Domů     Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
7 minut čtení

Kdysi dávno, už před mnoha lety, jsem se bláznivě zamilovala do cizince, i přesto, že jsem byla vdaná a měla jsem dvě děti. Moje láska byla ale silnější a já spálila všechny mosty.

Byla jsem mladá a moje hormony se nedaly rozumem ovlivnit. Nic nepomohl ani fakt, že už jsem v té době měla manžela a dvě děti. Dost jsem si pospíšila, jako všichni. Tehdy bylo běžné, že se dívky vdávaly brzy. Svého manžela jsem potkala, když mi bylo osmnáct.

Doma jsem moc šťastná nebyla a on se pro mne najednou stal úplně vším. I on měl své dětství pohnuté, tak jsme se našli jako dvě zraněné duše. O tom v podstatě byl náš vztah.

Foukali jsme si na bolístky z dětství a úplně jsme přehlédli, že se k sobě absolutně nehodíme. Já jsem od přírody zrychlená, zatímco můj manžel byl totálně zpomalený. Než on dořekl myšlenku, já ji měla zrealizovanou.

Dohromady nám to neladilo

Časem bylo jasné, že se vzájemně jen nervujeme. On vedle mě zpomaloval, brzdil, až téměř couval, a já zase zrychlovala, až jsem předbíhala sama sebe. Kvůli dětem, které jsme měli krátce po sobě hned dvě, jsme se ale snažili v manželství setrvat.

Navíc se rozvody tenkrát moc nenosily a hrozilo v případě rozvodu věčné zatracení v celé rodině. Sousedky by nás pomluvily, nit by na nás nezůstala suchá. To se prostě nedalo, taková to byla doba. Tak jsem se snažila vše nějak zvládnout.

Ale hledala jsem útěchu v náručí jiných mužů, čímž jsem si svůj život jen více komplikovala.

Špatné řešení

Můj manžel byl zase zcela ztracen ve svém světě a byť jsme se asi stále milovali, soužití bylo nemožné. A tak se stalo, co se stát muselo. Zamilovala jsem se až po uši do jiného. Ta láska byla pohlcující, spalující a zcela mi zatemnila mozek.

Úplně jsem tenkrát ztratila soudnost i zdravý rozum a nebylo v ničí moci zastavit mě, abych si nezničila život. A co hůř, abych ho nezničila i svým blízkým, a především svým vlastním dětem.

Vlastně dodnes nechápu své rozhodnutí a zdá se mi, jako bych přemýšlela o jiné osobě. Prostě se nepoznávám.

Udělala jsem tlustou čáru

Ale tehdy jsem se jednoduše rozhodla! Spálila jsem mosty, odletěla s novou láskou za moře a začala tam docela jiný život.

Začátky v cizině, která mi byla kulturně cizí, nebyly snadné, ale můj milovaný mě ve všem podpořil, porozuměla jsem si i s jeho rodinou a po čase jsem se tam začala cítit jako doma.

Chodila jsem do školy, perfektně se naučila jazyk, našla si skvělou práci, která mě velmi bavila. Jediné, co mě trápilo a bolelo u srdce, bylo, že jsem ztratila kontakt se svými dětmi.

Ani rozvod se nekonal

Celá má rodina mne za trest zcela odřízla, vymazala mě ze života. Mé dopisy mi chodily zpět neotevřené, tenkrát se totiž ještě psaly dopisy a posílaly se poštou. Čekala jsem na každou odpověď vždy velmi dlouho a o to víc byla zklamaná, když žádná nepřišla.

Můj manžel mi pochopitelně mou zradu nikdy neodpustil, a stejně tak to bylo i s rodiči a pochopitelně i s mými dětmi. Manžel nereagoval ani tehdy, když jsem chtěla řešit rozvod, takže jsme nikdy rozvedeni nebyli.

Zmizela jsem z jejich života a oni se s tím všichni vyrovnali po svém. Nebo jsem si to tehdy alespoň namlouvala, asi abych ulevila svému svědomí.

Abych si nemusela přiznat, že jako matka jsem naprosto selhala, že zosobňuji vše, co je ve společnosti zapovězené – tedy krkavčí matku, která opustila své děti kvůli chlapovi. Pro ně jsem zcela logicky umřela.

Chyběly mi čím dál víc

Když u mě opadla první vášeň a zahlcení láskou a já si začala uvědomovat realitu, zkoušela jsem exmanžela i děti kontaktovat, ale nikdy žádná odpověď nepřišla. Po čase jsem se s tím vyrovnala, bohužel jsem tak ztratila možnost být matkou a vychovávat své děti.

S novým mužem se nám nikdy nepovedlo stát se rodiči a také jsme se nemohli vzít, protože já už vdaná byla. Přesto jsme spolu žili v krásném, harmonickém vztahu, který nebyl sice bez mráčků, ale byl velmi naplněný a spokojený.

Měli jsme přátele, žili jsme jako rodina a nikomu nevadilo, že nejsme sezdaní. Tam se to tak nebralo, žila jsem v zemi, která nebyla tak zaťatá a lidé si spíše fandili, než aby si záviděli. Cítila jsem se skvěle, i přes občasné výčitky svědomí, které se ozvaly.

To jsem pak napsala další dopis k nám domů a napjatě čekala, zda někdo odpoví. Doufala jsem, že se to jednou stane. Ale nikdy se nikdo neozval. Pak ale můj milovaný muž onemocněl a po delší nemoci a spoustě trápení bohužel zemřel.

Najednou mi to došlo

Najednou jsem cítila jakési vzduchoprázdno. Lidé, kteří byli kolem mne, se nezměnili, ale já se najednou začala cítit zvláštně.

Ocitla jsem se tak v zemi, kde jsem se nenarodila, ale kde jsem zapustila kořeny, obklopena novou rodinou a přáteli, ale přesto tak hrozně sama.

Navíc mě do té doby ani nenapadlo řešit dědictví, tak jsem přišla i o střechu nad hlavou a byla jsem odkázána na dobrou vůli manželovy rodiny.

Návrat byl sázkou

Znova na mě padla touha potkat se po tak dlouhé době se svými dětmi a pokusit se navázat zpřetrhané vztahy. Koupila jsem si letenku a odletěla do své bývalé vlasti.

Dalo mi to přece jen dost pátrání, ale přece jen se mi nakonec podařilo zjistit, kde má oficiální rodina bydlí. Moji rodiče už byli po smrti a manžel s dětmi přesídlili do jiného města.

Alespoň mi to nakonec prozradila teta mého stále ještě manžela, kterou jsem kontaktovala a která, sama také matka, pochopila mé rozpoložení a držela mi palce, aby se mnou děti alespoň ztratily slovo. Nebyla si ale jistá, jak mě přijmou.

Nečekaná ztráta

Bohužel mi také sdělila, že jejich otec je po smrti. K mému velkému údivu mě tato zpráva také zasáhla. Nějak mě bodlo u srdce, přece jen mi jeho osud nebyl lhostejný. Prý už si nikdy žádnou další ženu nenašel.

Nikdy se s mojí zradou nevyrovnal, ale našim dětem byl prý skvělým otcem a dědečkem vnoučatům, o kterých já ani nevěděla. Začala jsem u dcery, která už má svou rodinu a děti. Ta mě ale ani nepustila přes práh.

Dívala se na mě chladnýma očima a prohlásila, že jsem jí i bratrovi zničila dětství a že mi to nikdy neodpustí. Nemám prý počítat s tím, že někdy uvidím svá vnoučata. Nechce je prý zbytečně stresovat.

Neopomněla mi také vyčíst, že její otec už je také po smrti, a dle jejího názoru to je jenom moje vina, protože se kvůli mně utrápil, a že za jeho smrtí je to, jak jsem se kdysi zachovala.

Mateřské pouto nezklamalo

Se synem jsem se setkala raději na neutrální půdě, souhlasil, že zajdeme na kávu. Byl mnohem méně konfrontační než jeho sestra, ale i tak jsem cítila, že jsem pro něj cizí ženská a že se na mě stále zlobí.

Zatímco on po vstupu do kavárny bloudil očima po všech ženách, které zde byly, a svou matku nepoznal, já hned cítila, že je to můj chlapeček…

Budu mít šanci to napravit?

Vyrostl z něho krásný a úspěšný mladý muž, velmi podobný svému otci. Cítila jsem velkou hrdost, i když jsem na ni nejspíš neměla žádné právo. Najednou se mi začaly jasně vybavovat okamžiky s dětmi.

Z dob jejich narození, z prvních měsíců jejich života i chvíle, kdy jsme slavili jejich první narozeniny. Co jsem to udělala? Domů jsem se vrátila s očima opuchlýma a rudýma od pláče.

Slíbila jsem si ale, že to nevzdám a že zkusím najít cestu ke své zpackané minulosti. Budu mít ale šanci?

Blanka N. (65), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Tolik bolesti a neštěstí naši rodinu provází. Nakonec jedna z nich zasáhla i to nejcennější, co jsem v životě měla. Mého syna. Když si vybavím rodinné příběhy, které se předávaly z generace na generaci, jsou plné smutku. Jedna prababička si vzala život, další prarodiče zahynuli při vážné autonehodě. Moje babička zase zemřela poté, co spolykala velké množství prášků na spaní. Dlouho jsem si říka
3 minuty čtení
Po rozvodu v pětapadesáti jsem byla přesvědčená, že už žádný nový vztah nepřijde. Ale objevil se úžasný muž. Jenže já mu nyní mohu být přítěží. Dlouho jsem žila sama a postupně se smiřovala s tím, že už to tak zůstane. Nakonec se ale ukázalo, že život může překvapit i později. Jenže teď stojím před těžkým rozhodnutím. Mám svému partnerovi říct pravdu? Pravdu o nemoci, kterou lékaři nedokážou vy
3 minuty čtení
Bydlela jsem jen s babičkou v malém venkovském baráčku, slepice někdy zabloudily i do kuchyně. Ale bylo mi tam náhodou dobře. Je to už dávno. Naši utekli do Rakouska v pevném přesvědčení, že dítě, tedy mě, za nimi československé úřady urychleně pošlou. Nevím, kdo jim to nakukal, třeba se to někdy doopravdy stalo, ale v našem případě to takhle nefungovalo. Zůstala jsem v Čechách, na krku babičce
4 minuty čtení
Nikdy bych si nemyslela, že skončím v domově důchodců. Ale stalo se to, a co bylo nejhorší, to byl fakt, že jsem tam narazila na někoho hodně zlého. Když jsem si podruhé zlomila nohu, která se ne a ne dát do pořádku, uznala jsem porážku. Sama to už nezvládám. Syn měl starosti se svou firmou, dcera léta žila s rodinou v Německu a já už nebyla schopná si sama dojít ani pro rohlíky. Domov důchodců
2 minuty čtení
Když mi dcera Tereza oznámila, že má práci, byly jsme obě nadšené. Netušily jsme, jak jí to zničí život. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Věřila jsem sama, že je dost schopná na to, aby si vybudovala pevné místo ve světě. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechá zatáhnout do něčeho, co ji bude pomalu stahovat ke dnu. Moje dcera byla rozvážná, slušná, až příliš důvěřivá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V coloradském městě duchů se nepřespává!
enigmaplus.cz
V coloradském městě duchů se nepřespává!
V americkém Coloradu se říká, že cesta do St. Elma, dávno opuštěného hornického městečka v pohoří Sawatch Range, je neobyčejně krásná, aby vyvážila temnou atmosféru, která na vás čeká v samotném měste
Zesměšnil Žižka s hrstkou husitů přesilu křižáků?
historyplus.cz
Zesměšnil Žižka s hrstkou husitů přesilu křižáků?
„Přímý útok na hradby nemá smysl!“ je přesvědčen Zikmund Lucemburský. Prahu chce dobýt jinak. Rozhodne se, že husity bráněné město vyhladoví. K tomu ale potřebuje dobýt Vítkov, kde Žižka vybudoval provizorní opevnění. „Odvedeme jejich pozornost a pak…,“ plánuje římský král.   Bez krveprolití to nejspíš nepůjde! Římský a uherský král Zikmund Lucemburský (1368–1437) počítá s tím,
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Co sexuální fantazie říkají o povaze? Studie má překvapivé odpovědi
21stoleti.cz
Co sexuální fantazie říkají o povaze? Studie má překvapivé odpovědi
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souv
Jak mu mám říct pravdu?
skutecnepribehy.cz
Jak mu mám říct pravdu?
Po rozvodu v pětapadesáti jsem byla přesvědčená, že už žádný nový vztah nepřijde. Ale objevil se úžasný muž. Jenže já mu nyní mohu být přítěží. Dlouho jsem žila sama a postupně se smiřovala s tím, že už to tak zůstane. Nakonec se ale ukázalo, že život může překvapit i později. Jenže teď stojím před těžkým rozhodnutím. Mám svému
Důvod rozvodu s Kubinou: Nasadila mu parohy?
nasehvezdy.cz
Důvod rozvodu s Kubinou: Nasadila mu parohy?
Pozadí rozvodu herce ze seriálu Kamarádi Ondřeje Kubiny (28) a jeho krásné Peruánky je možná pikantnější, než se zdálo! Povídá se, že obchodnice Claudie Katicsa Villena Medina de Kubina se zamilovala
Čajový sáček: Malý omyl, který zahájil revoluci v pití
epochaplus.cz
Čajový sáček: Malý omyl, který zahájil revoluci v pití
Nenápadný vynález, bez kterého si dnes mnoho lidí nedokáže představit ráno nebo dopolední či odpolední pauzu. Čajový sáček vzniká náhodou a právě díky tomuto omylu se pití čaje stává jednodušším, rychlejším a dostupnějším pro miliony lidí po celém světě. Píše se začátek 20. století a obchodník Thomas Sullivan z New Yorku hledá způsob, jak svým
Šmorn (trhanec)
nejsemsama.cz
Šmorn (trhanec)
Jde o tradiční sladké jídlo venkovských domácností, připomínající trhanec nebo císařský trhanec. Byl oblíbený jako rychlá sladká večeře či vydatná snídaně. Ingredience: 3 vejce 250 ml mléka 180 g polohrubé mouky 3 lžíce cukru špetka soli 30 g másla moučkový cukr rozinky (volitelné) Postup: Vejce rozšlehejte s cukrem a solí, přilijte mléko a postupně vmíchejte mouku, aby vzniklo hladké těsto. Na pánvi
Čokoládové čtverečky s ořechy
tisicereceptu.cz
Čokoládové čtverečky s ořechy
Luxusní čokoládový fudge se sekanými lískovými ořechy si zamilujete. Suroviny 450 g kvalitní hořké čokolády 400 ml kondenzovaného mléka Salko 300 g lískových ořechů 30 g másla 2 lžičky vanil
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
DS 3 Maison Sarah Lavoine, symbol umění života a dokonalosti francouzské technologie
iluxus.cz
DS 3 Maison Sarah Lavoine, symbol umění života a dokonalosti francouzské technologie
elegance, odvahy a znalostí. Tato nová kolekce představuje současnou a obnovenou vizi vytříbenosti: mladou, asertivní, inspirativní, a přitom hluboce věrnou identitě DS Automobiles a jedinečnému umění
Na barvách nešetřete
epochalnisvet.cz
Na barvách nešetřete
Podle odborníků děláme během malování několik chyb. Tou hlavní je, že okraje a rohy se liší od zbytku stěny. Jak tóny sladit?   Sice se traduje, že dnešní moderní barvy kocoury nedělají, ale není to tak úplně pravda. Hodně záleží na tom, jak velkou plochu malujete. Ty větší jsou na šmouhy náchylnější. Při bližším pohledu