Domů     Celý život se jen přetvařovali
Celý život se jen přetvařovali
5 minut čtení

Bylo mi skoro čtyřicet, když jsem se setkala s Jaroslavem. Byla jsem osamělá, už jsem nedoufala v lásku.

Jarda byl vdovec, staral se o dvě děti, Aničku a Tomáše, ale pro mě to nebyl problém. Milovala jsem je už od první chvíle. A myslela jsem, že jsme si všichni sedli. Po smrti Jardy se ukázalo, co ty dětičky roky skrývaly.

Nový domov a začátek

Po svatbě jsme se přestěhovali do domu na okraji města. Bylo to místo, kde byl klid, ideální prostor pro nový život. Děti byly tehdy ještě malé, ale pěkně si na mne zvykaly.

Chtěla jsem jim být oporou

Proč jsem já neměla děti? Zkrátka před tím se neobjevil ten pravý. A i když s Jardou jsem mohla mít vlastního potomka, bláhově jsem si řekla, že mi přece stačí ta dvě zlatíčka. Anička už byla ve škole, Tomáš ještě v mateřské.

Nechtěla jsem jim suplovat matku, věděla jsem, že potřebují mít oporu. Začala jsem se o ně přirozeně starat, vařit, prát, pomáhat s domácími úkoly. Dělala jsem všechno, co bych udělala pro své vlastní děti. Vždycky jsem si přála mít rodinu, a takto jsem ji měla.

Láska k dětem

Tomáš začal chodit do školy, a tehdy se projevily jeho problémy se vztahy s ostatními dětmi. Byl jiný, introvertní. Anička na tom byla trochu lépe, ale i ona měla svoje temné chvíle.

I když jsme měli hezký vztah, někdy to také nebylo snadné, zejména když přišla puberta. Ale brala jsem to tak, že s tím bojují všichni rodiče. Věděla jsem, že musím být trpělivá. Učila jsem je, jak se postavit k životu a problémům. Byla jsem tu pro ně vždy.

A učila jsem je, že rodina plná lásky je největší oporou. Kam se toto všechno ztratilo? Jarda byl skvělý muž. Měli jsme šťastnou domácnost. Moc si vážil toho, jak jsem přijala jeho děti, a stejně jako já si naivně myslel, že děti přijaly i mě.

Jenže pak přišla ta chvíle, která vše změnila. Onemocněl. Lékaři nám nedávali moc naděje. A já se snažila být silná, snažila jsem se držet nad vodou nejen sebe, ale i děti, které sotva dospěly.

Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je musím chránit. Ale když Jaroslav zemřel, něco se změnilo. Děti to vzaly těžce a jako kdyby se mi vzdálily.

Vzpomínky a změny

Najednou jako kdyby veškerá jejich vděčnost, kterou jsem kdysi vnímala, zmizela. Jakoby ten vztah, který jsme spolu budovaly, byl najednou bez hodnoty, lásky a opory. Když na to dnes vzpomínám, cítím jakési prázdno. Bylo to tak vždy? Neměly mne rády? Proč mě opustily, když jsem je já milovala?

První náznaky problémů

Kdyby to ale byl jen odstup. Tomáš začal ignorovat veškeré moje pokusy o komunikaci, Anička dělala to samé. Vzpomínky na dobu, kdy jsme byli rodina, byly čím dál víc vzdálené. Bolelo to. A já věděla, že něco není v pořádku.

Vůbec jsem nerozuměla tomu, co se stalo, co jsem udělala špatně. Po několika měsících se jejich chování začalo stupňovat v útoky.

Měli vlastní názory na to, jak by měl vypadat dům, který jsme pořídili my s jejich otcem. Nejevili o mne zájem, ale chtěli mi mluvit do domu? Ano, protože bohužel na něj měli nárok.

Osamění a ztráta

Někdy se jejich vztah zlepšil. Jenže to bylo v případě, kdy byla potřeba pomoc, což jsem tehdy nevnímala. Pak se zas Anička a Tomáš neozvali. Nebo jen rýpali kolem domu. A takhle to šlo roky. Co si o mně mysleli, mi nikdy neřekli.

Cítila jsem se opuštěná ve vlastním domě, kdy jsem se i bála, co oni dva vymyslí. Nikdy by mne nenapadlo si například sjednat dohodu o věcném břemenu, aby mne děti mého muže, které jsem vychovala, nevyhnaly.

Uvědomila jsem si, že už nejsem součástí jejich světa. Odešel jejich otec a zničila se vazba i mezi námi. A to je snad to nejhorší, co rodič může zažít. Ano, byla jsem jejich rodič, když jsem jim dala vše. Oni mi mé „vše“ chtěli vzít.

A pak přišel ten okamžik, který jsem nečekala. Děti se rozhodly, že je čas na změnu. Chtěly prodat dům. Nezajímalo je, že nemám kam jít. Tomáš mi cynicky řekl, ať je vyplatím. Věděl, že na to nemám. Nechtěla jsem opustit domov, který jsem pomáhala vytvářet.

Můj domov byl pryč

Zázemí, jež pro mě bylo symbolem lásky, kterou jsem vkládala do každého dne. A jednoho dne, když jsem se vrátila domů, jsem našla poloprázdnou ložnici, ve které jsme s Jaroslavem spali. I další místnosti byly ochuzené o různé věci.

Už jsem se rozčílila a zavolala jsem Tomášovi. Pak Aničce. Oba mi jen suše řekli, že to byly jejich věci. Mohla jsem se bránit.

Jenže po zavolání na policii a uvědomění si toho, kolik času a peněz by mi sebraly tahanice, kdy by výsledek byl nejistý, jsem se cítila vyčerpaná.

Odchod z domu

Musela jsem odejít. Děti, které jsem vychovávala, které jsem měla ráda jako své vlastní, se změnily. Obě jen utrousily, že to pro mne bude lepší, že bych to ve svém věku stejně nezvládala. Namítla jsem, že v jiných rodinách děti pomohou starým rodičům.

A tehdy ta věta zazněla. „Ale my nejsme tvoje vlastní.“ To řekla Anička. Neměla jsem sílu se zeptat, jestli pro ni ty roky nic neznamenaly. Bála jsem se odpovědi, ačkoli bych ji chtěla znát.

Alena T. (75), Brno

Související články
3 minuty čtení
Můj syn byl celý můj svět. Když jsem ho poprvé držela v náručí, byl to ten nejmenší, ale nejsilnější člověk, jakého jsem kdy poznala. David byl mojí hrdostí. Narodil se předčasně a musel si už jako malý život vybojovat. Já si pak dala za cíl vychovat ho k tomu, aby byl dobrý. Ne bohatý, ne dokonale úspěšný, ale slušný. Aby se nikdy nebál postavit za to, co je správné. A on mě poslouchal. S tím
5 minut čtení
Když jsem se vdala a porodila syna, plánovala jsem další děti. Místo toho jsem pohřbila muže i s chlapcem. Bylo mi sotva dvacet, když jsem poprvé ucítila, jak voní opravdové štěstí. Jaro se probouzelo, stromy se zelenaly a já se vdávala. Byl to ten nejlepší chlap Můj muž, Jan, měl úsměv, který mě hřál až do morku kostí. Byli jsme mladí, zamilovaní a připadalo nám, že svět nám leží u nohou
2 minuty čtení
Všechno jsem chtěla zvládnout sama, nikoho jiného jsem nepotřebovala. Tak jsem proti sobě poštvala všechny blízké a dnes jsem osamělá. Vždycky jsem byla samostatná a byla jsem na to taky patřičně hrdá. Pomoc druhých jsem nepotřebovala, a to ani pomoc své rodiny. Hned, jak mi bylo osmnáct, jsem odešla z domova. Hodně jsem cestovala a dokázala si slušně vydělat na živobytí. Partnera, se kterým
3 minuty čtení
Zamilovala jsem se do Dušana, byl to hodný kluk, nosil mi květiny. Moji rodiče byli proti této známosti a přemlouvali mě, ať ji ukončím. Rodiče mi vybrali ženicha. Zní to jak z předminulého století, ale je to pravda. Říkali, že to se mnou myslí dobře, jenomže všichni víme, kam vede cesta, co je dlážděna dobrými úmysly. Dnes, řekne-li mi někdo, že to se mnou myslí dobře, otřesu se hrůzou. Z dobr
3 minuty čtení
Byly jsme jen dvě. Já a moje dcera Klára. Bez jejího otce, bez velké rodiny, bez zázemí. Ale měly jsme sebe. A teď už ji nemám. Nám to stačilo. Byla moje radost, moje světlo, moje všechno. Když jsem večer zavírala oči, děkovala jsem, že ji mám. A ráno jsem vstávala s myšlenkou na ni. Smála se s hlavou zakloněnou, vždycky trochu víc než ostatní. Jako by říkala, že se nebojí života. Smála se.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Na Mars s lidskou posádkou v tomto desetiletí? Težko…
21stoleti.cz
Na Mars s lidskou posádkou v tomto desetiletí? Težko…
Americký prezident Donald Trump se ve svém inauguračním projevu slyšet, že již brzy zavlaje vlajka s hvězdy a pruhy na Marsu, kterou tam zapíchnou američtí astronauti. Jeho blízký spolupracovník, maji
Nebezpečný osvícenec: Reformovat smí jen na papíře
historyplus.cz
Nebezpečný osvícenec: Reformovat smí jen na papíře
„Neexistuje velkých, či malých poddaných. Každý musí svým dílem přispět pro blaho státu!“ Josef má jasnou představu, jakým směrem se monarchie musí ubírat. V mnohém se inspiruje od Pruska. Má to ale jeden háček – jeho matka o těchto „bláznivých“ nápadech nechce ani slyšet!   Odmalička si rád hraje na vojáky. Obdivuje Alexandra Velikého, Caesara
Skořicová ovesná kaše
tisicereceptu.cz
Skořicová ovesná kaše
Nastartujte svůj den vyváženou snídaní. Ovesné vločky jsou dobrým zdrojem vlákniny a mají vysoký obsah vitamínů a minerálů, snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi. V kombinaci se skořicí a čer
Za karlovarským porcelánem a sklem
epochanacestach.cz
Za karlovarským porcelánem a sklem
Karlovy Vary, to není jen město lázní a léčivých pramenů, ale také porcelánu. Pojem karlovarský porcelán má váhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Abyste se dozvěděli něco více o bohaté tradici místních továren, můžete navštívit některou z výstav, třeba tu v Muzeu Karlových Varů nebo stálou expozici sbírek Střední uměleckoprůmyslové školy. Pokud vás uchvátí spíše
Isle of Wight: ostrov, kam se jezdí lidé bát
epochalnisvet.cz
Isle of Wight: ostrov, kam se jezdí lidé bát
Tento kus země o rozloze 380 km², byl v minulosti dobýván i adorován pro své umístění u jižních břehů Velké Británie…Ačkoli se sem turisté většinou vypravují za účelem letní dovolené, jsou tu i tací, které sem táhne nechvalně proslulá pověst ostrova. Někteří záhadologové tvrdí, že jsou zde uvězněny stovky mrtvých duší. Stojí za nadměrným výskytem
Palačinky s ovocem
nejsemsama.cz
Palačinky s ovocem
Tenounké palačinky můžete podávat plněné sladkým tvarohem, zavařeninou nebo se skořicovým cukrem. Těsto můžete kombinovat s různými druhy mouky. Skvěle chutnají ze špaldové i pohankové. Ingredience na 4 porce: Na těsto: 2 hrnky mléka hladká mouka podle potřeby 2 vejce 1 lžička cukru špetka soli máslo na smažení Na dohotovení: ovoce podle chuti jahodová zavařenina rozpuštěná čokoláda Postup: Do mísy nalejte mléko.
Tajemství posledních dní E. A. Poea:  Jak zemřel slavný básník?
enigmaplus.cz
Tajemství posledních dní E. A. Poea: Jak zemřel slavný básník?
Třetího října 1849 americký Baltimore ve státě Maryland skrápí déšť. Na ulici leží ve strouze postava, které se všichni vyhýbají. Ten muž je sotva při vědomí. Není schopen pohybu, válí se v louži, má
Frederique Constant dodal novou jiskru glam-rockovým hodinkám
iluxus.cz
Frederique Constant dodal novou jiskru glam-rockovým hodinkám
Máte někdy pocit, že hodinářství je stále stejné a stejné? Frederique Constant rozhodně ví, jak věci stylově osvěžit. Kolekce Manchette ženevské manufaktury, které v kolekci chyběly více než dvacet le
Töpfer přišel o pořádný balík peněz
nasehvezdy.cz
Töpfer přišel o pořádný balík peněz
Nikdy nepatřil mezi ty, kdo musí počítat každou korunu, vždyť v centru Prahy prý vlastní hned několik bytů. Tomáš Töpfer (74), kterého si pamatujeme třeba ze seriálu Zlatá labuť a zároveň působí ja
Děsivý tvor hlídal starý dům
skutecnepribehy.cz
Děsivý tvor hlídal starý dům
Kdysi jsme s bratrem prožili děsivou noc. Viděli jsme v jednom domě podivného tvora. Až po letech jsem se rozhodla znovu se tam vydat. Staré legendy a pověsti říkají, že každé obydlí má svého ochránce, který dané obydlí střeží. Prý může mít jakoukoli podobu. Dvakrát ten samý zážitek V jednom strašidelném domě na kraji vesnice, kde jsme s bratrem vyrůstali, žil
Hluboký spánek a životní strategie: Hibernace, estivace a záhady zvířecích snů
epochaplus.cz
Hluboký spánek a životní strategie: Hibernace, estivace a záhady zvířecích snů
Je to jen spánek, nebo něco víc? Od arktických žab, které přežijí zamrznutí, až po medvědice rodící mláďata v hluboké hibernaci – zvířata ovládají jedinečné strategie přežití v extrémních podmínkách. Spánek s rychlými pohyby očí, snění a fascinující procesy hibernace a estivace odhalují, jak hluboce je odpočinek spojen s přežitím. Pojďme prozkoumat tajemství, která skrývá
Interiér s kouzlem mužské přitažlivosti
rezidenceonline.cz
Interiér s kouzlem mužské přitažlivosti
Moderní rezidenci navrhla designérka celebrit Celia Sawyer pro klienta ze sportovního prostředí. Interiéry, plné jedinečného vybavení v čistých liniích, zdůrazňují sice mužský princip, jsou ale zároveň prosty jakéhokoli chladu. Když Celia do projektu vstupovala, disponoval rozlehlý dům nejen pěti velkorysými ložnicemi a vhodnou velikostí kuchyně i společenské zóny s výhledem do zahrady, ale rovněž komfortní