Domů     Život mi dopřál štěstí, ale i bolest…
Život mi dopřál štěstí, ale i bolest…
5 minut čtení

Když mi bylo dvacet pět let, postihla mě tragédie. Jela jsem jako robot a nemyslela jsem, že mě potká ještě něco krásného.

Když jsem před třemi lety slavila své padesáté narozeniny, trochu jsem bilancovala svůj život. V jednom jsem měla a mám jasno – mám vedle sebe opravdu výjimečného člověka. Chlapa, který mě vždycky podržel a sdílel se mnou těžký osud.

Nikdy jsem nebyla moc sentimentální, ale ty moje kulatiny mě donutily bilancovat. Můj život nebyl pokaždé procházka růžovou zahradou. Naštěstí jsem potkala Honzu.

Férového muže, který mě doslova zachránil. Loni jsme oslavili dvacet let od naší svatby a já se stále cítím milovaná a opečovávaná.

Měli jsme plány

Kdysi jsem byla vdaná za Jirku. Naše velká láska ale skončila tragicky. Manžel po krátké nemoci zemřel a zůstala jsem sama se třemi malými dětmi v rozbořeném domě. Bylo mi tehdy pouhých dvacet pět let, starší dceři byly čtyři roky a dvojčatům dva.

S Jirkou jsme předělávali starý domek po jeho prarodičích, ale moc nám to nešlo. Neměli jsme čas ani peníze. Z jednoho platu jsme ještě zvládali žít a něco málo opravit, ale když se nám narodila dvojčata, každý měsíc jsme skončili s financemi v mínusu. A nebýt rodičů, kteří nám přispívali, tak nevím, co bychom dělali.

Nejhorší období

Pak Jirka onemocněl. Měl rakovinu slinivky, ale zjistili mu ji bohužel až v posledním stadiu. Už se s tím nedalo nic dělat. To byla doba, kdy jsem si myslela, že se zblázním. Jela jsem jako robot. Péče o tři děti, o Jirku.

Každý den jsem vnímala, jak odchází. Pomalu a bolestivě. Když zemřel, nebyla jsem schopná ani zařídit pohřeb. Bylo to nejhorší období v mém životě.

Sama bych to nezvládla

Ještě díky bohu za mé rodiče. Vzali děti i mě k sobě domů a starali se o nás. Jirkovi rodiče pro změnu zařídili vše potřebné ohledně pohřbu. Kvůli stresu jsem vážila méně než padesát kilo.

Doslova jsem se držela jen tak tak na nohou a téměř jsem nebyla schopná fungovat. Sama bych toto tragické období rozhodně nezvládla. Trvalo přes dva měsíce, než jsem začala zase nějak fungovat a mohla jsem se s dětmi vrátit domů.

Chodila jsem do práce, děti do školy a po nocích jsem ještě žehlila prádlo na zakázku. Spala jsem nanejvýš čtyři hodiny. O víkendech si děti brali prarodiče a já chodila na brigádu vybalovat zboží do obchodu.

A právě tam mě jednoho dne oslovil muž, kterého jsem znala od vidění. Bydlel v naší vesnici. Projevil o mě strach. Prý se moc přepínám, když vychovávám malé děti a k tomu chodím na brigádu. Dokonce mi vyčetl, že mě viděl štípat dříví.

„Nezlobte se, nemohu se teď vybavovat. Nemůžu si dovolit dostat padáka. A ano, mám to složité,“ ukončila jsem naši debatu. V neděli jsem si řekla, že se dopoledne trochu vyspím. Jenže mě probudil zvonek. U brány stál ten muž z obchodu a měl s sebou dva chlapy.

Prý mi jdou naštípat dříví, abych se s tím nemusela tahat. Ani jsem nestačila něco říct, už byli na zahradě. Práce jim šla od ruky, za hodinu měli hotovou celou hromadu dřeva.

Nabídla jsem jim řízky s brambory, uvařila kávu a dozvěděla se, že ten muž se jmenuje Honza. Když odcházel, řekl mi, že za dva dny přijde a opraví mi schody do domu. Co slíbil, udělal. A nic za to nechtěl.

Příjemný společník

S Honzou jsme si často povídali o všem možném, byl mi dobrým přítelem a velkou oporou. Zjistila jsem, že je o deset let starší než já a že ho opustila manželka. Začali jsme se vídat skoro denně.

Většinou mi s něčím pomohl na domě a já ho na oplátku pohostila obědem nebo nějakým moučníkem. Po čase jsme se sblížili a vzali jsme se. Dodnes říkám, že mi Honzu seslalo samo nebe. Byl milý na děti, které mu časem samy od sebe začaly říkat tatínku.

Samozřejmě vědí, že jejich biologický otec zemřel, ale Honzu vnímají jako svého tátu taky. Osud nám bohužel nedopřál společného potomka. Byla jsem dvakrát těhotná, ale vždy jsem potratila.

Myslím si, že jsem byla tak vysílená, že moje tělo další těhotenství prostě nezvládlo. Honza mi nikdy nevyčetl, že jsem mu nedala dítě. Naopak mě podporoval a staral se o mě. Když mi bylo čtyřicet jedna let, potýkala jsem se s nádorem v hlavě.

Naštěstí ho stačilo jen vyoperovat. Honza stál po mém boku. V mých očích je to úžasný a výjimečný chlap, kterého si nesmírně vážím. Za to, že mě zachránil. Byla jsem kdysi bezradná a zoufalá. On se nezalekl ženy se třemi dětmi a podal mi pomocnou ruku.

Nic za to nechtěl. Nechal všemu volný průběh a já naštěstí nechtěla rezignovat na život ani na lásku. Ač se se mnou osud nemazlil, měla jsem i obrovskou kliku. A za to nikdy nepřestanu být vděčná.

Bára T. (53), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal opustit náš svět. S Pavlem jsem strávila téměř čtyřicet let.
6 minut čtení
S Lubošem jsme se znali odjakživa. Výborně jsme si rozuměli a chtěli jsme se vzít. Jenomže on byl až příliš atraktivní, moc se líbil holkám. Byla jsem přesvědčena o tom, že Luboš je největší láska mého života. Ale už několikrát jsem si vzpomněla na cikánku, kterou jsem potkala na pouti, když mi bylo čtrnáct. Nechtěla jsem, aby mi věštila z dlaně, i když mi to tak vehementně nabízela. Popadla mo
3 minuty čtení
Láska kvete v každém věku. Poté, co mi zemřel celoživotní partner, jsem se přihlásila na seznamku a našla štěstí! Ráda bych vám vyprávěla příběh, který není smutný, ale dojemný. Dovedla mě k tomu moje sousedka, která, ač je jí jen lehce přes padesát let, nemá odvahu to změnit. Já jsem to udělala! Nerada chodím s kůží na trh a svěřuji se se svým životem, ale právě proto, že vím, že je spousta že
6 minut čtení
Vesnice neměla hospodu, prodejnu ani kostel. Byla tu jen kaplička, zchátralá autobusová zastávka a rybník s několika kachnami. Když jsem se od rodičů dozvěděla o tom stěhování, málem jsem spadla ze židle. Ani neumím vypovědět, jak moc jsem milovala městský život. Na můj názor se neptali Nejdřív jsem si myslela, že je to apríl a že je to vtip, protože taková pohroma se v mém životě přihodi
5 minut čtení
V mém věku už má každý něco za sebou. Já například chvíle plné lásky, dvě manželství, dvě bolestná zklamání i hluboké propady a také dva nechutné rozvody. Přesto jsem si řekla, že si zasloužím ještě jednu šanci. Život není jen o samotě, smíření a nostalgii nad tím, co bylo. Je o tom, co ještě může být… Po dvou rozvodech bych si mohla říct: „Stačilo. Muži jsou všichni stejní.“ Ale to bych se vzd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.