Domů     Rodina je vše, co miluji napořád
Rodina je vše, co miluji napořád
5 minut čtení

Vždycky jsem chtěla velkou rodinu. A to se mi povedlo! Jen to bylo trochu namáhavé, když jsem se dvěma kluky osaměla, protože manžel měl havárii.

Když jsem se dostala do puberty, bylo se mnou k nevydržení. Máma říkala, že jsem dítě z divokých vajec. A také, že se nejspíše nikdy neusadím, že budu taková ta ztřeštěná ženská jako naše protivná sousedka.

Jenže ta si domů léta vodívala chlapy a celému baráku byla podzřelá až odporná. Ale já taková být nechtěla. Kluky jsem tedy proháněla, ale já přece hledala. Toho pravého.

Naštěstí jsem ještě měla mámu

Jak jsem byla po pátém pokusu u cíle, zklidnila jsem se, až se máma lekla, že jsem snad nemocná. Možná, že jsem byla, ale láskou. Vojta byl mojí láskou na celý život. Kdo mohl tušit, že to bude tak krátké. Tak šíleně krátké!

Když byly dvojčatům, Petrovi a Pavlovi, čtyři roky havárie mi Vojtíška vzala. Zhroutila jsem se a bylo štěstí, že jsem ještě měla mámu. Půl roku jsem byla jako mátoha. Máma se mi starala o děti, a když odcházela, vždycky říkala: „Dneska je to naposledy!“

Na nohou

Těch dnů naposledy byla spousta. Nenechala mě ve štychu a dokázala mě postavit na nohy. Fungovala jsem, jako když nahodíte motor. A pak se zase rozjela. Smutek z té ztráty zůstával, ale měnil se na směsici krásných vzpomínek.

Žal odcházel, protože kluci potřebovali péči, vrátila se mi ta síla, kterou máma potřebuje. Pomalu jsem se dostávala do stavu člověka, který přestál to hrozné a míří dál. Pochopila jsem, že ke všemu potřebuji chlapa.

Spolehlivého chlapa, který za mnou bude stát ve všem. Kde takového hledat? Kluci už začali chodit do školy a tam jsem se potkali s Josefem. Doprovázel svoji dceru Renátku. Blonďaté stvoření k zulíbání.

Byl mi stále blíž

Neměli to jednoduché. A to mě navedlo na další cestu. Josef po rozvodu dostal dcerku do péče. Asi měl soud důvod, proč matku Renátky odstavil. „Chlastala první ligu,“ vysvětlil mi smutně. Neptala jsem se ho, proč to všechno.

Představila jsem si, že by se někdo šťoural v mých bolístkách. No, to ani náhodou! Josef byl rád, že se neptám, že nepátrám. Pořád jsme si jen báječně povídali, ale já začala cítit, že si mě Josef čím dál víc přitahuje k sobě. Vším, co říkal, co dělal, uměl, jak se staral o dcerku.

Zase mám rodinu

Četná setkání vyústila nakonec logicky v to, že jsme se sblížili natolik, že mi vyznal lásku. Takovým zvláštním způsobem, řekl mi, že ze mne čiší jistota, kterou dosud nepoznal. Nevěděla jsem, co na to říct. Ale nepátrala jsem po tom.

Josef se ukázal jako spolehlivý chlap a kluci si s ním užili dost legrace na to, aby ho přijali. Neříkali mu tati ještě dva roky a pak to zlomil Pavlík. Péťa se hned přidal a já měla pocit, že jsme rodina.

To jsou moje děti

Když se přede dveřmi objevila Josefova bývalá, nevěděla jsem, co mám dělat a co říct. Ani se neptala a vrazila dovnitř. Cítila jsem z ní alkohol a věděla jsem, že nastanou problémy.

Josef byl ještě na služební cestě a já tak musela čelit jejímu podivnému výslechu. Upozornila jsem ji, že není zvaná a že ji v bytě nechci. Nevnímala mě, jen se rozhlížela, kde jsou děti.

„Kde jsou moje děti?“ zaječela a já byla ráda, že kluci jsou na kroužcích a Renátka v baletní přípravce. „To jsou moje děti!“ křičela a já se té osoby začala trochu bát. Doufala jsem, že děti se někde zpozdí, za což bych jim jinak vyhubovala.

Několikrát se už kluci zdrželi s kamarády a Renátka se zapovídala se spolužačkou, která si na rodičích vyprosila pejska. Od té doby Renata snila o mazlíčkovi, ale nějak jsme neměli pro to ještě pochopení. Vždyť kdo by se o něj staral?

Já jsem v práci, Josef po služebních cestách, děti ve škole a na kroužcích. To Renata uznala, nechtěla, aby zvířátko trpělo.

Nebylo, o čem debatovat

Naštěstí se Josef ze služební cesty vrátil dřív, než plánoval. Odpadlo mu nějaké jednání, a tak spěchal domů. Tak jako kdysi Vojta. Já si na prvního manžela vzpomněla právě teď. Vždycky se objevil, když jsem ho nejvíc potřebovala. Byl to takový můj zachránce.

Josef tohle netušil, ale na tu roli navázal. Jakmile spatřil, kdo to je v našem bytě, mírně řečeno, se zarazil. Pak se naježil skoro jako pes obranář. Ale naprosto klidným hlasem vyzval svoji bývalou ženu, aby okamžitě odešla.

„Kde jsou moje děti?“ ječela jeho bývalka. „Ale ty nemáš žádné děti,“ řekl Josef tvrdě. „Prochlastala jsi šanci být jejich máma! A podle soudu se k nim ani nemáš přibližovat. Ten poslední incident si snad pamatuješ. Mám zase volat policii?“ pokračoval neústupně.

Zase jsme spolu

Nechtěla odejít. Dokonce si demonstrativně sedla do obýváku. Mohli mě omývat, když jsem spatřila ty její zablácené boty na čisté podlaze. Josef však byl neústupný. Stoupl si před ni.

„Jednu rodinu jsi mi zničila, druhou tě zničit už nenechám!“ Jak já ho mám za ta slova ráda. Mám chlapa, který brání moji rodinu! Jenže bývalka se nemínila hnout. A tak Josef udělal, čím vyhrožoval. Zavolal policii. Věci pak nabraly rychlý spád.

Přijela opravdová policie, ne ti městští strážníci, kteří by snad ani neuděli bububu. Milou paní z bytu vypoklonkovali. Právě včas, protože děti se za chvíli vrátily domů. Bály se, že budu hubovat. Ale já je objala.

Věra V. (68), Karviná

Související články
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
3 minuty čtení
Byla o dva roky mladší. Jako malá mě často napodobovala, a pak se mnou začala soutěžit úplně ve všem. Na mnoho let jsme se rozhádaly. Když jsme byly hodně malé, tak jsem tu rivalitu necítila. Byla jsem pro svou mladší sestru Majdu vzor, ke kterému vzhlížela s obdivem. Všechno po mně opakovala, a mně se to líbilo. Tak tomu bylo ještě ve škole, když chodila na první stupeň. Že mi chce šlapat na p
5 minut čtení
Do jiného stavu jsem přišla ani ne po roční známosti na konci prvního ročníku vysoké školy. Hned jsem to cítila a věděla jsem, že budeme mít Štěpánka. Ašťastný byl i budoucí tatínek Marek. Tím ovšem nadšení rodiny končilo. Moji rodiče, kterým v té době bylo 43 a 45 let, byli spíš na pokraji zhroucení než nadšeni. Matka kantorka dokonce utrousila: „U nás na učňáku se jako první vdávají ty nejošk
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duchové Kunžvartu
epochanacestach.cz
Duchové Kunžvartu
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradím
Hadi v číslech: Fascinující svět plazů od mikroskopických až po gigantické
epochaplus.cz
Hadi v číslech: Fascinující svět plazů od mikroskopických až po gigantické
Připravte se na cestu do podmanivého světa hadů, kde se setkáte s neuvěřitelnými statistikami a fakty, které vám odhalí jejich adaptace, lovecké techniky i místo v ekosystému. Od prastarých předků po nejnověji objevené druhy, od nejmenších až po prehistorické giganty – objevte, proč jsou tito plazi tak fascinující a proč v nás budí úžas i
Atentáty na íránské jaderné vědce: Kdo je má na svědomí?
enigmaplus.cz
Atentáty na íránské jaderné vědce: Kdo je má na svědomí?
Profesor Mostafa Ahmadí Rošan, známý íránský vědec, který pracuje v jaderném komplexu Natanz, přichází ke svému autu. Když otevře dveře a nastoupí do něj, ozve se mohutný výbuch. [gallery ids="154
Novodobé panství s unikátním bazénem
rezidenceonline.cz
Novodobé panství s unikátním bazénem
Soukromá pevnost, která je hrdě posazena na vrcholku Paint Mountain v kalifornském San Diegu, se pyšní jedním z údajně nejdelších rezidenčních bazénů světa. Ohromujících prvků ale ukrývá o poznání víc. Mezi nimi například dvě ohromná akvária se slanou vodou nebo rotující jídelnu. Výjimečná nemovitost z poloviny devadesátých let se v říjnu 2015 vydražila v aukci za
Kyberútoky řízené umělou inteligencí? Přichází nová éra digitálního zločinu
21stoleti.cz
Kyberútoky řízené umělou inteligencí? Přichází nová éra digitálního zločinu
Umělá inteligence se učí nejen plánovat a organizovat, ale také hackovat. Zatím jde jen o testy a izolované případy, ale odborníci varují: útoky řízené tzv. AI agenty se pomalu stávají realitou. A lec
Polytechnické vzdělávání: Cesta k praktickým dovednostem i soft skills
epochalnisvet.cz
Polytechnické vzdělávání: Cesta k praktickým dovednostem i soft skills
Polytechnické vzdělávání propojuje technické, praktické i tvořivé dovednosti. V dnešní době je důležité porozumět moderním technologiím, jelikož jsou stále běžnější součástí každodenního života. Komplexní řešení nabízí výuka robotiky. Začátek v útlém věku Robotika pro děti může být relativně jednoduchá – zaujme, zabaví a naučí přitom cenné dovednosti. Spojuje hru a učení, děti jsou aktivní, musí zapojit logické
Kotkovu partnerku to už nebaví? Vztah visí na vlásku!
nasehvezdy.cz
Kotkovu partnerku to už nebaví? Vztah visí na vlásku!
Zatímco herec Vojtěch Kotek (37) ze seriálu Parťák na baterky točí jeden projekt za druhým a doma se moc neohřeje, jeho manželka Radana (37) se pomalu mění z pečující matky ve výraznou osobnost. Po l
Další aukce Dorotheum nabídne zajímavé hodinky a doplňky
iluxus.cz
Další aukce Dorotheum nabídne zajímavé hodinky a doplňky
Milovníci mechanických hodinek a investičního potenciálu by si měli poznačit datum 26. června 2025. Právě tehdy proběhne ve vídeňském Paláci Dorotheum další aukce hodinek a doplňků, kterou pořádá jede
Osudové momenty Pražského povstání: Hrozili Němci metropoli totální zkázou?
historyplus.cz
Osudové momenty Pražského povstání: Hrozili Němci metropoli totální zkázou?
Odboj v protektorátu chytil druhý dech a na podzim 1944 obnovuje přípravy na celonárodní povstání, které ve vhodnou chvíli podpoří postupující Spojence. Cílem je vytvořit podmínky pro rychlé osvobození Čech a Moravy a minimalizovat hrozbu, že Němci u nás realizují tak oblíbenou taktiku spálené země. Jen pár dní po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v
Opečený sendvič s křupavou slaninou
tisicereceptu.cz
Opečený sendvič s křupavou slaninou
Slanina vás posílí na každé túře. Nejlépe chutná s čerstvým opečeným chlebem nebo bílým toustovým chlebem. Suroviny 20 dkg anglické slaniny 2 velká rajčata hrst čerstvé rukoly 1 lžíce másla
Roláda s chřestem
nejsemsama.cz
Roláda s chřestem
Luxusní roládka plná zdravého chřestu se hodí i pro ty, kdo nechtějí tloustnout. Ingredience na 4 porce: 1 ks vepřové panenky 2 vejce balíček zeleného chřestu 2 lžíce bazalkového pesta 100 g anglické slaniny 1 stonek jarní cibulky 1 lžíce listové petržele 1 lžíce čerstvé pažitky 1 lžička másla 1 lžíce soli 2 špetky pepře Postup: Nejprve vepřovou panenku rozkrojte tak, abyste získala velký plát, který pak
Ohlásila fotka smrt mého tchána?
skutecnepribehy.cz
Ohlásila fotka smrt mého tchána?
Na chalupě jsem si prohlížela svatební fotografii manželových rodičů, když se tchánova tvář najednou pohnula. Moje víra v nadpřirozené věci není nikterak silná. Přesto se mi stala věc, pro kterou nemám racionální vysvětlení. S manželem Honzou bydlíme v paneláku, kde je nám to někdy trochu těsné. Proto, když dostal Honza jednoho dne nápad, že bychom mohli na víkend vyrazit na chalupu