Ten malý, starý domek na kraji lesa mi byl tak povědomý! Jako by vystoupil z mého snu. Stála jsem tam a poslouchala, co mi radí moje skvělá babička.

Když jsem nastoupila do důchodu, byla jsem třicet let rozvedená a sama. Žila jsem v městském bytě s kočkou a kanárem. Celý život jsem snila o malé chaloupce někde v lese, kde budu mít zahrádku. Kdysi se mi o ní i zdálo.

Dřevem vonící domek stál uprostřed přírody a já pobíhala po okolí a sbírala bylinky. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi ten sen jednou vyplní.

V horách

Moc peněz jsem neměla, ale často jsem narazila ve svém okolí na nějakou dobrou duši, která mi půjčila chatu. A tak tomu bylo i před osmi lety. Tou dobrou duší byla bývalá kolegyně Jana. Podědila chaloupku v horách.

Byla ale nemocná a neměla sílu ani chuť na ni jezdit a o chaloupku se starat. „Já se s tím poperu!“ slibovala jsem jí. Domluvily jsme se na celé prázdniny s tím, že tam vygruntuju. Jen jsem tu chalupu uviděla, srdce se mi sevřelo.

Bylo to místo jako vystřižené z mého snu. Po dvou dnech, byl přesně úplněk, se mi zdál sen o babičce. Ťukala na okno, byla noc, měsíc jako rybí oko zářil tak, že bylo dobře vidět. „Bohunko, je čas!

Za úplňku mají bylinky největší moc!“ Jako omámená jsem chytla košík a vyběhla ven. Babička se mnou šla loukou, strání i lesem a vyprávěla mi o rostlinách, co tam jsou a na co se používají.

„To nejdůležitější je, že je musíš zalévat jen vodou z téhle léčivé studánky,“ ukázala babička do trávy pod skalou a rozplynula se. Probudila jsem se ze snu a až do rána zírala na měsíc…

Příliv energie

Sázela jsem byliny a poslušně je zalévala vodou ze studánky. Tu vodu jsem taky popíjela. Po dvou týdnech jsem cítila příliv energie, jako by mi bylo o dvacet let méně. „Jano, musíš přijet! Já tě vykurýruju!“ volala jsem kamarádce.

Povyprávěla jsem jí o svém snu a své skvělé kondici. Jana se mnou zůstala na chalupě do konce léta. Popíjely jsme vodu ze studánky, vařily si čaje z bylin, které jsme pěstovaly, nebo sbíraly po okolí.

„Nemohu tomu uvěřit,“ řekla, když jsme se loučily, „já se cítím fakt skvěle!“ Dnes už obě trávíme více času v horské chaloupce, než ve městě. Žijeme tam jako dvě pradávné bylinkářky. Vyrábíme čaje, sirupy, mastičky, a léčíme sebe i okolí. Úspěšně, jak nám lidé tvrdí.

Bohunka (75), Klatovy