Domů     Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
Odešla jsem od dětí kvůli své lásce
7 minut čtení

Kdysi dávno, už před mnoha lety, jsem se bláznivě zamilovala do cizince, i přesto, že jsem byla vdaná a měla jsem dvě děti. Moje láska byla ale silnější a já spálila všechny mosty.

Byla jsem mladá a moje hormony se nedaly rozumem ovlivnit. Nic nepomohl ani fakt, že už jsem v té době měla manžela a dvě děti. Dost jsem si pospíšila, jako všichni. Tehdy bylo běžné, že se dívky vdávaly brzy. Svého manžela jsem potkala, když mi bylo osmnáct.

Doma jsem moc šťastná nebyla a on se pro mne najednou stal úplně vším. I on měl své dětství pohnuté, tak jsme se našli jako dvě zraněné duše. O tom v podstatě byl náš vztah.

Foukali jsme si na bolístky z dětství a úplně jsme přehlédli, že se k sobě absolutně nehodíme. Já jsem od přírody zrychlená, zatímco můj manžel byl totálně zpomalený. Než on dořekl myšlenku, já ji měla zrealizovanou.

Dohromady nám to neladilo

Časem bylo jasné, že se vzájemně jen nervujeme. On vedle mě zpomaloval, brzdil, až téměř couval, a já zase zrychlovala, až jsem předbíhala sama sebe. Kvůli dětem, které jsme měli krátce po sobě hned dvě, jsme se ale snažili v manželství setrvat.

Navíc se rozvody tenkrát moc nenosily a hrozilo v případě rozvodu věčné zatracení v celé rodině. Sousedky by nás pomluvily, nit by na nás nezůstala suchá. To se prostě nedalo, taková to byla doba. Tak jsem se snažila vše nějak zvládnout.

Ale hledala jsem útěchu v náručí jiných mužů, čímž jsem si svůj život jen více komplikovala.

Špatné řešení

Můj manžel byl zase zcela ztracen ve svém světě a byť jsme se asi stále milovali, soužití bylo nemožné. A tak se stalo, co se stát muselo. Zamilovala jsem se až po uši do jiného. Ta láska byla pohlcující, spalující a zcela mi zatemnila mozek.

Úplně jsem tenkrát ztratila soudnost i zdravý rozum a nebylo v ničí moci zastavit mě, abych si nezničila život. A co hůř, abych ho nezničila i svým blízkým, a především svým vlastním dětem.

Vlastně dodnes nechápu své rozhodnutí a zdá se mi, jako bych přemýšlela o jiné osobě. Prostě se nepoznávám.

Udělala jsem tlustou čáru

Ale tehdy jsem se jednoduše rozhodla! Spálila jsem mosty, odletěla s novou láskou za moře a začala tam docela jiný život.

Začátky v cizině, která mi byla kulturně cizí, nebyly snadné, ale můj milovaný mě ve všem podpořil, porozuměla jsem si i s jeho rodinou a po čase jsem se tam začala cítit jako doma.

Chodila jsem do školy, perfektně se naučila jazyk, našla si skvělou práci, která mě velmi bavila. Jediné, co mě trápilo a bolelo u srdce, bylo, že jsem ztratila kontakt se svými dětmi.

Ani rozvod se nekonal

Celá má rodina mne za trest zcela odřízla, vymazala mě ze života. Mé dopisy mi chodily zpět neotevřené, tenkrát se totiž ještě psaly dopisy a posílaly se poštou. Čekala jsem na každou odpověď vždy velmi dlouho a o to víc byla zklamaná, když žádná nepřišla.

Můj manžel mi pochopitelně mou zradu nikdy neodpustil, a stejně tak to bylo i s rodiči a pochopitelně i s mými dětmi. Manžel nereagoval ani tehdy, když jsem chtěla řešit rozvod, takže jsme nikdy rozvedeni nebyli.

Zmizela jsem z jejich života a oni se s tím všichni vyrovnali po svém. Nebo jsem si to tehdy alespoň namlouvala, asi abych ulevila svému svědomí.

Abych si nemusela přiznat, že jako matka jsem naprosto selhala, že zosobňuji vše, co je ve společnosti zapovězené – tedy krkavčí matku, která opustila své děti kvůli chlapovi. Pro ně jsem zcela logicky umřela.

Chyběly mi čím dál víc

Když u mě opadla první vášeň a zahlcení láskou a já si začala uvědomovat realitu, zkoušela jsem exmanžela i děti kontaktovat, ale nikdy žádná odpověď nepřišla. Po čase jsem se s tím vyrovnala, bohužel jsem tak ztratila možnost být matkou a vychovávat své děti.

S novým mužem se nám nikdy nepovedlo stát se rodiči a také jsme se nemohli vzít, protože já už vdaná byla. Přesto jsme spolu žili v krásném, harmonickém vztahu, který nebyl sice bez mráčků, ale byl velmi naplněný a spokojený.

Měli jsme přátele, žili jsme jako rodina a nikomu nevadilo, že nejsme sezdaní. Tam se to tak nebralo, žila jsem v zemi, která nebyla tak zaťatá a lidé si spíše fandili, než aby si záviděli. Cítila jsem se skvěle, i přes občasné výčitky svědomí, které se ozvaly.

To jsem pak napsala další dopis k nám domů a napjatě čekala, zda někdo odpoví. Doufala jsem, že se to jednou stane. Ale nikdy se nikdo neozval. Pak ale můj milovaný muž onemocněl a po delší nemoci a spoustě trápení bohužel zemřel.

Najednou mi to došlo

Najednou jsem cítila jakési vzduchoprázdno. Lidé, kteří byli kolem mne, se nezměnili, ale já se najednou začala cítit zvláštně.

Ocitla jsem se tak v zemi, kde jsem se nenarodila, ale kde jsem zapustila kořeny, obklopena novou rodinou a přáteli, ale přesto tak hrozně sama.

Navíc mě do té doby ani nenapadlo řešit dědictví, tak jsem přišla i o střechu nad hlavou a byla jsem odkázána na dobrou vůli manželovy rodiny.

Návrat byl sázkou

Znova na mě padla touha potkat se po tak dlouhé době se svými dětmi a pokusit se navázat zpřetrhané vztahy. Koupila jsem si letenku a odletěla do své bývalé vlasti.

Dalo mi to přece jen dost pátrání, ale přece jen se mi nakonec podařilo zjistit, kde má oficiální rodina bydlí. Moji rodiče už byli po smrti a manžel s dětmi přesídlili do jiného města.

Alespoň mi to nakonec prozradila teta mého stále ještě manžela, kterou jsem kontaktovala a která, sama také matka, pochopila mé rozpoložení a držela mi palce, aby se mnou děti alespoň ztratily slovo. Nebyla si ale jistá, jak mě přijmou.

Nečekaná ztráta

Bohužel mi také sdělila, že jejich otec je po smrti. K mému velkému údivu mě tato zpráva také zasáhla. Nějak mě bodlo u srdce, přece jen mi jeho osud nebyl lhostejný. Prý už si nikdy žádnou další ženu nenašel.

Nikdy se s mojí zradou nevyrovnal, ale našim dětem byl prý skvělým otcem a dědečkem vnoučatům, o kterých já ani nevěděla. Začala jsem u dcery, která už má svou rodinu a děti. Ta mě ale ani nepustila přes práh.

Dívala se na mě chladnýma očima a prohlásila, že jsem jí i bratrovi zničila dětství a že mi to nikdy neodpustí. Nemám prý počítat s tím, že někdy uvidím svá vnoučata. Nechce je prý zbytečně stresovat.

Neopomněla mi také vyčíst, že její otec už je také po smrti, a dle jejího názoru to je jenom moje vina, protože se kvůli mně utrápil, a že za jeho smrtí je to, jak jsem se kdysi zachovala.

Mateřské pouto nezklamalo

Se synem jsem se setkala raději na neutrální půdě, souhlasil, že zajdeme na kávu. Byl mnohem méně konfrontační než jeho sestra, ale i tak jsem cítila, že jsem pro něj cizí ženská a že se na mě stále zlobí.

Zatímco on po vstupu do kavárny bloudil očima po všech ženách, které zde byly, a svou matku nepoznal, já hned cítila, že je to můj chlapeček…

Budu mít šanci to napravit?

Vyrostl z něho krásný a úspěšný mladý muž, velmi podobný svému otci. Cítila jsem velkou hrdost, i když jsem na ni nejspíš neměla žádné právo. Najednou se mi začaly jasně vybavovat okamžiky s dětmi.

Z dob jejich narození, z prvních měsíců jejich života i chvíle, kdy jsme slavili jejich první narozeniny. Co jsem to udělala? Domů jsem se vrátila s očima opuchlýma a rudýma od pláče.

Slíbila jsem si ale, že to nevzdám a že zkusím najít cestu ke své zpackané minulosti. Budu mít ale šanci?

Blanka N. (65), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu. V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží. Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za příklad svému životn
3 minuty čtení
Ještě před čtyřmi měsíci jsme žili normální život. Manžel byl zdravý a plný energie. Dnes bojuje o život. Nikdy by mě nenapadlo, že se jeho svět tak rychle převrátí. Manžel byl člověk, který nikdy nebyl nemocný. Nezastavil se, vždy byl aktivní, běhal, jezdil na kole, miloval život. Když si ale začal stěžovat na bolesti v břiše, myslela jsem si, že to bude jen nějaký menší problém, nějaké zažíva
5 minut čtení
Je to už dávno, ale pořád si pamatuji, jak těžké to pro ni bylo. Moje kamarádka Petra byla vždy tak srdečná. Sama ale prožívala bolest, kterou neunesla. Když se ohlédnu zpět, mám pocit, jako bych byla svědkem něčeho, co se stalo teprve včera. Pořád dokola si říkám, jak jsem měla něco udělat jinak, abych jí pomohla. Aby tu byla se mnou i dnes. Moje kamarádka mi dala možnost být její oporou v
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zářivý maják Syncline House
rezidenceonline.cz
Zářivý maják Syncline House
Maximálně průsvitné struktury, světlé a funkční materiály, efektivní technologie, ideální klima a komfort, dokonalý design. Jasně definovaný promyšlený projekt, nedávno dokončený týmem studia Omar Gandhi Architect ve složení Omar Gándhí, Peter Braithwaite, Elizabeth Powell, Devin Harper a Ozana Gherman, představuje ztělesnění veškerých požadavků na moderní soudobé bydlení. Pro rodinu movitého investora – pár se smíšenými
Filip Rajmont v pasti intrik a nenávisti: Co se skrývá za oponou?
nasehvezdy.cz
Filip Rajmont v pasti intrik a nenávisti: Co se skrývá za oponou?
Herci Filipu Rajmontovi (47) už dochází trpělivost s tím, že existence jeho postavy v seriálu Ulice je závislá na herečce Lence Zahradnické (39), která je stále na mateřské. Pokusí se jí zbavit? Vy
Lehké cookies
nejsemsama.cz
Lehké cookies
Cookies jsou opravdu lahodné. Ty z našeho receptu jsou navíc lehké jako dech. Ingredience: ● 1 hrnek cukru ● 1 šálek tmavého třtinového cukru ● 1 malý hrnek pokrájeného změklého másla ● 2 vejce ● 1 lžička prášku do pečiva ● 1 vanilkový cukr ● 2 malé hrnky ovesných vloček ● 2 malé hrnky kukuřičných lupínků ● 2 malé hrnky celozrnné mouky ● 150 g čokolády (minimálně 70 %
Ztratila životní lásku i naději
skutecnepribehy.cz
Ztratila životní lásku i naději
Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu. V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží. Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Mauricius: Zelený klenot Indického oceánu
epochanacestach.cz
Mauricius: Zelený klenot Indického oceánu
Je ideálním místem pro exotickou dovolenou. Na své si zde přijdou zamilované dvojice, rodiny s dětmi i vášniví golfisté. Dovolenou můžete strávit na jednom místě, nebo do ní zakomponovat sousední ostrov Reunion. Na Mauriciu se rozhodně nebudete nudit. V Indickém oceánu existuje ostrov, který vaše sny může změnit ve skutečnost. Po celý rok zde panují
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
21stoleti.cz
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď
Výzkum UFO v Česku: Tisíce případů za 33 let!
enigmaplus.cz
Výzkum UFO v Česku: Tisíce případů za 33 let!
Po pádu železné opony se u nás začaly rozvíjet různé oblasti bádání. Nechyběl ani zájem o věci nevysvětlitelné, nadpřirozené nebo alespoň nějakým způsobem tajemné. Hozené rukavice zkoumání fenoménu ne
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.
Operace Příboj: Krotil Stalin Pobaltí deportacemi na Sibiř?
historyplus.cz
Operace Příboj: Krotil Stalin Pobaltí deportacemi na Sibiř?
V Moskvě usoudili, že po dobrém to s litevskými, lotyšskými a estonskými rolníky nepůjde. Proto Stalin sáhne po osvědčené zbrani. Masovými deportacemi chce odpor obyvatel Pobaltí zlomit. Sověti zorganizují operaci Příboj, během níž pošlou do vyhnanství na 100 000 nežádoucích osob! Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásí v roce 1918 nezávislost. To ale neznamená, že by
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý