Domů     Dcera měla raději psy než vlastní děti
Dcera měla raději psy než vlastní děti
5 minut čtení

Pomáhat zvířatům je moc hezké a záslužné. Když ale začala dávat dcera přednost svému útulku před vlastními dětmi, museli jsme zasáhnout!

Dcera byla na zvířátka vysazená už od školky. To si tenkrát přinesla živou myšku, kterou odchytla přímo na chodbě. Myška byla roztomilá a dcera nedala jinak, než že se bude o ni starat. Moc jsme tomu s manželem nevěřili, ale překvapila nás. Byla zodpovědná a starostlivá už tehdy!

Manžel byl rád

Jak rostla, přibývala zvířátka snad geometrickou řadou. Nestačili jí dva psi a několik koček, kterých jsme se nemohli nikdy dopočítat. Do její sbírky přibyli i nějací ti ptáčci, ježci, jedna zatoulaná želva a párek chameleonů.

Nevadilo nám to, náš domek na vesnici skýtal dost místa pro všechny! „Buď ráda, že je holka taková. Jiné se jen šminkují a parádí, zatímco ona se stará o opuštěné tvorečky!“ domlouval mi manžel, když jsem si povzdechla, kolik dáme peněz za krmení.

Nejrůznější druhy granulí, živí cvrčci, vitamíny a kdo ví, co ještě! To o pár let mladší syn byl pravý opak. Zvířete by si nevšimnul, ani kdyby o něho zakopnul! Zato motorky a auta ho dokázaly nadchnout na dlouhé hodiny. Vyučil se automechanikem. Manžel mu postavil velkou garáž, prý aby měl tu svoji malou jen pro sebe…

Potřebovala jen naši zahradu

„Mami, co bude s tou zahradou za domem?“ vyzvídala jednou dcera. Nasadila takový zvláštně vysoký hlas. Hned jsem poznala, že něco chce. Dělala to málokdy, ale když už, tak to stálo za to! Naposled, když byla na mateřské.

Jejímu synkovi Lukáškovi nebyl ani rok a ona s manželem odletěla na měsíc do Vietnamu. Prý cestovat! Myslela jsem, že se snad oba zbláznili, ale nakonec jsem se málem zbláznila já. Z hlídání uplakaného vnoučka!

Když porodila dcerku a po ní krátce ještě jednu, klidně se přihlásila na vysokou školu. Dálkově. Aby jí nezakrněl mozek! Teď chtěla po mě slib, že jí s manželem pozemek zahrady přenecháme. „Vybuduji psí útulek! Budu podnikat a ze svého zisku útulek podporovat.

Už mám všechno vymyšlené!“ básnila nadšeně a mě její nápad nadchl. Všechno znělo skvěle. Logicky a reálně! Bohužel jen mně.

Byla jsem naivní

Všichni ostatní si ťukali na čelo. „Bláznivina!“ tvrdil manžel a já se na něho naštvala. „Člověk přece nemusí být skeptik! Musí si jít za svým snem!“ tvrdila jsem, ale on jen udělal výsměšnou grimasu. Jako že jsem ale velká naivka.

Uběhlo pár měsíců a ze zahrady se ozvalo psí štěknutí. Tedy, ne, že by se naši pejsci neuměli ozvat, ale tohle štěkání bylo slavnostní. První pejsek z dceřina nového útulku se dokázal pěkně ozvat. Brzy byly krásné dřevěné kotce obydlené novými nájemníky.

Rovných osm pejsků čekalo na nový domov. K práci mi přibyla další. Pomáhala jsem krmit i venčit. Manžel se ničeho neúčastnil. Schválně! „Ať si holka sní, co zavařila,“ smál se, když šel s vnoučaty na oběd do hospody.

Já byla celý den v práci a dcera na ně neměla čas. Do jídelny její děti nechodily. Nebyly peníze!

Přednost mají zvířátka

„Mami, nezaložila bys mě?“ žádala mě dcera každý měsíc a já jako vždy kývla. Myslela jsem, že potřebuje pro děti na boty nebo nějaké školní pomůcky. Byla chudinka na všechno sama, od té doby, co ji opustil manžel. Nebo tedy, přesněji řečeno neopustil. Naopak.

Nevrátil se z jedné ze svých exotických cest domů. Asi zapomněl, kde bydlí! Výživné po něm vymáhat nemohla, když ani netušila, v které zemi pobývá. „Tu máš,“ podávala jsem jí pětistovku.

Popadla ji a zamumlala, že jeden z kocourů potřebuje vykastrovat a že potřebuje daleko víc. „Ale Lukášek potřebuje boty a holčičky taky!“ namítla jsem. Dělala, že mě neslyší. Možná to byla pravda, protože vlastní děti jakoby ji nezajímaly.

Místo večeře měla na sporáku obrovský hrnec výsekového masa pro zvířata. Místo dobrot ke snídani lovila pinzetou z krabice živé cvrčky. A svačiny dětem připravovala výhradně ze zbytků od zvířat. Zbytek nastrouhané mrkvičky, odřezek jablíčka po želvě! Měla jsem toho právě dost.

Konečně se umoudřila

„Děti, jedeme na pořádnou dovolenou! Do hor! Na lyžovačku!“ oznámila jsem vnoučatům u pizzy, na kterou jsem je pozvala i s manželem. Děti mi ale nevěřily! Musela jsem jim dát slib na holý pupík, aby vzaly můj slib vážně! Dceři jsem dala nůž na krk.

Do našeho příjezdu bude útulek přestěhovaný! Vyjednala jsem všem našim svěřencům místečka v útulku ve vedlejším městě. Nic jim tam nemělo chybět. Dcera se naštvala, ale nakonec mě poslechla. Bez mojí pomoci by provoz útulku nezvládla!

Po návratu z hor bylo vše, jak má být. Vnoučata mají svoji mámu pro sebe a ta zase může postupně splatit dluhy, které si kvůli svému hodně drahému koníčku udělala. A my s manželem? Venčíme náš nový přírůstek. Vnoučkovo nové mini prasátko!

Jarka L. (59) Českolipsko

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
5 minut čtení
Jsme úplně obyčejná rodina. Přesto se nám za posledních padesát let stalo i mnoho toho špatného a my k sobě zase museli hledat cestu. Mého muže Pepu jsem si brala v polovině sedmdesátých let. Mně bylo devatenáct, jemu o dva roky víc. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě 2+1 v pražských Nuslích. Pepa pracoval v ČKD, já jako účetní v podniku na Smíchově. Brzy se nám narodil syn Martin a dva roky
5 minut čtení
Snacha mě k tomu dohnala. Nejen nějakou hádkou, ne jednou nevhodnou větou, ale dlouhými roky drobného, ale o to vytrvalejšího nátlaku. Poznala jsem ji jako mladou, hezkou holku, která se motala kolem mého syna. Ze začátku se na mě usmívala, přijímala ode mne dárky, později si nechávala s radostí hlídat děti, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Jenže postupně začala snacha měnit své chování vůči
3 minuty čtení
I po letech stále řešíme jenom jeho bolístky. Nikdy se mě nezeptá, jak se cítím já. Nejhorší je, že se pořád lituje a stále mi předhazuje svou matku. S mým manželem Josefem jsme se poznali před čtyřiceti lety v restauraci, kde jsem tenkrát pracovala. Usadil se u baru a dal se se mnou do řeči. Měl prý hrozný den a potřeboval si dát panáka. Tak jsem se stala jeho vrbou. A to byla osudová chyba. V
2 minuty čtení
Každý vztah projde někdy krizí, neznám nikoho, komu by se to nestalo. Snažím se proto přesvědčit dceru, aby vzala na milost Tomáše, má ji rád. S Tomášem žije moje dcera už pět let. On pracuje v cestovce, ona je sekretářkou ředitele ve stavební firmě. Vztah jim pěkně fungoval. Pak ale začala mít dcera podezření, že Tomáš někoho má. To ji dohnalo ke slídění v jeho mobilu. V jeho e-mailové schránc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ve hvězdách moje dcera přečetla náš osud
nejsemsama.cz
Ve hvězdách moje dcera přečetla náš osud
Nemohla jsem uvěřit, že horoskopy opravdu fungují, předpovědi mé dcery mě ale přesvědčily. Dnes už naslouchám jejím radám s daleko větším respektem. Stala jsem se pokusným králíčkem své dcery Marty, která se začala věnovat astrologii. Nevím, co ji to tehdy posedlo. Bylo jí necelých třicet, měla roční dcerku a doma se nejspíš na mateřské nudila. Zeť
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
iluxus.cz
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
Podzimní dny s sebou často přinášejí vytrvalý déšť, bláto a nepříjemný chlad, což značně komplikuje každodenní výběr vhodné obuvi. Mnoho žen se zcela zbytečně obává, že funkční gumové boty nenávra
Výroba domácího listového těsta
tisicereceptu.cz
Výroba domácího listového těsta
Těsto vyrobené doma vyjde daleko levněji. Skvěle poslouží při přípravě moučníků, ale lze ho naplnit i slanými směsmi. Výsledná chuť a vůně čistě máslového těsta vás oslní. Suroviny Vodové těsto
Proč máme husí kůži: Evoluční pozůstatek z dob chlupatějších předků
epochaplus.cz
Proč máme husí kůži: Evoluční pozůstatek z dob chlupatějších předků
Husí kůži zná asi každý. Stačí pocit chladu, mráz, strach nebo třeba dojemná hudba a z ničeho nic se vám kůže stáhne a na jejím povrchu se vytvoří malé hrbolky. Vědecky se tomu říká piloerekce nebo pilomotorový reflex, je to automatická reakce našeho těla, kterou neřídíme vědomě. Reflex piloerekce vzniká díky nejmenším svalům na těle,
Dlouhá jízda: Barokní unikát lemují 7,5 metru vysoké zdi
epochalnisvet.cz
Dlouhá jízda: Barokní unikát lemují 7,5 metru vysoké zdi
Zámek v Děčíně jim patřil přes 300 let. Thun-Hohensteinové původem z jižního Tyrolska mu vtiskli současnou podobu, a to dvěma zásadními přestavbami. Při té první k zámeckému areálu vybudovali novou přístupovou cestu, která je zcela ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách.   Na dvoře císaře Leopolda I. (1640–1705) si v průběhu let vydobyl pevné
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
epochanacestach.cz
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Africký samuraj ohromil Japonsko
historyplus.cz
Africký samuraj ohromil Japonsko
Nobunaga Oda je moudrý vládce, nenechá se jen tak oblafnout. Přikáže, aby toho svalnatého „obra“ svlékli donaha a vydrhli horkou vodou. Mezitím v duchu přemýšlí, jak toho podvodníka potrestá. Jenže co to?! Cizincova kůže i po tak důkladné koupeli zůstala černá! „Stojí tu snad přede mnou nějaký bůh?“ nestačí se divit Nobunaga…   Narodil se kdesi
Gigantická mozaika z ALMA odhaluje chemické labyrinty v srdci Galaxie
21stoleti.cz
Gigantická mozaika z ALMA odhaluje chemické labyrinty v srdci Galaxie
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radiotelesko
Až teď ve stáří zní náš dům smíchem
skutecnepribehy.cz
Až teď ve stáří zní náš dům smíchem
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud
Zjevení v Medžugorii nám zanechá jasný vzkaz: Uchovejte mír!
enigmaplus.cz
Zjevení v Medžugorii nám zanechá jasný vzkaz: Uchovejte mír!
V 80. letech minulého století světem prolétnou zprávy o zjevení Panny Marie v tehdejší Jugoslávii… [gallery ids="165241,165242,165243"] V 80. letech minulého století světem prolétnou zprávy o zj