterně kafe a posadila jsem se ke stolu.

V místnosti bylo takové dusno, až se skoro nedalo dýchat. Zapnula jsem větrák a otevřela jsem si desky s lékařskými zprávami.

Pravidelně jsem měla kontrolovat dva pacienty na kapačkách a Aneta mě upozornila na hypochondrického staršího pána v pokoji na konci chodby, který prý každou chvíli vyžaduje něco na uklidnění. Jinak se prý na oddělení nic mimořádného neděje.

Zahlédla jsem stín

Všechno nasvědčovalo tomu, že to bude klidná služba. Dveře na chodbu jsem nechala pootevřené. Z chodby na sesternu doléhalo slabé světlo a na stole jsem měla ještě rozsvícenou malou lampičku.

Na stole, vedle hromady chorobopisů, jsem měla malý budík, který hlasitě tikal. Ještě že tak, jinak bych asi brzy začala klimbat. Zírala jsem se do papírů a cítila jsem, jak mi víčka těžknou. Pak se zničehonic ozvala rána. Polekaně jsem se otočila.

Okno se otevřelo dokořán a rám bouchl o zeď. Dovnitř pokoje vletěl vítr. Papíry se roztančily po stole a skončily na zemi. Potichu jsem zaklela a šla je sesbírat. Některé dolétly až pod skříň s léky u dveří. Opřela jsem se o kolena a poslepu hmatala po podlaze.

Za oknem se ozvalo další zaburácení. Když jsem konečně všechny papíry posbírala a postavila jsem se, zahlédla jsem v pootevřených dveřích něčí stín.

Napadlo mě, že to bude určitě ten starý hypochondr, na kterého mě Aneta upozorňovala, a že bude chtít prášky na spaní.

Zaseknutý výtah

Nahlédla jsem jsem do chodby, ale nikdo tam nebyl. Na konci chodby jsem zahlédla jen nápis „východ“ a červené blikající tlačítko služebního výtahu. Nejspíš se někde zasekl nebo někdo nechal pootevřené dveře, pomyslela jsem si.

Kdyby kluci ze záchranky přivezli akutní případ, nemohli by pacienta naložit a pěkně by prskali. Povzdychla jsem si a zvedla jsem se, abych šla zjistit, kde se výtah zasekl. Vešla jsem na temné schodiště a přemýšlela jsem, jestli jít nahoru nebo dolů.

Nakonec jsem začala stoupat po schodech vzhůru, protože jsem měla pocit, že jsem zahlédla slabé světlo z kabiny někde v pátém patře.

Zmocnil se mě strach

Vyšla jsem jedno patro, když jsem kdesi pod sebou zaslechla tiché kroky. Naklonila jsem se přes zábradlí, ale nikoho jsem neviděla. Zvenku se opět ozvalo zaburácení hromu a asi patro nade mnou se ozval šustot a tiché cvaknutí dveří. Škubla jsem sebou.

Srdce mi bilo na poplach a začínala jsem se docela bát. Že by se mě někdo z kolegů snažil vystrašit? Zrovna, když jsem chtěla pokračovat po schodech nahoru, tak se výtah rozjel. Ale jeho jízda byla nepřirozeně pomalá.

Za drátěnou klecí se pomalu pohybovalo ocelové lano. Čím víc se kabina blížila, tím silnější jsme měla dojem, že je v ní něco podivného. Začal se mě zmocňovat strach. Normálně by byl výtah už dávno u mě, ale tu noc se vlekl přímo želvím tempem.

Podivné bylo i to, že v kabině nebylo žádné světlo. Po pár vteřinách, které připomínaly celou věčnost, dojel výtah do patra nade mnou a zastavil sem. Zároveň ke mně dovál závan chladného vzduchu.

Děsivý příběh

Po celém těle mi vyskočila husina a měla jsem co dělat, abych nevykřikla hrůzou. Dveře výtahu se otevřely, ale světlo se stále nerozsvítilo. V tu chvíli jsem si vzpomněla na historku o našem špitále, kterou mi kolegyně po mém nástupu do práce povídaly.

Naši nemocnici postavili v osmnáctém století a s její stavbou prý bylo něco v nepořádku. Dokonce se šuškalo o mrtvých dělnících, navždy pohřbených v jejích zdech. Vždycky jsem se tomu smála, jenže v tu chvíli mě začaly přemáhat přímo hororové myšlenky.

Nemohla jsem se pohnout

Stála jsem bez hnutí na schodech a slyšela, jak se nade mnou rozléhají šouravé kroky, které provázelo těžké sípání. Pak přišel další úder hromu. Chtěla jsem se otočit a utíkat zpátky do sesterny, ale nohy mě neposlouchaly.

Stála jsem na místě jako přikovaná a se zatajeným dechem pozorovala, co se děje nade mnou. V mezipatře se objevila velká mužská postava a kolem ní se vznášel jakýsi nazelenalý mlžný opar. Zaječela jsem hrůzou. Dotyčný se na mě otočil. Třesoucí se nohy jsem konečně odlepila od země a začala jsem utíkat dolů.

Viděla jsem přízrak?

Konečně jsem se ocitla na chodbě našeho oddělení. Rozhlédla jsem se kolem. Všude bylo ticho a klid. Doběhla jsem do sesterny a praštila sebou na pohovku. Strachy jsem se celá třásla. V hlavě mi pořád zněly ty šouravé kroky a sípavý dech.

Venku se zablesklo a přízračné bílé světlo ozářilo místnost. Proti mně stála velká postava, celá v bílém a natahovala po mně ruce. Zakřičela jsem a omdlela. Probrala jsem se o několik minut později na velkém lehátku pro pacienty.

Tatáž postava, která mě před chvílí vyděsila téměř smrti, stála vedle mě, držela mi ruku a kontrolovala puls. Byl to primář našeho oddělení. Omlouval se mi za to, jak mě vystrašil. Prý si šel jen pro kartu jednoho pacienta.

Když jsem se ho zeptala, jestli neviděl nebo neslyšel něco zvláštního, tak jen zakroutil hlavou. Dodnes je mi záhadou, co se tu noc na schodišti dělo. Opravdu jsem viděla něčí přízrak nebo mi jen představivost pracovala na plné obrátky? Těžko říct, ale od té doby jsem se sama po nemocnici v noci už netoulala.

Bedřiška L. (70), Zlínsko

Související články
3 minuty čtení
Už jste někdy slyšeli o černém kuřeti, které nosí smůlu? Říká se mu plivník a není vůbec jednoduché se ho zbavit. Naše babičky se před ním křižovaly. Vždycky mi to přišlo k smíchu, když jsem viděla svou prababičku, která byla velice pověrčivá, jak se každou chvíli a před kdečím křižuje. I před černým kuřetem. To mi přišlo zvlášť legrační! Také pradědeček si před ním jednou odplivl a ještě zahra
2 minuty čtení
Dodnes nevíme, kdo byla ta žena na babiččině pohřbu. Byla jí neuvěřitelně podobná. Každopádně probudila špatné svědomí v našem strýci. Babička měla čtyři děti. Strýc Ivan zemřel při autonehodě, když mu ještě nebylo ani dvacet let. Pak byla moje maminka Anna a po ní její sestra Marie, nejmladší ze sourozenců byl strýc Josef. Ten byl nejen rozmazlený, ale hlavně velmi vychytralý. Ještě za živo
3 minuty čtení
Loučila jsem se s rodinou a chystala se za mrtvým manželem. Nevěřila bych, že energie místa dokáže uzdravovat. Žila jsem si spokojený život. O to horší byl pád v podzimu mého života. Všechno začalo odchodem syna do daleké ciziny, vzápětí nato zemřel manžel a pak se zhroutilo mé zdraví. Jistě to bylo následkem smutku. Narodil se vnouček Objevila se rakovina. Na jakýkoliv operační zásah byl
5 minut čtení
Byla to cesta z práce domů jako každá jiná. Pak ale do trolejbusu nastoupila podivná dívka a můj život se obrátil vzhůru nohama. Nedokázala jsem se ubránit záhadné síle, která mě srážela psychicky dolů. Stalo se to ze dne na den. Po náhodném nepříjemném setkání se změnil život. Už nic nebylo jako dřív. V hlavě se mi usadil tajemný hlas a snažil se ovlivňovat můj život a nedal se ničím přehlušit
3 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla u kartářky, nebrala jsem to vážně. Jednou mě na ulici chytla za ruku starší žena, která mi řekla něco důležitého. Když jsem byla malá, babička často používala tarotové karty. Líbily se mi obrázky na kartách, ale tomu, co z nich babička vyčetla, jsem moc nevěřila. Přišlo mi, že osud nelze vyčíst jen tak z nějakých karet. A už vůbec ne třeba z ruky. O několik desítek let později
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.