Domů     Dal mi novou chuť do života
Dal mi novou chuť do života

Před čtyřmi lety jsem si prošla opravdu špatným obdobím. Po dlouhé nemoci mi zemřel milovaný manžel, se kterým jsem prožila přes dvacet let. Byla jsem zničená. Pak ale do mého života vstoupil Roman a já opět pocítila štěstí a lásku…

Dlouho jsem se svými city bojovala. Snažila jsem se je potlačit. Nakonec mě ale láska k Romanovi celou ovládla. V jeho náruči jsem cítila klid, bezpečí a něhu. Měla jsem v něm oporu. Moje rodina to ale nedokázala pochopit.

Matka mého zesnulého manžela mě odsuzovala a dokonce i synové se na mě dívali s opovržením. I já sama jsem v tom nějakou dobu „plavala“ a cítila jsem se špatně. Jako bych svého zesnulého muže zrazovala. Láska ale nakonec zvítězila. Každý člověk má přece právo na šťastný život…

Byl moje kotva

Můj manžel Luděk zemřel před čtyřmi lety. Strávili jsme spolu dlouhých třiadvacet let a musím upřímně konstatovat, že to bylo hezké manželství. Příliš jsme se nehádali, měli jsme spoustu společných zájmů i podobný pohled na život.

Poznali jsme se na vysoké škole a nějakou dobu jsme byli jen dobří kamarádi. Možná i proto pak bylo naše manželství téměř bezproblémové. Byli jsme totiž především dobří přátelé a parťáci, vždy jsme se mohli jeden na druhého spolehnout.

Nemoc zaútočila

Rok a půl po svatbě se nám narodil syn Josef a tři roky poté ještě syn Jaroslav. Byli to hodní kluci. Ve škole se snažili, nikdy neměli žádné problémy. Oba úspěšně odmaturovali a dostali se i na vysokou školu.

V době, kdy Luďkovi zjistili lékaři rakovinu, byli oba synové už dospělí. Josef bydlel s přítelkyní a Jaroslav pobýval část týdne na koleji a část doma. Když se o manželově stavu dozvěděli, byli stejně zničeni jako já.

Oběma se nám ale snažili ze všech sil pomáhat, například obstarávali nákupy, zjišťovali možnosti léčby a podobně. Manželům stav byl ovšem velmi vážný. Kromě klasické medicíny jsme zkoušeli i různé alternativní léčby.

Snažili jsme se myslet pozitivně a doufali jsme v zázrak. Jenže pokaždé, když už se zdálo, že je boj vyhraný, nemoc se zakrátko znovu objevila. Cítila jsem vztek, smutek, beznaděj. Nedokázala jsem pochopit, proč tohle muselo potkat zrovna nás…

Poslední hezké měsíce

Bylo to velmi náročné období, při kterém trpěla celá rodina, i když jsme se to snažili nedávat na sobě příliš znát. Všichni jsme se tvářili statečně a už kvůli manželovi jsme nijak neměnili zaběhnutý režim.

Já jsem chodila dál do práce, starala se o domácnost a Luděk se po celou tu dobu snažil být veselý a užívat si života, dokonce pořád pracoval. Jelikož měl s kamarádem vlastní firmu, která velmi slušně vydělávala, tak jsme hodně cestovali.

Dokud to jeho nemoc umožňovala, snažili jsme se navštívit všechny země a místa, která Luděk chtěl. Říkala jsem si, jaká je to škoda, že jsme spolu takhle necestovali i dříve. Pořád jsme se jen hnali za prací a povinnostmi a dovolené jsme odsouvali na „pak“. Bylo smutné, že jsme si to oba uvědomili, až když už bylo pozdě…

Smutek a bolest

Také oba synové se snažili zůstat pořád pozitivně naladěni, ale šlo to těžko. Bylo pro ně velice těžké sledovat člověka – otce, kterého milovali, jak pomalu chřadne a loučí se se životem.

I když byl manžel statečný a snažil se bojovat, co jen to šlo, tak svůj boj nakonec prohrál. Období, které následovalo, bylo hrozné. Slovy nedokážu popsat, jak opuštěně, prázdně a zničeně jsem se cítila.

I když jsem věděla, že Luďkův konec přijde, nesla jsem jeho smrt velmi těžce. Nebýt mých synů, kteří se o mě starali a byli mi velkou psychickou oporou, tak skutečně nevím, jak bych to zvládla. O to více mě mrzí, že na mě později zanevřeli…

Náhodné setkání

Přihodilo se to asi půl roku po manželově smrti. Ani ve snu jsem to nečekala a už vůbec jsem to neplánovala. Šla jsem zrovna ze hřbitova, kde jsem byla za Luďka zapálit svíčku, když mě na parkovišti oslovil cizí muž.

Byl o něco starší než já, velice milý a sympatický. Prý se mu vybila baterka v autě, zapomněl si doma telefon a potřeboval by zavolat synovi, aby pro něj přijel. Půjčila jsem mu tedy svůj, aby mohl synovi zavolat a domluvit se s ním.

Když spolu domluvili, telefon mi vrátil a zeptal se, jak by mi mohl poděkovat. Řekla jsem, že o nic nešlo, ale on trval na svém. „Tak pojďte alespoň na kávu,“ nedal se odbýt. Nakonec jsem jeho pozvání přijala.

Nenechal se odradit

Když jsme s Romanem seděli nad šálky s kávou a příjemně si spolu povídali, vůbec mě v ten moment nenapadlo, že by mezi námi mohlo něco vzniknout. Sice se mi líbil a jeho společnost mi byla příjemná, ale na podobné věci jsem v tu dobu ještě neměla myšlenky.

Když jsme kávu dopili a vrátili se na parkoviště, už tam byl jeho syn. Tak jsem se rozloučili a já jsem odjela. Za dva dny mi volalo neznámé číslo. Zvedla jsem to a na druhém konci se ozval Roman.

Povídal, že se mu setkání se mnou moc líbilo a že by mě opět rád viděl. Pozval mě na večeři. Nejprve jsem odmítala, ale on byl opět neústupný, takže jsem nakonec kývla.

Láska přišla nečekaně

S Romanem jsme se sešli v příjemné italské restauraci a zapovídali jsme se na celé čtyři hodiny. Nechápala jsem, co se děje, ale něco mě k němu silně přitahovalo.

Nakonec jsme se začali vídat denně, i když jsem se zpočátku hodně bránila. Po pár měsících jsme se do sebe zamilovali. Stejně jako mně, i Romanovi před lety zemřela žena, takže měl pro moji situaci pochopení. Rozuměli jsme si ale i ve spoustě dalších věcech.

Navíc jsem vedle něj měla pocit jistoty, opory a také jsem se po dlouhé době cítila opět šťastná. Nejdřív jsme o našem vztahu řekli jeho dětem, které situaci vzaly klidně a byly rády, že je táta šťastný. U nás doma jsme ale tvrdě narazili.

Moji synové neměli absolutně žádné pochopení a nemají ho doteď. A tchyně? Ta se mnou od té doby nemluví a opovrhuje mnou…

Andrea F. (52), Praha

reklama
Související články
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
epochaplus.cz
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,