Domů     Zůstaly bolestivé vzpomínky
Zůstaly bolestivé vzpomínky
3 minuty čtení

Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli o tom někdy dokážu promluvit. Některé věci si člověk raději nechává pro sebe a nevrací se k nim.

Některé vzpomínky už tolik nebolí, i když umí občas udeřit se stejnou silou jako dřív. Dnes je mi osmdesát, a přesto mě někdy zaplaví stejný smutek jako tehdy, když mi bylo dvanáct.

Bylo jaro, slunce konečně hřálo, tráva se zelenala a ve vzduchu bylo cítit něco nového. Maminka říkávala, že jaro je začátek dalšího života. Tenkrát jsme plánovali výlet k jezeru a já se těšila snad víc než kdy jindy. Nikdy jsme tam ale nedojeli.

Vteřina, která vše změnila

Měli jsme dobrou náladu a všechno bylo připravené. Pak otec vjel do zatáčky, auto dostalo smyk a najednou se všechno vymklo kontrole. Říkalo se, že silnice byla kluzká. Já si vybavuji hlavně zvuk pneumatik, křik a zvláštně šedé nebe. A potom ticho.

Obrazy se mi rozplývaly. Když jsem se probrala, byla jsem v nemocnici. Lidé kolem mě mluvili potichu, tváře měli vážné a někteří se mi nedokázali ani podívat do očí. Dlouho mi nechtěli říct, co se stalo.

Až později jsem pochopila, že rodiče zůstali v nemocnici. Oba byli těžce zranění a nikdo nevěděl, jestli se někdy vrátí do běžného života. Najednou bylo všechno jinak. Domov, jak jsem ho znala, zmizel. A mně bylo teprve dvanáct.

Těžký začátek

Na čas si mě vzala k sobě teta Alena, maminčina sestra. Byla silně věřící a věřila, že všechno má svůj smysl. Trvala na tom, abych rodiče navštěvovala, i když většinu času nevnímali nebo nemohli mluvit. Pro mě to bylo pokaždé nesmírně těžké.

Vidět je tak bezmocné a jiné. Nejraději bych se někam schovala a v klidu se vyplakala. Teta byla přesvědčená, že je důležité čelit realitě. Jinak se o mě ale starala hezky, dala mi zázemí a snažila se nahradit rodinu.

Já se tam ale doma necítila. Uzavřela jsem se do sebe, jako bych část své duše schovala někam do tmy, odkud se bála vyjít. Ten prázdný pocit ve mně zůstal dodnes.

Co už nic nenahradí

Ani po letech jsem si nezvykla na to, že rodiče nebyli součástí mého každodenního života. Jejich zotavování trvalo dlouho a návrat k normálnímu fungování nepřicházel v úvahu. Později jsme sice byli v kontaktu, ale nebylo to stejné.

Oba zůstali odkázaní na lůžko. Žili ještě několik let, ale ani se nemohli vídat. Neměli tu možnost. Mrzelo mě, že nebyli u důležitých okamžiků mého života. Nepoznali mého muže, neviděli, jak se mi daří, jak vyrůstají moje děti. Nikdy jsem o tom moc nemluvila. Měla jsem pocit, že bych tím ukázala slabost, a tak jsem raději mlčela.

Život šel dál

Občas mě přepadne zvláštní pocit viny, protože ten smutek ve mně pořád někde je. Zároveň ale vím, že jsem si dokázala vybudovat vlastní život. Mám rodinu, děti i vnoučata a můj svět je naplněný láskou.

Jen mi někdy chybí jistota, že by na mě rodiče byli pyšní. Že by byli spokojení s tím, jak jsem to zvládla. Někdy si říkám, že mě možná někde sledují. Jindy si tím ale tak jistá nejsem. Občas si jen tiše povídám s jejich fotografií.

Hana M. (78), Zlín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud