Nikdy ženské nehonil a ke mně byl pozorný a choval se s úctou. A najednou se událo něco, co jsem nečekala ani ve snu.
Můj manžel se na prahu sedmdesátky bláznivě zamiloval! Choval se jako blázen a nedal si od nikoho říct. Bylo to jako z nějakého hloupého filmu. Starý chlap a mladá dívčina, co sotva odmaturovala.
Seznámili se při hlídání
Chodila mladým hlídat pravidelně třikrát týdně a k tomu nepravidelně dle potřeby. Po maturitě se připravovala na vysokou školu a potřebovala peníze. Jinak by prý takhle podřadnou práci nikdy nedělala!
Můj manžel se s ní vlastně ani neměl potkat, ale opak byl pravdou. Potkávali se snad pokaždé, když přišla hlídat. On totiž hlídal taky a s jejím příchodem mu končila služba. Já to měla s vnoučaty jinak.
Pro dceru jsem pekla a vařila, občas, když nestíhala, jsem jí i vyprala, hlavně povlečení a všelijaké povlaky na polštáře, na které si potrpěla. Vánoční, velikonoční, jarní nebo třeba pohádkové. Dcera měla dost časově náročné zaměstnání, pracovala jako lékařka v nemocnici.
Pomáhali jsme dceři
Ale nebyla to žádná vědkyně zahleděná jen do knih. Na domov dbala a svoje děti ani manžela nikdy nezanedbávala. Její muž musel mít vždy připravené jídlo a taky čisté vyžehlené košile.
Časem se náš složitý systém služeb pěkně zaběhl a já byla spokojená, že můžeme být mladým s něčím nápomocní. Koho by napadlo, co se může stát? Mně tedy ani náhodou. Přesto se událo něco, čemu bych ani nevěřila, kdyby mi to někdo vyprávěl.
Můj muž, ten hodný a citlivý chlap, můj celoživotní partner, se na stará kolena zamiloval. Dlužno říct, že na stará, a hlavně bolavá kolena! Zprvu jsem myslela, že si ze mě dělá jen legraci. Ale potom, když nepřestával s obdivnými řečmi, mi to došlo.
Zbláznil se prostě do mladé holky. Jak prosté! Neustále jí nosil nějaké dárky a strkal jí i peníze. Na koupi notebooku či telefonu. Ona jeho dary přijímala naprosto bez rozpaků.
Jen se zamiloval
Prý je to její milovaný dědula! Největší rána měla ale přijít. Můj manžel požádal o rozvod. Prý se bude ženit. „Ještě řekni, že musíš. Že si pořídíš na stará kolena miminko!“ vyjela jsem na něho a on s vážnou tváří přikývl.
Prý že ještě ne, ale budou se snažit. Zmocnilo se mě zoufalství. Nevěděla jsem co dělat. Poprosit ji, aby mi nebrala manžela? Jít za jejími rodiči, aby věděli, co ta jejich holka provádí? Nebo se s ní poprat?
Napadlo mě dokonce pokusit se zbavit manžela svéprávnosti. Ale asi by to neprošlo. Byl to normálně chytrý mužský. Jen prostě zamilovaný! Jako mnoho jiných mužských v jeho věku. Vlastně jsem ho tak trochu chápala.
Doma měl přece ženskou, kterou všechno bolelo, a moc legrace si s ní taky neužil.
Chlapi se za ní otáčeli
Nebyla jsem ošklivá, ale samozřejmě na tak mladou holčinu jsem neměla. A ona byla doopravdy moc hezká. Nakrátko sestříhané plavé vlasy, postavička jako proutek a na nosíku pihy. Chlapi se za ní museli otáčet. A také se otáčeli a ona si to náramně užívala.
Jak už jsem řekla, byla jsem zoufalá a pomalu se smiřovala s porážkou. Tuhle bitvu prostě nemůžu vyhrát. V tom naprosto nečekaně zasáhl osud. Manžela chytla záda tak moc silně, že musel na kapačky do nemocnice. Nemohl se, chudák, ani hnout.
V předklonu téměř slzel bolestí. „Kdo ví, co jsi dělal,“ myslela jsem si škodolibě, když jsem mu balila do nemocnice sváteční pyžamo a župan. Cestou jsem ještě koupila nové pantofle, aby mi ve starých nedělal ostudu, a spěchala jsem do nemocnice.
Změnil názor
U lůžka stála ona. S jednou bílou růží jako na pohřbu. „Romantiky se nenajíš, viď?“ pomyslela jsem si, když jsem manželovi podávala obloženou housku se šunkou a sýrem. Nedočkavě se zakousl. Když dojedl, pokukoval po něčem sladkém.
Beze slova jsem mu podala půl šišky štrúdlu. Jeho zamilovaného, s velkým množstvím hrozinek. Ta mladá krasavice zvedla opovržlivě nosík a odešla.
Chvíli bylo ticho.„Víš, Boženko, tak jsem si říkal, když jsem poslouchal kručení břicha, že romantiky se nenajím… Myslíš, že bys mi mohla odpustit?“ zeptal se mě a já ho pohladila po hřbetu ruky. Měla jsem ho tak ráda!
Božena T. (67), Tachov