Domů     Za všechny problémy může má kariéra!
Za všechny problémy může má kariéra!
7 minut čtení

Narodila jsem se rodičům až po čtyřicítce. Dnes se to možná zdá normální, ale tehdy bývali lidé v tomto věku mnohdy už prarodiči.

Byla jsem vytoužené dítě, protože po smrti mého bratra nemohla moje máma dlouho přijít do jiného stavu. Po té tragické události na tom byla psychicky velmi dlouho špatně. Když jsem se narodila já, byl to pro ně nový a šťastný start. A tak mě rozmazlovali.

Nejenže jsem dostala, nač jsem si vzpomněla, ale také za mě vše dělali. Taky se o mě extrémně báli a byli hodně úzkostliví. Stačilo, abych se trochu nastydla, a hned běželi k doktorovi. Možná i proto jsem si od dětství přála být lékařkou.

Chytrá a zlobivá

Škola mi šla snadno. Jen mí rodiče museli často na kobereček. Nechtěla jsem poslouchat učitele a se spolužáky jsem také zrovna nevycházela. „Jestli tu holku nesrovnáte, hrozí jí podmínečné vyloučení ze školy,“ dozvěděli se rodiče ve třeťáku.

Kouřila jsem totiž na záchodě. A učila jsem to i své spolužačky. Možná proto, abych se jim zavděčila. Nikdy jsem totiž do kolektivu moc nezapadla.

Neustále jsem se snažila na sebe strhávat pozornost a upozorňovat na sebe, i když, jak to dnes vidím, velmi nevhodně.

Nelíbil se jim!

Na vysoké jsem se konečně trochu zklidnila. Odešla jsem do Prahy a přestěhovala se na kolej. Možná tím, že jsem konečně byla zodpovědná sama za sebe a nepřipadala si jako ve vězení, jsem se najednou srovnala a našla si i kluka.

To bylo doma haló, když se to naši dozvěděli! Martin totiž nebyl vysokoškolák, ale umělecký truhlář. „To není kluk pro tebe!“ dozvěděla jsem se jako první. Když jsem ho poprvé přivezla domů, chovala se moje máma tak, že jsme předčasně odjeli.

S rodiči jsem potom půl roku nemluvila. Nakonec kapitulovali a Martina přijali, byť se k němu nikdy vřele nechovali.

Bez babiček to nešlo

Školu jsem dokončila s červeným diplomem, což je trochu upokojilo. A po promoci jsem nastoupila na internu u nás ve městě. Martin naštěstí vždy chtěl bydlet mimo Prahu, tak jsme si koupili starší baráček blízko mých rodičů, který on zrekonstruoval.

A jak uznali i moji rodiče, skvěle. Jen jedna věc nešla dle jejich plánu. Záhy jsem otěhotněla a odešla z nemocnice. Vdávala jsem se ve čtvrtém měsíci. Tehdy, v druhé polovině osmdesátých let musela být nejdřív svatba, pak děti.

Rychle za sebou jsme měli dva kluky, Ríšu a Míšu. Martin už v té době měl rozrůstající se firmu, protože byl nejšikovnějším truhlářem široko daleko. A aby vše utáhl, dělal od brzkého rána do noci. Já nikdy nebyla domácí hospodyňka.

Nevím, jak bych všechno zvládala bez pomoci rodičů, a hlavně tchyně. Ta k nám přijela vždy na pár dnů a vše, co umím, mě vlastně naučila. Z domova jsem neuměla nic.

Nemocnici jsem opustila

Zatímco mně dvě děti stačily a chtěla jsem se vrátit do nemocnice, dokud byla naděje, že ještě něco umím, Martin toužil ještě po holčičce. Narodila se nám dvojčata, Lucka a Katka. Během šesti let jsme tak měli čtyři děti.

Já jsem běžný provoz rodiny a domácnosti sama nezvládala, tak si nakonec obě babičky u nás doslova podávaly dveře, aby nám pomohly. Martin se dětem věnoval, ale jen když mu to čas dovolil, a děti ho milovaly. Nakonec bylo jasné, že do nemocnice už nenastoupím.

„Nezlobte se, nemůžeme vám tu držet místo věčně,“ sdělil mi primář. Mně se nakonec docela ulevilo, protože po tolika letech s dětmi jsem si už ani moc nevěřila. Nakonec jsem měla štěstí.

Po lékařce u nás na poliklinice, odcházející do důchodu, jsem převzala ambulanci.

Uklidila a vzala mi muže

Roky běžely, děti rostly a my s mužem se ztráceli mezi prací, dětmi a povinnostmi doma i kolem domu. Bohužel pak zemřel můj otec a rychle za sebou i obě babičky. Nejhorší pro mě bylo si najednou sama poradit.

Naštěstí k nám ochotná sousedka za rozumný peníz chodila uklízet. Zvládla jsem akorát tak připravit dětem svačiny, oběd měly ve škole, Martin jedl přes den, kde si co sehnal.

Kluci i holky postupně vylétli z domova na studie a na pětačtyřicáté narozeniny jsem od Martina dostala překvapivý dárek: „Radko, chci se rozvést,“ podíval se na mě zpříma. Nebyla jsem schopná údivem vůbec nějak zareagovat.

O patnáct let mladší sousedka Lenka, která nám tak ochotně chodila uklízet, ho utáhla na guláš a pak i na další příjemnosti. Ráda vařila a pekla a byla sama. To jsem podcenila. Ale spíše mě něco takového ani nenapadlo. Prostě ztracená existence!

Zůstala jsem sama

Rozvod proběhl na první pohled v klidu, všechny naše děti to přijaly a jejich vztah s otcem to vůbec nenarušilo. Dokonce ho navštěvovaly častěji než mě a s Lenkou si rozuměly. Brzy jim přibyl další sourozenec Jakub. Snažila jsem se přijít na jiné myšlenky.

Martin mě po dohodě vyplatil a já si koupila byt. Ponořila jsem se zase do práce, to jediné jsem zvládala bez problémů, jezdila na různá školení a rozšiřovala si znalosti. Jenže jsem se vracela do prázdného bytu. Sice jsem měla dva vztahy, ale brzy skončily.

Oba muži vlastně hledali kuchařku a hospodyňku, přesně to, co já nebyla a na čem mi ztroskotalo manželství. Když jsem jednou potkala Martina s jeho druhou ženou po cestě z ordinace, a jejich malým dítětem, zhroutila jsem se.

Nechtěla jsem na nic myslet

Vypadali tak šťastně, tak spokojeně. Tu vzpomínku jsem nemohla vypudit z hlavy. Delší dobu už jsem měla problémy se spánkem, ale od toho dne jsem nemohla spát vůbec.

Každý den v práci jsem byla úplně vyčerpaná, dokonce jsem přeobjednávala odpolední pacienty, abych mohla jít dřív domů. Hned jsem odpadla a v noci pak nemohla spát.

Abych mohla pracovat, začala jsem se různě dopovat a večer jsem si naopak naordinovala prášky na spaní. Vzala jsem si prášek a usnula. A tak to začalo. Bez pilulky už jsem prostě neusnula. Jedna už nestačila, tak jsem přidala ještě polovinu, pak druhou.

Bohužel jsem si léky mohla psát. Věděla jsem, že si zahrávám s ohněm, a zkoušela prášky vysadit. Třes celého těla mě ale „přesvědčil“, že to nezvládnu.

Děti zasáhly

Pak mi jednou večer volala dcera. Rozespalá a omámená jsem špatně artikulovala, zřejmě i nelogicky odpovídala. Vlastně ani nevím, o čem jsme se bavily. Všechny čtyři děti ke mně doslova vtrhly hned druhý den. V lékárničce objevily zásoby léků na spaní.

Podezření měly už delší dobu, až telefonát s dcerou pro ně byl tou pověstnou poslední kapkou. Píšu vám z odvykací léčebny. Jsem tu už druhý měsíc. Nechci to popisovat, je to prostě hodně drsná zkušenost. Musím to ale zvládnout. Mám přece silný důvod.

Ríšova manželka čeká první dítě, mého prvního vnuka, a já chci být milovaná babička, když mi to jako mámě moc nevyšlo.

Radka N. (73), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Že se na prahu důchodu nemůže člověk zamilovat? Kdepak! Můj táta je příkladem toho, že láska kvete v každém věku. Ještě jako malá holka jsem často svému tátovi říkala, že ho nikdy nikomu nedám. A myslela jsem to vážně. Upínala jsem se k němu jako květina ke slunci, znamenal pro mě největší jistotu a bezpečný přístav mého dětství. Moje opora Maminka nám odešla, když mi bylo sedm let. Díky
3 minuty čtení
Vypravila jsem se před Vánocemi na hřbitov tak, jako to dělávám každý rok. Tehdy jsem se ale nevrátila domů sama. Přinesla jsem si zraněného společníka. Od chvíle, kdy jsem nastoupila do důchodu, jsem se zařekla, že musím každý den chodit na procházku, abych se stále držela v kondici. Vzhledem k tomu, že trpím celou řadou zdravotních potíží, to není vždy jednoduché. Jak čas ubíhá, je to pro mě
3 minuty čtení
Manžel se rozhodl, že bude svou minulost tajit. Když jsem se potkala s jeho první ženou, nevěřila jsem svým uším. Byla jsem pět let vdaná, můj muž byl o dvanáct let starší než já, už rozvedený. Vlastně jsem vůbec nepochopila, proč mi neřekl hned na začátku našeho vztahu pravdu, že má se svou bývalou manželkou syna. Lhal, snad aby působil jako pan Dokonalý! Řekl mi, že jeho první manželství byl
3 minuty čtení
Advent je krásné období plné lásky a pohody, motivuje nás k tomu dělat něco pro druhé. Pak si nás našel osud sám a nestojí nás to ani korunu. Pokaždé, když nastane čas adventu, cítíme s manželem nutnost dát nějaké peníze na charitu. Když ale vidíme, jak toho některé nadace zneužívají, bere nám to chuť dělat dobré skutky. Před pár lety jsme se dokonce shodli, že žádné nadaci, která lidi jen cito
3 minuty čtení
Když jsem balila dárky a chystala večeři, bylo mi všelijak. Dětský smích tu tolik chybí! Není nám dáno. Netušila jsem, jak brzy se to změní. Bylo mrazivé ráno. Bydleli jsme na samotě, dnes bych se tam bála. Vyšla jsem ven ve starém kabátě přehozeném přes pyžamo. Na nohou manželovy vysoké boty, dost jsem v nich plavala. Vzduch byl mrazivý a ostrý. Nesněžilo, ale v noci nejspíš ano, čerstvý sníh
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
nasehvezdy.cz
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
Herečka z nekonečného seriálu Ulice Dana Batulková (67) nejspíš neprožívá nejšťastnější časy. Proslýchá se totiž, že se jí nedaří ve vztazích, a to jak s dětmi, tak s partnerem. Údajně to má skřípat
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
epochanacestach.cz
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
Český les v zimě patří k málokterým místům, kde se i v hlavní sezoně dá zažít opravdové ticho. Kraj na západě Čech se v prosinci mění v útočiště všech, kdo chtějí na chvíli vyměnit ruch města za zimní krajinu, čistý vzduch a pohyb, který zahřeje. Hlavním lákadlem jsou bezpochyby běžky. Místní síť tras vede hlubokými
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
epochaplus.cz
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
Praotec Čech patří k nejznámějším postavám našich pověstí, ale kdo skutečně stál u počátků českého národa? Současná věda se snaží oddělit legendu od reality a přináší mnohem střízlivější obraz, než jaký známe z tradice. Co tedy o praotci Čechovi víme – a co zůstává jen působivým mýtem? Kdo to byl, muž, jehož jméno dodnes nese
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
21stoleti.cz
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
Je známo, že lidé využívali přírodní oheň, vzniklý například v lese po úderu blesku do stromu, před více než milionem let, ale až dosud nejstarší důkaz úmyslného zakládání ohně lidmi pocházel z doby p
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
historyplus.cz
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
V ledové pustině jsou měsíce jen sami dva. Právě se pustili do opravy kajaku proraženého mrožími kly, když zaslechli štěkot psů a lidské hlasy. Blíží se k nim nějaký muž. „Vy jste Nansen, že?“ oslovil příchozí jednoho z nich. Málem se dostali až k severnímu pólu. Bylo to však nad síly a možnosti norského polárníka Fridtjofa Nansena (1861–1930)
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
iluxus.cz
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
Peugeot potvrzuje svůj vstup do světa francouzské kinematografie. Tímto krokem navazuje na svou tradici a renomé spočívající v inovacích, eleganci a výjimečném dědictví. Francouzská kinematografie
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
epochalnisvet.cz
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
Křest poslední knihy Josefa Fouska postavil na pódium řadu známých tváří. Kniha vyšla ve spolupráci s rozhlasovým vydavatelstvím Radioservis, a samozřejmě i v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, jehož partnerem je i Český rozhlas a pod jehož záštitou už několik let probíhají i oblíbené Hovory W. Generálním partnerem projektu je už od jeho
Nejlepší Vánoce podle hvězd
nejsemsama.cz
Nejlepší Vánoce podle hvězd
Naplánovat Vánoce tak, aby si je užili všichni, není snadné. Každý má totiž trochu odlišné představy. Jak si znamení zvěrokruhu představují svou adventní idylku? A čemu se raději vyhněte, aby byly vaše svátky ty nejkrásnější? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nenuťte ho vysedávat s cukrovím u pohádek. Jeho ideální Vánoce zahrnují sporty a dobrodružství, nebo aspoň adrenalinové nákupy na poslední
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
enigmaplus.cz
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
V roce 2015 se na Rizalově střední škole v Metro Manile na Filipínách objevil případ, který spojil místní folklór s digitálním věkem. Incident spustila fotografie pořízená na školních toaletách, na kt
Salát do zásoby
tisicereceptu.cz
Salát do zásoby
Když je sezona, neuškodí připravit zásoby také na zimu. Můžete přidat i jinou zeleninu. Potřebujete 3 kg rajčat 1 kg okurek 3 červené papriky 3 zelené papriky 4 cibule 1 palici česneku hrs
Po letech mne podrazila!
skutecnepribehy.cz
Po letech mne podrazila!
Když jsem byla mladší, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne ztratím ženu, která se mnou sdílela tolik let života. Jde to. I opora zmizí… Marta byla mou vrbou, prvním člověkem, kterého jsem volala, když se stalo něco dobrého i špatného. Myslela jsem si, že taková vazba vydrží všechno. Jenže stáří někdy ukazuje, že některé vztahy