Domů     Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
7 minut čtení

Kdysi dávno, už před mnoha lety, jsem se bláznivě zamilovala do cizince, i přesto, že jsem byla vdaná a měla jsem dvě děti. Moje láska byla ale silnější a já spálila všechny mosty.

Byla jsem mladá a moje hormony se nedaly rozumem ovlivnit. Nic nepomohl ani fakt, že už jsem v té době měla manžela a dvě děti. Dost jsem si pospíšila, jako všichni. Tehdy bylo běžné, že se dívky vdávaly brzy. Svého manžela jsem potkala, když mi bylo osmnáct.

Doma jsem moc šťastná nebyla a on se pro mne najednou stal úplně vším. I on měl své dětství pohnuté, tak jsme se našli jako dvě zraněné duše. O tom v podstatě byl náš vztah.

Foukali jsme si na bolístky z dětství a úplně jsme přehlédli, že se k sobě absolutně nehodíme. Já jsem od přírody zrychlená, zatímco můj manžel byl totálně zpomalený. Než on dořekl myšlenku, já ji měla zrealizovanou.

Dohromady nám to neladilo

Časem bylo jasné, že se vzájemně jen nervujeme. On vedle mě zpomaloval, brzdil, až téměř couval, a já zase zrychlovala, až jsem předbíhala sama sebe. Kvůli dětem, které jsme měli krátce po sobě hned dvě, jsme se ale snažili v manželství setrvat.

Navíc se rozvody tenkrát moc nenosily a hrozilo v případě rozvodu věčné zatracení v celé rodině. Sousedky by nás pomluvily, nit by na nás nezůstala suchá. To se prostě nedalo, taková to byla doba. Tak jsem se snažila vše nějak zvládnout.

Ale hledala jsem útěchu v náručí jiných mužů, čímž jsem si svůj život jen více komplikovala.

Špatné řešení

Můj manžel byl zase zcela ztracen ve svém světě a byť jsme se asi stále milovali, soužití bylo nemožné. A tak se stalo, co se stát muselo. Zamilovala jsem se až po uši do jiného. Ta láska byla pohlcující, spalující a zcela mi zatemnila mozek.

Úplně jsem tenkrát ztratila soudnost i zdravý rozum a nebylo v ničí moci zastavit mě, abych si nezničila život. A co hůř, abych ho nezničila i svým blízkým, a především svým vlastním dětem.

Vlastně dodnes nechápu své rozhodnutí a zdá se mi, jako bych přemýšlela o jiné osobě. Prostě se nepoznávám.

Udělala jsem tlustou čáru

Ale tehdy jsem se jednoduše rozhodla! Spálila jsem mosty, odletěla s novou láskou za moře a začala tam docela jiný život.

Začátky v cizině, která mi byla kulturně cizí, nebyly snadné, ale můj milovaný mě ve všem podpořil, porozuměla jsem si i s jeho rodinou a po čase jsem se tam začala cítit jako doma.

Chodila jsem do školy, perfektně se naučila jazyk, našla si skvělou práci, která mě velmi bavila. Jediné, co mě trápilo a bolelo u srdce, bylo, že jsem ztratila kontakt se svými dětmi.

Ani rozvod se nekonal

Celá má rodina mne za trest zcela odřízla, vymazala mě ze života. Mé dopisy mi chodily zpět neotevřené, tenkrát se totiž ještě psaly dopisy a posílaly se poštou. Čekala jsem na každou odpověď vždy velmi dlouho a o to víc byla zklamaná, když žádná nepřišla.

Můj manžel mi pochopitelně mou zradu nikdy neodpustil, a stejně tak to bylo i s rodiči a pochopitelně i s mými dětmi. Manžel nereagoval ani tehdy, když jsem chtěla řešit rozvod, takže jsme nikdy rozvedeni nebyli.

Zmizela jsem z jejich života a oni se s tím všichni vyrovnali po svém. Nebo jsem si to tehdy alespoň namlouvala, asi abych ulevila svému svědomí.

Abych si nemusela přiznat, že jako matka jsem naprosto selhala, že zosobňuji vše, co je ve společnosti zapovězené – tedy krkavčí matku, která opustila své děti kvůli chlapovi. Pro ně jsem zcela logicky umřela.

Chyběly mi čím dál víc

Když u mě opadla první vášeň a zahlcení láskou a já si začala uvědomovat realitu, zkoušela jsem exmanžela i děti kontaktovat, ale nikdy žádná odpověď nepřišla. Po čase jsem se s tím vyrovnala, bohužel jsem tak ztratila možnost být matkou a vychovávat své děti.

S novým mužem se nám nikdy nepovedlo stát se rodiči a také jsme se nemohli vzít, protože já už vdaná byla. Přesto jsme spolu žili v krásném, harmonickém vztahu, který nebyl sice bez mráčků, ale byl velmi naplněný a spokojený.

Měli jsme přátele, žili jsme jako rodina a nikomu nevadilo, že nejsme sezdaní. Tam se to tak nebralo, žila jsem v zemi, která nebyla tak zaťatá a lidé si spíše fandili, než aby si záviděli. Cítila jsem se skvěle, i přes občasné výčitky svědomí, které se ozvaly.

To jsem pak napsala další dopis k nám domů a napjatě čekala, zda někdo odpoví. Doufala jsem, že se to jednou stane. Ale nikdy se nikdo neozval. Pak ale můj milovaný muž onemocněl a po delší nemoci a spoustě trápení bohužel zemřel.

Najednou mi to došlo

Najednou jsem cítila jakési vzduchoprázdno. Lidé, kteří byli kolem mne, se nezměnili, ale já se najednou začala cítit zvláštně.

Ocitla jsem se tak v zemi, kde jsem se nenarodila, ale kde jsem zapustila kořeny, obklopena novou rodinou a přáteli, ale přesto tak hrozně sama.

Navíc mě do té doby ani nenapadlo řešit dědictví, tak jsem přišla i o střechu nad hlavou a byla jsem odkázána na dobrou vůli manželovy rodiny.

Návrat byl sázkou

Znova na mě padla touha potkat se po tak dlouhé době se svými dětmi a pokusit se navázat zpřetrhané vztahy. Koupila jsem si letenku a odletěla do své bývalé vlasti.

Dalo mi to přece jen dost pátrání, ale přece jen se mi nakonec podařilo zjistit, kde má oficiální rodina bydlí. Moji rodiče už byli po smrti a manžel s dětmi přesídlili do jiného města.

Alespoň mi to nakonec prozradila teta mého stále ještě manžela, kterou jsem kontaktovala a která, sama také matka, pochopila mé rozpoložení a držela mi palce, aby se mnou děti alespoň ztratily slovo. Nebyla si ale jistá, jak mě přijmou.

Nečekaná ztráta

Bohužel mi také sdělila, že jejich otec je po smrti. K mému velkému údivu mě tato zpráva také zasáhla. Nějak mě bodlo u srdce, přece jen mi jeho osud nebyl lhostejný. Prý už si nikdy žádnou další ženu nenašel.

Nikdy se s mojí zradou nevyrovnal, ale našim dětem byl prý skvělým otcem a dědečkem vnoučatům, o kterých já ani nevěděla. Začala jsem u dcery, která už má svou rodinu a děti. Ta mě ale ani nepustila přes práh.

Dívala se na mě chladnýma očima a prohlásila, že jsem jí i bratrovi zničila dětství a že mi to nikdy neodpustí. Nemám prý počítat s tím, že někdy uvidím svá vnoučata. Nechce je prý zbytečně stresovat.

Neopomněla mi také vyčíst, že její otec už je také po smrti, a dle jejího názoru to je jenom moje vina, protože se kvůli mně utrápil, a že za jeho smrtí je to, jak jsem se kdysi zachovala.

Mateřské pouto nezklamalo

Se synem jsem se setkala raději na neutrální půdě, souhlasil, že zajdeme na kávu. Byl mnohem méně konfrontační než jeho sestra, ale i tak jsem cítila, že jsem pro něj cizí ženská a že se na mě stále zlobí.

Zatímco on po vstupu do kavárny bloudil očima po všech ženách, které zde byly, a svou matku nepoznal, já hned cítila, že je to můj chlapeček…

Budu mít šanci to napravit?

Vyrostl z něho krásný a úspěšný mladý muž, velmi podobný svému otci. Cítila jsem velkou hrdost, i když jsem na ni nejspíš neměla žádné právo. Najednou se mi začaly jasně vybavovat okamžiky s dětmi.

Z dob jejich narození, z prvních měsíců jejich života i chvíle, kdy jsme slavili jejich první narozeniny. Co jsem to udělala? Domů jsem se vrátila s očima opuchlýma a rudýma od pláče.

Slíbila jsem si ale, že to nevzdám a že zkusím najít cestu ke své zpackané minulosti. Budu mít ale šanci?

Blanka N. (65), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Manželova zrada těžce otřásla naším vztahem. Pak jsem mu odpustila, vždyť jsem čekala druhé dítě. Vzápětí přišel další šok. Tohle bych v těhotenství nepřála žádné ženě. Čekali jsme druhé dítě, na které se těšila i naše prvorozená holčička Magda. Netušila jsem, jaká katastrofa se na naši zdánlivě spořádanou rodinku řítí. Byla jsem ještě mladá a naivní. Ukázalo se, že manželovi souběžně porodí dí
5 minut čtení
Všimla jsem si toho hned, jak jsem vstala. Vzduch v kuchyni měl jinou vůni. Nešlo o to, že by někdo něco vařil. Spíš jakoby se něco pohnulo uvnitř mě. Udělala jsem si kávu jako každý den. Dvakrát zamíchat, jedno kolečko lžičkou kolem šálku, lehké poklepání o okraj. Moje rituály mi pomáhaly držet svět pohromadě. Ale to ráno něco nehrálo. Po letech samoty, po tolika tichých dnech, jsem si uvědomi
3 minuty čtení
Našla jsem ho náhodou. Ležel ve starém receptáři mezi listy o tvarohových buchtách a zavařenině z angreštu. Byl to dopis. Od ní, mé sestry. Bez obálky, bez podpisu. Ale rukopis jsem poznala okamžitě. Byl její, psala kulatým, čitelným písmem, jako by chtěla, aby se jí rozumělo i v těch nejzapeklitějších větách. Četla jsem pomalu slovo po slovu, jako bych se bála, že se písmena rozutečou. A každé
3 minuty čtení
Byla jsem vždycky tak vyrovnaná a rozumná! Jenže pak přišla tragédie, se kterou jsem se nedokázala vyrovnat jinak, než pitím. Bylo mi čtyřicet a už jsem v dítě ani nedou­fala. Říkala jsem si, že jsme s mým mužem Tomášem čekali moc dlouho. Oba jsme chtěli vystudovat vysokou školu a pak se hmotně zajistit. Pak se mi ale už nedařilo otěhotnět. Ale nakonec se stal zázrak a narodila se Kristýnka. Vš
2 minuty čtení
Babičku Milušku měl každý rád. S velkou láskou se starala o lidi, zvířata i svou zahrádku. Když zemřela, všechny rostliny uvadly a i nebe plakalo. Byla vždy usměvavá, plná radosti a životního optimismu. Babičku Milušku musel milovat každý, lidé i zvířata. Na dvorku měla kromě dalšího zvířectva vždycky i několik toulavých koček, které se spokojeně vyvalovaly a ona je láskyplně krmila a pečovala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhadný Seusův poklad: Kdo zavraždil jeho objevitele?
enigmaplus.cz
Záhadný Seusův poklad: Kdo zavraždil jeho objevitele?
Jako Seusův poklad je označována kolekce stříbrných předmětů z pozdní římské doby, která je nyní uložena v muzeu v maďarské Budapešti. Zároveň se však jedná o velmi kontroverzní téma, které je spojová
Issey Miyake L’Eau d’Issey: Síla živlů, která ožívá ve vůni
iluxus.cz
Issey Miyake L’Eau d’Issey: Síla živlů, která ožívá ve vůni
Před více než třiceti lety se japonský vizionář Issey Miyake rozhodl zachytit podstatu živé přírody a proměnit ji ve vůni. Výsledkem byla kultovní L’Eau d’Issey Pour Homme – vůně inspirovaná dynamikou
Poctivý guláš s mrkví
tisicereceptu.cz
Poctivý guláš s mrkví
Při přípravě guláše se nemusíte bát občas zaimprovizovat. Co takhle guláš s mrkví? Suroviny na 8 porcí 2 lžíce slunečnicového oleje 1 kg libového hovězího masa 2 velké cibule 10 mrkví 2 lžíc
Opustil Solaříkovou v nejtěžší chvíli?
nasehvezdy.cz
Opustil Solaříkovou v nejtěžší chvíli?
Nové fotky z karlovarského festivalu vyvolaly spekulace o tom, zda není herečka Patricie Solaříková (36) těhotná. Je jí ale její partner Alex Grigoriev (35) dostatečnou oporou? Tak moc chtěla oslni
Kynutý makový štrůdl
nejsemsama.cz
Kynutý makový štrůdl
Makový štrůdl je ideální dezert pro milovníky máku a tradičních chutí. Ingredience: ● 500 g hladké mouky ● 250 ml mléka ● 100 g cukru ● 50 g másla ● 2 žloutky ● 20 g droždí ● špetka soli ● 200 g mletého máku ● 150 ml mléka ● 2 lžíce medu ● vanilkový cukr Postup: Připravte kvásek z trochy vlažného mléka, lžíce cukru a droždí. Nechte vzejít. V míse smíchejte mouku, cukr, sůl, žloutky, rozpuštěné máslo
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Záhadný poklad slavkovského bojiště: Kdy se ho podaří najít?
epochanacestach.cz
Záhadný poklad slavkovského bojiště: Kdy se ho podaří najít?
Když se v roce 1805 schylovalo k „bitvě tří císařů“, překvapená ruská armáda zvolila jediné možné řešení, jak stoprocentně uchránit svou pokladnu před francouzským nepřítelem. Tajně ji zakopala na neoznačeném místě na bojišti. Poklad je tam prý dodnes a tak vznikla legenda o slavkovském pokladu, který dodnes nedá badatelům spát. Asi dvanáct sudů se zlatem
Věznice Spandau: Končí v ní vojáci, odpůrci režimu a nacističtí pohlaváři
epochaplus.cz
Věznice Spandau: Končí v ní vojáci, odpůrci režimu a nacističtí pohlaváři
Hodiny ukazují šest hodin ráno, a to znamená budíček. V následujících minutách mají odsouzenci čas na hygienu a úklid cely. Poté snídaně, práce na zahradě, oběd, práce, večeře a konečně volno. A tak to jde den co den. Pokud by někdejší vězni vstali z mrtvých a chtěli se podívat, kde kdysi zažívali odloučení od svobody, pořádně by
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Rumunského playboye si jako loutku vodila Rudá královna
epochalnisvet.cz
Rumunského playboye si jako loutku vodila Rudá královna
Rumunský korunní princ Karel je už od mládí velký bouřlivák. Večírky, pití, ženy. Ne nadarmo se mu přezdívá „Princ playboy“.   Nesrovná ho ani vojna, jak se domnívá jeho zoufalý otec Ferdinand I. Rumunský (1865–1927), který ho v roce 1913 pošle k pruskému regimentu. Od něj ale Karel (1893–1953) zběhne a v ukrajinské Oděse se tajně ožení se
Díky babiččině dobré radě jsem zase zdravá
skutecnepribehy.cz
Díky babiččině dobré radě jsem zase zdravá
Na kouzla jsem nikdy nevěřila. Když ale přišla ta těžká chvíle, objevila se mi ve snu babička, aby mi řekla, že na půdě schovala poklad. Svou knihu, plnou moudrých rad. Takové těžké období čeká asi každého. Někoho potká dříve, jiného později. Zdraví nás jednoho dne prostě zradí. Mě to ale postihlo dříve, než jsem čekala.
Když krása zabíjí! Plži z Kuby umírají kvůli pestrobarevným ulitám
21stoleti.cz
Když krása zabíjí! Plži z Kuby umírají kvůli pestrobarevným ulitám
Je na ně skutečně úchvatný pohled. Stromoví plži rodu Polymita z východní Kuby mají ulity, hrající různými barvami v různých vzorech. Proč tomu tak je? To je pro vědce záhada. Záhadou ovšem není, proč