Domů     Celý život se jen přetvařovali
Celý život se jen přetvařovali
5 minut čtení

Bylo mi skoro čtyřicet, když jsem se setkala s Jaroslavem. Byla jsem osamělá, už jsem nedoufala v lásku.

Jarda byl vdovec, staral se o dvě děti, Aničku a Tomáše, ale pro mě to nebyl problém. Milovala jsem je už od první chvíle. A myslela jsem, že jsme si všichni sedli. Po smrti Jardy se ukázalo, co ty dětičky roky skrývaly.

Nový domov a začátek

Po svatbě jsme se přestěhovali do domu na okraji města. Bylo to místo, kde byl klid, ideální prostor pro nový život. Děti byly tehdy ještě malé, ale pěkně si na mne zvykaly.

Chtěla jsem jim být oporou

Proč jsem já neměla děti? Zkrátka před tím se neobjevil ten pravý. A i když s Jardou jsem mohla mít vlastního potomka, bláhově jsem si řekla, že mi přece stačí ta dvě zlatíčka. Anička už byla ve škole, Tomáš ještě v mateřské.

Nechtěla jsem jim suplovat matku, věděla jsem, že potřebují mít oporu. Začala jsem se o ně přirozeně starat, vařit, prát, pomáhat s domácími úkoly. Dělala jsem všechno, co bych udělala pro své vlastní děti. Vždycky jsem si přála mít rodinu, a takto jsem ji měla.

Láska k dětem

Tomáš začal chodit do školy, a tehdy se projevily jeho problémy se vztahy s ostatními dětmi. Byl jiný, introvertní. Anička na tom byla trochu lépe, ale i ona měla svoje temné chvíle.

I když jsme měli hezký vztah, někdy to také nebylo snadné, zejména když přišla puberta. Ale brala jsem to tak, že s tím bojují všichni rodiče. Věděla jsem, že musím být trpělivá. Učila jsem je, jak se postavit k životu a problémům. Byla jsem tu pro ně vždy.

A učila jsem je, že rodina plná lásky je největší oporou. Kam se toto všechno ztratilo? Jarda byl skvělý muž. Měli jsme šťastnou domácnost. Moc si vážil toho, jak jsem přijala jeho děti, a stejně jako já si naivně myslel, že děti přijaly i mě.

Jenže pak přišla ta chvíle, která vše změnila. Onemocněl. Lékaři nám nedávali moc naděje. A já se snažila být silná, snažila jsem se držet nad vodou nejen sebe, ale i děti, které sotva dospěly.

Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je musím chránit. Ale když Jaroslav zemřel, něco se změnilo. Děti to vzaly těžce a jako kdyby se mi vzdálily.

Vzpomínky a změny

Najednou jako kdyby veškerá jejich vděčnost, kterou jsem kdysi vnímala, zmizela. Jakoby ten vztah, který jsme spolu budovaly, byl najednou bez hodnoty, lásky a opory. Když na to dnes vzpomínám, cítím jakési prázdno. Bylo to tak vždy? Neměly mne rády? Proč mě opustily, když jsem je já milovala?

První náznaky problémů

Kdyby to ale byl jen odstup. Tomáš začal ignorovat veškeré moje pokusy o komunikaci, Anička dělala to samé. Vzpomínky na dobu, kdy jsme byli rodina, byly čím dál víc vzdálené. Bolelo to. A já věděla, že něco není v pořádku.

Vůbec jsem nerozuměla tomu, co se stalo, co jsem udělala špatně. Po několika měsících se jejich chování začalo stupňovat v útoky.

Měli vlastní názory na to, jak by měl vypadat dům, který jsme pořídili my s jejich otcem. Nejevili o mne zájem, ale chtěli mi mluvit do domu? Ano, protože bohužel na něj měli nárok.

Osamění a ztráta

Někdy se jejich vztah zlepšil. Jenže to bylo v případě, kdy byla potřeba pomoc, což jsem tehdy nevnímala. Pak se zas Anička a Tomáš neozvali. Nebo jen rýpali kolem domu. A takhle to šlo roky. Co si o mně mysleli, mi nikdy neřekli.

Cítila jsem se opuštěná ve vlastním domě, kdy jsem se i bála, co oni dva vymyslí. Nikdy by mne nenapadlo si například sjednat dohodu o věcném břemenu, aby mne děti mého muže, které jsem vychovala, nevyhnaly.

Uvědomila jsem si, že už nejsem součástí jejich světa. Odešel jejich otec a zničila se vazba i mezi námi. A to je snad to nejhorší, co rodič může zažít. Ano, byla jsem jejich rodič, když jsem jim dala vše. Oni mi mé „vše“ chtěli vzít.

A pak přišel ten okamžik, který jsem nečekala. Děti se rozhodly, že je čas na změnu. Chtěly prodat dům. Nezajímalo je, že nemám kam jít. Tomáš mi cynicky řekl, ať je vyplatím. Věděl, že na to nemám. Nechtěla jsem opustit domov, který jsem pomáhala vytvářet.

Můj domov byl pryč

Zázemí, jež pro mě bylo symbolem lásky, kterou jsem vkládala do každého dne. A jednoho dne, když jsem se vrátila domů, jsem našla poloprázdnou ložnici, ve které jsme s Jaroslavem spali. I další místnosti byly ochuzené o různé věci.

Už jsem se rozčílila a zavolala jsem Tomášovi. Pak Aničce. Oba mi jen suše řekli, že to byly jejich věci. Mohla jsem se bránit.

Jenže po zavolání na policii a uvědomění si toho, kolik času a peněz by mi sebraly tahanice, kdy by výsledek byl nejistý, jsem se cítila vyčerpaná.

Odchod z domu

Musela jsem odejít. Děti, které jsem vychovávala, které jsem měla ráda jako své vlastní, se změnily. Obě jen utrousily, že to pro mne bude lepší, že bych to ve svém věku stejně nezvládala. Namítla jsem, že v jiných rodinách děti pomohou starým rodičům.

A tehdy ta věta zazněla. „Ale my nejsme tvoje vlastní.“ To řekla Anička. Neměla jsem sílu se zeptat, jestli pro ni ty roky nic neznamenaly. Bála jsem se odpovědi, ačkoli bych ji chtěla znát.

Alena T. (75), Brno

Související články
3 minuty čtení
Kdysi jsem měla úplně obyčejný život, na který dnes vzpomínám jako na něco, co patřilo někomu jinému. Srazilo mě auto a já přišla o vše. Pracovala jsem jako květinářka a každý den jsem vázala květiny. Byla to práce, kterou jsem milovala. Každá kytice měla svůj příběh, každá kombinace barev mi dávala smysl. Lidé si ode mě odnášeli radost a já měla pocit, že dělám něco krásného a užitečného. Vedl
4 minuty čtení
Věřila jsem, že po letech samoty jsem konečně našla štěstí v náruči nového muže. Jenže můj desetiletý syn to nesl těžce. Myslela jsem si, že život samoživitelky bude jen nekonečným kolotočem povinností a osamělých večerů. Když jsem potkala Tomáše, měla jsem pocit, jako by se na mě po dlouhé zimě konečně usmálo slunce. Nevšimla jsem si však, že stín, který náš vztah vrhal, dopadal přímo na to ne
3 minuty čtení
Netoužila jsem po muži, ovšem kamarád mi nevadil. Dnes se bojím věřit komukoli. Zbyněk byl muž, který se do naší čtvrti přistěhoval. Byli jsme tam starousedlíci, znali jsme se, takže jsme mezi sebe jen tak někoho nepustili. Ale Zbyněk byl šarmantní vdovec, všechny si nás získal. Bavil všechny, byl pozorný, ovšem vycítil, že všichni mají své blízké, rodiny. Až na jednu osobu. Na mě. Takže se na
5 minut čtení
Je to klišé. Studentka zamilovaná do učitele. Jenže nikdo neví, jaké problémy přijdou, když se to stane. Lidé nepřejí a dělají podrazy. Vždy jsem se zajímala o biologii. Když jsem byla ve třeťáku na gymplu, nastoupil k nám mladý učitel. Byl hned po škole, takže zapálený do své práce. A neviděl problém v tom, když se někdo zajímal více o předmět, aby mu více ukázal. Abych třeba mohla na biologic
3 minuty čtení
Můj rodný dům mi přirostl k srdci. Tak moc jsem na něm lpěla, až mám pocit, jestli jsem tím nepřivolala ty šílené tragédie v mém životě. Dívám se na to místo. Tam, kde jsem měla kotvu. Nedobytné zázemí. Najednou tu není. Jako by všechno sfoukl vítr spolu s prachem sutin domu, který jsem začala nenávidět. Šlo o útulný domeček. Prvorepubliková stavba, která patřila prarodičům, vešli jsme se tam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vyzval mě k tanci a rozzářil mi život
skutecnepribehy.cz
Vyzval mě k tanci a rozzářil mi život
Bývalý manžel mi utekl s mladší ženou, což mělo na mé sebevědomí zdrcující vliv. A pak se najednou objevil kdosi, kdo o mě měl zájem. Na synovu svatbu bych se bývala nesmírně těšila, protože jsem si ji velice přála. Jenže znáte chlapy, odkládal ji a odkládal, až jsem se děsila, že to jeho děvče ztratí trpělivost a pošle ho k vodě.
Radiace je neodradila, vlkům se v okolí Černobylu nebývale daří
21stoleti.cz
Radiace je neodradila, vlkům se v okolí Černobylu nebývale daří
Dne 26. dubna 2026 uběhlo 40 let od katastrofální exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černobyl poblíž města Pripjať na Ukrajině. Ze zamořené oblasti o rozloze 4 200 km2, pokrytých rezervacemi, s
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
epochanacestach.cz
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
Německo upevňuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších evropských turistických destinací. Nejnovější kulturní projekty, otevření inovativních muzeí a velkolepé rekonstrukce historických památek přitahují návštěvníky z celého světa. V nadcházejících měsících se zde propojí kultura, historie i moderní zážitky do jedinečné nabídky turistických míst – přinášíme jejich výběr. Po přibližně pětileté přestavbě se koncem května nebo začátkem
Champagne jako životní styl: v Praze vzniklo místo, které mění pohled na bublinky
iluxus.cz
Champagne jako životní styl: v Praze vzniklo místo, které mění pohled na bublinky
Praha získala podnik, který na domácí gastronomické scéně dosud chyběl. V samém srdci metropole vznikl první Champagne bar v České republice – prostor zasvěcený výhradně vínům z oblasti Champagne. Bez
Grilovaný sýr halloumi s rukolou
tisicereceptu.cz
Grilovaný sýr halloumi s rukolou
Kdo nemá rád rukolu, je vhodné místo ní použít baby špenát. Suroviny 2 ks halloumi sýru nakrájeného na plátky cca 1,5 cm rukola několik cherry rajčat 1 citron olivový olej Postup Gril n
Největší lháři podle hvězd
nejsemsama.cz
Největší lháři podle hvězd
Někteří lžou jako o život, jiní pravdu obalují do cukrové polevy a najdou se i tací, co mlčí a nechávají vás jen hádat. Každý má svůj styl, jak se vyhnout pravdě, a my vám teď prozradíme, kdo z nich umí lhát na jedničku. Beran (21. 3. – 20. 4.) S Beranem je i lež strhující dobrodružství na plný plyn. Lže rychle, spontánně a bez výčitek. Pravdu stihne
Šokující cesta čokolády dějinami: Kakaové boby se padělaly, mléčná varianta vznikla náhodou
epochaplus.cz
Šokující cesta čokolády dějinami: Kakaové boby se padělaly, mléčná varianta vznikla náhodou
Čokoláda dnes působí jako samozřejmost, sladká odměna po obědě, rychlá útěcha i „lék na špatný den“. Jenže její historie je mnohem divnější, drsnější a překvapivější, než by se zdálo. V některých obdobích byla penězi, v jiných léčivem a jindy zase nápojem, který by dnešní člověk možná vůbec nedokázal vypít. Mayové a Aztékové nepovažují kakao za
Užijte si jaro v plném zdraví
epochalnisvet.cz
Užijte si jaro v plném zdraví
Již 4 hodiny svižných procházek za týden nás chrání před osteoporózou a tím i před zlomeninami kyčlí. Navíc dochází díky působení slunečního svitu i k povzbuzení organismu k produkci vitaminu D.   Co potřebují vaše kosti a klouby… Trpělivě nás nosí po celý život. Umožňují nám vyskočit radostí, doběhnout autobus nebo jezdit na lyžích. Můžeme něco udělat
Macocha, propast, která mlčí hlasem smrti a pamatuje víc, než je člověk ochoten unést
enigmaplus.cz
Macocha, propast, která mlčí hlasem smrti a pamatuje víc, než je člověk ochoten unést
Macocha v Moravském krasu nepůsobí jenom jako geologický úkaz. Když stojíte na vyhlídce a díváte se dolů do tmy, máte pocit, že propast dýchá. Místní říkají, že tady země „pamatuje víc, než by měla“.
Vztahem Moniky Hilmerové otřásá nevěra?
nasehvezdy.cz
Vztahem Moniky Hilmerové otřásá nevěra?
Jedna z nejkrásnějších slovenských hereček Monika Hilmerová (51) září v seriálu Odznak Vysočina. Její manželství s choreografem Jaroslavem Bekrem (53) bývá dáváno za příklad dlouhodobě fungujícího par
Přivedl císaře do neštěstí namyšlený eunuch?
historyplus.cz
Přivedl císaře do neštěstí namyšlený eunuch?
Mají oči a uši všude. Eunuchové doprovázejí čínské císaře už v dobách prvních panovnických dynastií. V některých obdobích se jim daří hůř, jindy líp. Jejich doslova zlatá éra nastává za vlády Mingů, kdy se jich u dvora běžně pohybuje několik desítek tisíc. Kastrací k lepšímu životu Kastrace u čínských eunuchů spočívá v odříznutí penisu i