Říká se, že rodina je vším. Že bychom si měli být oporou v dobrém i ve zlém. Jak mám ale soucítit s někým, kdo mě podrazil?

Můj vztah se sestrou byl už od mládí trochu komplikovaný. Ne že bychom se neměly rády, pár „ale“ tam ovšem bylo. Já byla mladší o pět let, takže na mne někdy žárlila jako na benjamínka.

Když jsme vyrůstaly a ona byla v pubertě, tak mě brala jako přítěž, protože zatímco se chtěla bavit s vrstevníky a dělat ty dospělácké věci, jako byla první rande nebo zkoušení kouření cigaret či popíjení alkoholu, měla mě jako přívěsek. Takže nadšená moc nebyla.

Každá jiná

Má sestra Zdena byla vždy trochu divočejší než já, proto není divu, že ke mně dospělí byli vlídnější. Jakmile sestra dospěla, vydala se do světa. Odstěhovala se z domu, ačkoli ještě studovala gymnázium.

Učila se ale dobře, i na vysokou se dostala. Hodně ale střídala kluky. Až nakonec narazila na Mirka, kterého si vzala. Nebyl to ale ten pravý, takže se za dva roky rozvedli. Další důvod pro rodiče, aby jí něco vyčetli.

Ten pravý

Já jsem zatím měla jednoho kluka. Radek byl fajn, po třech letech se ale naše cesty rozešly. Měla jsem pocit, že není tak snadné najít toho pravého a že to může trvat roky. Tak jsem začala podnikat vše pro to, abych toho svého vyvoleného nepřehlédla.

Nakonec jsem ho objevila. Mirek. Jmenoval se jako první muž mé sestry, byl to můj spolužák ze střední. Znáte to, pod svícnem největší tma. Můj život v budoucnu začal mít jasné obrysy. Mirek pocházel z tzv. dobré rodiny.

Zajištěný, takže rodiče by nám v lecčem i přilepšili. Chodili jsme spolu rok a půl, když jsme si řekli, že se chceme vzít. A začali jsme plánovat svatbu. Marika mezitím vystřídala několik mužů. Byla a je taková.

Abych pravdu řekla, občas jsem jí záviděla tu jistou míru koketerie. Ne že bych chtěla být jako ona, ale mít třeba trošku z její schopnosti. Jak jsem ale potkala Mirka, už mne to netrápilo.

Už jsem si našla kluka, s nímž jsem chtěla strávit celý život. Bohužel má sestra mi asi zase něco záviděla. Snad že jsem měla Mirka a ona už ne?

Koketovala s ním

Moje sestra se s Mirkem údajně seznámila v době, kdy jsme oznámili zasnoubení. Nezpozorovala jsem, že by k sobě měli nějak vroucí vztah. Prostě normální rodinné sympatie. Byl to můj kluk, takže já jsem si ho vzala. Obřad to byl krásný.

Nepoznala jsem to, jak některé nevěsty říkají, že to je pro ně spíš starost. Vše bylo, jak jsem si naplánovala. Přišli všichni ti, které jsem chtěla mít na své svatbě. Myslela jsem si, že bude jediná v životě.

Bylo i parádní počasí, takže nám vyšla sázka na venkovní obřad. Lepší vstup do manželství jsem si přát nemohla. Jenže pak se to nejkrásnější změnilo v to nejhorší.

Nový život

Na svatbě všichni pili. Někteří víc, než dokázali zvládnout. Mezi ně patřil i Mirek. Až moc se bavil se Zdenou, ale já to brala tak, že se sbližuje rodina. Věnovala jsem se hostům, tak jsem si ani nevšimla, že někteří z nich chybí.

Tehdy jsem ještě nic netušila. S Mirkem jsme začali bydlet v bytě, který patřil jeho rodině. Na tu vlastní jsme ještě nepomýšleli, chtěli jsme si užívat. A vše vypadalo báječně. Než jsem si jednou šla sednout na kafe s kamarádkou.

Tajné schůzky

Lenka mi začala vyprávět, jak je skvělé, že má svatba stmelila rodinu dohromady. Nechápala jsem. „No, viděla jsem Zdenku s Mirkem tuhle. Asi ji někam vezl. A pak ještě,“ říkala Lenka.

Vůbec jsem nevěděla, že by se stýkali, ale před Lenkou jsem na sobě nedala nic znát. Už jsem ale přemýšlela, jak zjistím, jestli mi Mirek něco netají.

Dělal, že je vše pořádku

Ještě toho večera jsem nenápadně začala mluvit o Zdeňce. Že bychom ji mohli pozvat na večeři. Mirek jen řekl, že klidně, ale že ji moc nezná, tak neví, co si s ní bude povídat. První indicie, že se něco děje.

Když jsem pojala podezření, že se s ní chce sejít, navrhla jsem mu, že bychom si udělali pěkný večer. On ale řekl, že musí být déle v práci. Bylo to jako detektivka. Sledovala jsem ho, když mu končila běžná pracovní doba. Jel k jednomu hotelu.

Zašel dovnitř a já nevěděla, jak dál. Stopu jsem ale měla. Šla jsem na recepci s tím, že sháním jistou Zdeňku, ale že si přesně nevybavuji, že to je ten hotel. Potvrdili mi, že je jejich hostem. Pak jsem se zeptala na jediné. Jestli nemá návštěvu.

„Ano, nějaký muž. Setkávají se tu často,“ mrkla na mne šibalsky recepční. Sebrala jsem všechny síly, abych na sobě nedala znát, jak mě to vzalo. Jen jsem řekla, že to ji nechci rušit, že jsem si vybrala špatný čas a že se jí ozvu ráno.

Nezapomenu jí to

Byla jsem zničená. Sama doma. Čekala jsem na Mirka, ale vůbec jsem nevěděla, co mu řeknu. Podváděl mě a já měla stud mu říct, že jsem ho sledovala. Pak cvakl zámek. Vrátil se pozdě. „Ty ještě nespíš?“ zeptal se. Já řekla, že ne a že s ním musím mluvit.

„Viděli tě se Zdenou…“ začala jsem s tím, že je zvláštní, že ji nezná. Zapíral. Ale já si byla natolik jistá, že jsem se ptala tak dlouho, až se přiznal. „Znali jsme se z dřívějška.

Ale ta svatba už nešla vzít zpět,“ přiznal mi, že si myslel, že to časem přejde. Nepřešlo. Zdena dostala dalšího Mirka. Po našem rozchodu spolu byli ještě půl roku.

Předtím rok a něco. Jako vždy to Zdeně zase nevyšlo. Bavíme se sporadicky jen kvůli rodičům. Nikdy jí tu zradu nezapomenu. Nikdy!

Jana T., (62), Trutnov