Domů     Přeji si, aby mě někdo zastavil!
Přeji si, aby mě někdo zastavil!
5 minut čtení

Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází.

Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta finta.

Nikdo si vás nevšímá, nikdo s vámi nepočítá a také vás nepodezírá. Začalo to docela nenápadně. Jednou jsem si všimla, že kolegyně nechala na stole peněženku. V kanceláři jsme byly samy.

Nevím ani co mě to napadlo, vytáhla jsem dvě stovky, a jak jsem ji znala, věřila jsem, že to přičte chaosu v peněžence.

Měla jsem systém

Uplynulo několik týdnů, než jsem to udělala znovu. Tentokrát u jiné kolegyně. A pak znovu a znovu. Časem jsem si našla systém. Věděla jsem, kdo kdy chodí na oběd, kdy si kdo odskočí. Občas jsem otevřela kabelku, jindy jen prohledala šuplík.

Většinou jsem si vzala stovku, dvě. Nikdo si ničeho nevšiml. Nebo o tom nemluvil. V naší kanceláři jsme měli totiž dost často velký chaos.

Začínám být paranoidní

Největší výzva přišla, když kolega ze skladu nechal klíče od trezoru v zásuvce. Neodolala jsem. Bylo tam přes šest tisíc, určených na provozní výdaje. Vzala jsem tři. Dýchalo se mi těžce, ale prošlo to.

Pořád si říkám, že to není krádež, že jen trochu vypomáhám sama sobě. Mám malý plat, hypotéku na krku a žádné úspory. Nikomu tím přece vážně neubližuju. Jenže někdy se přistihnu, jak se dívám na své kolegy jinak. Podezírám je z toho, že oni podezírají mě.

Až jednou, když jsem šla domů a zahlédla jsem kolegyni, jak nastupuje do tramvaje. V tu chvíli do mě vjel nečekaný vztek a bohapustá závist. Měla na sobě totiž drahý kabát a smála se do telefonu.

Sžíral mě fakt, že ona si může dovolit takové věci, a já si musím pomáhat tím nechutným způsobem. V hlavě se mi to celé otočilo. Najednou jsem přestala mít výčitky.

Začala jsem si dělat alibi

Říkala jsem si, že si to zasloužím, že si beru jen to, co mi život dluží. Přes dvacet let práce a jen papíry, stůl a rutinní úsměvy. Minulý týden přišla vedoucí s tím, že se budou kontrolovat osobní skříňky.

Nahlas jsem se rozčílila, že je to porušení soukromí. Všichni mi přitakali. Nikdo netuší, že právě já bych měla mít největší strach. Že to já nemám čisté svědomí. Někdy si říkám, že toho nechám.

Ale pak přijde složenka nebo upomínka a já zase hledám příležitost. Nejhorší je, že mi to zvedá sebevědomí. Jako bych dokázala něco, co oni ne. Oni žijí ve své naivitě a důvěře a já je přitom pomalu a nenápadně oškubávám.

Už mě asi mají

Cítím se díky tomu silná. Mocná. Jako že mám navrch. A to je na tom možná to nejhorší. Nedávno jsem četla o kleptomanii. Bohužel jsem se v tom docela poznávala… Že bych tedy nebyla zlodějka, ale jen nemocná?

Přesto mě vyděsilo, když jsem nedávno otevřela šuplík kolegyně a místo peněženky jsem tam našla lístek s nápisem: „Vím, co děláš.“ Ztuhla jsem. Ruce se mi třásly a nemohla jsem dýchat. Panika. Ona to ví?

Celý den jsem seděla za stolem, ale neudělala jedinou práci. Jen jsem čekala, kdy konečně přijde obvinění, kdy si mě zavolají. Ale nic se nestalo. A tak jsem začala přemýšlet: Je to past? Nebo varování? Cítím, jak se ve mně něco láme. Možná je čas přestat. Možná jsem už dávno překročila hranici, z níž není návratu.

Nedokážu to pustit z hlavy

Projíždím všechny možné scénáře. Co když mě někdo sleduje? Co když jen čekají, aby toho na mě měli víc? Co když mají nainstalovanou skrytou kameru? Začínám se bát.

Vím, že bych měla přestat, ale zároveň si nejsem jistá, jestli to ještě vůbec dokážu. Je to jako závislost. Ten pocit, když všechny obelstím a získám něco navíc. Jako by mi to dávalo iluzi kontroly nad životem, který se mi už dávno rozpadá pod rukama.

Mám se stydět?

Když jsem si včera večer doma sedla k televizi a začala si prohlížet všechny ty věci, které jsem si díky mým „drobnostem“ pořídila, nový mobil, mikrovlnku, boty, zjistila jsem, že nic z toho mi vlastně ani nepřináší radost.

Sice se na jednu stranu stydím, ale pociťuji i zvláštní pocit uspokojení, jak dlouho dokážu lidi kolem sebe tahat za nos. Vlastně si přeji, aby to někdo ukončil za mě, protože já sama toho schopna nejsem.

Je zvláštní, jak člověk dokáže sám sobě ospravedlnit i nepřípustné činy, a nakonec tomu i věřit. Já už dávno nejsem ta tichá, neviditelná úřednice. Alespoň tedy ve svých očích.

Na druhou stranu si dobře uvědomuji, co nastane, pokud mě chytí nebo odhalí. Tu ostudu si neumím ani představit. Ale co když mě nikdy nikdo neodhalí?

Romana T. (67), Havířov

Související články
4 minuty čtení
Jsem typická popleta s hlavou v oblacích. Občas mám dojem, že vesmír má se mnou speciální plán. Jedna náhoda mi změnila život. Můj den obvykle začíná horečným hledáním klíčů nebo telefonu. Často běžím do práce se snídaní v ruce a snažím se nevypadat jako ztělesnění chaosu. Přesto zůstávám optimistická, protože každá „katastrofa“ je pro mě také novým dobrodružstvím. Jednou se mi ale stalo něco o
3 minuty čtení
Jsou to tři roky, co sdílíme naši venkovskou usedlost s přírodními úkazy Pajdou a Rajdou. Jsou sehraná dvojka, jaká se jen tak nevidí. Všechny hříchy jim ale odpustíme. Když jsme s manželem nastoupili do důchodu, rozhodli jsme se, že prodáme byt a pořídíme si domek na vesnici. Měli jsme tehdy tříletého pejska Pajdu a řekli jsme si, že si k němu pořídíme ještě jednoho psího parťáka. Doslechli js
2 minuty čtení
Na porevoluční podvody jsem nebyla připravená. Nechala jsem se zlákat výhodnými nabídkami a naletěla. Dnes už ničemu nevěřím, můj muž také ne. Dodnes jsem jako Alenka v říši divů z toho, čeho všeho jsou schopni podvodníci. Na začátku devadesátých let se vyrojily různé firmy, které nabízely lákavé předváděcí akce. Manželovi se to tehdy náramně zalíbilo, nosil domů různé letáky, kde nás zvali na
3 minuty čtení
Seznámila jsem se s mladším mužem a trochu jsem se toho obávala. Co když mu budou vadit moje vrásky a kila navíc? Ovdověla jsem a zůstala sama s dospívající dcerou. Byla nešťastná, otcova smrt ji zdrtila, do toho s ní lomcovala puberta. Zhoršila se ve škole, chodila pozdě domů, toulala se bůhvíkde. Byla jsem na prášky. Radost žádná Někdy mě napadlo, že takhle to bude napořád: budu osamělá
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že mám svého muže jistého. To já měla vždycky ve vztahu navrch. Byl to šok, když jsem ho viděla s jinou. Musela jsem zasáhnout! Pravdou je, že jsem to přeháněla, nechovala jsem se ke svému muži nejlépe. Láska už vyprchala, občas jsem na svého Jardu zavrčela a občas měl studenou večeři. Byl to tichý samotář, moc toho nenamluvil, taky si nikdy nestěžoval. Když mi bylo čtyřicet, n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zlom v životě Obermaierové. Přišla po letech trápení láska?
nasehvezdy.cz
Zlom v životě Obermaierové. Přišla po letech trápení láska?
Zažila chudobu, samotu i zklamání. Dlouhé roky se herečka Jaroslava Obermaierová (79) starala hlavně o druhé. Teď se ale možná karta obrací. Herečka Jaroslava Obermaierová (79) ze seriálu Ulice za
Hrozila za urážku metresy Bastila?
epochalnisvet.cz
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin.
Hovězí na víně s kaší
tisicereceptu.cz
Hovězí na víně s kaší
K pokrmu popíjíme ideálně suché červené víno. Brusinky v kombinaci s vínem dokonale ladí. Suroviny 2 lžíce hladké mouky sůl a pepř 3 cibule 1 kg hovězího předního 2 lžíce olivového oleje 25
Vila vrostlá do skály z mramoru
rezidenceonline.cz
Vila vrostlá do skály z mramoru
Originální rezidence v sobě spojuje přírodu s moderním interiérem. Masiv bílého mramoru prostupuje do všech tří úrovní stavby a tvoří nedílnou součást ojedinělého životního prostoru páru umělců. Neobyčejná vila, kterou vám dnes chceme představit, se nachází v Toskánsku na svahu nad městem Lucca. Toto místo snů je ateliérem, laboratoří, místem pro experimentování a rozjímání pro pár Michela Boucquillona a Donii
Dům hrůzy na adrese Elm Street 1738: Reverend tu vyvolává duchy!
enigmaplus.cz
Dům hrůzy na adrese Elm Street 1738: Reverend tu vyvolává duchy!
V americkém městě Stratfordu ve státě Connecticut stávala na adrese Elm Street 1738 rezidence zvaná Phelps Mansion, která má nebývale děsivou historii. [gallery ids="155160,155162,155161"] Její
PRIM Orlík III: Legenda, která se budoucnosti nebojí
iluxus.cz
PRIM Orlík III: Legenda, která se budoucnosti nebojí
Šedesát let od okamžiku, kdy se zrodil první Orlík pro československé armádní potápěče, představuje pokračovatel novoměstské hodinářské tradice další model, který oslavuje kulaté výročí legendy a poso
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
epochanacestach.cz
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek
Měli dánští Židé v Terezíně zvláštní protekci?
historyplus.cz
Měli dánští Židé v Terezíně zvláštní protekci?
Další vlak zastavuje v Terezíně 5. října 1943. Tentokrát přiváží 83 Židů z Dánska. „Schnell, schnell!“ pobízejí je Němci rázně k výstupu. Následujících deset dnů přijíždějí nové a nové soupravy. Vystupují z nich opět dánští Židé. Panuje mezi nimi nervozita a strach. Co je čeká?   I když Dánsko v dubnu 1940 obsadili Němci, u
Shuanghe Dong: Čínská podzemní oáza s řekami a vodopády
epochaplus.cz
Shuanghe Dong: Čínská podzemní oáza s řekami a vodopády
V čínské provincii Guizhou se nachází obrovský jeskynní systém, který by mohl konkurovat celým podzemním městům. Síť jeskyní Shuanghe Dong je doslova pokladnicí přírodní krásy, kde se snoubí impozantní krápníkové útvary s proudícími řekami a hučícími vodopády. Toto podzemní bludiště je domovem pro neuvěřitelné množství jeskynních živočichů a nabízí jedinečné možnosti pro průzkumníky a dobrodruhy.
7 tipů, jak mít nehty jako od profíka
nejsemsama.cz
7 tipů, jak mít nehty jako od profíka
Letní období volá po barvách a možná už máte nachystaný nový lak. Hezky se ale bude vyjímat jen na upravených a zdravých nehtech. Jak jich docílit? Manikérka má zrovna dovolenou a vaše nehty potřebují urgentní péči a nový lak? Nebo zkrátka preferujete domácí lakování? Ať už své nehty chcete upravit jakkoli, přinášíme vám několik tipů, aby vypadaly
Vyhodila nás z našeho domu!
skutecnepribehy.cz
Vyhodila nás z našeho domu!
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme
Kosmický časosběr začíná: První snímky z dalekohledu Vera C. Rubinové berou dech
21stoleti.cz
Kosmický časosběr začíná: První snímky z dalekohledu Vera C. Rubinové berou dech
Na observatoři vysoko v chilských Andách odstartoval desetiletý projekt, který promění naše vnímání vesmíru. Nový teleskop s největší digitální kamerou na světě zveřejnil první snímky a ukázal, co vše