Hodný, chápavý a laskavý přítel se mi po pár letech vztahu začal měnit před očima. Den ze dne, z hodiny na hodinu se chová hůř a hůř.
Byla by to poslední kapka, kdyby mě uhodil, a on to moc dobře ví. Ale jsem si jistá, že k tomu občas nemá daleko. Nikdy bych nevěřila, že se člověk takhle dokáže změnit. Býval tak moc milý!
Muže jsem nehledala
Seznámili jsme se přes kamarádku, která mi ho představila, aniž by mi o svém úmyslu tehdy řekla. Prý si byla jistá mým odmítnutím. Měla jsem totiž za sebou už dva rozvody a zařekla se, že už nikdy… Ten první rozvod byl doslova mojí výhrou.
Manžel pil a podváděl mě na každém kroku. Přesto jsem nebyla schopná od něho odejít. Nakonec se rozvedl on, protože padla kosa na kámen a našel si takovou metrnici, co si myslela, že ho předělá. Já si mezi tím radostně užívala nově nabyté volnosti.
S druhým rozvodem to bylo složitější. Manžel se totiž nechával ode mě vydržovat, a mně to nebylo vůbec divné. Pořád jsem ho omlouvala a čekala, až se chudák vzpamatuje. Vymlouval se totiž na špatný zdravotní stav a taky chatrné nervy.
Nic nám nechybělo
Nakonec jsem ty nervy chytila já z něho. Měla jsem dvě děti z prvního manželství a k tomu ještě jeho, tedy takové rozmazlené třetí dítě. Na rozdíl od těch mých ale nevychované a líné. K rozvodu jsem se rozhoupala poté, co jsem neměla na dceřin lyžařský výcvik.
Nic mi nevyčetla, ale byla hrozně moc smutná. Tehdy jsem pochopila, jak kvůli mně děti trpí. A bylo rozhodnuto. Zůstala jsem s dětmi sama a zjistila, že nám nic nechybí. Ani ty peníze. Naučily jsme se žít extrémně skromně.
U nás se nikdy žádné jídlo nevyhodilo a nic zbytečného nekoupilo. Ze zbytků jsem vařila polévky, klidně chlebovou s nasekaným medvědím česnekem z lesa. Ze starého oblečení jsem během večera vykouzlila nové. Děti jsem stříhala sama a topila jsem jen o víkendech. Přestala jsem pít kávu a místo pleťového krému používala obyčejné sádlo.
Nečekaná láska
Když děti odešly z domova, užívala jsem si klidu a taky hodně šetřila, abych měla nějakou rezervu na stáří. Na nějakého mužského jsem ani nepomyslela. Po nikom jsem netoužila, vlastně po někom ano, po pejskovi. Pořídila jsem si malinkatého a krásného.
Čivaváčka Tondu. Byl chytrý a já ho moc milovala. A do toho přišla ta přítelkyně se svým kamarádem. Okamžitě jsme si padli do oka a k mému velkému překvapení se do sebe zamilovali. Získal si mě i láskou k Toníčkovi.
I on byl z něho úplně omámený, tak se z nás stala nerozlučná trojka. Užívali jsme si života a já si připadala jako nějaká královna. Jezdili jsme si na dovolené i výlety a kupovala jsem si nové šaty v obchodě. Žádné přešívání!
Jiný život
Na luxus si člověk zvykne snadno a já si zvykla. Kosmetika, voňavky, a dokonce i dovolená u moře. Bylo mi krásně a užívala jsem si to. Jako kdyby na mém nebi nebyly žádné mráčky. Jenže byly. Ani jsem si nevšimla, jak se mi přítel mění před očima.
Už nebyl tak vlídný a milující. Už nebyl takový, jako na začátku vztahu. Nebylo to ale jen takové to vystřízlivění a konec zamilovanosti. Bylo to spíš, jako by se postupně stával úplně jiným člověkem.
Tvoříme krásný pár
Vynadal mi klidně za drobek na kuchyňském stole či za nevynesený odpadkový koš. Nelíbil se mu můj účes a nová voňavka mu byla protivná. „Taková vlezlá vůně, máš rozum?“ ušklíbl se a nakrčil nos, jako bych se namazala hnojem, či co.
Ani k Toníčkovi už nebyl tak hodný. „Ten pes musí z domu, pořád jen ňafá!“ poručil mi jednou, když Toník zaštěkal na jakéhosi pejska v televizi. On totiž vnímal zvířátka na obrazovce a myslel, že mě musí bránit. Takovému rozkazu jsem ale nemohla vyhovět.
Uvědomila jsem si, že Toníčka miluji daleko víc než přítele, který se mi začal odcizovat. A tak musel z domu on. Divil se, a dokonce žadonil, že se změní. Ale já už se nedala opít rohlíkem. Nevěřila jsem mu ani slovo.
Doslova jsem se těšila, až odejde a já budu mít zase svůj klid. Dočkala jsem se brzy. Už asi za měsíc jsem konečně mohla vyměnit zámek u dveří a užívat si svobody. Oslavili jsme to s Toníčkem společně. Pořádnou porcí šunky. Samotné a bez rohlíku!
Květa S. (62), Poděbrady