Domů     Prohrála jsem soukromou válku
Prohrála jsem soukromou válku
3 minuty čtení

Moje snacha Sabina mě vyvedla z představy, že budu mít pěkné stáří a milující rodinu. Po jejím působení nezůstalo nic jako dřív.

Když si můj syn Tomáš přivedl domů Sabinu, měla jsem pocit, že si nemohl vybrat lépe. Byla milá, tichá, usměvavá a vždy ochotná pomoci. Nosila mi květiny, vařila mi čaj a oslovovala mě „maminko“.

Po smrti manžela jsem byla ráda, že Tomáš našel někoho, kdo ho má rád a s kým může být šťastný. Nikdy by mě nenapadlo, že právě tato žena mi jednou obrátí život vzhůru nohama.

Nenápadné změny

Po smrti muže jsem zůstala sama ve velkém rodinném domě. Když Tomáš navrhl, že se se Sabinou nastěhují do prvního patra a společně dům postupně opravíme, připadalo mi to jako ideální řešení.

Těšila jsem se, že budeme fungovat jako jedna rodina. První měsíce byly bez problémů. Sabina byla pozorná a ochotná. Postupně jsem si ale začala všímat drobností, které mě znepokojovaly.

Ve spíži mizely potraviny, věci v kuchyni byly přerovnané a občas jsem nemohla najít něco, co jsem měla ještě den předtím v ruce. Nejprve jsem to přičítala vlastní nepozornosti. Jenže podobných situací přibývalo.

Když jsem se na něco zeptala, Sabina se vždy tvářila překvapeně. Často se dokonce rozplakala. Před Tomášem pak tvrdila, že se jen snaží pomáhat a že ji neprávem podezírám. Syn jí věřil.

Vždyť ona byla ta hodná a starostlivá partnerka, zatímco já začínala působit jako věčně nespokojená žena, která si na něco stěžuje.

Jenom stres

Nejhorší bylo, že jsem časem začala pochybovat sama o sobě. Sabina dokázala každou situaci otočit tak, že jsem si nakonec připadala provinile já. Tvrdila, že jsem něco zapomněla, že jsem něco řekla jinak, než si pamatuji, nebo že si zbytečně vymýšlím problémy. Tomáš ji podporoval a já měla stále silnější pocit, že ztrácím půdu pod nohama.

Osudový podpis

Pak přišla rekonstrukce střechy. Sabina s Tomášem přišli s tím, že potřebují hypotéku, ale banka jim ji neposkytne, pokud nebude dům napsaný na syna. Ujišťovali mě, že se pro mě nic nezmění, že budu mít věcné břemeno doživotního užívání a jistotu.

Dnes vím, že to byla největší chyba mého života. Pod tlakem synových proseb i Sabinina přesvědčování jsem nakonec souhlasila a dům na Tomáše přepsala. Krátce nato se vše změnilo. Sabina už neměla potřebu být milá.

Rekonstrukce zasáhla prakticky celý dům a já žila celé měsíce v prachu, hluku a neustálém chaosu. Když jsem si na něco stěžovala, bylo mi naznačeno, že bych měla být vděčná, že tam vůbec mohu bydlet.

Jednou mi Sabina během hádky řekla větu, na kterou nikdy nezapomenu. Podívala se mi přímo do očí a chladně prohlásila, že dům už není můj a že bych si měla uvědomit, kde je mé místo. Postupně mezi námi vznikla propast, kterou už nešlo překlenout.

Syn, kterého jsem celý život chránila a podporovala, se mi začal vzdalovat. Dnes bydlím v malé pronajaté garsonce na okraji města. Z domu, který jsme s manželem budovali, mi nezůstalo vůbec nic. Nejvíc mě ale bolí ztráta syna. Už se spolu téměř nevídáme a já nevím, jestli se to někdy změní.

Jana B. (81), Frýdek-Místek

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.