Tvářila se jako moje nejlepší přítelkyně a udělala, co mi na očích viděla. Dokonce mi i půjčila peníze na plastiku, abych se manželovi zase líbila.
Nikdo by mi nevěřil, jak dokázala být zlá. Vždyť jsme se znaly od školních let a sdílely spolu veškerá tajemství! A nebylo jich málo. Ona měla první dítě s jiným mužem než s manželem, a ten se o tom nesměl nikdy dozvědět.
Zametala stopy
Otěhotněla krátce před naplánovanou svatbou, na přihlouplém večírku, co se podle amerického vzoru koná jako rozlučka se svobodou. Ten snad nikdy nedopadne dobře. Helena se opila a skončila v posteli nějakého kamaráda. Byla z toho úplně vykolejená.
Nevěděla, co dělat. Přiznat se a zůstat svobodnou matkou? Ten její úlet byl jen na jednu noc. Žádná další láska z toho nehrozila. Tak si nakonec vzala toho, s kým to všechno tak dlouho plánovala. Svého současného manžela, nyní pěkného paroháče.
Jen kvůli tomu, co se stalo, chtěla rychle druhé a třetí dítě, aby neměl čas po něčem pátrat a byl si jistý její absolutní věrností. On si jistý byl, ale jinak byl opak pravdou. Zahýbala mu vlastně pořád a já jsem se jí skoro ani nedivila.
Byl divný, ale bohatý
Byl to takový divný patron. Vystudované měl dvě vysoké školy a peníze vydělal za nějaké zlepšováky či vynálezy, či co. Ale do normálního života se moc nehodil. Jeho jedinou kladnou vlastností bylo konto.
Měl ho opravdu vysoké a netrpěl nějakou chorobnou lakotou. To proto, že o tak přízemní věci, jako jsou peníze, se vůbec nezajímal. Heleně dopřál, na co si vzpomněla, a ona si vymýšlela kdeco. Od zlata, dovolených až po svoje vlastní luxusní auto.
A taky si pořídila nový dům se zahradou a bazénem. Nestačila jsem zírat! K tomu chodila moc pěkně a vkusně oblečená, to jsem musela uznat. Občas jsem po ní něco i zdědila.
Pohrdala mnou
Měla jsem se stydět, bylo to takové trochu ponižující, ale odolejte kozačkám, které měla na noze všeho všudy dvakrát, než zjistila, že ji tlačí palce. Nebo koženému saku, které neoblékla ven vůbec, protože ji údajně dělalo tlustší.
Nebyla to pravda, ale já jí to nevyvracela, byla bych sama proti sobě. „Přece nebudu jako ty blbky, co rozvážejí děti po městě v nějaké staré rachotině,“ řekla, když hovořila o svém novém autu. Smála se opovržlivě.
Koukala na mě tak nějak divně, jako že tím myslí i mě. No, já měla svoji rachotinu ráda, i tak byla nad náš rozpočet. Ale přednost jsem dala té svojí plastice, protože jsem měla v poslední době pocit, že už o mě manžel nestojí tak jako dřív.
Byla to ona, jeho milenka
„Dneska ne, jsem unavený, bolí mě hlava, mám starosti, přejedl jsem se, chci si číst…“ slýchávala jsem každý večer, když jsem se před ním promenádovala v nové krajkové noční košilce. Dokonce jsem si pořídila i drahý parfém, jen pro něho!
Byla mi čím dál víc podezřelá ta jeho lhostejnost, a tak jsem ho začala sledovat a kontrolovat. Bohužel, moje ostražitost přinesla plody v podobě poznání. On mi byl nevěrný s Helenou, tou mojí kamarádkou!
Nebylo tak moc těžké na to přijít, stačilo si přečíst jejich SMS v mobilu. Samé zamilované větičky! Nemohla jsem tomu uvěřit. Vždyť to byla ona, které jsem se svěřovala se svými obavami. Ona, která mě utěšovala, a ona, která mi půjčila na operaci prsou.
Změnila jsem plán
Vjel do mě vztek. Chuť na pomstu a naprosté zničení! Šla jsem za tím jejím intelektuálem a všechno mu řekla. Že jeho syn není jeho. Dokonce jsem mu dala i kontakt na laboratoř, kde mu udělají genetické testy. Hned tam odeslal sliny a sepsal žádost o rozvod.
Dotklo se ho to, a já se mu nedivila. Hned potom jsem šla k ní do zaměstnání a tam vše řekla jejím kolegům. Aby si na ni dávali pozor! Hřáli si na srdci hada, to bylo jasné. A nakonec jsem roztrhala potvrzení, že mi půjčila na ta prsa.
Ona ho měla samozřejmě taky, ale bylo mi to jedno. Klidně ať se soudí. Všechno zapřu, bude trvat mnoho let, než se něčeho domůže! Doma jsem chtěla zabalit manželovi kufry, ale potom jsem si to rozmyslela.
Už si ho hlídám
Když se vrátil z práce, dělala jsem, že se nic nestalo. Samozřejmě, že už všechno věděl od Heleny. Ale o to víc byl mojí reakcí překvapený.
„Přeháněla co? Jako vždycky ti lhala. Ano, byla jsem za ní, ale jen proto, že vám nechci stát v cestě. Klidně ať si tě nechá!“ řekla jsem mu, a než se stačil nadechnout k odpovědi, pokračovala jsem:
„Ona lže všem. Je snad nemocná, či co. Prý i tebe měla jen na povyražení. Už má dalšího. Mladšího a výkonnějšího!“ To bylo pro mého manžela něco! Konečně se naštval.
Práskl dveřmi a byl pryč. Čekala jsem, co se stane, ale nestalo se vlastně vůbec nic. Dostala jsem kytku a omluvu. A taky nové auto. Zůstal u mě a já si ho náležitě hlídám!
Karla P. (58), Litvínov
