Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu.

Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře.

Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde a apelovala jsem na něj, že se nemusí do ženění hrnout. Ona ho ale uhnala. Přišla do jiného stavu, a tak byla svatba. Naštěstí se jim narodil krásný vnouček Vojtíšek, který jako by mému synovi z oka vypadl.

S každým rokem jsem vnímala víc a víc, jaký to je chytrý a šikovný chlapec. Ten bude jednou studovat! Bude to právník, jako jeho táta. Nebo doktor. O to se postarám!

Koupím štěně

Hned jsem začala pracovat na tom, abych měla v jeho srdci a posléze i v jeho životě hlavní slovo. S dětmi to umím, tak mi bylo jasné, že bude třeba na vnuka jít nejprve přes city. Jemně a chytře jím manipulovat a vytvářet si s ním silné pouto.

Okolnosti mi pomohly. Adéla doma nechtěla žádné zvíře, přeháněla to s čistotou, což se žádnému dítěti nelíbí. Tak jsme si s manželem pořídili štěně labradora. Vnuk byl díky tomu rázem raději u nás, než doma. To byla moje šance!

Ihned jsem ho začala podporovat ve všech zájmech. Neváhám ho vozit na hokej a tvářit se, jak mě tento sport zajímá. Není to sice pravda, ale v jeho očích musím být dokonalá.

Jeho máma naštěstí moc chytrosti nepobrala, tak si doma prosazuje tvrdohlavě svou a tím si vytváří mezi sebou a Vojtíškem bariéru, která se mi náramně hodí. Dál vysedávám na lavici v hale a sleduju každý vnukův pohyb na ledě.

Doma mu pak vyprávím někdy i smyšlené příhody z dětství jeho tatínka, aby se stal v očích Vojty hrdinou. Vzorem!

Nejlepší!

Zatím mi to vychází. Nedávno mi Adéla nahrála tím, že nasadila doma zdravé stravování, brokolici, kapustu, špenát… Nechápe, že se každé dítě dopracuje k takovému jídlu až věkem.

Já se sice tvářím, že budu vařit květák, ale v troubě mám pro vnuka připravené kuře. Tetelím se blahem, když Vojta říká, že babička je nejlepší. Jsem! A postarám se o jeho budoucnost.

Daniela (65), Praha